Časopis Myslivost

Červen / 2012

Z činnosti Mysliveckého sdružení Háje Račice a zamyšlení nad legislativou na obnovu krajiny

Myslivost 6/2012, str. 114  Viktor Zanker
Z činnosti Mysliveckého sdružení Háje Račice a zamyšlení nad legislativou  na obnovu krajiny
V polovině roku 2004 vznikla rozdělením příliš velké honitby Honebního společenstva Račice nová, kterou si pronajalo Myslivecké sdružení Háje Račice. Honitba je umístěna podél toku řeky Labe a má charakter smíšené honitby o výměře 1151 ha. Při převzetí honitby byly stavy srnčí zvěře na velmi dobré úrovni, v honitbě se celý rok vyskytuje tlupa mufloní zvěře (asi 20 ks v roce 2004), i když je nemáme normované, ale ze stavu drobné zvěře nám bylo k pláči. Nejenže jsme nenasčítali prakticky žádné koroptve, ale ani bažanti na tom nebyli dobře, a zajíc v lokalitě, které se říkalo komora, nebyl také skoro žádný.

Na první schůzi jsme se dohodli, že se pokusíme zvednout stavy drobné zvěře. Cestu jsme zvolili zdlouhavou, ale asi jedinou. Na této cestě nás velmi podpořilo Honební společenstvo Račice, které nám dalo rozumný nájem.

Po dohodě s několika majiteli pozemků (Rekultiva Praha, Obec Račice, p. Zanker, p. Alt, Holcim a Družstvo vlastníků Bechlín), jsme si některé pronajali a já jsem poskytl části svých pozemků pro biopásy, myslivecká políčka, meze a remízky.

V roce 2005 jsme vytvořili asi 2,4 ha biopásů, 3 ha mysliveckých políček, 5 ha travnatých ploch (na některé jsme naseli byliny) a 2 kilometry mezí rozdělující velké lány. V těchto úpravách jsme pokračovali, a tak k letošnímu roku máme 8 ha biopásů, asi 9 ha políček, 5 ha luk a vojtěšek a meze mezi poli.

Tato snaha byla podpořena opravou starých a výrobou nových krmných zařízení a zařízení pro odchyt predátorů. Máme v honitbě 22 umělých nor, 15 sklopců a lapák na kuny.

Do takto připravené krajiny jsme vypustili v r. 2005 60 koroptví s rodičovskými párky. Na tyto koroptve jsme získali od státu dotaci, za což všem, kteří se přičinili o vyčlenění peněz ze státního rozpočtu na tyto podpůrné programy, děkujeme.

V roce 2007 jsme vypustili 40 koroptví, na které přispěl OÚ Dobříň. Snaha je to dobrá, ale naráží na velký počet kání v zimním období, a tak máme pocit, že pomocí chráněného živočicha krmíme jiného.

Nevěříme tomu, že někdo na mezinárodní úrovni povolí redukci kání, které k nám přiletí na zimu, i když by stálo za úvahu o tom začít jednat, a tak dát šanci jinému druhu (naše káně v letním období nezpůsobí žádné velké ztráty na koroptvích a patří do krajiny). Koroptve se nám namnožily, a tak do zimy 2008/2009 šlo v lokalitě bývalé pískovny (60 ha), kde jsme pro ně vytvořili podmínky, asi 70 ks. V zimě došlo k tragédii, na tomto území se normálně pohybuje 6 kání, nyní jich tam bylo 40, a dokud tam zbyla koroptev, tak neodlétly. Chudinky koroptve žily nakonec v borovicových mladinách, ale nepřežily.

Celoročním přikrmováním v lokalitách s divokým bažantem se nám podařilo z roku na rok hodně zvýšit jeho stavy. Dále jsme přistoupili k vypouštění bažantíků v 6 týdnech do volné přírody. Odchováváme je, pokud to jde, pod slepicí, a když ji nemáme, tak pod lampou. Bažantíci se velmi rychle přizpůsobí a ztráty nejsou vysoké. Horší situace byla se zajíci, v přírodě jich bylo velmi málo a nízké stavy nedovolují jeho rychlé rozmnožení.

