Časopis Myslivost

Červenec / 2017

AFRICKÝ MOR PRASAT

Myslivost 4/2017, str. 20  Miloš Ježek
Africký mor prasat je nákaza šířící se z Východní Evropy a je stále blíže našim hranicím. Jeho vypuknutí ve středoevropském prostoru bude mít dalekosáhlé důsledky nejenom pro myslivost, ale i pro různá odvětví zemědělství! Jaké jsou zkušenosti z Pobaltí, a jak jsme připraveni na jeho výskytu v České republice?
 
V minulém čísle časopisu jsme informovali o současné situaci výskytu Afrického moru prasat (dále jen AMP). Jedná se o virové onemocnění domácích a divokých prasat, které má ve většině případů letální (smrtelné) následky u většiny nakažených jedinců.
Prvně se AMP vyskytl na území Evropské unie v roce 2014 v pobaltských státech, kam se rozšířil z Ruska a s největší pravděpodobností z Běloruska. Bělorusko žádné oficiální informace neposkytuje, ale neoficiální zprávy hovoří o pravidelném výskytu ohnisek AMP.
Virus se může přenášet několika cestami a formami. Jedná se o přímý kontakt s infikovaným jedincem a přenos pomocí tělních tekutin a sekretů (krev, lymfa, sliny, sperma, moč), ale také o následný přenos viru, pokud se nenakažené zvíře setká s těmito sekrety. Ty může nakažené zvíře na místě zanechat, a pokud je pozře nenakažené zvíře, může se nakazit. Virus je takto schopný přežít několik dní až měsíc v závislosti na formě a prostředí.
Největší nebezpečí proto představují kadávery uhynulých prasat, které zůstanou ve volné přírodě. Tyto kadávery jsou po celou schopné virus uchovat a přenést, což v zimním období může představovat až několik týdnů nebo měsíců. Významné nebezpečí tak představují i lidé (a materiál), kteří přišli do kontaktu s nakaženým zvířetem a na svém oblečení, autě, krmivu apod. mohou vir přenést a stát se tak významným vektorem. Vir se dále může přenášet některými druhy klíšťat, které se ovšem ve střední Evropě nevyskytují. Vir nezničí ani běžné teploty pod nulou. Jisté zničení viru představuje pouze tepelná úprava nad 70 °C.
V oblastech aktuálního výskytu AMP způsobil decimaci místních populací prasete divokého a znamená významné škody také pro chovatele domácích prasat. Pro myslivost je to významný zásah do všech činností. Na začátku šíření se hovořilo o velice rychlém postupu a propuknutí nákazy ve střední Evropě během několika měsíců. To naštěstí nenastalo, ale ani dnes, tři roky po vypuknutí nákazy, nemůžeme doufat, že by se nám AMP vyhnul. V minulém měsíci bylo nalezeno ohnisko AMP na Ukrajině v těsném sousedství slovenských a maďarských hranic.
Evropská komise se tématu věnuje velice intenzivně prostřednictvím svojí agentury pro zdraví a bezpečnost potravin (EFSA), která pracuje na výzkumu epidemie a návrhu. Podle jejich poslední zprávy publikované v dubnu letošního roku je nejdůležitějším faktorem ovlivňující rychlost šíření viru hustota populace černé zvěře. Nejčastěji podle nich dochází k záchytu pozitivních kusů, nebo nalezení mrtvých jedinců v letním období. Pak počet zachycených pozitivních kusů výrazně klesá.
Rychlost šíření během roku se z jednotlivých ohnisek pohybovala mezi 6 až 50 km za rok. Sestavený prediktivní model šíření považuje za nejvýznamnější faktor šíření a pravděpodobnosti výskytu kombinaci početnosti černé zvěře a počtu lidských sídel počtu obyvatel v okolí.
Jako účinná opatření k zastavení šíření AMP stanovila Evropská Unie několik základních opatření pro lovce a myslivost obecně. V okolí ohniska výskytu (obvykle kruh 10 až 20 km) byly zakázány společné lovy, zakázáno krmení a vnadění zvěře, a lovecké aktivity směřovány pouze na individuální odlov. V širším okolí pak došlo k omezení vnadění a krmení, zákazu používání loveckých psů při společných lovech. Nicméně i přes tato opatření následovalo rychlé šíření viru, a restriktivními opatřeními byla zasažena velká část Pobaltí.
Pro myslivce to znamenalo významný zásah do jejich činnosti. Pro pobaltské myslivce to znamená především omezení ve způsobech lovu a dodržování přísných hygienických opatření. Ulovená černá zvěř by měla být z honitby transportována pokud možno celá, pokud ji lovec táhne z lesa, měl by ji táhnout na podkladu (např. plachtě), tak aby se tělní tekutiny nedostaly na okolní vegetaci, vyvržení a ošetření zvěřiny by mělo proběhnout až na sběrném místě. Nevyužité části těl ulovených divočáků musí být asanovány asanační službou, nebo zahrabány minimálně 2 metry pod zem. Ulovený divočák musí být vyšetřen na přítomnost viru AMP. Do doby vyšetření, tzn. 3-5 dní, musí zůstat na sběrném místě, které je v honitbě, a s uloveným kusem nesmí být nijak nakládáno.
Lovci musí dodržovat přísná pravidla hygieny. Nejenom, že musí asanovat sběrné místo, ale mělo by docházet i k dezinfekci po každé návštěvě honitby. To znamená v praxi dezinfikovat auta používaná k dopravě ulovené zvěře, krmiva, zařízení apod., oblečení používané při lovu, pomůcky atd. Tato opatření jsou kontrolována státní správou a při nesprávném postupu jsou myslivci pokutování.
Jako motivační opatření je dále vypláceno zástřelné, které bylo na začátku vypuknutí nákazy 100 Euro za ulovenou bachyni. Po třech letech od vypuknutí nákazy došlo ke snížení částky v Lotyšsku na 50 Euro.
Některé honitby byly vybaveny chladicími kontejnery k uchování divokých prasat, pořízení kontejnerů dotoval stát, ale jejich počet byl omezený. Ve většině případů si museli tato místa vybudovat myslivci na vlastní náklady, protože mnoho z nich takovým zařízení nebylo vybaveno. Stejně tak musejí myslivci nést náklady na dezinfekční prostředky a náklady na tzv. biosecuritu.
Významná opatření se vztahují také pro chovatele prasat. Samozřejmě platí základní preventivní opatření pro zavlečení nákazy do intenzivního chovu, ale ve vztahu k AMP se třeba nesmí podávat krmivo přímo z pole, ale pouze to, které bylo minimálně tři měsíce skladované na suchém a chladném místě.
 
