Časopis Myslivost

Leden 2013

Výživa zvěře a medikace krmiv v praxi

Myslivost 1/201032, str. 36  Martin Mohelský
Provádění léčebných zásahů, ať již z důvodů prevence nebo tlumení výskytu nejčastějších parazitů, je záležitostí potřebnou a zdá se být nepříliš složitou. Tedy z pohledu myslivce nebo majitele obory či faremního chovu. Připomeňme si, jak by mohlo takové léčení proběhnout. Myslivecké sdružení odsouhlasí uvolnění potřebné částky na nákup léku. Podle stavu zvěře a návodu výrobce léčivé látky se vypočte potřebné množství, na základě veterinárního předpisu a ve spolupráci s veterinárním lékařem se léčivá látka dodá objednavateli. Podle návodu v příbalovém letáku se připraví medikované krmivo a podá zvěři. Zvěř je přijme přesně podle předpokladu a po celou následující loveckou sezonu je vše v pořádku. Zbavíme se obtíží se střečky, trávicí trakt, plíce nebo játra zvěře jsou s minimálním nálezem parazitů. Ano, tak by to snad mohlo být. Nicméně, pracujeme se živými zvířaty, pracujeme s lidskými chybami a mnohdy i s nezájmem a neporozuměním.

 

Kde je tedy chyba, kde je něco, co ideální průběh a úspěšný výsledek ohrozí?

Jak říkaly naše babičky, ruku na srdce a rozum do dlaní. Bude celý kolektiv sdružení vždy kvalifikovaně a upřímně ochoten souhlasit s vynaložením potřebné nemalé částky?

Téměř nemožné se stane skutkem, bude souhlasit.  Koupíme lék, zamícháme do šrotu, podáme zvěři. Fyzikální zákony budou na naší straně, sypký prášek se spolehlivě spojí se šrotem ječmene či ovsa. Rozdílná specifická hmotnost i struktura šrotu i léčivé látky zaručeně podpoří pravděpodobnost rovnoměrného zamíchání (tzv. homogenita) léčivé látky a nosiče, tedy zmíněného obilného šrotu. Zamíchání hmoty proběhne dostatečně dlouho a pečlivě.

Při pytlování, přepravě a dávkování léčivé směsi do krmítek jistě nedojde k oddělení (separaci) dvou zcela rozdílných látek.

Zvěř je zodpovědně, řádně a prokazatelně poučena a můžeme se plně spolehnout, že ochotně přijme potřebné dávku zcela nového, nezvyklého krmiva - účinné množství léčivé látky po oba předpisem určené dny za sebou, takže nedojde k poškození léku nepříznivými atmosférickými vlivy. V únoru přece vždy bývá suché, stále stejné počasí a do krmítek se nedostane vzdušná vlhkost a nikdy ani srážková voda.

A také, použitá léčebná látka je přesně to pravé na populaci parazitů ohrožujících zdravotní stav zvěře v konkrétní, tedy vaší honitbě, neb to zákon ve své moudrosti a předvídavosti pro dva druhy registrovaných léčebných látek předpokládá. 

Není něco v pořádku? Vždyť se to tak dělá po dlouhou řadu let!

A teď vážně, kde jsou slabá místa?

A lze je překonat?

Lze pracovat s medikací krmiv za účelem prevence a léčení parazitů tak, aby vynaložené náklady byly skutečně účelné?

Co je tedy třeba udělat, abychom dosáhli co nejlepšího efektu?

A co může nastat, když se naše úsilí mine účinkem?

Podávání léků zvěři se řídí zákonem, který pamatuje na několik málo situací. Musíme se jím řídit, ale co ty ostatní?

Odolnost a zdravotní stav zvěře není dán jen použitím léčebného zákroku. Kvalitní výživa, zejména vysoké zvěře je dána úživností honitby či obory a přikrmováním. Víme dobře, jak dlouho trvá návyk na krmné místo a příjem nového krmiva. Pravidelné přikrmování do udržovaných krmišť je základní podmínkou úspěšného přeléčení zvěře. Jen u zdravé, silné populace je vyvinuta přirozená imunita, kterou podpoříme preventivním podáním léku. Neboli, spojení kvalitní výživy po celý rok a zimní podání léčivé látky vede k udržení většiny parazitů na přijatelné mezi. A také, naše vysoká je přežvýkavá, tedy zvěř s předžaludky a jejich mikroflórou. Bylo by dietetickým i krmivářským nesmyslem se závažnými následky nakrmit je jednorázově dávkou šrotu. Rozumným a dostatečným opatřením je podávání příkrmu za účelem návyku po pět až deset dní.

