Časopis Myslivost

Březen 2014

Sčítání čápů černých 2014 v České republice

Myslivost 3/2014, str. 39  František Pojer
(a stručné výsledky sčítání v letech 1994 a 2004) Čáp černý patří mezi velmi zajímavé druhy jednak svým poněkud tajemným a skrytým způsobem života, a jednak svým obrovským areálem rozšíření, který sahá ze střední Evropy až na Dálný Východ a také rychlými změnami rozšíření právě ve střední Evropě včetně území České republiky a šířením dále na západ. K nám se začal vracet koncem 40. let minulého století na severovýchodní Moravě a koncem padesátých let již hnízdil na více místech také v Čechách a poměrně rychle znovuosídlil celé území státu. V šedesátých letech byl celkový počet odhadován na 50 párů, na konci 70. let již 150 a po roce 2000 na 300 - 400 hnízdících párů. Postupné šíření druhu máme docela dobře zdokumentováno, přestože žije velmi nenápadně.

Hnízdění a výskyt tohoto majestátního ptáka nemohl uniknout zejména lesníkům, takže právě díky jejich pozornosti byla zaznamenána jednotlivá hnízdění a rychle jich přibývalo. Často byla hnízda nacházena v maloplošných chráněných územích se zbytky přirozených lesních porostů, k nimž jeví čápi dodnes výraznou afinitu a zakládají zde svoje hnízda. Jednotlivé nálezy byly většinou ihned publikovány, obvykle jako krátká sdělení, v odborné, lesnické a myslivecké literatuře, takže vývoj populace můžeme dobře zrekonstruovat.

V průběhu 80. a 90. let minulého století již čápi osídlili většinu lesnatého území ČR a pokračovalo zahušťování populace, až došlo k určitému naplnění kapacity prostředí a zdá se, že přibližně v posledních deseti letech se početnost již nezvyšuje.

K lepší dokumentaci stavu naší populace a odhadu počtu hnízdních párů byla v letech 1994 a 2004 zorganizována celostátní sčítání a jejich výsledky byly využity k přesnějším odhadům celkového stavu a poznání trendu vývoje početnosti a částečně publikovány v souborných dílech o ptácích ČR, zejména Fauně ČR a SR - Ptáci a Atlasu hnízdního rozšíření (HUDEC 1994, ŠŤASTNÝ a kol. 2006).

Krátce lze organizaci a výsledky minulých dvou sčítání shrnout takto – prostřednictvím kampaně a tištěných letáků byla oslovena zejména odborná veřejnost od lesníků a ornitologů až po ochránce přírody a myslivce, dobrovolné i profesionální. V obou sčítáních se data sbírala pomocí stejných dotazníků, které byly vyplňovány a centrálně shromažďovány po skončení hnízdní sezóny, v roce 2004 již částečně digitálně pomocí webové aplikace.

Výraznou část údajů se podařilo získat díky spolupráci zaměstnanců státního podniku Lesy České republiky. Další údaje byly doplněny z archivu Kroužkovací stanice Národního muzea a expertním odhadem pro území vojenských újezdů odkud bylo shromážděno málo dat. Výsledky obou sčítání byly uspořádány a kriticky vyhodnoceny v rámci diplomové práce na České zemědělské univerzitě v roce 2009 (JINDROVÁ 2009, POJER a JINDROVÁ 2010).

Nejvýznamnějšími výsledky sčítání byly odhady počtu hnízdních párů, vznikající evidence jednotlivých hnízd a spolupráce při jejich ochraně s lesními hospodáři nejen ve státních, ale i obecních a soukromých lesích. Tyto znalosti a kontakty byly využity i při identifikaci tzv. Významných ptačích území (IBA) a následně před vstupem do Evropské unie při přípravě soustavy Natura 2000 a vyhlašování Ptačích oblastí. Souhrnné odhady hnízdních párů pro celou ČR z obou sčítání ukazují nárůst asi o 17 % a jsou uvedeny v tabulce a grafu.

