Časopis Myslivost

Listopad / 2013

Uterus bicornis na obzoru

Myslivost 11/2013, str. 34  Mgr. Vladimír BÁDR, Ph.D.
Tak jako řada jiných jsem byl i já osloven na počátku měsíce září redakcí časopisu Myslivost o svůj názor či vyjádření k návrhu novely vyhlášky č. 245/2002 Sb.. Odpověď bylo nutné zaslat do požadovaného termínu, ale vzhledem k tomu, že si rád nechávám vše několikrát projít hlavou, jsem nespěchal. To nakonec dalo neplánovanou možnost přečíst si názory jiných osob v Myslivosti 9/2013.

Nemělo by valného smyslu opakovat vyřčené – všichni korespondenti se vyslovovali kriticky, pochopitelně řada z nich i s obdobnou argumentací. Někteří mi takříkajíc „mluvili z duše“ a já tak nemusím již obsahově stejná vyjádření psát. Naopak, mohu svůj příspěvek zaměřit trochu netradičně, neotřepaně, ale přesto s úzkou vazbou na mysliveckou praxi.

Jsem soudním znalcem pro odvětví myslivost. Ponejvíce se věnuji přesnému laboratornímu stanovení věku ulovené zvěře, ale jelikož jsem ustanoven znalcem pro celé odvětví myslivost, tj. bez nutnosti užší specializace, vidím v navrhovaném znění „co by mě mohlo také čekat“.

Svůj výklad bych rád zaměřil pouze na zvěře černou. Respektive, jen abych nezklamal lovce zvěře sičí: tam se také domnívám, že není důvodu ke změnám vyhlášky.

 

Ale  nyní již k prasatům. Navržené nové znění § 1 písm. l) je typickou ukázkou mizerné formulační erudice předkladatelů návrhu.

1/  Dosavadní úprava hovoří jasně:

a/  „kňour a bachyně – lov od 1. srpna do 31. prosince s výjimkou dle § 2 odst. 1 a 2, sele a lončák od 1. ledna do 31. prosince“. Před slovem „sele“ je čárka, ale významově stejná jako tečka. Logika vyjádření jasná: nejprve se hovoří o zvěři dospělé, potom nezávisle na tom o zvěři mladé.

 

b/   vůbec není řeč o „březích a vodících kusech“ – buď proto, že se spoléhalo na nepsaná etická pravidla myslivců, anebo možná proto, že i při mizérii jiných částí myslivecké legislativy (zákona i vyhlášek) došlo zrovinka k osvícení tvůrců vyhlášky č. 245: uvědomili si loveckou realitu – o březosti samic černé zvěře vůbec nelze obeznáním kusu rozhodnout a slova „vodící“ jsou běžně stejně neprokazatelná. Tak proč tím zatěžovat vyhlášku.

 

2/  Nově navrhované znění je v tomto ohledu snad nejnešťastnější jaké může být:

a/   zpočátku je řeč o zvěři dospělé, následně mladé, ale k této je spojkou „a“ přiřazena opět zvěř dospělá (malého vzrůstu – do 60 kg), aby nakonec následovala vsuvka „vyjma březích a vodících“ s nejasnou souvztažností. Jinými slovy: čistě z pohledu stylistiky není z dané formulace jednoznačné, zda se slova „vyjma březích a vodících“ vztahují jen na věkovou kategorii „bachyně“ anebo i na „sele a lončák“.

Na pravdivosti předchozí věty nemůže změnit nic ani všeobecné přesvědčení o účelu úpravy – že se tím má ošetřit stav, kdy lovec střílí na kus, který pokládá velikostně za zvěř mladou a on se z toho vyklube kňour či bachyně; nebo stav, kdy je lovec zdrženlivý a raději si ránu odpustí, byť by lov byl zrovna v pořádku, a tím zbytečně snižuje tolik potřebnou redukci stavů.

Právníky, nemyslivce, by v případě sporu toto vůbec nezajímalo a soudy by snadno dospěly k výkladu když je březí a vodící cokoliv – bachyně, lončák a dokonce i sele (pozn.: sele přece může být až 15 měsíců staré), tak se uvedená doba lovu od 1. 1. do 31. 12. na ně nevztahovala, a tudíž, stejně jako jiná zvěř nemající dobu lovu, se vůbec tyto kusy lovit nesměly!

