Časopis Myslivost

Listopad / 2013

Rozhovor o myslivosti s hejtmanem Kraje Vysočina MUDr. Jiřím Běhounkem

Myslivost 11/2013, str. 42  Kamila Kaasová
Rozhovor o myslivosti s hejtmanem Kraje Vysočina MUDr. Jiřím Běhounkem
Rozhovor o myslivosti s hejtmanem Kraje Vysočina MUDr. Jiřím Běhounkem

 

Jaký je Váš osobní vztah k myslivosti a k přírodě?

Dovolím si vypůjčit slova moudrých mužů, která můj vztah k přírodě nejlépe vystihují: Tacitus Publius Cornelius řekl, že je třeba žít ve shodě s přírodou a Marcus Tullius Cicero, že pod vedením přírody nemůžeme nikterak pochybit.

Má myslivost tradici ve Vaší rodině nebo máte myslivce v okruhu svých přátel?

 

Musel bych dlouho vzpomínat a hledat ve svém rodokmenu. Přátel mám mezi myslivci mnoho, poznají se jednoduše – kromě zeleného stejnokroje je zdobí dobrá morálka, bystrost, vytrvalost, ukázněnost a obrovská družnost – a většina z nich moc dobře vaří – hlavně speciality. Stačí se jen rozhodnout, zda dáváte přednost dobrotě se šípkovou … nebo se zelím.

 

Na jaře bylo vyhlášeno v Kraji Vysočina vyplácení zástřelného za černou zvěř. Můžete mi říci, v jaké výši? Má tento projekt už konkrétní výsledky? Pozorujete zvýšení odlovů?

 

K opatřením, která zmiňujete, přistoupil Kraj Vysočina na přelomu května a červa letošního roku. Na výsledky musíme ještě chvíli počkat. Prostřednictvím okresních mysliveckých spolků Českomoravské myslivecké jednoty našeho kraje nyní vše pilotně rozjíždíme. V praxi to znamená, že se shromažďují a provádí hodnocení spodních čelistí selat do věku cca 7 měsíců a bachyní starších dvou let. Za předložení spodní čelisti selete obdrží uživatel honitby 200 korun, u bachyně je to 400 korun. V prvním čtvrtletí příštího roku proběhne hodnocení a na základě něj bude řešeno, v jaké podobě se bude v projektu pokračovat. Nejedná se tedy o zástřelné, jako tomu bylo v jiných krajích. Lov zvěře prasete divokého, až na výjimky, stále trvale roste. Velmi výrazný nárůst lovu nastal mezi rokem 2011 a 2012. V Kraji Vysočina vzrostl mezi těmito roky lov o více než 70%. Prozatím se ukazuje, že v letošním roce je lov téměř na úrovni roku loňského. To lze považovat za dobrý signál. Je třeba, aby došlo ke snížení stavů prasete divokého a tento v letošním roce zahájený projekt si stanovil právě tento cíl.   

         

Jaké další činnosti myslivců krajský úřad podporuje? Je ze strany myslivců zájem o čerpání dotací? Například na umisťování pachových ohradníků kolem silnic, na biopásy, zvěřní políčka, hnízdní budky či vypouštění některých druhů dříve hojné zvěře?

 

Činnost myslivců není bez vazeb na okolí. V tomto kontextu je třeba chápat např. i umisťování pachových ohradníků v blízkosti frekventovaných komunikací. Na tomto opatření spolupracujeme s Nadací pojišťovny Generali. Realizací pachových ohradníků, která se uskutečňuje díky zájmů myslivců, došlo na ošetřených úsecích silnic jednoznačně k poklesu četnosti střetu vozidel se zvěří. Toto opatření směřuje, mimo jiné, ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Zamezení jediné srážky vozidla se zvěří s sebou nese ochranu života a zdraví občanů a zároveň odvrácení deseti až statisícových škod. I další podpora činnosti myslivců, tentokrát ze státního rozpočtu podle přílohy k zákonu o státním rozpočtu administrovaná krajským úřadem, je myslivci hojně využívána a je vhodné v ní i nadále pokračovat.   

       

Jak se díváte na diskusi ohledně otevření zákona o myslivosti?

 

Právě probíhající novelizace zákona o myslivosti mimo jiné odráží jisté změny. Vybalancování práv vlastníků pozemků a uživatelů honiteb, škody zvěří, měnící se zemědělské hospodaření jsou jen z části impulsem k novelizaci této právní normy. Je třeba, aby novelou nedošlo k nepřiměřenému upřednostnění či naopak znevýhodnění některé ze zúčastněných stran. Cílem novely by mělo být zjednodušení, výsledkem by nemělo být nedůvodné zatěžování kohokoliv.  

    

Souhlasíte s názory pisatelů petice „Za obnovu zemědělské krajiny“?

