Časopis Myslivost

Prosinec / 2014

Na pár slov se členy Myslivecké rady

Myslivost 12/2014, str. 10  Jiří Kasina
Realitou posledních několika měsíců je diskuze o tom, jakým způsobem se předávají informace o dění z ústředí ČMMJ na úroveň okresů a naopak. Asi jen naprostý optimista by konstatoval, že je stav zcela vyhovující. A protože by měl časopis reflektovat dění, měl by být pro řadové myslivce zdrojem informací, a při vědomí toho, že nejsem zván na jednání Myslivecké rady, pokusil jsem se navrhnout novou formu, jak získat detailnější komentované informace kromě běžných zápisů či zpráv z jednání. Vedla mě k tomu myšlenka, že například i po zasedání vlády se dělá tiskovka, kde se komentuje to, co se probralo, projednalo, odsouhlasilo. Tak proč neudělat takovou „jakotiskovku“ po zasedání Myslivecké rady. A tak jsem ve čtvrtek 13. 11. 2014 byl pozván po jednání Myslivecké rady do zasedací místnosti, zapnul diktafon a ptal se na otázky, které snad budou zajímat i běžné řadové čtenáře. Odpovídat mohli podle libosti všichni členové Rady.
 
Nemohu asi začít jinou otázkou, než dotazem na to, v jaké fázi je tvorba nových stanov?
Jiří Chmel: Sbor zástupců 8. 6. 2013 schválil komisi pro přípravu návrhu nových stanov ve složení jedenácti osob, tento Sbor zástupců uložil Myslivecké radě koordinovat práce při tvorbě stanov, v souladu s novým občanským zákoníkem a s potřebami Českomoravské myslivecké jednoty. Ten samý Sbor zástupců uložil Myslivecké radě zvýšenou pozornost obsahové přípravě mimořádného Sboru zástupců, který měl být 22. 11. 2013. Hlavním bodem měly být nové stanovy. Ne všechny další legislativní předpisy ale byly v tu dobu venku, takže se mimořádný Sbor zástupců zrušil.
Dne 14. 3. 2014 na dalším Sboru zástupců v Neveklově u Benešova předseda komise pro přípravu návrhu stanov informoval o výsledcích pracovní skupiny a Myslivecká rada dostala za úkol pokračovat v koordinaci prací při tvorbě nových stanov.
Další Sbor zástupců dne 7. 6. 2014 v Benešově opět vzal na vědomí informaci o stanovách, o výsledku pracovní činnosti, informaci Petra Tomáška o výsledcích pracovních skupin při přípravě nových stanov, opět ukládá Myslivecké radě koordinovat činnosti při přípravě a tvorbě nových stanov.
Mgr. Tomášek je Mysliveckou radou zván na všechna řádná zasedání, dnes se bohužel zase řádně omlouvá. Na řádné jednání zatím nedošel, vloni předložil písemné informace o hlavě jedna a dvě stanov a myslím si, že intenzivně komunikuje s novým jednatelem.
Situace je taková, že stanovy komise připraví do konce letošního roku, následně je dá k diskuzi, aby mohly být projednávány na Sboru zástupců, který je svolán na 21. 3. 2015.
Takže toto je aktuální stav v přípravě stanov. Dnešní Rada rozhodla, abychom já a jednatel poslali osobní dopisy jednotlivým členům komise, že v rámci koordinace činnosti máme písemný výstup z loňského roku, který byl předložen Myslivecké radě dne 2. 10. 2014 a že bychom chtěli znát další závěry. Jinak o situaci v přípravě stanov byli informováni jednatelé okresních mysliveckých spolků na školení jednatelů 5. 11. letošního roku.
 
Na školení jednatelů v Chřibech bylo řečeno z úst jednatele OMS Pardubice, že se svolají a setkají zástupci okresů z vlastní vůle a budou diskutovat o stanovách, sjednotí si názory a požadavky a domluvené zásady stanov pak předloží na Sbor zástupců. Jak se toto skloubí s tvorbou nových stanov?
Jiří Kšica: Já jsem na poradě jednatelů byl a toto jsem tam slyšel poprvé, ani jsem tam tomu příliš nerozuměl. Chápu, že to je iniciativa Pardubic a myslím, že každý myslivecký spolek, každý člen může vyvinout jakoukoli iniciativu. Jinak všechny podněty, které do Myslivecké rady dostaneme, tak přeposíláme Mgr. Tomáškovi.
 