Nepodivujte se prosím nad tím, nejde o absurdní, ale podle mých zkušeností zcela reálný právní výklad. Jistě, nechci dlouze polemizovat a už vůbec ne doporučovat abychom stříleli vodící lončačky či vodící selata - bachyňky. Mnohem více se jedná o slovo „březí“ a právě u mladé zvěře se častěji setkáváme s první březostí kdykoliv v průběhu kalendářního roku, tyto kusy jdou do chrutí hned po dosažení nezbytné tělesné vyspělosti (jsou známé hraniční hmotnosti kusů).

Tedy co? Doplnit slovo „bachyní“ za slovo „vodících“? Anebo rovnou přeskupit text - závěrečnou pasáž „do 60 kg hmotnosti kňour a bachyně, vyjma březích a vodících“ vložit k téže věkové kategorii na začátek?

Výsledkem by potom byla úprava určující lov jakéhokoliv kňoura a bachyně v době od 1. srpna do 31. ledna, navíc by u kňourů a bachyní do 60 kg byla doba lovu rozšířena na celý rok. A to snad měl být účel úpravy. Ale skrze vše výše i dále uvedené se pro takové znění vůbec nevyslovuji!

Osobně nejsem nakloněn ani posunu doby lovu až k 31. lednu, za maximum bych považoval 15. leden - zrovna, jak končí doba lovu jelení zvěře - skrze společné lovy naháňkou a nátlačkou, k tomu, aby se i na těchto mohla dospělá černá zvěř lovit. Lov bachyní musí mít těžiště v měsících říjen, listopad, prosinec. V prvních lednových dnech by mělo jít o případy nouze, kdy stále není splněn plán lovu.

 

b/   Musíme se vypořádat s hmotností 60 kg.

Nikde v zákoně ani ve vyhláškách dosud nic váhově limitováno nebylo. Nenacházíme určení, zda je myšlena hmotnost živého kusu, vyvrženého nebo snad tzv. výkupní hmotnost (rozdílně „s“ i „bez“ hlavy, zkrácené běhy). Zavést proto náhle do legislativního předpisu hmotnostní ukazatel bez vysvětlivky je jednoznačně matoucí. Tím spíše, že nesmíme zapomínat na typickou českou zvláštnost: prase nejvíce roste až když visí na háku. Znám případ, spor, kdy byl uloven kus v měsíci březnu, podle výměny zubů věk 12 -13 měsíců, hmotnost 50 kg vyvržený s hlavou a nezkrácenými běhy, samičí pohlaví. Podle data ulovení a platné legislativy sele - bachyňka. Za dva dny již měla 80 kg, za další tři 100 – 110 kg a po týdnu směřovalo na lovce udání, neboť ulovil „nejméně sedmiletou bachyni o hmotnosti nad 100 kg, která navíc vodila blíže nespecifikovaný počet selat“!

 

c/   Slova „březí a vodící“

Podstatné je uvedeno výše. Zbývá vysvětlit název příspěvku. Uterus bicornis, neboli děloha dvourohá, je pro mě, soudního znalce, skutečně „na obzoru“. Setkávám se s plejádou případů, kdy jsou mi doručovány čelisti prasat nejrůznějšího věku z celé republiky, abych laboratorně stanovil přesný věk. (Toto lze dělat s přesností ± 1 měsíc i u dospělé zvěře, viz Myslivost č. 1/2012). Nezřídka se jedná o kusy, jež se věkově vešly do kategorie „lončák“, ale poněvadž v případě kňourků starých kolem 24 měsíců standardně prominují páráky v délce 5 cm nad čelistní kost, jsou bez ohledu na stav chrupu mylně považováni za kňoury a spor je na světě.

Jak známo, pojem česká myslivost je synonymem slova závist. Etymologicky zcela jistě nejde o odvození od slova mysleti a už vůbec si nelze dělat iluze o velkých znalostech biologie zvěře.

Vzhledem k výše napsaným faktům bych si dovolil, v případě schválení navrhovaného znění změny vyhlášky,  očekávat přísun děloh s požadavkem znaleckého posudku „zda v nich přece jen nejsou alespoň miniaturní zárodky, usvědčující nepohodlného myslivce z ulovení březí bachyně, lončačky či selete - bachyňky“.

Mgr. Vladimír BÁDR, Ph.D.

soudní znalec v myslivosti   
vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...