 

Venkov, potažmo zemědělství a lesnictví mají ve stávajícím období krize velmi složitou pozici. Za současného stavu věnovat minimálně 50% všech prostředků z Programu rozvoje venkova na environmentální podporu - to je, nezlobte se, příliš jednostranné. Co jsou konkrétně přírodě šetrné způsoby hospodaření, a jak moc mají být šetrné, kam až jejich šetrnost má zasahovat? Pokud se ale  jedná o naplňování mezinárodních dohod, s tím nemám problém. Jen je třeba finanční prostředky rozdělit s ohledem na fakt, že lesnictví a zemědělství, i včetně toho konvenčního, plní i řadu jiných funkcí. Jmenovat budu například rozumnou práci s obnovitelnými zdroji, nutnost soběstačnosti ve výrobě potravin nebo opomíjenou zaměstnanost v relativně odlehlých částech venkova.

 

Zúčastňujete se mysliveckých akcí v kraji?

 

Musím přiznat, že nejsem právě pravidelným účastníkem mysliveckých honů, ale pozvání na ostatní tradiční myslivecké akce přijímám rád. Hlavně kvůli jejich atmosféře a tradičnímu přístupu.

 

Myslíte, že by bylo v současnosti zapotřebí zásadních změn v mysliveckém hospodaření na úrovni kraje i na úrovni celostátní?

 

Je otázka, co lze považovat za zásadní změny, a co nikoliv. Pro Kraj Vysočina, stejně jako pro celou ČR,  jsou v současné době problém vysoké početní stavy zvěře prasete divokého. Některé kraje trápí vysoké početní stavy další zvěře např. jelena evropského, siky japonského, příp. daňka skvrnitého nebo muflona. Za negativní lze považovat naopak i nízké stavy zvěře drobné - zajíce, bažanta, nebo např. koroptve. Další problémy vidím v komplikovaném procesu změn stávajících či uznávání nových honiteb, tak jak současně platný zákon o myslivosti umožňuje.

 

Myslíte si, že k redukci přemnožené černé zvěře přispějí kromě vaším krajem praktikovaného zástřelného i jiné legislativní nástroje?

 

Legislativa je pro řešení tohoto problému klíčová. Pokud bychom se zabývali legislativou na úseku myslivosti, pak by zcela jistě k řešení přispěla změna vyhlášky stanovující doby lovu jednotlivých druhů zvěře. Míru dalšího uvolnění doby lovu této zvěře je třeba vybalancovat s mírou závažnosti, jakým jsou vysoké stavy prasete divokého ve volných honitbách. To je ale téma pro odbornou diskuzi.

Pokud se týká zákona o myslivosti, ten dává státní správě myslivosti kompetenci různými způsoby povolovat lov. Vnímám jako pozitivní, že byly v minulém období zde v Kraji Vysočina veškeré žádosti o lov této zvěře vyřízeny rychle a kladně. Uživatelům honiteb tedy není, zjednodušeně vzato, státní správou myslivosti omezován lov. Z pohledu legislativy, co se týká zákona, mají uživatelé honiteb prostor přiměřený. Problém se mnohde spíše ukazuje v možnosti ulovit tuto zvěře. Zvěř prasete divokého je velice inteligentní a reaguje na způsoby a formu lovu. Zkušené bachyně v poslední době přivádí na vnadiště rudl prasat mnohem obezřetněji, nebo se jim zcela vyhýbají. To zásadním způsobem komplikuje jeden z nejběžnějších způsobů lovu - na čekané. Při naháňkách se ukazuje jako stále větší problém resp. je stále náročnější vyhnat černou zvěř z leče. Další komplikací jsou rozsáhlé plochy řepky a kukuřice. Z těchto, ale i mnohých jiných důvodů, přistoupil kraj k vyplácení nepřesně řečeno zástřelnému.  

 

Vnímáte přírodu jako celek nebo patří některý druh zvěře či zvířat obecně mezi Vaše zvlášť oblíbené?

 

Když jednou poznáte zdravé lesy Vysočiny, musíte je mít rádi. Kraj Vysočina je protkán desítkami naučných stezek, které poskytují velké množství informací, rad a návodů, jak si všímat okolního prostředí a objevovat dosud nepoznané. Nebylo by spravedlivé mít oblíbence už proto, že přírodu opravdu chápu jako jeden kompaktní celek.

 

Chováte psa? Jedná se  o lovecké plemeno?

 

Věrného čtyřnohého přítele nemám.          

 

 

Máte rád mysliveckou kuchyni?

 Ano. Na druhou stanu mám rád i ostatní druhy kulinářských specialit. Důležité je, že suroviny zpracovává šikovný kuchař.

 

 

Díky za rozhovor!

Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ

 

vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...