Časopis Myslivost

Květen / 2013

Políčka pro zvěř v myslivecké praxi

Myslivost 5/2013, str. 62  Ing. et Ing. Jitka KŮTOVÁ & Ing. et Ing. Jiří JANOTA
Políčka pro zvěř v myslivecké praxi
Při pohledu na dnešní krajinu vyvstává často otázka, zda hospodaření člověka, ať už lesnické, zemědělské či jiné, neovlivňuje naši krajinu natolik, že provedené úpravy přináší více negativních než pozitivních následků. Proto nás těší stále rostoucí zájem myslivců o zlepšování životních podmínek zvěře i dalších volně žijících živočichů. Velký přínos to má zejména u zvěře drobné, která má poměrně malý domovský okrsek a menší migrační schopnost, což má za následek zejména dietetické poruchy, snížený rozmnožovací potenciál a zvýšenou míru predace. I proto se dost často setkáváme s problémem, že z naší krajiny tyto druhy bohužel mizí. Mnohé zkušenosti však ukazují, že v honitbách, kde nejsou myslivci s liknavým přístupem, se daří úspěšně zakládat a provozovat políčka pro zvěř či okusové plochy.

Tyto plochy pak značně přispívají ke zvýšení diverzity krajiny, navýšení počtu rostlinných druhů v potravě a vytváří i řadu krytových příležitostí, což je pro přežívání zvěře zejména v otevřené krajině důležité.
Smyslem políček pro zvěř je poskytnout zvěři druhově bohatší potravu, zejména v období chudém na potravní nabídku, přirozenou formou – pastvou. Největší zásah do životního prostředí probíhá právě zemědělstvím. Vlivem neustále se rozvíjejících technologií a lidských požadavků na pěstování ekonomicky výnosných plodin dochází ke snižování potravních, krytových, klidových a hnízdních příležitostí.

Nejčastěji se s tímto stavem setkáváme v období posklizňovém, kdy „zmizí“ zemědělské plodiny okolních polí téměř před očima. Zejména z tohoto důvodu je potřeba vhodně načasovat výsev pastevních směsek. V praxi to znamená posunutí výsevu na políčkách pro zvěř do pozdějších termínů oproti běžným agrotechnickým lhůtám, a to tak, aby směsky dozrávaly později, tj. v době po sklizni okolních zemědělských plodin.

To, které rostlinné druhy do směsky zvolit, je také odvislé od konkrétních klimatických a stanovištních podmínek. Je pochopitelné, že některé druhy rostlin vyžadují dostatek vláhy, naopak jiné jsou spíše suchomilné. Obdobně tomu je v případě valence k zástinu, množství živin v půdě, zrnitost substrátu (zdali je půda spíše hlinitá či písčitá) atd.

Určitou výhodou je skutečnost, že malá velikost políček pro zvěř vybízí k využití vícedruhových směsek a k obohacení krajiny o léčivé druhy a druhy rostlin, které v dnešní kulturní krajině chybí. Je tedy nezbytné věnovat patřičnou pozornost samotnému složení pastevních směsek (tj. jednotlivým druhům rostlin). To by mělo být voleno tak, aby vybrané rostlinné druhy nebyly totožné s druhy zemědělských plodin v okolí. Jen tak totiž mohou napomoci obohatit potravní nabídku v daném území.

Obecně lze konstatovat, že na políčkách pro zvěř se nejvíce osvědčují druhy rostlin jako jsou například pohanka obecná, proso seté, kapusta krmná, druhy z čeledi merlíkovitých a miříkovitých (např. kmín kořenný), žito seté (známé též jako křibice či lesní žito), druhy trav (kostřavy, lipnice, jílky, bojínek luční), jetele, jitrocele, heřmánek pravý, hrách setý, vikve aj. Příměs mohou tvořit v malém množství (nejlépe pouze na části plochy) druhy jako slunečnice, kukuřice setá, sója, hořčice rolní, oves setý a vojtěška setá.

Je dobré volit víceleté směsky s převahou víceletých rostlin, aby bylo možné je ponechat do dalšího roku. Od podzimu totiž slouží jako zdroj potravy i krytu a zvěř se sem hojně stahuje ze širého okolí. V jarních měsících pak funguje i jako místo pro zahnízdění pernaté zvěře. Dalším významným přínosem víceletých políček pro zvěř je ekonomická výhoda v podobě úspory nákladů na obnovu políčka (zejména příprava půdy).

