Časopis Myslivost

Březen 2014

Sčítání, aneb přesný součet nepřesných čísel

Myslivost 3/2014, str. 18  Lubomír Tůma
Aby mi čtenář porozuměl, v krátkosti připomínám, že jsem ze Severních Čech, přesněji z Ústeckého kraje, kde v posledních měsících skutečně „řehtá úřední šiml“ a někam se ztrácí „selský rozum“. „Svůj myslivecký život“ si užívám od roku 1963, kdy mi bylo deset let. S termínem „sčítání“ jsem se poprvé setkal na Lesnickém učilišti v Hejnicích. Již tenkrát jsem měl s tímto pojmem trochu problém. Výklad Zdeňka Zeithamla (výborný učitel myslivosti) byl pro šestnáctiletého kluka, v případě sčítání zajíců těžko zpochybnitelný, ale u ostatních druhů nejasný. V dalším stupni mého mysliveckého poznávání jsem z úst Karla Lankaše staršího dovozoval, jak zjistit „sčítáním“ zvěře ve volné přírodě, počty a věkovou skladbu zvěře. Matematicky bylo vše jasné a jednoduché, když se nějaká čísla do řádku „sčítané stavy zvěře k 31. 3.“ napsala. Bez problémů se při písemce dal spočítat návrh plánu lovu.

S tímto vědomím jsem si žil svůj život lesníka a myslivce. Byl jsem přesvědčen, že většina nás mysliveckých hospodářů a pracovníků státní správy myslivosti to tak, také brala. 
 

Jak sčítáme?

Bylo nás kdysi ve sdružení asi 22 členů. Honitba má výměru 1930 ha, toho 800 ha lesa. Myslivecký hospodář na schůzi všem sdělil, že v daný termín vyrazíme ke svým krmelcům založit krmivo. Po úsecích jsme se pak sešli a každý jsme úsekářům sdělili, co jsme viděli a kolik si asi myslíme, že ve svém úseku máme skutečně zvěře. Jak myslivecký hospodář nakonec dospěl k výsledné hodnotě sčítání nevím a nikdy jsem to ani jako úředník státní správy nezjišťoval. Selský rozum mi říkal, že to je zbytečné.

Jako myslivecký hospodář (od roku 1989) se ale snažím každoročně, v termínech určených státní správou vysílat členy naší společnosti v 8:00 hod. (tak, jako můj předchůdce) k jejich krmelcům, aby se pokusili spočítat a určit věkovou strukturu v naší honitbě se vyskytujících druhů zvěře. S tím, že na ně budu čekat v době od 10:00 – 11:00 hod v Myslivně.

Ne všichni se sčítání zúčastňují, a to z různých důvodů. Jako myslivecký hospodář jsem byl vždy z počátku na rozpacích, co mám vlastně sčítačům říci. Skončil jsem u toho, že vyžaduji údaje o počtech a čase viděných kusů mufloní zvěře a v posledních letech také jelení zvěře. Z předchozích sčítání vím, že jsme zvěř buď viděli, nebo neviděli.

Evidoval jsem v daných termínech údaje od každého člena zvlášť. Tyto údaje jsou za daný den sečteny a výsledné číslo vyjadřuje počet viděných kusů. Protože se v Ústeckém kraji sčítá zpravidla ve dvou dnech, tak součet dělíme dvěma.

Výsledek je vždy považován, jak se říká za nepoužitelné „hausnumero“. Když zvěř nevidíme, nenasčítáme skoro nic, a když ji vidíme, tak její zase moc nebo málo. Často se stávalo, že stejnou tlupu mufloní zvěře vidělo postupně několik sčítačů.

Dohodli jsme se již před lety na poradách mysliveckých hospodářů, že nejobjektivnější bude vycházet z celoročního pozorování zvěře v honitbě, v kombinaci se sledováním početních stavů zvěře v určených termínech sčítání. Začal jsem pracovat s koeficientem migrace, koeficientem chybovosti atp., snažil jsem se sečtené hodnoty objektivizovat a dal se z tohoto výsledku spočítat odpovídající návrh plánu lovu.

Praxí jsem se dozvěděl, že někde si sčítání dělá myslivecký hospodář sám, nebo se uživatel honitby sejde na schůzi a rovnou určí, jak bude vypadat plán lovu. Tak co je vlastně za údaj ve sloupci 68 Výkazu o stavu zvěře a hospodaření v honitbě za rok jinak také Mysl (MZe) 1-01?