Se Stanovami souvisí i moje další otázka. Co odpovědět na časté dotazy a přání ze strany mysliveckých sdružení, resp. řadových myslivců, charakterizované asi přáním typu: chceme vzorové stanovy pro myslivecká sdružení, kdy nám poskytnete nějaký jednoduchý a přijatelný vzor, který bychom převzali. Jakou odpověď v tomto smyslu bychom mohli dát myslivcům přes stránky Myslivosti, jak toto naformulovat?
Jiří Chmel: Připraví se nějaký tištěný návod pro myslivecká sdružení, jak mají postupovat v případě přeměny svých stanov v důsledku rekodifikace spolkového práva, návod doplníme i nějakými vysvětlivkami. Toto bude nejpozději do konce letošního roku poskytnuto na webových stránkách ČMMJ i na webových stránkách časopisu. Problém snad je jen v tom, že opět dáváme návod těm, kteří nejsou členy, s tím už musíme počítat.
Miroslav Kraus: Já bych chtěl říct, že hodně okresních mysliveckých spolků využilo služeb pana doktora Kšici, ať už k občanskému zákoníku nebo ke stanovám, byl na mysliveckých sdruženích, kde byli zástupci a dozvěděli se od něj spoustu věcí, jak postupovat a co dělat, vím, že se vyjadřoval i k dalším skutečnostem, které se týkají činnosti mysliveckých sdružení.
Jiří Vaněk: V rámci Plzeňského a Karlovarského kraje už jsme sjednali termíny, které navštíví zástupci Myslivecké rady, budou tam sezvaní myslivci z jednotlivých spolků a sdružení a tam se může vše vysvětlit, proberou se tam zásady stanov, vysvětlí se tam i postup při přijímání nových stanov. Nechceme, aby se Stanovy kopírovaly nějakým zjednodušeným univerzálním způsobem, každý spolek je individuální, takže se členové musí rozhodnout, jak stanovy budou vypadat, jaké zásady přijmou, musí se také domluvit, jak budou chtít jednotlivá ustanovení stanov využívat v běžném životě spolku. Nechceme prostě dávat jeden vzor pro všechny, to ani není prakticky možné.
 
V zápisu ze zasedání Myslivecké rady ze dne 14. 10. 2014 mne zaujal úkol, který ukládá vám, všem členům Myslivecké rady, koncipovat vizi pro OMS do konce února 2015. Po pravdě nevím zcela přesně, co bych si měl za touto formulací představit. Jak je to tedy myšleno? Co a jak by se mělo koncipovat?
Jiří Chmel: Je to úkol v souvislosti s přípravou materiálů na volební sjezd, který má být v listopadu příštího roku, souvisí to i s tím, jak se připravují materiály pro delegáty, je to úvaha o tom, kam by měla Jednota směřovat, není to úkol ryze v souvislosti se stanovami.
 
Měla by to být třeba vize, jak by měl vypadat ideální okresní myslivecký spolek? Nebo to, jaké by měl okres poskytovat služby členům, jak by měl ideálně fungovat, nebo jaké by mělo být postavení okresního mysliveckého spolku v rámci struktury organizace? Co to je, prosím, za vizi?
Jiří Kšica: Je to výhled, jakým směrem by se měla ČMMJ do budoucna po roce 2015 ubírat, třeba i v rámci okresu.
Měly by tam být koncipovány nějaké zásady nebo šablona, co by měl okresní myslivecký spolek poskytovat za služby myslivcům? Jaké by měl plnit úkoly atd.?
Jiří Kšica: Ano, můžeme to do toho zahrnout. 
 