 

 

Obě sčítání ukázala poměrně velký zájem a dobrou spolupráci s mnoha pozorovateli. Celkem bylo v roce 1994 získáno 410 pozorování a při druhém sčítání v roce 2004 byl ohlas ještě větší – 556 pozorování (některá pozorování byla duplicitní a několik negativních).

Mapky ukazují rozložení pozorování a pravděpodobnost hnízdění v jednotlivých znázorněných katastrech ve škále: možné – pravděpodobné - prokázané, kdy za možné hnízdění bylo považováno ojedinělé pozorování v hnízdní době ve vzdálenosti nejméně 5 km od jiného pozorování, za pravděpodobné hnízdění byla prohlášena lokalita, kde byli čápi pozorováni opakovaně opět ve vzdálenosti 5 km od ostatních pozorování a prokázaná hnízda jsou přímo nalezená hnízda obsazená čápy.

Jistě zajímavé je porovnání výsledků ve vývoji početnosti ve dvou krajích, kde byly shromážděny všechny dostupné údaje v obou letech sčítání a zjištěný trend byl protichůdný (opačný) - v Libereckém kraji nárůst o 46 % a v Jihočeském pokles o 42 %. Toto zjištění naznačuje, že početnost se může v různých oblastech ČR vyvíjet odlišně, ale celkový trend pro celou republiku byl ve sledovaném desetiletí mírně vzrůstající.

Kromě základních údajů o výskytu čápů a jejich hnízdišť byly sledovány některé aspekty umístění hnízda a počty mláďat na hnízdech. Byla zjištěna naprostá převaha umístění hnízda na stromě, hnízda na skále byla zcela výjimečná a tvořila jen necelá 2 %, přičemž nejčastěji používaným druhem hnízdního stromu byl buk (35 %) a smrk (21 %). Velmi zajímavým zjištěním je výrazná změna v preferenci modřínu jako hnízdního stromu - během deseti let se zvýšil podíl zastoupení modřínu z necelých 5 % na téměř 23 %.

Poměrně početný vzorek naznačuje, že asi nejde o náhodný výkyv, ale změnu způsobenou měnícími se podmínkami a zvyklostmi čápů. Může se zčásti jednat o výhodu snazšího vybudování hnízda na přeslenitých vodorovných větvích modřínu nebo může být příčinou skutečnost, že modříny jsou často ponechávány jako výstavky a později ční nad okolní mladší porost.

Nabízí se však i jiné vysvětlení – jak bylo zmíněno výše, postupně se naplňuje kapacita prostředí a nejvhodnější lokality a lesní porosty jsou již obsazeny a čápi jsou nuceni obsazovat lesní celky s více pozměněnou dřevinnou skladbou. Nárůst podílu modřínu byl zejména na úkor buku.

Při obou sčítáních byl zaznamenáván také počet mláďat na hnízdech. Nejčastěji byla ve hnízdě tři mláďata, zcela výjimečný je případ hnízda se šesti mláďaty v roce 1994. Průměrný počet mláďat při obou sčítání se prakticky neliší a celkový průměr 2,94 dobře odpovídá údajům ze základní literatury.

Při dlouhodobějším sledování počtu mláďat na hnízdě se ukazují jako výjimečně nepříznivé roky s chladným a deštivým počasím v době vývoje malých mláďat na hnízdě (květen až počátek června). V takových letech dospělí ptáci nejsou schopni nasbírat dostatek potravy a mláďata hynou. Takovým rokem právě loňský rok 2013, kdy část hnízdících párů nevyvedla žádná mláďata a úspěšné páry měly v průměru jen dvě mláďata (zejména na hnízdištích v Čechách). Podobně nepříznivý byl také rok 2010, zatímco roky obou sčítání 1994 a 2004 patřily mezi roky s úspěšným hnízděním (30 % podíl hnízd se 4 a 5 mláďaty).

