Časopis Myslivost

Březen 2014

Dalekohledy Zeiss Terra ED

Myslivost 3/2014, str. 28  Martin Helebrant
Že Zeiss umí vyrobit kvalitní optiku, to se ví už dávno. Že kvalitní optika něco stojí, to už jsme také asi pochopili. Že máme hluboko do kapsy, o tom se přesvědčuji dnes a denně. Zeiss v současnosti má ve své nabídce špičkové, absolutní dalekohledy řady Victory HT – High Transmission – vysoký přenos světla (drahé jak tři čerti) a velmi dobré dalekohledy řady Conquest HD – High Definiton – vysoké rozlišení (drahé jako dva čerti). Až donedávna ale neměl nic, co by mohl nabídnout těm, kdo mají kapse peníze jen na jednoho čerta. Ale v roce 2013 představil novu řadu dalekohledů označenou Terra ED - Extralow Dispersion – obzvlášť nízký rozklad barev.

Dalekohledy TERRA jsou podle prospektů určené pro pobyty v přírodě, pro outdoor, nikoliv pro myslivost. Ale cenově si je můžeme dovolit i my, kteří máme peníze jen na jednoho čerta, a to ještě budeme muset aspoň měsíc jíst jen suché brambory. V řadě Terra ED se nabízí zatím dva dalekohledy: 8 x 42 a 10x 42.

 

Mít v ruce Zeisse za cenu „jednoho čerta“ je silné lákadlo, ale bude to ještě ten správný Zeiss?

Jak moc mám věřit reklamním letákům a jejich „outdoorovému určení“?

Přesně tyto otázky mi táhly hlavou, když jsem si před Mikulášem nesl dalekohled Zeiss Terra ED k testu. Zvolil jsem si model 10 x 42, protože to není tak dávno, co jsem testoval dalekohledy Zeiss 10 x 42 HT i HD a mám je ještě v poměrně dobré paměti.

Strávil jsem s Zeissem 10 x 42 Terra ED přes čtyři týdny, vlastně až do Tří králů a snad mi odpustíte, když teď předběhnu a řeknu to rovnou: byl to příjemný čas a potěšující činnost. Jako referenční dalekohled jsem používal během testu svůj dalekohled Leupold 10 x 50 Tactical, který k těmto účelům používám již dlouhou dobu.

Abychom dostali pravého Zeisse za cenu jednoho čerta, bylo třeba někde udělat kompromis. Takže na ostřicím knoflíku dalekohledu již není tradiční hrdý nápis Made in Germany (vyrobeno v Německu), ale pouze Designed by ZEISS (zkonstruoval ZEISS). O fyzickém místě výroby se decentně mlčí.

Optický systém již není tvořen 9 čočkami jako u řad HT a HD, ale pouhými 7 čočkami.

Na vnějších površích čoček již není skvělá vodo a špíno odpudivá vrstva LotuTec, ale vrstva nazvaná Hydrophobe Zeiss.

A jako hlavní konstrukční materiál dalekohledu není použita magnéziová, ale hliníková slitina.

Hranolová soustava je typu Schmidt Pechan, používaná většinou výrobců (ostatně, používá ji i Zeiss u řady HD, jen řada HT má systém Abe König).

 

První dojem z Zeisse 10 x 42 Terra ED byl aspoň pro mě hodně příjemný a uspokojivý. Výrobce ho totiž dodává jakési polykarbonátové vitrínce, která dalekohled sice chrání, ale současně také ukazuje. Přitom je poměrně odolná a dalekohled v ní vypadá opravdu hodně dobře.

Dalekohled se nabízí buď v syté šedi nebo, v případě mnou testovaného kusu, v barvě Zeissova modrá. Moje žena to nazvala chrpovou modří, já to klidně nazvu sytě modrou. Prostě je to modrá barva, která nezáří a netahá za oči.

Povrch dalekohledu je potažen nějakou syntetickou pryží, vnější povrch tubusů je podobně jako u dalekohledů řad HT a HD neokrouhlý a sedí dobře ruce. Díky pryžovému povlaku neklepe při odkládání o dřevo posedu či poličky.

Očnice jsou výsuvné, dioptrická korekce se provádí kroužkem na pravém okuláru.

Ve spodní, neprůhledně bílé části vitrínky byl ukryt jednoduchý nosný popruh a krytky objektivů i okulárů. Popruh neurazí ani nenadchne, ale službu odvede a nedře. Brašnu na dalekohled nahradil sáček z husté sametové látky, opět uložený ve spodní části vitrínky.