Dobrá, pojďme k jinému diskutovanému tématu. Jak je to s novelou zákona o myslivosti? Plete se malá technická novela a velká novela? Kdy půjde návrh nového zákona o myslivosti do vlády? Jaké v této souvislosti máte aktuální informace? A jaký je vůbec pohled nejvyššího orgánu ČMMJ na novelu zákona o myslivosti?
Jiří Chmel: Malá technická novela se týká toho, že zákon o myslivosti se zmiňuje o podpoře některých činností, kromě jiného některé příspěvky pro uživatele honiteb poskytuje v roce 2014 Ministerstvo zemědělství, přičemž ale v minulosti, do konce roku 2013, přijímaly žádosti o dotační příspěvky a vyřizovaly je krajské úřady. Po technické novele zákona se to vrátí zpět na krajskou úroveň. Ministerstvo zemědělství má totiž dosud v krajích krajské agentury pro zemědělství a venkov, o kterých se ale rozhodlo, že budou zrušeny, jejich zánik je připraven k 31. 12. 2014. Právě proto se technická novela vrací k tomu, aby krajské úřady opět poskytovaly dotace do myslivosti.
Velká technická novela zákona o myslivosti je na programu ministra zemědělství a jeho odborných úseků a při jednání s panem náměstkem ministra zemědělství dne 7. 11. 2014 jsme dostali informaci, že je to na programu do konce roku 2015. Momentálně se stanovují některé zásady a ustanovení, které chce velká novela řešit, je to zejména přístup k přemnožené spárkaté zvěři, ke škodám zejména na polních kulturách a rozšíření kompetencí státní správy myslivosti. ČMMJ bude jeden z účastníků těchto diskuzních kruhů. Vše se řeší jak na úseku lesního hospodářství, tak na úseku komoditního náměstka ministra zemědělství. Velká novela je otázka roku 2015.
Josef Orlovský: Co se týče velké novely, tak pan náměstek Mlynář řekl, že diskuze by měla být skončena do konce příštího roku, nevím, zda to znamená, že to půjde pak do vlády, nebo se na tom teprve začne pracovat. Zazněla také informace, že se bude přebudovávat Myslivecká rada ministra zemědělství.
 
V návrhu na změnu zákona o myslivosti je celá řada míst, která jsou na širokou a důraznou diskuzi. Je, prosím, možno už v tuto chvíli některé zásady blíže specifikovat, resp. uvést, které zásady a skutečnosti budou pro ČMMJ nepřekročitelné, ve kterých nebude chtít ustoupit, a naopak uvést ty, ve kterých bude jednota ochotna ke kompromisu?
Jiří Chmel:  Dohodli jsme se s panem náměstkem, že pro nás je nepřekročitelná minimální výměra honiteb, v tom jsme se shodli. Další záležitostí, která je pro pana náměstka i pro nás společná, je to, že nechceme, aby novela řešila novou tvorbu honiteb. Aby se pokračovalo podle novely z roku 1992 a následné transformace z přelomu let 2002 –2003, aby se prostě v těchto intencích pokračovalo dál. To jsou zásadní skutečnosti, ostatní záležitosti jsou v diskuzi, například plánování chovu a lovu, o tom všem se bude ještě diskutovat. Zadání už asi pan náměstek má, ale nechtěl otevírat karty, ale je tu předpoklad dalších jednání do budoucna.
 
V zápisu z minulé Myslivecké rady je kromě jiných zmínka, že v rámci projednávání novely zákona o myslivosti bude pokračovat součinnost s Řádem svatého Huberta. Která další spolupráce a podpora byla projednána, s kým dalším bude jednat Myslivecká rada?
Jiří Chmel:  Co se týká Řádu svatého Huberta se sídlem v Kuksu je třeba říct, že smlouva o vzájemné spolupráci s nimi byla podepsána 24. 5. 2004 a my jsme měli možnost se sejít a stanoviska si prodiskutovat. Ubezpečili jsme se v tom, že nebudou podporovat vizi, která byla tlačena dříve při novelách zákona o myslivosti, zejména s některými vlastníky pozemků, aby se snížila výměra honiteb. Minimální výměra honitby je prostě nepřekročitelná. Dále jsme se domluvili, že pokud budou nějaká třecí místa, tak prostředníkem bude Ing. Vlášek, který je významným činovníkem v Řádu svatého Huberta a zároveň členem Myslivecké rady.
 
