Časopis Myslivost

Listopad / 2013

Nabádá Ministerstvo zemědělství k porušování legislativy?

Myslivost 11/2013, str. 43  Mgr. Vladimír BÁDR, Ph.D.
Probíhá vůbec zákonný dozor v myslivosti v případě některých ustanovení vyhlášek č. 491/2002 Sb. a č. 553/2004 Sb.?

 

V předchozích dnech jsem měl možnost být obeznámen se Stanoviskem MZe k dotazu MS Strážov.

MS Strážov, užívající honitbu zařazenou do Oblasti chovu jelení zvěře Šumava-sever, adresovalo dne 15. 7. 2013 Ministerstvu zemědělství dopis, kde v poslední části žádalo, cituji:

„Ve věci uvádění věku ulovených jelenů (posléze jejich zařazování do věkových tříd v návaznosti na myslivecké výkaznictví apod.) existuje obecně, snad na většině území republiky, nesoulad mezi uváděním věku jelenů (či daňků) a legislativou (vyhl. č. 553/2004 Sb., § 4, odst. 2a a vyhl. 491/2002 Sb., § 4, odst. 5 b). Tyto uvedené právní normy stanoví věk jelena např. I. v. tř. 1 až 4 roky (tj. teoreticky do dovršení 5 let = 4 roky a 364 - 5 dnů). Podle tohoto by tedy špičák s prvním parožím měl mít uváděn věk 1 rok, nikoliv - podle přetrvávající dlouholeté praxe – 2 roky atd. Tomuto by musela být upravena současná chovatelská kritéria začínající věkem jelena 2 roky (špičák na „prvním paroží“). Rovněž při legislativně povoleném lovu mj. samců spárkaté zvěře do 2 let stáří (včetně?) v honitbách bez stanovených min. a norm. stavů by se tedy možnost lovu vztahovala i na jeleny (daňky) „na druhém paroží“, protože ti dosahují skutečného věků v době lovu 2 let a asi 2 až 7 měsíců (počítáno s průměrným datem kladení 1.6.). Na tento rozpor uvádění věku jsme byli upozorněni Mgr. Bádrem Ph.D., soudním znalcem pro myslivost.“

Ministerstvo zemědělství odpovědělo dne 16. 9. 2013 takto, cituji:

„K Vašemu dotazu ohledně změny zařazení spárkaté zvěře do věkových tříd a následné změně právní úpravy. Ministerstvo zemědělství nevidí důvod ke změně zaběhlé praxe v posuzování věku zvěře. Jedná se o odborný odhad věku volně žijící zvěře s určitou mírou přesnosti. Tato problematika si jistě nepochybně vyžádá širokou diskuzi zejména s odborníky – zoology, specializovanými na tuto oblast.“

Jistě, závazný výklad legislativy je výlučně v kompetenci soudů a nikoliv Ministerstva zemědělství. Dlužno říci, že tak se ale MZe ve své odpovědi ani netvářilo – podalo pouze své stanovisko, svůj pohled na věc, nic víc. Že ovšem bude takový názor pro mnohé překvapivý, to nesporně bude.

Také autor tohoto příspěvku rovnou sděluje, že je obecně velmi, velmi dobře, že neleží závazný výklad legislativy na MZe, ani dalších orgánech státní správy myslivosti (dále jen OSSM) – rozumějte: na jiných úrovních, tj. obcích s rozšířenou působností (ORP) a Krajských úřadech (KrÚ).

Není myslím žádným tajemstvím, že výklad legislativy všech OSSM nese jeden společný rys: pokud se stejnými otázkami nakonec zabývají správní soudy, potom bývá výklad až příliš často diametrálně odlišný, v konečném hmotném důsledku i zcela opačný.

Však pohleďme krátce do historie a vzpomeňme situaci po uvedení zákona č. 449/2001 Sb. v platnost. Tam, kde došlo ke sporům řešeným správními soudy..., a to u základních věcí jako byla tvorba honiteb a uvádění těch stávajících v soulad s novým zákonem..., konečné verdikty vesměs usvědčily OSSM z porušování zákona. Nakonec známe i konstatování, že naprostá většina honiteb v ČR byla uznána v rozporu se zákonem o myslivosti, ale vzhledem k prošlým lhůtám již tato rozhodnutí nelze napravit a honitby jsou právně platné. 