Zapojili jsme se do programu revitalizace krajiny pod Řípem jako členové Podřipského zájmového sdružení, a tak jsme věřili, že naše úsilí a nastoupená cesta pomůže i zajícům. Nakoupili jsme deset zajíců a vypustili je do honitby na oživení krve.

V naší honitbě je všude voda, ale přesto jsme vybudovali šest jezírek (2,2 x 6 x 1 m), které zabezpečí vodu na období sucha. Na dno položíme tkaninu (tzv. papírenský plstěnec), pak fólii a zase plstěnec. Do vody dáme bedýnku s leknínem.

Dnešní situace vypadá takto: Lišky – projevil se počet umělých nor. Máme tři norníky, a tak se nám daří lišky docela redukovat. Přírodní nory zapachováváme pomocí lidských vlasů a lišky se stěhují do umělých, kde na ně čekáme. Naši členové se těší, až oznámíme, že je tam liška. Je pravdou, že občas netrefíme, ale liška se znovu splete. S kunami se nám lov moc nedaří, v zimě tu totiž často není žádný sníh. Straky naším přičiněním ubyly, takže drobné ptactvo má šanci vyvést potomstvo.

Úživná krajina zvedla hodně kvalitu srnčí zvěře. Již čtvrtým rokem lovíme kolem 45 ks. Průměrné hmotnosti se zvýšily, a tak máme problém odlovit slabá srnčata, protože slabých moc není. Slabých srn také ubylo, do odlovu silných se nám moc nechce, ale musí to být.

Po tři roky jsme dodávali srnčímu vitamíny a doufali, že se výrazně zlepší paroží srnců. Je pravdou, že došlo ke zlepšení, ale není to zatím podle našich představ.

Pro bažanta nemáme mnoho vhodných terénů, ale jeho stav je o mnoho lepší než na začátku. Divoký bažant je a populace jsou životaschopné.

Zajíc je naše radost. Nedojde-li k onemocnění, tak by měl být letošní rok velmi dobrý. Díky Ing. Hrouzkovi z Podřipského zájmového sdružení máme léky, díky mezím, biopásům a políčkům máme úživnou krajinu, díky umělým norám máme málo lišek, a proto se zajíci daří.

Pozastavil bych se u biopásů. Je škoda, že se můžou zaorávat až v dubnu. U nás nastává jaro již na začátku března, a tak je v biopásu v dubnu hodně malých zajíčků, které nedokážeme vypudit, a kteří tudíž při obnově biopásu zahynou. U nás by bylo dobré likvidovat biopás první týden v březnu a ihned ho obnovit.

V roce 2004 jsme odhadovali, že na polích u Labe, kde dříve bývala zaječí komora (asi 300 ks), bylo 10 zajíců. Nyní jsme v únoru nasčítali asi 80 zajíců a v celé honitbě 200 ks. Dlouho trvalo, než se dostali na stavy, kdy můžou nahradit přirozené ztráty a ještě zvětšovat populaci.

Co se týká koroptví, jak jsem již psal, dokud budou v zimě přemnožené káně, ani připravená krajina jim nepomůže.

Nakoupili jsme a vypustili také králíka. Dva roky šly stavy rychle nahoru, a tak jsme v létě 2010 začali uvažovat o odlovu pár kusů při honu. Bohužel v září přišla myxomatóza a zas začínáme od začátku. Přes Zájmové sdružení Podřipsko jsme dostali králíky ze Španělska, a tak pracujeme na rozmnožování.

Mufloní zvěř je v honitbě stále a její stavy stoupají. Nyní je stav asi 50 ks.

U divokých prasat jsme rádi, když v zimně přijdou, je to zpestření, ale nechceme je tu. Lovíme ročně asi
6 ks.

Věnujeme se také výstavbě mysliveckých zařízení. Postavili jsme
13 nových pěkných kazatelen, z toho 8 pojízdných (máme šablonu, a tak je výroba rychlá a levná). Staré a ošklivé kazatelny pomalu vyměňujeme. Postavili jsme si pergolu, kde ukončujeme hony a pořádáme malé akce.