Celkově stoupající počty okroužkovaných mláďat jsou výsledkem rostoucího zájmu o tento druh v posledních letech, přičemž se jedná o setrvalý růst počtu označených mladých čápů a výraznější propady v některých letech odpovídají velmi dobře nepříznivému počasí v době hnízdění.

U čápů bílých jsou statistiky ještě průkaznější, v nepříznivých letech vyvedou minimum mláďat, většina hnízdění je neúspěšná, jako například v roce 2013.

 

3. celostátní sčítání čápů černých

Z rozložení jednotlivých vyhodnocených a zobrazených katastrů (katastrálních území) v mapách s výskytem čápů je zřejmé, že při obou předchozích sčítáních bylo celé území pokryto nerovnoměrně a lze identifikovat oblasti, které byly pokryty pozorovateli nedostatečně (při již víceméně plošném rozšíření čápa černého v lesích ČR, zejména v roce 2004, lze předpokládat, že výsledky sčítání jsou limitovány právě výskytem pozorovatelů a jejich ochotou podělit se o svoje poznatky a sdělit je organizátorům sčítání).

Vzhledem ke shromažďování výsledků až po skončení hnízdní sezóny, nedostačující technologické úrovni webové aplikace a zejména neúplnému technologickému vybavení pozorovatelů, nebylo možno ani v roce 2004 průběžně identifikovat málo pokryté oblasti a zajistit jejich průzkum či adresně oslovit místní potenciální pozorovatele, zejména z řad lesnického personálu nebo členů mysliveckých a ochranářských organizací.

Tyto poznatky z předchozích sčítání chceme využít při organizaci 3. celostátního sčítání čápů černých v letošním roce, přičemž v současnosti také velmi pokročila dostupnost internetového připojení a jsou k dispozici potřebné webové aplikace ke shromažďování dat. Tato situace přímo vybízí ke sčítání čápů „on-line“ prostřednictvím internetu a k operativní a individuální komunikaci mezi organizátory a pozorovateli.

 

Kdo organizuje?

Hlavními organizátory jsou podobně jako u minulých dvou sčítání Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Česká společnost ornitologická ve spolupráci se státním podnikem Lesy ČR a Českým svazem ochránců přírody (ČSOP). Podporu přislíbily také státní podnik Vojenské lesy a statky (VLS), Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL).

 

Jaké máme cíle v roce 2014

Cílem letošního sčítání je získat co nejvíce znalostí o rozšíření a biologii čápů černých a přispět k ochraně jejich hnízd a hnízdišť při běžném lesnickém provozu.

 

Jak chceme dosáhnout cílů?

Co nejširším zapojením zaměstnanců a členů hlavních organizátorů i spolupracujících a podporujících organizací,

Výzvou k aktivní spolupráci, která je součástí každoroční kampaně ČSO Pták roku, která je určena široké veřejnosti. Ptákem roku 2014 byly vyhlášeny oba dva druhy čápů – černý a bílý. Oslovení veřejnosti je určeno opravdu všem, protože čápy rozpozná pravděpodobně každý a každý se tak může stát aktivním pozorovatelem.

Předpokládáme, že se do spolupráce dále zapojí především lidé, kteří často pobývají venku v přírodě, zejména myslivci, turisté, zemědělci, vodohospodáři, přírodovědci a milovníci přírody. Součástí kampaně budou výzvy a články v oborových a zájmových časopisech a na „přírodě blízkých“ webových stránkách.

Je potřeba zdůraznit, že čápi nesmějí být pozorováním a sledováním nijak vyrušováni, zejména při nálezu hnízda. Případnou kontrolu a dokumentaci hnízdiště provede odborník specialista a zároveň v dohodě s místním lesním hospodářem bude zajištěna ochrana hnízdní lokality.

Právě „on-line“ spojení pozorovatelů a organizátorů by mělo přispět k novým poznatkům, ale především k ochraně čápů černých na celém území naší republiky.

 

Jak a kam posílat a zadávat pozorování?