 

A jak se sčítá ve vaší honitbě?

Jsem toho názoru, že výše uvedený způsob je plně v souladu s ustanovením § 36, odst. 2 zákona o myslivosti, jen se píše do nesprávného řádku a sloupce!

Ve své devatenáctileté praxi úředníka státní správy myslivosti a lesního hospodářství jsem vedl nespočet řízení o schválení plánu chovu a lovu zvěře v honitbách celého okresu a nespočet porad mysliveckých hospodářů. Vždy s vědomím, že všichni pracujeme s odhadovanými stavy zvěře, označovanými, jako „sčítání“, přitom jsem byl mysliveckým hospodářům vděčný, že mi nelžou a vyjadřují zpravidla stavy zvěře, o nichž jsou přesvědčeni, že jsou alespoň trochu blízko skutečnosti. Pánové, pokud žijete, ještě jednou vám moc děkuji.

V roce 2000 jsem opustil řady „státního lesnictva“ a nějak přehlédl význam a smysl některých ustanovení nového zákona o myslivosti (zák. č.449/2001 Sb.), který nás začal oslovovat svou účinností v roce 2001. Honitby byly od roku 1993 uznány, rozhodnutí orgánu státní správy byla platná a účinná, neobsahovala žádné minimální stavy zvěře tak, jak předurčil „nový zákon o myslivosti“ ve svém § 3, odst. 2.

A co jsme tedy měli v roce 2001 a následných letech dělat? Ani státní správa, nevěděla, jak na to. Proto v roce 2003 k 31. 3. uvedla honitby do souladu s tímto zákonem (§ 69, odst. 1). Protože vyhláška, která měla vymezit způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a zařazování honiteb do jakostních tříd (§ 3 odst. 4 zák. č.449/2001 Sb., o myslivosti), a kterou mělo vydat Ministerstvo zemědělství, neexistovala, rozhodl, například tehdejší Okresní úřad v Děčíně tak, že v rozhodnutí o uvedení honitby do souladu se zákonem o myslivosti, u údaje označeném jako minimální a normovaný stav, toto vyjádří jedním číslem. Uživatelé a držitelé honiteb se tedy chovali stále stejně jako předtím a sčítané stavy zjišťovali tak, jak byli zvyklí.

Jinak to bylo u honiteb, které držely v roce 2003 Lesy ČR, s.p.. Když jsme si přečetli, jako uživatelé honiteb v jejich držbě, nájemní smlouvu (několikrát za sebou), pochopili jsme, že se nesmí stát, aby sčítané stavy byly vyšší než normované. Vedle toho zodpovědní revírníci a správci LČR brali jako řešení v této situaci ustanovení § 36, odst. 2, zákona o myslivosti. Každoročně se dohadujeme na tzv. „upraveném stavu zvěře“ a vše funguje při sestavování plánů mysliveckého hospodaření k naší vzájemné spokojenosti.

 

Kdo je vlastně je zodpovědný za vypracování výkazu Mysl/7 sčítání zvěře, resp. plánu mysliveckého hospodaření?

Zákon o myslivosti ve svém ustanovení § 35, odst. 4 stanoví, že myslivecký hospodář je kromě jiných povinností oprávněn vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby.

Na druhé straně zákon o myslivosti stanoví v § 36, odst. 1 kromě jiného, že uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě.

Kdo tedy? Myslivecký hospodář, když je oprávněn nebo uživatel honitby, když povinen? Rozumný výklad by byl, že oba. Jenže je tam ten malý rozdíl mezi slůvkem „oprávněn“ a „povinen“.

 

Ví někdo, jak zjistit v Čechách stavy volně žijících druhů zvěře k 31. 3. běžného roku tak, jak předurčuje v současné době platný zákon o myslivosti?

Prošel jsem řadu učebnic myslivosti a slovníků a nic zásadního jsem se nedozvěděl a nezjistil. Můj poslední učitel myslivosti byl profesor Josef Hromas, se kterým jsem se potkával v pravidelných intervalech minimálně dvakrát ročně. V tomto ohledu mi potvrdil, že na Lesnické fakultě v Brně existuje řada prací o tom, co je to „sčítání“, a jaký má skutečný význam pro myslivecké plánování. Tato rovnice vypovídá, že „sčítání“, v pojetí současné legislativy, je nepoužitelný údaj.