Pořádáme ples ve Štětí a letos chceme v Račicích 8. června uspořádat countrybál s mysliveckou tombolou a gulášem.

Každoročně uklízíme podél silnice na Předonín, čímž si odpracováváme dotaci 10 000 Kč od OÚ Račice.

V letošním roce po dohodě s panem Švecem (předseda kynologické komise OMS Litoměřice) bychom chtěli uspořádat dvoje zkoušky psů.

Na schůzích se mimo jiné zabýváme tématem, v čem nám pomáhá ČMMJ. Věříme, že má na to být partnerem MZe a popřípadě nalézt cestu k příslušným orgánům v Evropě.

Jestliže již níže uvedená témata řeší, uvítali bychom o tom pravidelné informace.

Stále se bavíme o tom, že chybí meze. Proč není možné v lokalitách, které jsou vhodné pro drobnou zvěř v závislosti na zemědělských dotacích, nařídit, že půdní bloky budou povinně rozděleny mezí přibližně 2 – 3 m širokou. Velké celky budou povinně rozděleny mezí na rozumně velké bloky v podélném směru (10 – 20 ha). Jistě by po zmapování nečinilo problémy provést v zimním období jednání mezi hospodářem a pracovištěm Mze. Po dohodě určit, kde budou meze, tak aby jejich umístění příliš nevadilo hospodaření. Vytvořením mezí by bylo podmíněno získávání dotací.

Meze by měly být osety směskami vhodnými pro zaječí a koroptví zvěř, nebo alespoň vojtěškou či jetelotrávou, sekány jednou ročně, a to od 1. 8. do 31. 8. Nesměly by se stříkat postřiky proti plevelům, protože nakonec zůstane na mezi jenom pýr plazivý.

Je podivné, že dotujeme obrovské lány kukuřic apod., ze kterých končí plodina v tzv. bioplynkách, a ještě dáváme dotace na vzniklou tzv. ekologickou elektřinu. Vždyť je to nesmysl a ničíme přírodu.

Vidíme dvě možnosti financování. První možnost je tuto mez započítat do dotace na plochu. Nebo druhá možnost je vytvořit finančně zajímavou dotaci přímo na meze.

Z vlastní zkušenosti vím, že v současné době nejsou meze započítány do dotace na plochu, proto málokterý hospodář mez vytvoří.

Jak slyším z myslivecké praxe nejen u nás na Podřipsku, všude chybí remízky. Bylo by určitě prospěšné vytvořit zajímavou dotaci pro takto určené meze, když je hospodář (klidně ve spolupráci s myslivci) osází keřovým remízem.

Myslíme si, že by bylo dobré podpořit vytváření pastvin a luk pomocí bylinných směsek, a to i na kvalitních půdách. Z vlastní zkušenosti opět vím, že na takto osetý pozemek nedostanete dotaci na zatravnění. Musel jsem byliny zaorat a nasít obyčejnou jetelotrávu, která je vhodná pro ovce, a ne pro drobnou zvěř. Zvěři chybí lékárna.

Za zmínku stojí i bývalé cesty. Všude v polích vedly cesty, které byly a jsou majetkem obcí. Proč nejsou povinně obnoveny, když jsou zaneseny v katastrálních mapách? Vím, že nejsou vhodně umístěny z hlediska hospodaření na poli, ale proč by tyto hektary nemohly být použity na základě přání obce na vytvoření mezí či políček.

Rádi bychom vyvolali tímto článkem diskuzi a na konec dosáhli změny krajiny pomocí legislativy. Všichni pořád mluvíme o tom, jak by to mělo vypadat, víme, co v krajině chybí, Evropská unie má představy, jak zlepšit krajinu, tak ať konečně ten, kdo rozděluje peníze, zavede pravidla, která povedou k tomu, co všichni chceme. Dobrovolně to udělá jenom pár nadšenců, a to v malé míře.

Ing. Viktor ZANKER

 

vychází v 7:48 a zapadá v 16:35 vychází v 17:01 a zapadá v 7:58 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...