Výše napsaným pouze naznačuji, jakou váhu bych a priori doporučoval přikládat „výkladům legislativy“, jež poskytují orgány státní správy myslivosti, MZe nevyjímaje. V zájmu objektivity potom musím konstatovat, že ani soudní znalec, v daném případě tedy autor tohoto příspěvku, zde není od závazného výkladu legislativy. Jeho role je výlučně pro myslivecké odborné posuzování skutečností.

 

Podívejme se ale na uvádění věku spárkaté zvěře podrobně a v souvislostech.

 

Legislativní předpoklady

 

1/ Máme zde vyhlášku č. 491/2002 Sb., o stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd. Jedná se tedy o prováděcí vyhlášku k zákonu č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Vyhláška č. 491/2002 vešla v účinnost dnem vyhlášení, to máme více než 10 let.

V § 5 odst. b) stanovuje procentická zastoupení věkových tříd u dospělých samců:

1. daněk skvrnitý

- v I. věkové třídě (dále jen VT), od 1 roku do 3 let, 31 %

- ve II. VT, od 4 do 6 let, 26 %

- ve III. VT, od 7 let, 43 %

2. jelen evropský

- v I. věkové třídě (dále jen VT), od 1 roku do 4 let, 44 %

- ve II. VT, od 5 do 8 let, 37 %

- ve III. VT, od 9 let, 19 %

(Dál je pod čísly 3. až 9. rozpis pro další druhy naší spárkaté zvěře. Nám postačí jen jelenovití a z těchto „vzorový“ daněk a jelen.)

Je hovořeno o „dospělých samcích“, tedy i když musíme pominout otázku „biologické dospělosti“, je zcela jasné, o čem zákonodárce hovoří. O trofejové zvěři a prvnímu ročníku věku přiřazuje označení 1 rok. To neznamená nic jiného, než že jelení či daňčí špičák, na 1. paroží, má být značen 1 rok. Ne jako se dělo před rokem 2002: „dvouletý, či 2 roky“.

Každý asi zná letitou historii takového zápisu; ví, že v době lovu má daný jelínek či daněk 1 rok a 2 až 7 měsíců, že si můžeme říkat „je ve druhém roce svého života, či ve druhém kalendářním roce svého života“. Ale ne jej označovat „2 roky“. Z hlediska vyhlášky o normovaných a minimálních stavech musí být označen „1 rok“.

Zajímavějším už se jeví daný rozsah věkových tříd. První VT, 1 - 4 roky, zahrnuje čtyři ročníky věku, a to první, druhý, třetí, čtvrtý – tedy obdobně 1. až 4. paroží. O tom, že tomu tak je, svědčí rozsah druhé VT „5 až 8“ a nikoliv „4 roky + 1 den až 8 let“. Takže nelze polemizovat, zda jelen se 4. parožím patří do I. či II. VT. Jednoznačně patří do první! A opět: nic na tom nezmění fakt, kdy „postaru“, tj. do r. 2002, byla I. VT vnímána „2 - 4 roky“. Označení špičáka jako „dvouletého“ ovšem znamenalo, že v I. VT byly jen tři ročníky, tj. 1. až 3. paroží.

Ještě zajímavějším je zavedení přesného zastoupení věkových tříd trofejové zvěře v populaci.

Jistě, mohli bychom vést akademické diskuze o posunech v řádu několika procent, ubíjet se citacemi prací, kdy např. všem jelenářům známý Nečas (1965) navrhoval poměr 46 / 29 / 25 % a jiní autoři jinak. Každopádně bychom nakonec dospěli k závěru, že současných 19 % pro III. VT, tedy pro vrchol myslivecké snahy, není ničím přemrštěným.