Často zaznívá od mysliveckých hospodářů, že v jejich honitbě realizace políček pro zvěř není možná, jelikož nemají vhodné pozemky a peníze na jejich založení. V drtivé většině případů se jedná pouze o nevidění správným směrem. Mnohdy stačí jen odhodlání a vůle přispět ke zlepšení životních podmínek zvěře v honitbě. Jako myslivecká políčka mohou sloužit i malé, úzké a k zemědělskému hospodaření nevhodné plochy, jejichž velikost umožňuje snadné obhospodařování bez potřeby výkonných strojů – malotraktor k přípravě a osevu se jistě najde v každé honitbě. Konkrétně se jedná o předělové neobhospodařované plochy, polní cípy, kamenitá úbočí, pásy podél polních cest či zemědělských celků atp.

Pokud to zemědělský hospodář umožní, je příhodné prostřednictvím těchto ploch alespoň částečně rozdělit velkoplošné hospodářské celky (obdobně probíhala i tvorba biopásů z dotačního titulu „Biopásy“). V mnohých případech postačí jen pouhá dohoda s vlastníkem ladem ležícího pozemku na umístění myslivecké plochy. Stejně tak samotnými vlastníky půdy bývají myslivci žijící v okolních obcích, kteří mohou část svých polností poskytnout pro dobrou věc a pomoci zlepšit situaci ve své honitbě.

V neposlední řadě je nezbytné zmínit ekonomický aspekt. Samotné zřízení políček pro zvěř není nikterak nákladné. Mezi hlavní položky rozpočtu patří příprava plochy a zajištění osiva.

Osevní přípravu půdy lze řešit dvěma způsoby, a to buď dodavatelsky, nebo vlastními silami. Jak je všeobecně známo, myslivost patří k zájmové činnosti a mnozí myslivci vnáší do honiteb své síly nejen při brigádách a dalších společných akcích. Běžnější proto v praxi bývá právě spolupráce a využití malotraktoru či jiné zemědělské techniky jednoho ze členů mysliveckého sdružení, nejčastěji pouze za úhradu pohonných hmot.

Právě přípravě půdy před samotným výsevem je nutné věnovat patřičnou pozornost. Jen tak lze docílit vzejití méně průbojných druhů rostlin, jakými jsou například některé léčivky.

Na trhu jsou dnes běžně dostupné směsky, které jsou již namíchány a jsou cenově dostupné. Další volbou, místo již profesionálně namíchané směsky, je namíchat si vlastní. V tomto případě je vhodné oslovení místního zemědělského podniku, které může pomoci se zajištěním osiva. Zde je nutno připomenout, že pokud je to jen trochu možné, myslivci by se měli snažit udržovat kontakt se zemědělci, kteří hospodaří na pozemcích v honitbě, a podle jejich zamýšlených osevních plánů upravovat druhové složení políček pro zvěř (zejména po stránce potravních a krytových příležitostí).

Zakládání a údržba políček pro zvěř je podporována přímo ze státního rozpočtu. Příspěvek na myslivecké hospodaření podle písmena „G – příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření“, který je vyplácen Ministerstvem zemědělství ČR, je i pro rok 2013 ve výši 5000 Kč/ha. Příspěvek je možno čerpat ve výši maximálně 0,5 ha políček pro zvěř na 100 ha plochy honitby. Bližší podmínky pro získání příspěvku je možno nalézt v příloze č. 9 zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, popř. se informovat na podacím místě, kterým je příslušný krajský úřad.

V případě, že se rozhodnete pro založení myslivecké plochy a rádi byste ji situovali co nejvhodněji, je možné si nechat vypracovat konkrétní návrh na umístění plochy v honitbě. Správná lokalizace myslivecké plochy pomůže nejen k dalšímu rozčlenění honitby podle odpovídající migrační vzdálenosti zvěře, ale také nabídne další potravní, hnízdní a klidovou zónu právě v místech, kde chybí.

V časopisu Myslivost, č. 7/2010, vyšel příspěvek s názvem „Význam doprovodné zeleně pro chov zvěře v kulturní krajině Podřipska“, který mimo jiné ukazoval, jak je důležité vytvořit v honitbách síť nášlapných kamenů, které zajistí zvěři průchodnost krajiny, a do kterých míst je vhodné soustředit mysliveckou pozornost.

Na závěr bychom rádi popřáli všem hodně zdaru při této prospěšné činnosti, která může významně pomoci v podpoře zvěře v krajině.

 

Kontakt:

Ing. et Ing. Jitka Kůtová, kutova@fld.czu.cz

Ing. et Ing. Jiří Janota, j.janota@seznam.cz

Fakulta lesnická a dřevařská,

vychází v 7:26 a zapadá v 18:04 vychází v 20:44 a zapadá v 12:03 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...