Většiny parazitů… jak je to s výskytem parazitů v prostředí honitby, jak je to výskytem hostitelů a mezihostitelů v prostředí? Myslivec nemusí být odborníkem na parazitologii, i když znalcem přírody by být měl. Povědomí o vývoji nejobvyklejších parazitů a vztazích hostitel – mezihostitel, příjmu vývojových stádií parazitů zvěří by si měl aspoň občas připomenout v odborné literatuře. Ale to je velmi široké téma.

 

A jak znát skutečnou míru napadení zvěře?

Jsme u prvního kroku k rozhodování o potřebnosti provedení medikace. Jakmile zvěř pravidelně přichází na krmná místa, odebereme trus ke koprologickému rozboru. Vyšetření provádí obvykle Státní veterinární ústavy i soukromé veterinární laboratoře. Trus odebereme z několika míst, v poměrném zastoupení druhů zvěře a jejímu věku.

Trus je třeba odebrat do pevných PE sáčků nebo uzavíratelných nádobek. Vzorky vždy označujeme pořadovým číslem a doplníme přesným seznamem odběrných míst a druhů trusu. Nespoléhejme na paměť, co je jasné v lese a dnes, bude při větším množství vzorků záhadou za týden či měsíc při interpretaci výsledků.

Výsledek rozboru je objektivní a přesný, získáme tak objektivní obraz. Je třeba připomenout, že skutečně přesný výsledek obdržíme jen z čerstvých vzorků. I to lze na trusu poznat.

Víme tedy, co naši zvěř ohrožuje. Přesná interpretace je záležitost zkušeného veterinárního lékaře, ideálně toho, který s námi delší dobu spolupracuje a zná naši problematiku.

Přicházíme k výběru léčivé látky a způsobu podání. Zákon a registrace léčivých látek nám nabízí nepřebernou řadu dvou přípravků a jediného způsobu podání. Jsou jimi cermix a rafendazol. U obou je v návodu – příbalovém letáku, dán způsob použití, popsána metodika zamíchání, citlivost parazitů na léčivou látku a ochranná lhůta. Nemá smysl zde citovat a opisovat návod, který lze snadno najít na internetu, taktéž leccos o nejčastějších parazitech, kterými jsou plicnivky a hlístice, podle místních podmínek střečci.

Obecně a zjednodušeně platí, že cermix je vhodný k tlumení většiny obvyklých parazitů včetně střečků s výjimkou motolic, kde je účinný rafendazol. Cermix také řeší problémy s vnějšími parazity (kloši a podobně). Nebo, také lze jednoduše říci, že rafendazol je vhodný k použití ve vlhkém prostředí, které je motolicemi zatíženo.

Právě výsledek rozboru trusu a znalost parazitologické problematiky je podstatná pro zvolení přípravku. K přehledu o skutečném stavu je třeba trus odebrat každý rok, výsledky archivovat a sledovat vývoj naší úspěšnosti. Věc má ovšem háček, zimní období neposkytuje vždy zcela přesný obraz o stavu napadení a konkrétním ohrožení. Letní odběr trusu by vypovídal daleko víc, ale to už znamená dobře znát zvyky a pohyb zvěře. Po provedené medikaci by měl následovat další odběr, abychom se přesvědčili, jak úspěšní jsme byli. Nabízí se také úvaha o letním přeléčení zvěře, ale to je v podmínkách volných honiteb asi jen představa a přání, které nikdo nebude chtít naplnit. Podstatné ale je, jak dodržet zimní podání léku tak, aby byl dodržen zákon a zároveň byly vytvořeny podmínky ke spolehlivému příjmu. Ale i zde více možností.

 

První je použít léčivou látku ve variantě „pulvis.“ Tato látka je přímo určena k svépomocnému, amatérskému zamíchání s jinou sypkou substancí, nosičem, kterým bývá nejčastěji obilný šrot. Nicméně, tento návod má své slabiny. Léčivá látka má zcela jinou strukturu i specifickou hmotnost než nejvhodněji používaný ječmenný šrot. Spojení obou látek na základě prostého zamíchání je problematické. Špatný způsob je promíchání lopatou na pevné ploše, lepší v zednické míchačce. Vlhčení směsi zlepší její soudržnost, ale je tu riziko rozvoje plísní.

Snad směs promícháme skutečně kvalitně, ale také ji musíme napytlovat. Jakýkoliv volný pád hmoty přivodí její separaci, neboli oddělí se lehké a těžké, malé a větší částice. Míra separace je úměrná způsobu zacházení a pečlivosti předchozího zamíchání. Vibrace při přepravě také separaci zvýší. Snad se tohle zdá přehnané, ale, zacházíme s lékem. Ne s obyčejným šrotem.

