Časopis Myslivost

Listopad / 2014

Zachraňme srnčata

Myslivost 11/2014, str. 36  Jiří Lenoch, Lubomír Odstrčil
Na stránkách Myslivosti a následně i pomocí emailové korespondence byl rozeslán dotazník Zachraňte srnčata. Jedná se o myslím velmi prospěšnou aktivitu. Co mi ale trochu schází je to, že přiložený dotazník se týká pouze senoseče a je postavem pouze na tento typ zemědělské činnosti. Chtěl bych vás proto seznámit s tím, jak probíhá sklizeň travin v naší honitbě. Jistě nebudeme sami, kde se takto zemědělsky hospodaří a možná to bude i inspirace, kterak doplnit či upravit rozesílaný dotazník (do budoucna).
V naší honitbě o rozloze 1039 ha se nachází asi 120 ha travních porostů. Z nich je asi 70 % sklízeno (udržováno). Bohužel v posledních asi osmi letech probíhá sklizeň na seno (klasická senoseč) pouze minimálně. Většina udržovaných travních porostů je sklízena tzv. nazeleno. Posekaný materiál je potom transportován do obřích silážních vaků, ve kterých vykvasí a je odvážen jako „potravina“ pro bioplynovou stanici.
Způsob sklizně trávy je v tomto případě neuvěřitelně (až brutálně) rychlý. Pro příklad jen uvedu, že za mým domem se nachází asi 3 ha velká louka. Od prvního zarachocení sekacího stroje až po odvoz posledního stébla trvá sklizeň 1,5 hodiny. A to je louka v dosti svažitém terénu.
S hledáním posekaných srnčat, jak popisuje v článku kolega, se netřeba zdržovat. Žádná nikdy nenajdeme. Tento způsob sklizně je natolik účinný, že v silážních vacích skončí i tato mrtvá tělíčka všeho, co na louce žilo. Vzhledem k tomu, že zemědělskému podniku množství travin nedostačuje, pěstuje se v honitbě asi asi 20 – 30 ha žita, které se rovněž sklízí nazeleno. V těchto porostech žita srny též s oblibou pokládají srnčata. Vzhledem k tomu, jak je žito vysoké (u nás asi 160 – 170 cm), a při až neuvěřitelné rychlosti sklízecích strojů, žádné srnče neunikne. Dokonce i dospělá srnčí zvěř má co dělat, aby před žací lištou v hustém porostu žita unikla. Uskakují přímo před lištou a mají fyzicky co dělat, aby to zvládli.
Podle mých vlastních pozorování končí díky této sklizni v silážních vacích nejen srnčata, ale v naší honitbě i zajíci, sluky, chřástalové a křepelky.
Co se týče jednotlivých let, tak máme vypozorované asi následující. Pokud zemědělské podniky stihnou sklizeň do konce května (a to se občas povede), škody přímo na srnčatech nejsou tak katastrofální (jsou dalo by se říci tolerovatelné). Většina srn u nás klade srnčata až počátkem června. Pokud se ale sklizeň posune až na červen, případně do jeho druhé půle, jsou ztráty prakticky stoprocentní. Žito nazeleno se sklízí vždy koncem června a v něm prakticky nikdy nic nepřežije.
Své o tomto způsobu sklizně vědí i lišky. Dříve, kdy se prováděla klasická senoseč, se dalo večer u pokosené louky zasednout a kmotry ještě za světla vycházely a hledaly v pokosech posekaná srnčata a zajíce. Dnes na tyto čerstvě sklizené louky prakticky nechodí. Proč asi, protože tam nic nenajdou.
Co se týče plašení srnčat, tak se nám osvědčily blýskavé (optické) plašiče doplněné občasným zakápnutím Hukinolem. Tento způsob má pouze jedinou nevýhodu. Srnčí na ně reaguje (bojí se) asi dva dny, poté si zvykne a plašení je neúčinné.
Jednou z nejúčinnějších věcí, kterou jsme kdy měli, byla „mentolová tresť“ používaná k výrobě kořalky. Tento „smrad“ byl vysoce účinný, a to nejen na loukách, ale i při ochraně zasetých hrachů a kukuřic. Bohužel dnes již nemáme toto možnost sehnat.
Dalším kamenem úrazu je to, jestli se se zemědělci domluvíme a oni nám sklizeň trávy nahlásí. Sami se dotazujeme, ale funguje to jenom někdy. Při stálém počasí se v pohodě domluvíme. Den až dva dny předem nám sklizeň nahlásí. My provedeme plašení. A ztráty jsou pak akceptovatelné.
Problém je ale v případě, že sklizeň nahlásí, ale neprovedou (deště, strojní kapacity apod.). V takovém případě je plašení neúčinné. Srnčí si na plašiče zvykne a do luk se i se srnčaty vrátí. Potom už je nevyženeme.
Naprosto katastrofální situace nastala v naší honitbě v letošním roce, kdy se zkombinovalo několik, pro srnčí zvěř, naprosto nevýhodných faktorů. Jako myslivcům se nám sice podařilo domluvit čas sklizně a předpokládané louky jsme „proplašili“ (plašiče, zápachy). Bohužel vlivem stále deštivého počasí se sklizeň trávy protáhla o 14 dnů (neuskutečnila se v dohodnutém termínu). Trávy vyrostly vyšší než jiné roky a srnčímu poskytovaly výborný kryt.
V našem obvodu hospodaří tři zemědělské subjekty. V dobách kdy nepršelo, proto vyjeli všichni najednou a nasadili co mohli. Díky tomu jsme byli naprosto „bezbranní“ a louky nebylo možné fyzicky všechny projít znovu. Plašiče již v té době nebyly účinné.
Po sklizni trav následovala bezprostředně sklizeň žita. Na louce za mým domem přežila pouze dvě srnčata (a paradoxně ta, která odvodila srna, díky díře v plotě, na mojí zahradě). V den sklizně louky v lokalitě Za rychtou (louka asi 12 ha) jsem byl sebrat plašiče. Zemědělské stroje právě dokončovaly svoji činnost. Usadil jsem se proto na kazatelnu. Již půl hodiny po odjezdu strojů vycházely na louku první srny. Prohledávaly „planinu“ a hledaly srnčata. Do tmy jsem takto napočítal osm srn, a to jen na té části louky, kterou jsem přehlédl.  Podobnou situaci zažil i náš předseda o několik dní později, kdy byl náhodou přítomen sklizni žita. Sekací mašina jela takovou rychlostí, že srny uskakovaly doslova před lištou. Srnčata naprosto nemohla přežít.
 
