Časopis Myslivost

Červen / 2017

Broková kozlice Beretta 686 Silver Pigeon

Myslivost 6/2017, str. 44  Martin Helebrant
Beretta 686 se poprvé objevila v katalogu Beretta v roce 1994 jako S686 Essential. Cílem téhle brokovnice bylo poskytnout střelci cenově dostupnou kozlici, která by přitom dodržela jak kvalitativní, tak estetické standardy Beretta. Při konstrukci zbraně vyšli konstruktéři z Gardone z osvědčené Marengoniho konstrukce, která se poprvé objevila již ve 30. letech 20. století u kozlic řady SO (a v plné koncepci dodnes žije například u skvělých sportovních kozlic DT11, viz Mysl. 12/2016).
Marengoniho nápad umístit na hlavňový svazek na horní hlaveň dvě opěrné plochy vytvořil velice tuhé spojení svazku s lůžkem a současně uvolnil spodní část lůžka. Současně použil dělený hlavňový čep, fakticky dva krátké válcové výstupků usazené na bocích lůžka jen nepatrně pod osou spodní hlavně, takže baskule se jako celek snížila.
Tato pevnost uzamčení závěru pomocí čtyř opěrných ploch a dvou ozubů na zadku hlavně je doplněna uzamčením příčnou závorou – to je uzamčení jak u trezoru národní banky. Takové uzamčení má svoje opodstatnění u sportovních zbraní, které nastřílí tisíce a tisíce ran. A může si ho dovolit zbraň nejvyšších cenových kategorií, kde cena není to, podle čeho by se zákazník rozhodoval.
U sice noblesní a kvalitní kozlice, primárně určené ale přece jenom pro běžného uživatele, rozhodujícího i peněženkou, je to uzamčení příliš drahé. Běžný uživatel ani zdaleka nenastřílí takové množství ran jako sportovec a celkové opotřebení zbraní je mnohem menší.
Nahradili tedy uzamčení závěru příčnou závorou uzamčením dvěma kónickými čepy, vysouvanými podélně z čela lůžka a zapadajícími do odpovídajících otvorů ve výstupcích na hlavňovém svazku. Pokud si namalujete silové působení na tyto čepy, zjistíte, že u Marengoniho závěru jsou tyto čepy namáhané primárně na střih, navíc jen nepříliš velkou silou. Pro běžného uživatele jsou také nadbytečnou komplikací výměnné dosedací plochy závěru, ty jsou tedy jednou provždy dané a v případě opotřebení lze vyměnit pouze hlavňové čepy.
Dalším prvkem, který bylo třeba racionalizovat, byl bicí a spoušťový mechanismus. Jednospoušťový, setrvačně přepínaný mechanismus s vnitřními kladívky zůstal, alespoň koncepčně, zachovaný. Klasické listové V pružiny bicího mechanismu nahradily poměrně dlouhé vinuté pružiny, uložené za kladívky. Zachycení kladívek je na patách. Napínání kladívek je odvozené od sklápění hlavní.
Bicí a spoušťový mechanismus není vyjímací, je pevnou součástí baskule.
Spoušťový jazýček je zlacený, to je tradiční povrchová úprava omezující riziko koroze vyvolané potem.
Beretta 686 se nabízí v rážích 12x76 mm, 20x76 mm a 28x70 mm, s hlavněmi délek 67, 71 nebo 76 cm, osazenými výměnnými zahrdleními Mobilchoke.
Hlavně mají ventilovanou lištu matovanou poměrně výraznou křížovou rybinou. V loveckém provedení je lišta široká 6 mm a na konci je osazená perličkovou muškou z bílého kovu, u provedení Sporting je lišta 8 mm široká a na konci je perličková muška s bílou vložkou, která může být doplněna uprostřed lišty pomocnou malou kuličkou (muškou).
Ačkoliv se jedná primárně o loveckou zbraň, nezajišťuje automaticky při sklopení hlavní. Pojistka je umístěna na krku pažby a má na sobě šoupátko voliče pořadí odpálení hlavní.
Pažba je dřevěná, americká, z kvalitního (byť ne luxusního) ořechu, osazená pryžovou botkou.
Předpažbí má oblý spodek a v ráži 12 a 20 na předním konci malý tulipán (schnabel či „ohrnutý pysk“), kozlice ráže 28 mají konec předpažbí oblý. Předpažbí drží na místě západka na jeho spodní ploše.
Rozborka brokovnice je prostá. Otočíme temenní kličkou, sklopíme hlavně a zkontrolujte nábojové komory. Nyní vrátíme hlavně do uzavřené polohy, vyklopíme ze spodní plochy předpažbí západku a předpažbí odklopíme od hlavní a sejmeme ze zbraně. Nyní sklopíme hlavně a vyklesneme hlavňový svazek z čepů v baskuli. Tím je běžná rozborka ukončena. Sborka probíhá identicky, jen v opačném pořadí.
První pohled na brokovnici 686 je uspokojivý. Dřevo je s kovem čistě slícované, mechanismy nové zbraně jsou příjemně tuhé, ale mají hladký chod. Boky hlavňového svazku, které se pohybují uvnitř baskule, jsou jemně kroužkované.
Sejmutí pažby obnažilo bicí mechanismus. Ten je sice proveden kvalitně, ale nefunkční a nepohledové plochy nesou jemné stopy po obrábění. Inu, 686 je ekonomická brokovnice, dostáváte jen to, co si zaplatíte. Je to prosté a funkční, co je nutné, je precizní, co je zbytné, má slušný standard, ale nikoliv luxusní zpracování.
 