Směs vysypeme do krmítka, dochází k další separaci a na hmotu také mohou působit povětrnostní vlivy. Účinnost žádného léku by se neměla snižovat změnami teploty a vlhkosti prostředí. O antiparazitiku to platí také. Bude-li zvěř navyklá na pravidelné podávání ječmenného šrotu v konkrétním čase a místě, bude účinnost podání poměrně vysoká.

 

A podání samotné?

Nasypeme jednorázově celou dávku do krmítka na místo, kam zvěř nejčastěji chodí? Nebo si dáme práci, a pokud to sjízdnost cest umožní, na více míst a skutečně po oba dva dny směs podáme a pak zkontrolujeme příjem? Pokud ne, směs bude dlouho ležet v krmítku. Nebo naopak, dojde k tomu, že někteří jedinci přijmou směsi hodně, někteří málo a někteří nic. Pravidelné předchozí podávání příkrmu je tedy přímou podmínkou pravděpodobného, alespoň přibližného příjmu potřebného množství medikované směsi. Tedy, do nákladů na zásah proti parazitům musíme započítat i předchozí příkrm.

Ještě jedna komplikace – musíme pracovat s baleními á 5 kg dodaného léčiva. Podle návodu toto množství lze použít tak, jak udává připojená tabulka. Nicméně, v návodu na internetu jsou drobné nejasnosti. Napíšeme-li do vyhledávacího řádku heslo cermix, nejspíše jsou na prvním místě stránky BIOPHARM, a.s. Zde je v návodu uvedena dávka směsi 1:9 pro srnce 250 g. Ale tisková chyba zde předpokládá živou hmotnost srnců 5 kg. Budeme ve vyhledávání pokračovat a na následujícím řádku se po odkliknutí stejného hesla bez rozpaků prohlásíme za odborníky, tedy osoby oprávněné léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat. Zjistíme, že živá hmotnost srnce je 15 kg a dávka směsi 1 : 9 na 1 ks je pro srnce 200 g. Protože tento údaj je i na fyzicky skutečném příbalovém letáku, budeme se jím řídit.

Návod také neřeší, zda se má pro zvěř o vyšší živé hmotnosti než průměrné zvýšit množství podávané léčivé látky. Většina léků se vždy dávkuje na základě živé hmotnosti…

 

Druhý způsob použití léku je použití komerčního přípravku. Na základě veterinárního předpisu je možno objednat již připravené medikované krmivo v granulované formě, přesně podle stavů zvěře. Můžeme si zvolit mezi několika výrobci, kteří vyrobí granulovanou medikovanou směs „na sklad“ a pak ji dodají podle množství uvedeného ve veterinárním předpisu na základě objednávky. Výhodou je odběr téměř přesného množství, jaké do honitby či obory potřebujeme. Vzhledem k jiným maržím léčiva mezi výrobcem a zpracovatelem, než je tomu v první variantě, vychází tento způsob o asi 10 % levněji. Dávkování hotového přípravku zvěři je identické s dávkováním směsi, vyrobené v podle návodech v příbalovém letáku Cermix či Rafendazol.  Koncentrace léčivé látky je stejná, jako ve svépomocí zamíchané směsi 1 : 9.

Jedinou drobnou nevýhodou je, že receptura směsi s léčivou látkou je dána výrobcem. Nemůžeme tedy u zvěře vytvořit předchozím přikrmováním návyk na její chuť. Tento způsob je ideální pro majitele menších obor, kteří se nechtějí s nejistým výsledkem ohánět lopatou nad hromadou šrotu. Veliké obory se skutečně hodnotným genofondem a většími stavy zvěře mohou tento způsob také použít, ale ideální je spojit zásah proti parazitům s kvalitním příkrmem, což nabízí následující způsob.

 

Třetí způsob použití léku je použití varianty „premix.“  Výroba  - zamíchání léčivé látky se neděje amatérsky lopatou či v zednické míchačce, ale na míchárně krmných směsí. Tedy profesionálně, opět na základě veterinárního předpisu a podle pravidel zákona o medikaci krmiv. Zákazník má jistotu z hlediska kvality homogenity zamíchání a správné koncentrace léčivé látky.

