Časopis Myslivost

Listopad / 2013

Lov zvěře na společných loveckých akcích

Myslivost 11/20103, str. 38  Jan Galusek
Minule, kdy jsem se věnoval tématu lovu černé zvěře a chování této zvěře při společných loveckých akcích, jsem úmyslně nezmiňoval žádné další druhy zvěře, která bývá na společných akcích lovena. V tomto článku chci využít svoje poznatky z lovu zvěře jelení, lišky a dalších druhů, které je možno na společných akcích lovit.

Moje první zkušenosti s jelení zvěří jsem získával s mým otcem, který celý svůj život pracoval jako lesník z povolání. V mých mysliveckých začátcích byla jelení zvěř nepočetná a velmi plachá a na společných akcích se téměř nelovila, ale postupem doby nastala taková situace, že bylo nutno přistoupit k lovu této zvěře i tímto způsobem.

Lov holé zvěře jelení bývá povětšině nutným zlem, při kterém se i za cenu nesprávného výběru plní plán lovu. Samostatné naháňky či nátlačky se na tuto zvěř nepořádají a její lov se spojuje se společným lovem na zvěř černou a zvěř škodící myslivosti.

Vzhledem k vysoké inteligenci a rychlosti holé jelení zvěře je velmi obtížné tuto zvěř bezpečně na takovéto akci ulovit, pokud není možné dodržet základní zásadu - střelci musí stát od leče, která je hnána ve větší vzdálenosti, než při jaké bývají při lovu na zvěř černou.

Jelení zvěř při vyrušení prochází zvolna mlazinou a vedoucí laň hledá nejvhodnější únikovou cestu. Pokud takovou nalezne, tak z leče prudce vyráží a volná místa překonává skokem a krátce prchá. Po chvíli však zvolní tempo a za stálého jištění se snaží dosáhnout nové příhodné krytiny, kde většinou zůstane zvěř stát do doby, než se situace uklidní.

Ve chvíli, kdy zvěř již jen zvolna kluše a nebo jde, je možné přistoupit k bezpečnému ulovení. Osobně doporučuji vybírat nejslabší kus z tlupy, protože při lovu kolouchů či laní do dvou let věku se nenadělá mnoho škody a dospělá vyspělá zvěř zůstane zachována. Taktéž je možné ulovit laň přestárlou. Tu většinou rozlišíme podle světlé až bílé hlavy a podle charakteristických rysů těla. Hranatý, jakoby samčí vzhled je dobrým vodítkem, že je tato laň již za vrcholem sil a je možno ji bez obav ulovit. Laně této kategorie již většinou koloucha nevodí a jsou spíše vedoucími laněmi celé tlupy. Jejím odlovem dojde k roztříštění tlupy do menších rodinných skupin a tím i žádoucímu snížení škod v zimním období. Je rozdíl, když do mladého borového porostu přijdou tři kusy zvěře jelení a občas si ukousnou namísto dvanácti kusů, protože potom jsou škody na porostu již významné.

Rozhodně nedoporučuji lovit laně mohutné konstituce tmavohnědého zabarvení, u kterých je na hřbetě viditelný tak zvaný úhoří pruh. Jedná se o tmavý pruh srsti táhnoucí se od temene hlavy do poloviny hřbetu, který je trošku podobný koňské hřívě. Tento znak je neklamným znamením, že se jedná o zvěř vysoké chovné kvality, a tak by tyto laně měly být šetřeny.

Pokud je ve skupině laň světle rezavé barvy, která má zježenou srst a není v dobré fyzické kondici, doporučuji takovouto laň ulovit, pokud ovšem nemá koloucha. V takovém případě je třeba nejdříve ulovit koloucha, a pokud je to možné, tak i laň.

Jelení zvěř při zásahu dobře značí, a pokud je zasažena na komoru, zpravidla nebývá daleko od nástřelu.

Kromě loveckého zážitku lze u dospělé laně získat i trofej. Jsou jí tak zvané grandle (zakrnělé špičáky), které se nacházejí v horní čelisti laně a je možné je poměrně snadno vyříznout. Dříve se používaly ve šperkařství do šperků s loveckými motivy. V současnosti je mnoho začínajících myslivců a lovců nezná a ponechávají je bez povšimnutí.