Asi se shodneme na tom, že je třeba oslovovat poslance a senátory, a to nejen centrálně, ale i řadoví členové a funkcionáři v regionech by si měli najít cestu ke „svým“ poslancům a měli by se jim pokusit vysvětlit pohledy myslivců na novelu zákona o myslivosti.
Radomír Mančík: Všude, kde jezdíme, tak trpělivě vysvětlujeme a diskutujeme, členové Myslivecké rady se zavázali, že budou navštěvovat krajská seskupení, myslivecké spolky, všude se zmiňujeme, že je na pořadu dne novela mysliveckého zákona. Apelujeme na členy, aby kontaktovali poslance, senátory, zkrátka lidi, kteří budou mít co do činění s přípravou novely. Aby nedostávali jednostranné informace, aby byli zasvěceni do problematiky kolem myslivosti v ČR z pohledu myslivců.
Tato Myslivecká rada skutečně chce být otevřená vůči všem lidem a chceme komunikovat s každým, kdo je kolem nás. My jsme se domluvili, že do každé Myslivecké rady budeme zvát významné hosty. Chtěl bych říci, že mě osobně mrzí, že lidé chtějí informace, ale zároveň je nechtějí. Já už jsem několikrát publikoval, že jsem ochotný já sám, ale vím, že celá tato Myslivecká rada je ochotná přijet kamkoliv, kam nás kdo pozve. Abychom s nimi komunikovali, ale ty pozvánky nepřicházejí. Já jsem to nabízel mysliveckým sdružením, nechtějí, neptají se, mě to mrzí, ale jsme opravdu otevření všem, nemáme tady co tajit. Pořád ta naše nabídka platí.  
 
Dalším bodem v zápisu z minulého jednání je zmínka o stanovení návrhu kynologie do budoucna. Už se o tomto nějak detailněji jednalo?
Jiří Chmel:  Ještě se nejednalo, jsme dohodnuti, že to bude ale ještě v tomto roce. V současné době jsme ve stavu, kdy pan Procházka oslovuje partnery pro diskuzi nebo koho by chtěl v komisi mít. Dáváme si dohromady obsazení diskuzního fóra a v prosinci bychom se měli nad tím sejít.
 
Pojďme k výstavě Natura Viva. Už se schválila smlouva s výstavištěm? Pokud ano, jak se bude dále konkrétně pokračovat při přípravě mezinárodní výstavy?
Jiří Chmel:  Na Myslivecké radě dne 12. 8. 2014 jsme přijali pověření k pořádání mezinárodní myslivecké výstavy Natura Viva, toto pověření má v sobě zahrnuté činnosti, které musíme zabezpečit. Myslivecká rada se tím zabývá na každém jednání, byl ustanoven výstavní výbor a výbor organizační. Organizační výbor předložil na dnešní jednání dokument, který byl schválen, tak jak byl předložen, jen s malou korekturou motta výstavy. Smlouvy k tomu důležité jsme dneska odsouhlasili a podepsali, nic nebrání tomu, aby se výstava konala.
 
A co hodnocení trofejí? Zásadní součástí výstavy má být přece národní výstava trofejí. Kolik počítáte trofejí, jak se bude organizovat svoz a hodnocení?
Vladimír Diviš: Na pondělním zasedání Myslivecké komise toto bylo projednáno a bylo konstatováno, že budou předloženy do Myslivecké rady všechny podstatné záležitosti organizace myslivecké výstavy trofejí, bavili jsme se o svozu trofejí, jak bude probíhat, kdo jej zajistí, až na dvě svozná místa je už vše stanoveno. Další otázkou jsou parametry vystavovaných trofejí. V tomto bodu jsme řekli, které trofeje se budou pravděpodobně vystavovat. Předpokládá se, že jich bude celkem asi 1100, tato výše by neměla být překročena. Z volných honiteb se budou předkládat trofeje, které mají hodnotu zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Pokud se týká oborních chovů, tak se v Lysé budou vystavovat pouze zlaté trofeje. Toto ale může být ještě upřesněno nebo změněno, záleží na tom, jaká bude plocha určená pro výstavu, zda bude dostačující. Pokud se týká hodnocení jednotlivých komisí, tak byli předběžně stanoveni předsedové pro hodnocení jelenů, muflonů, daňků, kamzíků, obou sik, černé zvěře a šelem. Já bych jména zatím nerad uváděl, nebylo to s nimi všemi prokonzultováno, je otázka, zda pověření všichni přijmou. Členové jednotlivých komisí pak budou doplněni kromě jiného i podle návrhu předsedů komisí.
Jinak hodnocení trofejí je zpracováno předběžně písemně v materiálu, který je k dispozici, je jen otázka, zda toto bude s konečnou platností odsouhlaseno dodavatelskými organizacemi. Výsledky včas sdělíme.
Důležitá je otázka hodnocení trofejí ze zvěře ulovené v lovecké sezoně 2014, které by mělo proběhnout v roce 2015. Je naší snahou, aby medailové trofeje byly ještě předloženy na mezinárodní výstavu, proto bude vyvíjen tlak na jednotlivé okresní myslivecké spolky, aby hodnocení těchto trofejí bylo provedeno do konce března 2015.
 