 

Po základním seznámení jsem dalekohled podrobil svému základnímu trápení: sprchovému a mrazákovému testu. Pravidelní čtenáři to znají, noví si dovedou představit, takže jenom stručně: prohřátý dalekohled vezmu s sebou do sprchy, zavěsím na poličku a osprchuji se. Na dalekohled dopadá volně odstřikující voda, ale není vystaven přímému proudu ze sprchy. Pak dám dalekohled do chladničky a po vychlazení zkontroluji, zda nenajdu v zorném poli stopy po kondenzované vlhkosti. Následně dám bez jakéhokoliv otření dalekohled do igelitového sáčku (aby mi nepřimrznul k poličce) a dám do mrazáku, kde ho nechám alespoň jednu hodinu, aby mráz měl dost času prostoupit všemi mechanismy. Po vyjmutí zkontroluji pohyblivost a funkčnost ovládacích prvků. Když se odmrazí čočky, podívám se znovu, zda uvnitř dalekohledu někde nezkondenzovala vlhkost.

Nebudu protahovat, Zeiss 10x 42 Terra ED prošel bez ztráty květinky. Vlivem mrazu sice zatuhl, ale funkčnost zůstala plně zachovaná. Zajímavé pro mě bylo porovnání vodoodpudivé vrstvy Hydrophobe Zeiss s vrstvou, kterou má Leupold. Že je Zeissův LotuTec lepší než vrstvy na mém Leupoldu, to jsem věděl. A docela mě potěšilo, když jsem se poprvé podíval na čočky objektivů obou dalekohledů, protože oba vypadaly v podstatě stejně. To bylo v první chvíli.

Jenže pak se kapičky na Zeissu začaly rychle družit k sobě a skutálely se dolů k okraji objektivu. Kapičky na objektivu Leupoldu udělaly to samé, ale jejich družení bylo viditelně pomalejší. Byly pomalé, to družení jim trvalo a také jim trvalo déle, než se skutálely dolů. Povrchové napětí povlaku na čočce, které působí vodoodpudivý efekt, bylo zřejmě slabší u Leupoldu než u Zeisse. Takže sice to není LotuTec, ale ještě pořád je to zřejmě velmi kvalitní vrstva.

 

Následně jsem přistoupil k testu optické kvality. První dojem vůbec není špatný. Obraz je ostrý až do krajů, bez „svatozáří“ či viditelného posunu barev a bez viditelné soudkové nebo polštářkové vady. Za normálního denního světla bylo rozlišení obou dalekohledů zcela rovnocenné.

Existuje určitý rozdíl v obrazu obou dalekohledů. Není velký a je těžké určit příčinu toho rozdílu. Snad tkví v rozlišné velikosti zorného pole (Zeiss má zorné pole 11 metrů na 100 metrech, Leupold 8 metrů), velikosti výstupní pupily (Leupold má 5 mm, Terra 4,2 mm) nebo v rozdílné hloubce ostrosti, snad je to dané trochu jiným podáním kontrastů, nevím. Barevně jsou oba obrazy shodně věrné, ale prostě nějak víte, že nejsou identické. Nelze říci, že by některý byl lepší nebo horší, jsou jiné, ale rovnocenné.

Pak jsem vytáhl svůj testovací obrazec ISO 12233 a začal hlídat čas, kdy ztratím obraz. V poměrně jasném předvánočním podvečeru spolu oba dva dalekohledy držely poměrně dobře krok, nakonec byl rozdíl v pozorovací době přibližně 5 minut ve prospěch Leupoldu. Tohle je výrazně lepší výsledek než jaký jsem očekával, uvědomte si, že výstupní pupila Leupoldu má plochu 19,63 mm2, zatímco Terra jen 13,85 mm2. Ono se to nezdá, ale plocha roste s mocninou průměru a plocha výstupní pupily Leupoldu je větší o zatraceně citelných 42 %. Pokud je schopná Terra navzdory tomuhle handicapu takhle dlouho držet s Leupoldem krok, je to pro její optiku, zejména pro antireflexní vrstvy, nečekaně dobré vysvědčení. Na druhé straně je možné, že jednodušší optická soustava se sedmi čočkami na svých rozhraních ztrácí méně světla. Prostě příčinu dobrého výsledku neznám, mohu jen konstatovat, že byl nad očekávání dobrý.