Střelecký test
S brokovnicí jsem se vydal na střelnici Sudický dvůr. K testu jsem si vybral dvě zbraně – loveckou dvanáctku s hlavněmi dlouhými 71 cm a z čisté zvědavosti také osmadvacítku s hlavněmi stejné délky.
K testu jsem v ráži 12x70 použil italské náboje Cheddite Universal Skeet se sportovní navážkou 24 gramů broků o průměru 2 mm a lovecké Cheddite CH6 s 28 gramy broků o průměru 2,9 mm.
V ráži 28x70 jsem použil lovecké vlašimské náboje Sellier & Bellot Sport s 21 gramy broků o průměru 3,5 mm.
Bylo předjaří, na zemi ležel rozbředlý sníh, ale sluníčko hřálo do uší a bylo cítit, že zima už má na kahánku. Nacpal jsem si kapsy náboji, vyčistil brýle a stoupl si na jedničku, pod vysokou věž. Z minulosti už vím, že střelnice má zpožďovač, takže nejančím a čekám na holuba. Čekám v klidu, až moc v klidu.
Už letí! Hodím zbraň do ramene, to jsem fakt prováhal, pospíchám a prásk, nic, tak znova, až tam do dálky prásk a holub letí dál. Kolega říká: „Do mrtvol se nestřílí.“ Prý jsem tou první ranou kousek odštípnul, ale neviděl jsem to. Druhá rána už šla pánubohu do oken.
Tak teď zkusím ten proti – povedlo se, druhou ranou není na co střílet. Dvojstřel strefuji oba holuby jednou ranou. Tak znovu – dvě rány zaduní, ale pro změnu jsem nezasáhl ani jednoho holuba. Podávám svůj celkem běžný výkon.
 