Podobné zážitky má jistě nejeden myslivec a není asi třeba se o nich dlouze rozepisovat. Uvítal bych proto, kdyby tvůrci dotazníku do budoucna doplnili (rozšířili) tak, aby zahrnoval různé typy sklizně a tím pádem zajistil větší vypovídací hodnotu nashromážděných údajů. Při různých typech těchto sklizní se totiž jedná často o dotovanou činnost, a příslušní ministři by jistě dovedli ve svém resortu (MZe, MŽP) nasměrovat dotace takovým způsobem, aby zemědělci sami „chtěli“ ztrátám na zvěři, ale i ostatních živočiších (často chráněných), zabránit.
Aktivitu „Zachraňte srnčata“ jednoznačně podporujeme a chtěli bychom poděkovat těm, kteří si při svém, jistě nabytém pracovním tempu, našli čas přednést tyto myšlenky až na Ministerstvu životního prostředí.
 
Ing. Jiří LENOCH – mysl.hospodář
Lubomír ODSTRČIL – předseda MS
jiri.lenoch@seznam.cz
 
Redakční poznámka: Dotazník akce Zachraňme srnčata máte možnost stále vyplnit na stránkách www.myslivost.cz, připojte se i vy se svými údaji, resp. údaji z vaší honitby k již mnoha desítkám zástupců honiteb, kteří přispěli svými daty. Čím větší a reprezentativnější vzorek se podaří shromáždit, tím údernější a prokazatelnější data mohou sloužit jako pádný argument při jednání s příslušnými institucemi.
 
vychází v 6:49 a zapadá v 18:54 vychází v 11:08 a zapadá v 21:12 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...