Podstatná je účinnost provedeného léčení, které je takto podstatně spolehlivější i vyšší. Na základě veterinárního předpisu objedná lék – cermix premix ad us. vet. (nebo rafendazol premix ad us. vet.) výrobce, který má povolení k výrobě krmiv pro skot a k výrobě medikovaných krmiv. Receptura doplňkového krmiva (granulované směsi) může vycházet ze skutečných potřeb pro zvěř se zřetelem k poměrům úživnosti honitby či obory, chovatelskému zaměření, obsahu minerálních látek v porostech prostředí, atd. Podle stejné receptury se na základě stavů zvěře a veterinárního receptu vyrobí potřebné množství medikovaného krmiva. V praxi se nemedikovaná směs zkrmuje jako hodnotný příkrm a po spolehlivém návyku se dva dny podává medikovaná směs. Výhodou je předpoklad vyrovnaného, spolehlivého příjmu zvěří.

Připomeňme, že granulovaná forma je mnohem odolnější vůči vlivům prostředí než zamíchaný sypký „pulvis“ se šrotem, granule jsou zvěří vždy přijímány lépe než sypká směs, nedochází k separaci, minimalizují se prosliněné nedožerky v krmných místech.

Náklady na toto použití jsou vyšší, ale tak je to vždy, když se rozhodujeme mezi svépomocí a profesionálním řešením. Za dodržení podmínek návodu je také možné a přípustné kombinovat přeléčení cermixem i rafendazolem. Právě k potřebě takové nutnosti je možno dojít na základě provedeného koprologického rozboru či imunitní odpovědi v krevním séru zvěře.

 

Vraťme se ale k návodu a používání medikované směsi. Je třeba vzít na vědomí, že návod je vlastně výkladem zákona o používání medikovaných krmiv, a proto je třeba jej jako každý zákon striktně dodržet, jinak hrozí sankce. Tedy, my lidé jej musíme striktně dodržet.

Na druhé straně, teď už bez zlehčování složité problematiky: pracujeme se zvířaty, v přírodě, ve velmi různorodých podmínkách. Předpis, potažmo stanovení účinné dávky léku hovoří o dvou dnech podávání a předpokládá určité přijaté množství medikovaného krmiva. Každý rozumný a věci znalý člověk ví, že se za tímto účelem vychází z průměrných a obvyklých poměrů. Cílem je ozdravit zvěř v podmínkách zátěže nikoliv zcela přirozeného prostředí, případně napravit dřívější chyby. Proto se tak dbá, a i v návodu zdůrazňuje, že se má medikované krmivo zkrmovat po přípravné fázi neboli návyku na směs či šrot bez medikace a zároveň se již nemá podávat žádné další doplňkové krmivo. Tím pomáháme naplnění zákona  - příjmu předpokládaného množství.

Čím však zákon pomáhá nám? Je striktně dáno přesné dávkování, po dva dny. S výjimkou faremního chovu nikdo neví, kolik jednotlivé kusy léčiva přijaly, zda jeden den, oba dny či vůbec. Někteří chovatelé zvyšují účinnost zásahu podáváním směsi po tři dny. Ačkoliv v nesouladu s návodem, domnívají se, že tento způsob zlepší pravděpodobnost rovnoměrného příjmu léčebné látky v populaci zvěře. Vzhledem k nákladům to provede jen ten, komu na výsledku skutečně záleží.

Drobné finty, například s přisolením směsi mohou pomoci, ale zase mohou zvýšit příjem nad stanovenou mez.

A co příjem dominantních kusů? Na úkor těch slabších, které by rozhodně potřebovaly přesnou účinnou dávku. V současné době používané léky mají minimální toxicitu, v návodech je zmínka, že nelze krmivo předávkovat. Hovoří se ale i o rezistencích parazitů na dlouhodobě špatně podávaná antiparazitika, potvrzení ani vyvrácení takových obav objektivně neexistuje, tedy alespoň vzhledem k volně žijící zvěři. Existují poznatky o významné rezistenci parazitů u hospodářských zvířat. V praxi tomu tak skutečně je, protože ekonomicky zajímavý chov hospodářských zvířat je vždy více zkoumán a sledován.

Porovnáme-li faremní chovy zvěře a volné honitby, jsou farmy jistě pod pečlivější zdravotní kontrolou. Ale ve vyšších koncentracích zvěře mají parazité lepší podmínky na její úkor, takže je otázka, zda metodika do volné honitby a pouhé dva přípravky jsou dostatečné. Tyto situace lze řešit a snad se i řeší mimo lege artis, ale je to nedůstojné a riskantní. Je známo, že registrace každého léku stojí skutečně veliké prostředky. Platí to i ve veterinární medicíně, a to je s největší pravděpodobností důvod, proč máme k dispozici pouze dva přípravky. Ty nenabízí žádnou účinnou pomoc například vůči kokcidiím. Opět platí – ekonomicky prospěšnějším druhům a kategoriím chovaných zvířat se věnuje větší pozornost.

