Časopis Myslivost

Květen / 2012

Jsme šťastni, že máme loveckého psa

Myslivost 5/2012, str. 74  Lubomír Hajný
Na výstavě psů v Brně jsem u výstavního kruhu mezi myslivci uviděl známého českého kuchaře, moderátora pořadu Ano, šéfe pana Zdeňka Pohlreicha s manželkou. Paní Pohlreich právě prezentovala svoji fenku českého fouska. Říkal jsem si, že je zkusím kontaktovat a pro čtenáře Myslivosti připravit rozhovor nejen o gastronomii.

 

 

Paní Pohlreich, setkal jsem se s Vámi na národní výstavě psů, kde jste předváděla fenku českého fouska. Proč jste se rozhodla právě pro toto národní lovecké plemeno?

Měla jsem lovecké psy i v minulosti, naposledy drsnosrstého jezevčíka od paní Fajraizlové. Později, když jsme se přestěhovali do rodinného domku, chtěli jsme většího psa. Dostali jsme kontakt na pana Sobolíka, který pracuje v klubu chovatelů fousků. Chtěli jsme psa hodného, klidného, vhodného k dětem. Mně se toto plemeno vždy moc líbilo a tak padla volba na právě na českého fouska.

 

S chovem loveckých psů máte zkušenosti, jak už jste zmiňovala.

Vystřídala jsem tři plemena. Kokršpaněl byl můj první pes. Měl všechny předepsané lovecké zkoušky, bohužel nebyl vybrán do chodu, protože měl vadu chrupu.

 

S kokršpanělem jste udělala lovecké zkoušky, dostala jste se s pejskem i do praxe mezi myslivce?

Naše rodina měla chalupu na Slapech, kde jsem se setkávala s myslivci. Zvali mě se psem na hony. Nejčastěji na kachny. Myslivcům se líbilo, že mezi ně zašla žena. Mně bylo u nich dobře, vzpomínám si také na poslední leče po honech, kde bylo vždy spousta zábavy.

 

Nyní jste s fenkou Elis z Těšinovských Buků byla na výstavě v Brně zařazena do mezitřídy, odtud je kousek do třídy pracovní, uvažovala jste i u Eli o loveckém výcviku?

Eli jí neříkáme. Má jméno podle nejlepšího kaviáru na světě: Beluga.(A jsme zase u toho jídla, přidává se pan Pohlreich) O výcviku jsem uvažovala, bohužel se u naší fenky objevila porucha mechaniky pohybu zadních končetin, což je určitá vrozená vada. Musím se poradit s veterinářem, zda můžu fenku zatěžovat a zda by lovecký výcvik zvládla. S vedením a přípravou ohaře na zkoušky ale zkušenosti nemám. Nabídl se mi však pan Sobolík, že mi pomůže, poradí a já jsem byla ochotna pro to udělat co nejvíc, ale teď nevím, jak to nakonec dopadne.

 

Pane Pohlreichu, co Vy a kynologie?

Že budeme mít pejska, mi bylo oznámeno. (Paní Pohlreich se hlasitě směje). Já se psy zkušenosti nemám, tohle je pro mě totální premiéra. Paní Pohlreich se přidává: A paradoxem je, že nejraději má Bela právě Zdeňka. Jsem šťastný, že mám loveckého psa, přestože nejsem lovec. Nikdy jsem si nemyslel, že budu mít psa a že budu tak nadšený. A případný další pes bude určitě zase český fousek.

 

Český fousek je výborný společník. Pane Pohlreichu, když máte volnou chvíli, vyrazíte s Belou také do přírody?

Pokud jsem doma, tak s ní rád vyjdu. Bydlíme na vesnici, kousek od lesa, kde se může hezky vyběhat. Někdy ji berou děti na procházku a také Zdeňka, když jezdí na koni a Bela jí dělá doprovod. Procházky jsou u nás hezké, fotovoltaické elektrárny tady nejsou, tak je to relativně dobré.   

 

Předběhl jste mi moji otázku, kdy jsem se chtěl zeptat na váš názor na stav české krajiny.

Mnohdy mi připadá, že česká krajina je zanedbaná. Ať jsou to lesy nebo pole. Připadá mi, že lidem nezáleží, jak příroda vypadá. Na procházky je to možná dobré, ale myslím si, že zde chybí celková péče a zodpovědnost lidí o krajinu. Já mám rád, když se lidé starají. To mi u nás docela chybí. Nestačím se někdy divit, co vše jsou schopni lidé do přírody vyhodit a jak mrhají přírodními zdroji. A solární elektrárny, to je něco, co mě absolutně vytáčí, ty přímo nenávidím. Dělat ekologii tak, že budeme ve finále všichni platit dražší energii, to je přece velmi divné. Je to business pro vyvolenou skupinu lidí, o ekologii bych se zde vůbec nebavil, spíše o hyzdění krajiny.  

 

Paní Pohlreich, dívám se, že chcete něco podotknout.