Nemusíme ani dlouze diskutovat, zda vyhláška hovoří o živé či již ulovené zvěři. Je hovořeno o stavech zvěře, čili o zvěři živé. Ovšem jestliže se do výše lovu započítává jak lov, tak úhyn a obojí bývá součástí chovatelských přehlídek trofejí (ChPT), potom zákonitě několik po sobě jdoucích ChPT věrně odráží skutečné zastoupení věkových tříd trofejové zvěře v celé populaci. To je ostatně ten úplně nejhlavnější účel ChPT, který ovšem dosud vůbec nebyl doceněn.

Jedinou relevantní námitkou může být migrace trofejové zvěře na říji – nyní myšleno výlučně do míst „mimo územní působnost“ konkrétní ChPT. Otázka je to rozsáhlá, je možné se k ní jindy vrátit. Snad se mnou ale budete souhlasit, že výrazná devalvace výpovědní hodnoty ChPT o výskytu II. a III. VT v dané populaci nehrozí.

Zcela zásadní by ovšem mělo být uvědomovat si, kterak právní požadavek stálého zastoupení jelenů I. - III. VT de facto určuje povinnost adekvátního mysliveckého hospodaření – plánování a následného lovu!

 

2/ Vyhláška č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě. Paragraf 4, odst. 2 a) až i) hovoří o stejném rozsahu věkových tříd u jednotlivých druhů spárkaté zvěře jako vyhl. č. 491/2002 Sb..

 

3/ Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti upravuje ve svém § 61 dozor v myslivosti. Ministerstvu zemědělství v odst.1) stanovuje dozor, jak orgány státní správy myslivosti,….dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

§ 61 odst. 2) stanovuje dozor Krajům a obcím v přenesené působnosti také na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

Tedy se jeví, že dozoru by mělo být dostatek.

Chovatelským přehlídkám je v naší legislativě věnován jen stručný § 6. Zákonný účel ChPT lze vyvodit z odst. 1) věty první: „Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou OSSM,…oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí a za tím účelem ustanovit hodnotitelskou komisi.“

Slova „kontrola lovené zvěře“ v sobě neskrývají pouze „zelené“ a „červené“ body. Obsah je mnohem širší: má být kontrolováno množství lovené zvěře, zastoupení pohlaví (neboť i tam je požadavek daný vyhl. č. 491/2002 Sb., 1:1) i zastoupení věkových tříd trofejové zvěře.

Pokud je toto prováděno každoročně,…a jak výše citujeme zákon: OSSM jsou oprávněny každoročně rozhodnout o konání ChPT…, potom chronologické údaje jasně ukazují, zda je či není soulad s jednotlivými body vyhl. č. 491/2002 Sb.

 

Předložený příspěvek začal tím, že Ministerstvu zemědělství je zjevně úplně jedno, jakým věkem se bude označovat jelen s 1. parožím. Podle vyhlášek by měl mít „1 rok“, ale MZe nevidí ani po deseti letech platnosti vyhlášky důvod řídit se platnou legislativou.

Snad se nesnížíme k tomu, abychom tvrdili, že „JEN pro účely plánování“ se má jelenímu špičákovi říkat 1 rok a že se z toho nedá dovozovat nic k ChPT, jež jsou zmíněny pouze v zákoně a nikoliv ve vyhláškách?

Pokud jsou vyhlášky č. 491/2002 i č. 553/2004 prováděcími vyhláškami k zákonu č. 449/2001, potom by zákonně měla být mezi nimi souvislost. A pokud má plán sestavený podle vyhl. č. 553/2004 Sb. počítat s věkem jelena na 1. paroží = 1 rok, I. VT = 1 - 4 roky, potom i lov prováděný podle plánu musí mít stejné atributy ve značení věku.

 

Kladu si dále otázku, jaké jsou možné následky nedodržování vyhlášky. Znám ChPT, kde skutečně postupují správně a jelen s 1. parožím u nich znamená věk „1 rok“. Takovými jsou například ChPT v Písku či z opačného konce republiky Bruntál.

Míst, kde postupují „postaru“ ovšem je stále převaha. Bodejť by nebyla, když orgány státní správy myslivosti mají v porušování legislativy velký vzor – nejvyšší nadřízený orgán, Ministerstvo zemědělství!

Mnozí myslivci možná mají nyní pocit, že brojím jen za kosmetickou změnu – abychom tedy jelena špičáka označovali nově věkem „1 rok“. Ale tak tomu není.