Jedinou minimální pravdou v mysliveckém plánování je skutečný lov (bohužel zjistil jsem, že ani to již tak nemusí být, tužka a papír snese moc). Za pravdu nám dává z části formulace vysvětlivek k tiskopisu Mysl/2, kde se také pamatuje na letní sčítání zvěře před lovem, ale nikdy k tomu nikdo termín neurčil, protože se rovnou předpokládá, že stavy před lovem nemusí být totožné s údaji o sčítání (Sčítaný letní stav před lovem se uvede podle sčítání drobné zvěře provedeného v průběhu července. Jedná se o vykázání skutečných stavů drobné zvěře před lovem, proto nemusí souhlasit se součtem zvěře uvedené v řádku písm. G ř. 07 a řádku písm. H. ř. 08).

Kladu si proto otázku, zda nepřesvědčit držitele honiteb, aby požádali o zrušení normovaných a minimálních stavů, protože je dnes velmi častým jevem, že uživatel honitby požádá ve smyslu ustanovení § 36 odst. 5, zákona o myslivosti, orgán státní správy o vyjádření a může lovit samičí a samčí zvěř do věku dvou let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu a bez pokut! Ale co trofejová zvěř, kdo ji vlastně bude lovit?

V současné době platný zákon o myslivosti nás tak staví do pozice velmi svízelné. Stanoví nám v § 36 odst. 1 povinnost, sčítání provést v termínu určeném orgánem státní správy myslivosti. Neříká, však jakým způsobem tento stav máme zjistit, ani krajské úřady na to nepamatují.

Pokud jsme si všichni rozuměli a vnímali sčítání zvěře, jako přesný součet nepřesných čísel, nebylo co řešit. Bohužel ale tady na severu Čech dostáváme za překročení normovaných stavů; tzv. „sčítáním“ pokuty. Zatvrzelost orgánů státní správy myslivosti při výkladu zákona o myslivosti a správního řádu patrně skončí v řízení o pokutách u správního soudu. A potom jaký je výsledek….

Státní správa na úseku myslivosti se nedozví nic jiného, než co předurčuje zákon tak, jak předpověděl Ing. Slavinger. Ti, co ještě psali a říkali „nějakou pravdu“, se začnou chovat jako například uživatelé honiteb v držení LČR, s.p. To jistě zákonodárce nechtěl.

Připouštím, že ne všichni držitelé a uživatelé honiteb přemýšlejí o sčítání tak, jak shora popisuji. Jinak by se nešířil jelen sika a divoká prasata jako lavina Evropou a neškodili tak zemědělcům, lesníkům a samotné myslivosti.

 

Závěrem něco k zamyšlení pro nás „Ústečany“

Krajský úřad Ústeckého kraje, jako orgán státní správy myslivosti opatřením ze dne 6. 1. 2014, vydaným pod JID: 1664/2014/KUUK určil, podle § 59, odst. 2, písm. c), zákona o myslivosti, jakési „závazné termíny“ sčítání zvěře, v honitbách ve správním území Ústeckého kraje na 15. a 29. března 2014. Pro případ, že by některý z držitelů honiteb s výsledkem sčítání nesouhlasil, Krajský úřad Ústeckého kraje stanovuje, resp. již neurčuje (tak, jak stanoví zákon o myslivosti v § 59) jakýsi termín nového, konečného, sčítání, ovšem až na 5. dubna 2014.

Jak se ale dozvědí uživatelé honiteb, že některý z držitelů honiteb s výsledkem sčítání nesouhlasil, aby mohli sčítat v náhradním termínu. Vedle toho KÚÚK zapomíná na to, že statistický výkaz Mysl (MZe) 1-01 ve sloupci 68 předurčuje uvedení stavů zvěře (tzv. sčítaný) k 31. 3. běžného roku. Rovněž tak tiskopis Mysl/1 v řádku „F“ nebo také pod číslem 06 předepisuje „Sčítané stavy zvěře k 31. 3. běžného roku“. Jsme jenom mi ti nedokonalí, když místo stavu sčítaného napíšeme stav upravený? Tato skutečnost však nikoho nezajímá.

 

Otázka „Proč se sčítané stavy diametrálně liší v porovnání s normovanými stavy?“ měla zaznít na začátku řešení problému, když na tuto problematiku orgány státní správy myslivosti narazily. Je potřeba řešit, jak se sčítá a zda vůbec se tento údaj má brát tak vážně a důvěryhodně.

Lubomír TŮMA

 

vychází v 6:35 a zapadá v 19:14 vychází v 20:10 a zapadá v 7:29 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...