Brokovnice pracuje hladce a jistě, pažba mi celkem sedne, myslím, že mám průměrnou postavu, tady problém není, ale i moje kratší prsty dosáhnou na spoušť bez problémů, a to je milé. Zdrsnění úchopových ploch je přiměřeně ostré, zbraň sedí v ruce jistě a spolehlivě, plošina je matná, bez rušivých odlesků.
Nejsem tak dobrý brokař, abych byl schopen poznat, zda je bicí mechanismus rychlejší nebo pomalejší než u sportovní DT 11, kterou jsem měl v rameni před relativně nedlouhou dobou. Z mého pohledu je rychlost zámků bezproblémová, nečekám na ně a neuvědomuji si, že by nějak podstatně vybočovala z toho, co od dobré kozlice očekávám.
Pro mě je mnohem podstatnější, že chod spouště je hladký a jistý (a to i před druhou ranou), navíc je i příjemně krátký. Krátké je i potřebné povolení prstu na spoušti před druhou ranou a inerční přepínač funguje zcela spolehlivě.
Odkládám dvanáctku, tu „nůši broků“, jak říkával s nadsázkou jeden můj kamarád, a beru do ruky osmadvacítku. Tohle je flintička z jiného rodu. Konstruktéři z Gardone jen nenaroubovali na velkou baskuli malé hlavně, ale poctivě zmenšili i baskuli. Výsledkem je lehounká, drobná kozlice, která sedí i v ruce úplně jinak než vše, na co jste byli zvyklí. A což teprve, když ji založíte do ramene!
Brokovnice sice je stejně spolehlivá, ale prostě máte pocit tak trochu hraní s miniaturou. Zbraň je lehounká, hlavně připomínají spíš brčka na limonádu a opisují křivky po nebi bez jakéhokoliv odporu a úsilí i setrvačnosti. Aspoň pocitově. Navíc broků je v nábojnici pohříchu málo, takže musíte mířit opravdu přesně. Ovšem když to s ní umíte, je to velká frajeřina.
Znovu si stoupám pod vysokou věž, zasouvám „tužtičky“ do těch dvou „brček“, zavřu závěr a nechávám si hodit první terč. Snad že už jsem byl rozcvičený z dvanáctky, podaří se mi napíchnout terč na mušku a zmáčknout spoušť. Žádný velký hluk, jen prásknutí, jak když kočí mávne bičem. Minimální zpětný ráz. Ale terč se kupodivu rozletěl na kousky.
Tak trochu překvapen si nechávám posla další terč proti – a znovu se podařilo.
S dvacetosmičkou se prostě střílet dá, ale na druhou stranu, neviděl jsem nikdy, že by terč rozprášila do černého obláčku na nebi. Vždycky ho jen rozbila na kousky. Je dobré to mít na paměti, pro lovecké účely je možné, že zejména na větší dálku, bude brokový shluk řídký a nemusí mít dostatečný účinek v cíli. Ale v každém případě – i ty asfaltové terče se s osmadvacítkou střílet dají.
I osmadvacítka fungovala bez sebemenšího zaváhání. Pocitově byla spoušť stejná jako u její velké sestry, stejný kultivovaný chod a jistý krok. Snad jen vyhazovače mohly fungovat trochu razantněji, takhle sice spolehlivě vyhodily vystřelené nábojnice z komor, ale vyhození bylo lenivé, sotva do pasu. To dvanáctka plivla vystřelené nábojnice bez zaváhání až nad hlavu.
 
Pokud shrnu všechno výše uvedené, pak Beretta 686 je kozlice z dobrého rodu. Na jednu stranu je to kozlice, která je myšlená jako cenově dostupná zbraň, na druhou stranu není zase úplně z nejlevnějších.
Je postavená na základě velice pevného lůžkového závěru a ačkoliv při její konstrukci došlo k určitým racionalizacím, není to na úkor spolehlivosti zbraně.
V téhle zbrani si můžete vybrat ze všech tří dnes nejběžnějších ráží, nabízí se i různé délky hlavní. Zahrdlení jsou výměnná, ale to je u dnešních brokovnic v podstatě samozřejmost. Navíc, zahrdlovací nástavce Beretta se za léta svojí existence staly v podstatě jedním z odvětvových standardů a jsou dostupné co hrdlo a chuť ráčí.
Kozlice 686 je solidně vyrobená, z dobrých materiálů a je i vyzdobena velice hezkou rytinou v tradičním duchu. Že je to strojní rytina? Ano, je. Ale neumím si představit, že bych našel rytce, který by za tyhle peníze pokryl boky baskuli kozlice takhle rozsáhlou rytinou.
Pokud jste myslivec a běžný střelec, pak v téhle Berettě získáte zbraň, která vám bude věrně sloužit a asi vás i přežije. Beretta 686 není luxusní zbraň, ale neudělá vám ostudu ani na „panském“ honu. V provedení Sporting je to dobrá sportovní kozlice lepší střední třídy, i tady vám bude věrně sloužit dlouhá léta, a pokud ji opravdu častým střílením opotřebíte a závěr se uvolní, lze poměrně snadno vyměnit hlavňové čepy a zbraň bude sloužit dál.
Neposledním aspektem pro rozhodování je i skutečnost, že Beretty si docela slušně drží cenu a pokud už z „šestosmšestky“ vyrostete, bude dobře prodejná a za dobrou cenu. Tedy, pokud se o ni budete přiměřeně starat, ale to platí u každé zbraně.
Ing. Martin HELEBRANT
 
vychází v 4:54 a zapadá v 21:13 vychází v 11:19 a zapadá v 0:07 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...