Pokud mám správné informace, tak do konce roku by mělo ještě dojít ke změně Ústřední hodnotitelské komise? Je to pravda?
Vladimír Diviš: V Ústřední hodnotitelské komisi nás zastupuje doc. Feuereisel, dnes tu, bohužel, není, s návrhem, se kterým přijde, se budeme muset seznámit, určitě nám jej předloží, budeme o tom diskutovat.
 
S dovolením přejdu na další téma. Při nástupu jednatele J. Orlovského se také diskutovalo, že proběhne restrukturalizace Sekretariátu, je to na pořadu dne?
Josef Orlovský: Na pořadu dne to není, byla dohoda, že jednak k závěru zkušební doby bude hodnocena moje činnost, a jednak já budu hodnotit osazenstvo Sekretariátu, na základě těchto hodnocení se dohodneme na mém dalším účinkování a na nějakých změnách v personálu. V tuto chvíli to prostě není na pořadu dne.
 
Chápu, přesto, chce se někdo ze členů Myslivecké rady vyjádřit, jak vidí činnost nového jednatele?
Radovan Mančík:  Myslím si, že tato otázka byla dosti nevhodná, jednatel je ve zkušební době, provádění nějakých reorganizací není teď na pořadu, jako členovi Myslivecké rady by se mi ani nelíbilo, kdyby se tu měly po měsíci provádět nějaké reorganizace.
Josef Orlovský:  Při podpisu pracovně právní dokumentace jsme se na tomto jasně dohodli a já vím, že někteří, zvláště ze severních Čech, čekali zemětřesení hned, ale to nelze, dohoda je dohoda a měla by se dodržet.
 
V Kroměříži před poradou jednatelů byl vysvěcen prapor ČMMJ. Po pravdě sám nevím, kdy a jak to bylo projednáno, nevím jak dalece je prapor jako symbol zmiňován ve stanovách. Ptám se tedy, kdy budou podány informace členům jak zacházet s praporem, jaký má význam, při jakých příležitostech se bude používat apod.?
Jiří Chmel: Toto není první prapor ČMMJ, první prapor byl připraven a předveden 31. 1. 2005, kdy rakouská organizace měla sto let výročí a oficiální delegace ČMMJ tam šla za praporem ČMMJ. Prapor jsme měli tehdy k dispozici, byl to ale jen vzorek, který byl poskytnut pro tuto příležitost pro ČMMJ a pak se vrátil. Na prapor jsem se sám několikrát ptal, byl to opravdu jen vzorek, který byl použit v roce 2005 a pak se vrátil. Další, onen dnes už vysvěcený prapor v Kroměříži, byl poprvé použit v chrámu svatého Víta při příležitosti loňského zasedání CIC v Praze a při oslavách 90. let jednotné myslivecké organizace.  Prapor samotný a celá problematika, jak se s ním zacházet, bude součástí doplňku směrnice o symbolech ČMMJ.
Jiří Kšica: Ano, máme přece směrnici o symbolech, ta už platí řadu let, tedy to bude jen doplněk směrnice, pokyn k zacházení nebo používání praporu ČMMJ. Jsou tam přesné nákresy znaků, proporce, je potřeba pro nejbližší Sbor zástupců doplnit tuto směrnici o používání praporu ČMMJ.
 
