Časopis Myslivost

Září / 2016

Chov psů loveckých plemen z pohledu čísel

Myslivost 9/2016, str. 54  Vladimíra Tichá
Statistické údaje patří do kategorie záležitostí spíše nudných, přesto mohou být zajímavé a mohou upřesnit informace o celé řadě věcí. Určitě to platí i o chovu psů, konkrétně o počtu u nás chovaných plemen a o jejich případné stoupající nebo klesající oblibě. Řeč je o plemenech uznaných ze strany Mezinárodní kynologické federace (FCI) a plemenech národních, která na uznání FCI zatím čekají.
Níže uvedené údaje vycházejí z přehledů Českomoravské kynologické unie. Základem jsou čísla zápisu, která by se dala přirovnat k rodným číslům nás lidí. Číslo zápisu je součástí ze strany FCI požadovaných a pro všechny státy povinných údajů uváděných v průkazu původu (PP) psa. U nás se skládá ze zkratky plemenné knihy, zkratky používané pro dané plemeno a čísla.
Každé plemeno vede vlastní číselnou řadu a žádnou roli nehraje to, zda se chová v jednom nebo více chovatelských klubech. V podstatě číslo zápisu říká, o kolikátého jedince plemene zapsaného do naší plemenné knihy se jedná.
Číslo zápisu může být lomeno rokem, v kterém bylo přiděleno a bývá lomeno rokem, kdy byli pes nebo fenka uchovněni.
V České republice se používají dvě zkratky plemenné knihy, a to ČMKU a tradiční Člp. Člp původně znamenalo označení český lovecký pes, dnes můžete tuto zkratku najít u celé řady dalších plemen. Vždy se ale jedná o plemena, kterým průkaz původu vystavuje Českomoravská kynologická jednota.
Z uvedeného vyplývá, že máme k dispozici poměrně přesné informace o tom, jaká plemena se u nás chovají a kolik odchovů a případně dovezených psů se do naší plemenné knihy ročně zapíše.
V ČR se v současné době chová 289 plemen FCI uznaných řádně nebo prozatímně a 20 plemen národních. Na stránkách FCI je možné najít standardy 358 plemen, národní neuznaná plemena FCI neeviduje.
Prostými počty je možné zjistit, že jen 69, tedy něco okolo 20 %, plemen z přehledů FCI se u nás do plemenné knihy zatím nezapisuje. Jen pro porovnání, v sedmdesátých letech minulého století se v Československu chovalo asi 126 plemen.
Je možné konstatovat, že o chov psů u nás byl a stále je velký zájem a že jsme státem kynologů. Dokazuje to nejen pestrá paleta plemen, ale také to, že se do naší plemenné knihy v posledních deseti letech zapisuje v průměru 39 425 psů a fen. Uvedená čísla se vztahují k chovu psů obecně a týkají se všech psů s průkazem původu bez ohledu na typ jejich pracovního využití.
Z hlediska myslivosti jsou zajímavá plemena lovecká nebo přesněji řečeno plemena, která je možné potkat na zkouškách lovecké upotřebitelnosti, na akcích ověřujících schopnosti loveckého psa a hlavně v honitbách při výkonu práva myslivosti.
V současné době se do naší plemenné knihy zapisuje 129 loveckých plemen psů uznaných FCI a 2 plemena neuznaná.
Pravdou ale je, že v uvedeném počtu jsou zahrnuta i plemena, která lze označit za raritní a také plemena, která jsou obecně řazena mezi lovecká, ale jejich chov se přesunul spíše do oblasti společenské nebo sportovní. Do této kategorie patří např. americký kokršpaněl, beagle, ridgeback nebo staffordšírský bulteriér.
V připojené tabulce jsou uvedeny počty zápisů u nás tradičně používaných plemen a také plemen, která si rychle získala velkou oblibu u myslivecké veřejnosti. Dalo by se říci, že to jsou našimi myslivci nejvíce využívaná plemena. To ale neznamená, že by vynikající vlastnosti neměla i plemena jiná. Některým z nich se bude Myslivost věnovat samostatně.
V přehledu jsou zahrnuty údaje od roku 1990 do roku 2015, řada 25 let je asi dostatečně dlouhý časový úsek, aby bylo možné si udělat obrázek. Ze začátku se u některých plemen při statistickém zpracování nerozlišovaly rázy (např. výmarský ohař dlouho a krátkosrstý) nebo velmi příbuzná plemena (např. foxteriér drsnosrstý a hladkosrstý, maďarští ohaři). Úsměvné je to, že v roce 1990 se z probíraného pohledu nerozlišovalo, zda se jedná o retrievera labradorského nebo zlatého. Pokud bylo některé plemeno zapisované s jiným, je příslušný rok označen písmenem „x“ a uvádí se jen společný počet.
Z tabulky vyplývá, že u některých plemen počty zápisů klesají, jinde zůstávají na stejné úrovni a u dalších plemen naopak stoupají. Důvody pro klesající oblibu je možné hledat v celé řadě faktorů. Patří mezi ně širší paleta chovaných plemen. Je to stejné, jako s auty. Dříve byly v dosahu škodovky, trabanty a wartburgy a zcela ojediněle něco jiného. Dnes si řidiči vybírají z velkého množství značek.
Jako příklad poslouží teriéři. Před pětadvaceti lety se chovali nejvíce foxteriéři, jagdteriéři a welsh teriéři, dnes je k dispozici ještě border teriér, russell teriéři, patterdal a celá řada dalších plemen.
Důvodem pro pokles zápisů na jedné straně a vzestup na straně druhé jsou i změny v druzích lovené zvěře. Drobné zvěře ubývá, což může mít dopad na plemena ohařů, naopak stoupá potřeba naháněk, při kterých najdou využití teriéři, honiči nebo slídiči.
Negativní dopad na chov určitého plemene mohou mít i příliš přísné a pro běžného člověka nesplnitelné podmínky pro zařazení do chovu. Je škoda, že si toto funkcionáři klubů příliš neuvědomují. Je otázkou, proč chtít na určitém plemeni více výstavních ocenění z vyššího typu výstav, když by stačila se znalostí plemene posouzená výstava klubová nebo bonitace. Otázkou je proč požadovat vrcholové zkoušky, které spíše ověřují schopnosti a možnosti vůdce než pracovní vlohy psa. A o vlohy při chovu přece nejvíce jde.
Občas si někdo posteskne, že velké plemeno už nezvládne a z penze je neuživí. Na zvýšeném zájmu o plemeno se může podílet jeho povaha a nenáročnost, např. border teriér nebo možnost jej využít i v jiných oblastech, např. retrieveři a jejich použití jako psů pro handicapované lidi nebo jako hledačů drog a výbušnin.
Velkou roli o některé plemeno hraje i jeho módnost. Jako dobrý příklad poslouží výmarští nebo maďarští ohaři. Krásné a elegantní ohaře si dnes dost často lidé pořizují jako společníka (v lepším případě) nebo módní doplněk (v případě horším). Pravdou ale je, že jen naivní člověk může očekávat, že všechna odchovaná štěňata loveckých plemen najdou uplatnění při výkonu práva myslivosti. Pravdou také je, že kvůli svému psovi leckdo radosti i starosti spojené s myslivostí objeví. Rozumní chovatelé si ale určitě uvědomují, že módnost plemeni jako celku příliš neprospívá.
Vladimíra TICHÁ
Snímky Jan Tichý
               
 

Přiložené dokumenty

vychází v 5:14 a zapadá v 20:58 vychází v 23:21 a zapadá v 9:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...