Dalekohled 10 x 42 Terra ED jsem nosil v černém pytlíku v mošně společně s Leupoldem na krku notnou dobu na vycházkách a pochůzkách po kraji a snažil jsem se ho maximální měrou využívat. Po nějaké době jsem si uvědomil, že Terra má sice velmi dobrý obraz, ale také poměrně malou hloubku ostrosti.

Poprvé jsem si to opravdu uvědomil ve chvíli, kdy jsem pozoroval na řece hejno kormoránů lovících ryby. Kormoráni se potápěli a vynořovali na různých místech, mnohdy značně od sebe vzdálených a já jsem se snažil vidět, zda něco ulovili nebo ne. Bylo to docela hezké pozorování přírody, rejdil jsem očima a dalekohledem po hladině, ale po nějaké chvilce jsem si uvědomil, že neustále musím přeostřovat. Mnohem častěji než jsem přeostřoval Leupolda.

 

Dovolte mi teď abych zkusil shrnout veškerou svoji zkušenost s „outdoorovým dalekohledem“ Zeiss 10 x 42 Terra ED. Není to HT ani HD, ale je to pořád hodně solidní optika. Ten propad není nijak brutální. Určitě je lepší než co si představuji pro pojmem „outdoorový dalekohled“.

Musel jsem si na něj napřed chvíli zvykat, zejména na potřebu trvalé práce s ostřicím knoflíkem, ale netrvalo dlouho a Terra mi seděla v ruce jako ulitá. Je kompaktní a pohodlná na nošení. Je lehká. Čím jsem starší, tím víc si cením, když je výstroj lehká. Ještě před 10 lety mi to bylo poměrně jedno, ale v poslední době se moje citlivost na zátěž zvětšuje.

Moc šikovné jsou krytky objektivu, krytka okuláru je vcelku normální, standardní. Přiznám se, že se mi moc líbila „vitrínka“, skladovací polykarbonátové pouzdro, ve kterém se Terra ED dodává. Je tuhá, chrání optiku před poškozením i před prachem, navíc dobře vypadá a hezky dalekohled prezentuje. Na poličce v obýváku vypadá určitě lépe, než většina brašen, které různí výrobci k dalekohledům dodávají. Ty jsou určeny primárně k přenášení dalekohledu, k usnadnění jeho transportu. Terra ED přenosnou brašnu nemá, ale tuto ztrátu jsem oželel bez slz. Jednoduchý černý sametový sáček sice nechrání před nárazy, ale před prachem ano a na nic si nehraje. Je solidně ušitý, nikde z něj nelezou nitě a optika se v něm nepaří, ale dýchá. Určitě je mi sáček milejší než pouzdra z laciné koženky, která se běžně přikládají k laciné asijské produkci.

On je to celkově takový celou mojí zkušeností s dalekohledem 10 x 42 Terra ED procházející příjemný rys - Terra si na nic nehraje, je velmi pragmatická, přirozená a chytře skromná. Ani barva dalekohledu, Zeissova modř, mi nijak nevadila. Naopak, myslím, že je poměrně příjemným zpestřením dnešní nabídky dalekohledů, která se ve zdrcující většině omezuje na černou, zelenou nebo pískově hnědou. Dokonce bych řekl, že by se mi moc líbilo, kdyby Terry byly jenom modré – jasně by to tuto řadu vydělilo od produkce vyšší kategorie, podobně jako u nářadí Bosch je zelená řada standard a tmavomodrá řemeslnická profesionální. Bohužel, Terra je i šedočerná.

Podtrženo a sečteno: Zeiss 10 x 42 Terra ED je dobrý dalekohled střední třídy, od renomovaného výrobce a dokáže plnit docela solidně všechny potřeby běžné lovecké praxe. Nebude to HTčko ani HDčko, ale jeho cena by měla na maloobchodním pultě pohybovat někde kolem 11 000 Kč (pokud nám ČNB zase neupraví směnný kurs). Což na originál Zeiss není moc.

Pokud mi někdo namítne, že tenhle Zeiss se vyrábí kdo ví kde, já odpovím: to není tak důležité. Důležité je, že Zeiss kontroluje a zaručuje jeho kvalitu. Té je za cenu jednoho čerta obsaženo v dalekohledu Terra ED opravdu dost.

Text a snímky Ing. Martin HELEBRANT

 

 

vychází v 6:44 a zapadá v 19:01 vychází v 22:47 a zapadá v 14:09 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...