Jezdím s manželem často do zahraničí, když bych porovnala krajinu ve Švýcarsku a u nás, připadá mi, že tam jsou lidé k přírodě zodpovědnější, všechna pole se obdělávají, lidé se více starají. A také tam nejsou ty příšerné velké monokultury řepky jako u nás. Pole jsou pestrá, s množstvím plodin. Krajina vypadá lépe a zdravěji a určitě se v takovém prostředí bude žít lépe lidem i zvěři.

 

Oba chodíte do přírody, kde jste se, předpokládám, setkali s myslivci. Když jsme spolu hovořili po telefonu, říkala jste mi, že máte na myslivost a myslivce možná zvláštní názor. To mě zajímá.

Abychom se správně pochopili, proti myslivcům a myslivosti jako takové nic nemám. Vadí mi ale přemnožená černá zvěř, která nejen v okolí našeho domova působí velké škody, a mnozí myslivci dělají, že se jich tento problém netýká. Sama jsem v minulosti uvažovala udělat si zkoušky a být myslivcem. Mám spoustu známých a kamarádů, kteří jsou myslivci a myslivost dělají tak, jak by to mělo být. Jsou pohodoví, s přírodou a zvěří to myslí vážně a chtějí se o ní pečlivě starat.  Ale tak  jako i jinde se i u myslivců najdou lidé, kteří jí nedělají dobré jméno, mají zastaralé myšlení, nechtějí mezi sebe pustit mladé atd. Možná to bude znít kriticky, ale nelíbí se mi, jak někteří lidé myslivost dělají. Vyvézt na kraj pole, kousek za vesnici, nákladní auto mrkve, brambor, do toho dát další zbytky, které tam zahnívají a okolo postavit čtyři posedy? Tohle přece nemůže na lidi, kteří zavítají do přírody působit dobře. Co si asi pak řeknou o myslivcích. A taky by si měli myslivci uvědomit, že v lese nejsou sami. Zdeňku, ty jsi měl přece nedávno povídání s jedním myslivcem.

 

Povídejte, o čem jste se bavili.

Mně je myslivost jako obor docela cizí, já jsem se tím nikdy nezabýval. Takže nedokážu jako Zdeňka zhodnotit, co dělají myslivci dobře nebo špatně. A myslím si, že mi to ani nepřísluší. Myslivost ale asi do přírody patří. O myslivosti se dozvídám vesměs jen informace z médií. Je dobré, když se někdo o zvěř a přírodu stará a udržuje to vše v určité rovnováze. Já nejčastěji přicházím do styku až s finálním produktem myslivosti, se zvěřinou na talíři.

 

Nějak jsme zapomněli na Váš rozhovor s myslivcem.

Byl jsem se projít s Belou na poli, běhala kolem mě. Dívám se, že přes široké pole ke mně přijíždí terénní auto, právě k hromadě odpadu, o které jsme se již bavili. Z auta vystupuje myslivec a říká mi, že si musím ihned uvázat psa. Že bych to jako majitel loveckého psa měl vědět. Pejka mám na volno, ale pod kontrolou, za zvěří neutíká. Myslím si, že by to chtělo trochu více tolerance. Takoví myslivci nevytvářejí dobrou image a ostatním poctivým kolegům to kazí.

 

Říkal jste, že největší zkušenosti máte se zpracováním zvěřiny jako produktu myslivosti. Jak se díváte jako oborník na tuto kvalitní surovinu?

Maso z divoce žijící zvěře je nutričně skvělé, zdravé, s nízkým obsahem cholesterolu. V Evropě je zvěřina konzumována po celý rok. U nás si na ní vzpomeneme na podzim, kdy jsou různé zvěřinové hody, dělají se speciality a to je tak vše. A myslím si, že vzhledem ke kvalitě této potraviny je to velká škoda. A co v České republice na rozdíl od zahraničí vůbec nefunguje, je podle mého názoru obchod se zvěřinou. Jak je možné, že se na stůl dostane chlazený srnčí hřbet z Nového Zélandu za stejnou cenu jak český? Dává to smysl? Možná je tady prostor právě pro myslivce a firmy, které budou mít zájem o kvalitní distribuci zvěřiny pro gastronomii. Myslivost by neměla být komerčně zaměřena. Ale na druhou stranu finance, které se dají získat prodejem zvěřiny, se pak mohou uplatnit jinde. Dnes bez peněz nic nelze a myslím si, že i myslivost se bez nich neobejde. ´

 

Sám rád konzumujete zvěřinu?

Určitě, je skvělá.  Rád s touto surovinou i pracuji. Mám rád srnčí zvěřinu, zajíce, koroptve, ale co mi nejvíc chutnalo, bylo maso ze soba. To bylo opravdu vynikající.

 

Lidé moc nevidí ve zvěřině potenciál kvalitní zdravé suroviny.

Ani nemůžou. Jak jsme se bavili, k produktu, pokud nemají známého myslivce, se možná ani nedostanou. Jakmile bude zajištěno, aby zvěřina byla běžně dostupná, pak se může začít propagovat produkt. Již jsem říkal, že je to šance pro i myslivce.

Děkuji za rozhovor

Připravil Lubomír HAJNÝ

 

 

vychází v 5:07 a zapadá v 20:47 vychází v 23:32 a zapadá v 7:05 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...