Veškeré údaje o výskytu čápů budou shromažďovány pomocí webové stránky cap.birdlife.cz. Na této webové stránce bude k dispozici aplikace k zadávání základních údajů (datum, čas, přesné místo, počet jedinců a jejich chování) o všech pozorováních, a to co nejjednodušším a pro pozorovatele co nejpříjemnějším způsobem do ústřední databáze.

Každé pozorování je cenné a může pomoci poodhalit skrytý způsob života černých čápů, důležitý bude zejména souhrn opakovaných pozorování v určité lokalitě, která mohou identifikovat pravděpodobná a možná hnízdiště tam, kde není známo přímo konkrétní hnízdo.

Nález hnízda je považován také za "pozorování", ale protože zveřejňování přesné polohy hnízd čápa černého nepovažujeme za vhodné kvůli možnému vyrušování, bude veřejně uváděno pouze nejbližší lidské sídlo (vesnice nebo město), případně lesní komplex či místní název a každé hnízdo bude podle aktuálních možností po zadání do databáze zdokumentováno ve spolupráci příslušného pozorovatele a odborníka specialisty - pověřeného pro tento účel hlavními organizátory.

Organizátoři a jimi pověření odborníci budou s jednotlivými pozorovateli průběžně komunikovat a upřesňovat a vyhodnocovat jednotlivá pozorování

 

Dnes víme, že v současnosti organizátoři evidují a mají zdokumentováno na území celé ČR několik stovek hnízd a hnízdišť čápa černého, takže v některých případech, bude nalezené a oznámené hnízdo ztotožněno s již známým a každý pozorovatel o tom bude vyrozuměn s pokyny pro další spolupráci, příkladem aktuálního rozmístění známých hnízd jsou místa kroužkování v posledních 10 letech.

Víme také, že existují „bílá místa“, kde máme k dispozici velmi málo údajů o výskytu čápů a je přitom zřejmé, že se v těchto oblastech zcela jistě vyskytují, ale nejsou tam aktivní pozorovatelé nebo spolupracovníci. Jsou to například Krušné hory, severní Plzeňsko, severní část středních Čech, Českokrumlovsko, Jindřichohradecko, Svitavsko a Ústeckoorlicko, střední Morava a střední část Moravskoslezského kraje. Pro tato území hledáme nové pozorovatele a máme zájem o každý údaj.

Existuje ale mnoho dalších poznatků o hnízdění čápů černých v nedávné i starší minulosti, jsou v paměti či zápisnících lesníků a lesního personálu, myslivců a dalších lidí. Také o tyto údaje máme zájem a uvítáme je k doplnění znalostí o šíření v minulosti a rozšíření v současnosti. Čápi černí vytrvale obsazují některá oblíbená hnízda a hnízdiště a jejich blízké okolí po desítky let, a proto jsou starší a pamětnické údaje důležité i pro současnost.

Čápi černí dospívají až ve věku tří let a pak se usídlují většinou blízko místa narození, takže v místech, kde byla mláďata kroužkována, se mohou vyskytovat dospělí čápi s kroužky. Čápi, kteří přežijí první a druhý rok života, se dožívají běžně kolem 10 let, ale také až 20 let a můžeme se s nimi opakovaně setkávat na stejných hnízdištích a oblíbených místech, kde sbírají potravu, stejně tak mají stejná zimoviště v Izraeli, Španělsku nebo v Africe.

 

Těším se na spolupráci při sčítání čápů černých i ze strany čtenářů časopisu Myslivost.

František POJER

frantisek.pojer@nature.cz

 

 

František Pojer (1955) dlouhodobě působí v Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Ve volném čase se zabývá sledováním čápů černých, organizuje jejich sledování a kroužkování v ČR. V rámci projektů Českého rozhlasu se zúčastnil expedic za čápy do Afriky i na Sibiř a do Mongolska.

vychází v 4:50 a zapadá v 21:13 vychází v 23:38 a zapadá v 7:35 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...