Časopis Myslivost

Červen / 2017

Potravní strategie prasete divokého IV

Myslivost 6/2017, str. 54  Jaroslav Zeman, Marta Heroldová
Význam cukrové řepy v potravě prasete divokého a vznik škod na porostech cukrovky Prase divoké je v současnosti nejdiskutovanějším druhem zvěře na našem území. Svým potravním chováním působí „vrásky“ na čele nejen lesníků, ale především zemědělcům. Proto jsme se rozhodli zjistit situaci i v souvislosti s pěstováním cukrové řepy a škodami na těchto porostech.
Cukrová řepa je lehce stravitelné glycidové krmivo obsahující množství vitaminů a vody, čímž je plnohodnotnou potravou po celou dobu pěstování. Naším cílem bylo zjistit, jak divoké prase využívá myslivci předkládanou cukrovou řepu a poznat, jak se na škody prasetem divokým dívají pěstitelé cukrové řepy. Zjišťovali jsme to prostřednictvím dotazníku předloženého zemědělským subjektům pěstujícím tuto plodinu.
Pro potravní analýzu byly vybrány honitby v ČR, kde se cukrová řepa pěstuje a kde se s ní vnadí. Vybráno bylo celkem 17 lokalit, ze kterých se analyzovalo celkem 269 trávicích traktů z ulovených prasat v podzimním a zimním období. Potrava se analyzovala pomocí stereomikroskopu a objem jednotlivých složek potravy byl měřen volumetricky (objemově).
Rozborem obsahů žaludků bylo zjištěno, že řepa byla obsažena v 87 žaludcích (32 % vzorků). V průměru cukrová řepa zaujímala 17 % objemu potravy ze všech vzorků (269 žaludků). Více byla konzumována jen kukuřice.
Pro další rozbory jsme vybrali jen žaludky s obsahem cukrové řepy, ve kterých se vyskytovala v průměrném objemu 58 %. Z 87 jedinců byla u 13 % cukrová řepa konzumována z 90 až 100 %. Z výsledků vyplývá, že prasata dávají cukrové řepě přednost, je-li v potravní nabídce přítomna.
Z odpovědí dotazníkové akce od pěstitelů cukrové řepy (odpovědělo 16 zemědělských subjektů zabývajících se pěstováním této plodiny), vyplývá že:
- prase divoké působí škody na cukrové řepě od vysetí až po sklizeň od 10 000 do 100 000 Kč pro zemědělský subjekt,
- myslivci si odkupují řepu na zimní přikrmování s tržbou do 10 000 Kč pro zemědělský subjekt,
- čtvrtina pěstitelů potvrdila zcizování řepy se škodou od 10 000 do 50 000 Kč,
- většina pěstitelů vyprodukuje do 10 000 t řepy ročně,
- škody prasaty nejvíce vznikají v době růstu při vytváření bulvy a zemědělské subjekty vynakládají na prevenci škod částky do 10 000 Kč,
- škody divokými prasaty nejsou limitujícím ekonomickým faktorem pro subjekt, ale prase divoké z běžných druhů zvěře působí největší škody (asi 50 %).
Prase divoké je nejpočetnějším druhem naší spárkaté zvěře a znalost jeho potravního chování je základním vodítkem pro účinný management hospodaření s tímto druhem.
 
Ing. Jaroslav ZEMAN,
Ústav ochrany lesů a myslivosti,
Lesnická a dřevařská fakulta,
Mendelova univerzita v Brně
Doc. RNDr. Marta HEROLDOVÁ, PhD.,
Ústav ekologie lesa, LDF MENDELU, Brno
 
vychází v 4:54 a zapadá v 21:13 vychází v 11:19 a zapadá v 0:07 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...