Přiznám se, že k další otázce mne inspiroval jeden z pozorných čtenářů, který v minulém zápisu z Myslivecké rady poukázal na ustanovení, že na základě doporučení Dozorčí rady schválila Myslivecká rada provedení finančního auditu sekretariátu externí firmou nezávislou na myslivosti. Čtenář požadoval, že by měl být audit spíše forenzní. Podíval jsem se do různých zdrojů a opravdu si myslím, že je zásadní rozdíl mezi finančním a forenzním auditem,  finanční audit neřeší, zda byly smysluplně a účelně účtovány náklady a jaké jsou toky peněz, řeší pouze samotnou správnost účtování. Jak je to tedy s tím auditem? Ptám se proto, protože všichni víme, že se s výběrem jednatele uváděl audit v mnoha souvislostech, byla to jakási rozbuška.
Jiří Chmel: Musím znovu uvést fakta. Mgr. Horálek před tím, než jsme s ním měli podepsat pracovně právní akt, mi poslal e-mail, kde chtěl dvě věci – aby byl zahájen kompletní finanční audit po čtvrtém sjezdu ČMMJ a aby byla zahájena jednání o způsobu ukončení pracovního poměru konkrétní osoby. Psal, že chápe stávající situaci atd. V závěru psal, že jsou to diskrétní záležitosti, aby se nezveřejňovaly. Tento e-mail jsme nezveřejnili do té doby, než pan Horálek veřejně napsal, že „má plavat ve vodě s jednou nohou přivázanou“. Já tu klidně přečtu přesně, jak jsme to tady s ním tenkrát definovali a jaká byla dohoda. Jeho první požadavek –  nadefinovat rozsah finančního auditu a provést ho v termínu, který by si pan magistr určil. Toto jsme mu dali, jak se to má provést, do kdy a aby řekl rozsah. Dále jsme mu řekli, že podle výsledku finančního auditu a podle stanov můžeme následně řešit personální obsazení Sekretariátu. Bylo přítomno devět členů Myslivecké rady a všech devět pro to hlasovalo. Prosil bych, aby se to už nikdy nepřekrucovalo.
 
Dobrá, já se ale jen ptám, co je to finanční audit, ten, který je v zápisu z minulé Rady?
Jiří Chmel: Ty jsi nevhodně řekl, že to byla rozbuška, že pan magistr chtěl finanční audit. My jsme se ale snažili to s ním vydefinovat. Řekli jsme dobře, ale teď je třeba říct, co je finanční audit.
Josef Orlovský: Hned, když jsem byl osloven, že Mgr. Horálek neakceptuje smlouvu a nenastoupí, tak jsme se setkali s panem Chmelem a diskutovali jsme otázku auditu. Bylo deklarováno, že s tím není problém, ale je třeba definovat audit, aby to nebyly vyhozené peníze a aby nám něco řekl. Hned na první Myslivecké radě jsme o tom mluvili, z ostatních členů Rady nikdo nebyl proti, oficiálně jsme to měli na pořadu až na říjnové Radě, kde tedy bylo Radou deklarováno, že to je moje záležitost, že si mám sehnat firmy, aby nebylo podsouváno, že Rada někoho dohodila, že to je manipulace. To jsem udělal, v současné době probíhá nabídkové řízení, zadání pro firmy je zpracovat finančně účetní audit za rok 2013 s ohledem na to, co se jim tam nezdá dál. I kdyby byl výstup v pořádku, že položky jsou zaúčtovány dobře, tak si mají udělat názor na to, jak by vypadal a kolik by stál forenzní audit od posledního sjezdu v oblasti využití dotací a využití mzdových prostředků. Takový personálně mzdový audit, takže v podstatě ještě další dva audity. Na základě výsledků za rok 2013, kolik by stály další dva audity, se budeme po novém roce bavit o tom, jestli se provedou další dva audity na ty další dvě oblasti. Je to otázka ceny.
 
S iniciativou jste přišel vy, nebo to bylo na základě doporučení dozorčí rady?
Josef Orlovský: Já jsem samozřejmě byl pozván na první Dozorčí radu, takže tuto věc jsme tam diskutovali, diskutoval jsem ji na některých krajských koordinačních radách. Protože bylo jasné, že to je na pořadu jednání Myslivecké rady, takže i ta mi k tomu dala svoje stanovisko. Od září jsme se bavili o tom, jak by měl audit vypadat, byly tam zapracovány připomínky krajských rad, třeba liberecké, že by to měli dělat odborníci z krajů, pak tam byl názor, že by to měla dělat nezávislá firma, třetí varianta byla kombinace obojího. Tyto věci byly obecně známy, takže Dozorčí rada vše projednala, výstup je jednoznačný, že by to měla dělat auditorská firma, která má příslušné kulaté razítko a oprávnění.
 
S díky za odpovědi na předložené otázky
připravil Jiří KASINA
 
vychází v 7:52 a zapadá v 15:58 vychází v 4:39 a zapadá v 14:46 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...