 

Prioritně mi v případě starého vyjadřování věku vadí tyto obsahové následky:

a/ nelze vyjádřit zastoupení věkových tříd srovnatelné s vyhláškou, neboť většinu tzv. „II. VT postaru“ všude tvoří jeleni se 4. parožím. Chcete-li „postaru pětiletí“. A ti patří správně do I. VT. Takže při správně vyjádřeném zastoupení věkových tříd na ChPT by byl mnohem žalostnější stav II. VT než se zdá. Totéž platí pochopitelně i pro III. VT.

 

b/ nešvar s nedodržováním vyhláškového rozsahu věkových tříd způsobil od roku 2002 nejednu křivdu. Nejčastějším případem je situace, kdy má lovec v povolence jelena I. VT. Prakticky tedy podle vyhlášky může lovit kusy do 4. paroží včetně. Nejběžnější (ale vůbec neříkám, že správnou…o tom příště) variantou kritérií chovnosti pro tento stupeň je požadavek oboustranně korunového desateráka. Tedy lovec by klidně mohl ulovit jednostranně korunového jelena, ale opravdu na 4. paroží. A taková trofej je při absenci jelenů starších již přece jen považována za jelena „velkého“. Každopádně tedy nad představami leckterého mysliveckého hospodáře. Co si budeme nalhávat, při přebujelé závisti nejlépe, aby byl lov realizován špičákem po slecha, ještě lépe do 5 cm; osmerák už je pro lovce s přidělenou I. VT nežádoucí, a když uloví na 4. paroží dle kritérií průběrného „zeleného“ nerovného desateráka, je oheň na střeše. Sám z vlastní zkušenosti pamatuji takovou situaci v roce 2009 v honitbě HS Uhřínov (Orlické hory), ve sdružení s výraznou bolševickou stopou ve vedení.

Jistě, práva znalý myslivecký hospodář či uživatel obecně, může přijmout omezení typu „I. VT do osmeráka“ nebo „do výsadcového desateráka“ nebo „nekorunové formy“. S tím jsem se jinde již setkal a nejde to proti vyhlášeným kritériím chovnosti.

 

Zaznamenal někdo z Vás, čtenářů tohoto článku, prokazatelné tj. písemné a zcela konkrétní řešení absence II. a III. VT po ChPT ze strany OSSM? Že by tedy existoval dozor v myslivosti i pro tuto pasáž vyhlášky č. 491/2002 Sb.?

Já osobně neznám žádný závazný verdikt s odkazem na vyhláškou požadované procentické zastoupení věkových tříd a musím přiznat, že se tomu nedivím. Kde se neumí vyrovnat s požadavkem legislativy na zápis 1. paroží = 1 rok, tam vše ostatní, včetně správného mysliveckého hospodaření, je do značné míry utopií.

 

Výzva k uvádění věku zvěře na ChPT v souladu s platnými právními normami

 

V návaznosti na výše uvedené apeluji na všechny subjekty: orgány státní správy myslivosti obcí s rozšířenou působností a obdobně na Krajských úřadech, aby se k záležitosti postavily čelem a konečně zjednaly nápravu – ve vydaných kritériích chovnosti i instrukcích pro uvádění věku zvěře na ChPT! Uživatele a držitele honiteb žádám o iniciativu v tomto smyslu.

Za sebe mohu přislíbit maximální podporu všem lovcům, kteří se dostanou do sporu s uživatelem honitby ohledně „potenciálně“ nedodržené věkové třídy uvedené v povolence k lovu. Věk uloveného kusu přesně a objektivně stanovím laboratorními metodami. O tomto vydám protokol se znaleckou doložkou. Při výsledku příznivém pro lovce tomuto doporučím postup, aby se domohl svých práv.

Zvláště rád přispěji tam, kde se případ dostane do stadia soudního sporu vedeného proti orgánům státní správy myslivosti a kde prvotní příčinou bude nerespektování vyhláškou předepsaného uvádění věku ulovené zvěře na ChPT.

Mgr. Vladimír BÁDR, Ph.D.

badr.vladimir@seznam.cz

608 701 116, 732 567 818

 

 

vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...