Taktéž je možné u starších laní nalézt v srdci, a to na vrcholu srdečních předsíní osifikovanou chrupavku ve tvaru kříže, tak zvanou hubertku. I tato je cennou trofejí a mezi trofejemi ze zvěře jelení má svoje místo.

Pokud je na začátku naháňky povoleno lovit jelena první věkové třídy, bývá většinou jasně specifikováno, jakého jelena je možno ulovit. Většinou to bývá špičák do 20 cm délky lodyhy a pokud se takovýto jelen objeví, bývá povětšinou i ve špatné fyzické kondici a odlov takového jelena není chovatelskou chybou.

 

Další spárkatou zvěří, kterou je možno lovit na společných loveckých akcích je daněk, jelen sika a muflon. Z této zvěře se loví výhradně holá zvěř a k lovu této zvěře na společných akcích je nutné vyžádat výjimku.

I u těchto druhů zvěře platí výše uvedené doporučení - lovit ze skupiny nejslabší kus. Vedoucí daněla, laň či muflonka bývá vždy fyzicky nejzdatnější a nezřídka má i prošedivělou hlavu a povětšině postupuje na začátku skupiny. Zvěř fyzicky nejslabší skupinu uzavírá, a proto doporučuji přenést pozornost tímto směrem.

 

Nejčastěji lovenou zvěří škodící myslivost na společných akcích je liška. Tato ostražitá šelma odchází z leče jako první při sebemenším náznaku nebezpečí a většinou si jí střelec povšimne až ve chvíli, kdy přesazuje přes cestu nebo linku a než stačí střelec zareagovat, tak je liška pryč. Střelba kulovnicí na běžící lišku je velice obtížná, a pokud se liška na chvíli nezastaví, tak je zásah hodně často dílem náhody. Ale najdou se i tací myslivci, kterým se takto podaří ulovit i několik lišek za sezonu.

V leči se liška téměř ulovit nedá, ukrývá se za pařezy a vývraty a nepovšimnuta honci leč opouští a nebo v ní zůstává. Pokud je v leči nebo její blízkosti nora nebo kanál, tak se v něm ukryje a přečká do chvíle, až je venku bezpečno.

Největších úspěchů při lovu lišek bývá dosahováno právě na akcích, kde se loví i zvěř jelení a střelci stojí dál od leče. Tehdy jde již liška krokem a občas se zastavuje.

Trofejí z této šelmy je kožešina a lebka a dermoplastický preparát lišky v zimní srsti má také svoje kouzlo, a to jak celého kusu, tak hlavy s přední částí hrudi a bývá efektní připomínkou mistrné rány, která si i přes mnoho překážek našla svůj cíl.

 

Lov jelení zvěře v leči je velmi obtížný a vzhledem k tomu, že většina honců má v leči jen brokovnice s jednotnou střelou, tak není možné tuto zbraň k lovu využít. Mně osobně se díky tomu, že používám kulobrokovou zbraň, několik úlovků podařilo, ale musel jsem dbát velké opatrnosti, protože při výšce jelení zvěře by mohl projektil v případě opuštění těla zvěře ohrozit ostatní účastníky lovu. K výstřelu jsem se odhodlal jen v případě, že se za zvěří nacházela překážka natolik bezpečná, že bylo vyloučeno, aby projektil pokračoval v letu nežádoucím směrem.

Díky souhře šťastných okolností se mi v leči podařilo ulovit i dvě laně přesahující věk deseti roků, což je za současných podmínek věk málo obvyklý. V obou případech mi k tomu dopomohl můj pes, který zvěř v leči nalezl a vytlačil ji z krytiny směrem na mě a potom ji na chviličku zastavil. Po bezpečném obeznání a vyhodnocení celé situace jsem takto ulovil laň ve věku dvanácti roků a druhou, u které byl věk odhadnut na čtrnáct let. Přikládám pro ilustraci fotografii jedná z laní, aby si mohl čtenář sám vyhodnotit, jak taková laň třetí věkové třídy vypadá.

Tyto laně jsou již natolik zkušené, že je téměř nemožné je potkat na individuálním lovu. Vycházejí zásadně za tmy a krytinu opouštění jen v nejnutnějším případě.

Pokud moje zkušenosti s popsanou zvěří přispějí k lepšímu poznání a kvalitnějšímu průběrnému odstřelu, budu rád a všem, kteří s touto zvěří přicházejí do styku, přeji nevšední zážitky z pozorování a zdařilý průběrný odstřel.

Jan GALUSEK

vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...