 

Cermix řeší i přeléčení divokých prasat. Přístup k nim se podle oblastí jistě velmi liší. Kromě ozdravění populace je vedlejším rozumným důvodem k jejich přeléčení snižování zátěže prostředí. To se týká hlavně a nejspíš pouze účelových obor. Jinak je argumentem proti vynaloženým nákladům veliká pohyblivost a přirozená opatrnost prasat. Přilákání prasat k příjmu medikované směsi například rybí moučkou opět koliduje se zákonem, tedy se složitým způsobem jejího získání a používání. Příprava medikované směsi pro prasata: na 1 kg směsi původně zamíchané 1 : 9 se přidá 6,5 kg dalšího šrotu a vzniklá směs se podává 5 dní v množství 0,5 kg na 10 kg živé hmotnosti prasat denně.

Podnětnou otázkou by mohlo být přikrmování zajíců spojené s přeléčením. Antikokcidika ani jiná antiparazitika pro zajíce v tomto smyslu povolená nejsou, ale zdůvodněnou situaci řešit lze, tedy opět na základě objektivních výsledků rozboru trusu.

Ochranná lhůta je dobou, po kterou se nesmí maso léčených zvířat použít k lidskému konzumu. Za tuto dobu se organizmus spolehlivě zbaví léčivé látky i jejích reziduí. Je vždy uvedena v každém příbalovém letáku medikovaného krmiva.

Chovy hrabavé a hlavně bažantů jsou v současné praxi odčervovány během odchovu. Zákon postavil do cesty nelogickou překážku – zákaz použití antikokcidik v krmné směsi. Z praktického pohledu se jedná o nesmysl, bez zásahu proti kokcidiím nelze bažanty úspěšně odchovat. Antikokcidikum se tedy podá do napájecí vody ve spolupráci s veterinárním lékařem. Je to legální řešení, ale vstupuje do hry lidský faktor, tedy rozpoznání nutnosti a včasnosti zásahu, čištění a vyplachování napáječek, výpočet koncentrace, atd. Někdy chovatel bažantů zapomene, co má ve voliérách a objedná směs pro výkrm kuřat. Tam antikokcidikum povolené sice je, ale zákon o krmivech porušuje také. Nicméně, má tak spolehlivě zamíchanou léčivou látku přímo ve směsi.

Bažanti, perličky a krůty jsou kromě kokcidií významně ohrožováni dalším parazitem – kapiláriemi. Napadení kapiláriemi (Capillaria annulata), které cizopasí ve stěně volete a jícnu souvisí s výskytem jejich mezihostitele dešťovky. Proto je mezi chovateli výskyt těchto cizopasníků spojován s obdobím srážek, ale ty samy o sobě příčinou nejsou. Existují i další druhy kapilárií, ale všechny likviduje správně provedené odčervení. To lze a je nutné provést medikací krmné směsi.

Závažným rizikovým faktorem je také koncentrace odchovávaných bažantů. Konkrétní situace se vždy řeší s veterinárním lékařem, ale i dohoda o preventivním sledování chovu je velmi důležitá. V chovech bažantů, ale i vodní drůbeže se objevuje i parazit Syngamus trachea – srostlice trvalá, žijí v průdušnicích, které dokáže úplně ucpat. Jejím mezihostitelem jsou kromě dešťovky i suchozemští plži a muší larvy.

Pro kachny nejsou obvyklá antikokcidika povolena, občasné problémy se syngamózou nebo případnou jinou invazí je třeba řešit individuálně s veterinárním lékařem.   

 

Odčervení zvěře je péčí, která spojuje léčebnou i chovatelskou aktivitu. Výživa je hlavní faktor působení prostředí i člověka. Kromě genetiky je zásadní možností jak ovlivnit početní stavy, kondici, zmasilost i vzhled zvěře a kvalitu jejích trofejí.

Nepříznivá ekonomická situace posledních let myslivosti příliš nepřeje. Ale péče o zvěř vždy byla dlouhodobou, generační záležitostí. Neměli bychom dopustit, aby nerozumné šetření na nesprávném místě v krátké době poškodilo obětavou a pečlivou práci, jaká patří k nejlepší tradici naší myslivosti.

Martin MOHELSKÝ

 

Přiložené dokumenty

Cermix---Rafn- Cermix---Rafn- (10,21 KB)
vychází v 7:17 a zapadá v 16:13 vychází v 21:35 a zapadá v 12:41 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...