Zajímavá byla reakce myslivců na tato opatření. V Lotyšsku myslivecká asociace vypracovala těsně po vypuknutí návrhy na vhodná opatření k eradikaci této nákazy jako reakci na restriktivní nařízení Evropské unie, která jsou popsané výše. Mezi nimi bylo zejména povolit lov černé zvěře bez omezení (do té doby byla stanovena doba lovu), neomezovat počet lovených divočáků (neomezovat počet plánem lovu), povolit standardní lov černé zvěře i v chráněných oblastech (v asi 20 % chráněných územích nebyl lov povolen), nezakazovat vnadění černé zvěře, a nezakazovat společné lovy.
Přikrmování černé zvěře by mělo být řešeno lokálně a v odůvodněných případech by mohlo pomoci.
Po roce zkušeností lovecká asociace opět vydala doporučení, která by měla směřovat k omezení šíření nákazy, založená na několikaměsíční zkušenosti s touto nákazou.
Za klíčové považují snížení početnosti černé zvěře a zajištění sběru uhynulých divokých prasat. Podle jejich názoru by měla být snížena početnost černé zvěře s použitím veškerých možných metod, tzn. individuálních i společných lovu, lovů na vnadišti, odchytem atd.., ale je nutné tuto činnost finančně podpořit, protože většina myslivců provozuje myslivost jako svého koníčka ve svém volném čase.
Dalším problémem je i pokles výkupních cen ulovené černé zvěře. Společnosti, které vykupují zvěřinu z postižených oblastí, nemohou maso exportovat a snižuje se tak ekonomický výsledek, který se razantně projevil ve výkupních cenách.
Dalším doporučením je směřovat lov bachyní na podzimní a zimní sezónu, která je pro lovce z etického hlediska akceptovatelnější, než lov bachyní na jaře a v létě. Zároveň představitelé lotyšské myslivecké asociace upozornili na neinformovanost lovců a slabé znalosti problémů a jejich důsledků. Zejména v otázce biosecurity nákazy je toto obrovský problém ve vztahu k chovům domácích prasat.
Je potřeba také vybudovat dostatek míst pro umístění ulovených prasat a kadáverů uhynulých prasat. Současná síť je velice řídká a mnohdy kvůli tomu dochází k přesunům ulovené černé zvěře na vzdálenost i několik desítek kilometrů. Je potřeba finančně podpořit lovce, ale i ty, kteří likvidují kadávery. Na začátku šíření viru totiž nebyla žádná podpora odstraňování kadáverů z volné přírody, a to i přesto, že kadávery představují nejpravděpodobnější vektor šíření viru mezi divokými prasaty.
Zajímavý je vývoj samotných opatření prováděných v Litvě. Opatření navržená Litevským loveckým svazem byla v příkrém rozporu s doporučeními tehdy praktikovanými (omezení společných lovů, zákaz vnadění a přikrmování apod.). Nicméně v současné době se postoj státních autorit už výrazně proměnil, a defacto opatření navržená myslivci jsou dnes platná, a jejich cílem je plošná redukce početnosti v okolí nákazy AMP. Byly opět povoleny společné lovy i používání psů, vnadění, odchyt apod. Zkrátka veškerá aktivita směřuje k tomu, že skutečně eradikovat (vyhubit) černou zvěř je zatím asi jedinou účinnou cestou, jak zastavit nákazu.
K uvedeným rozhodnutím přispěly i doprovodné problémy, které s černou zvěří zdánlivě nesouvisí. Například během prvních dvou let došlo podle Lindy Dombrovské z Lotyšského mysliveckého svazu ke zvýšení škod na lesních porostech o více než 200 %, a to díky zákazu společných lovů, případně to významně ovlivnilo populace vlků a rysů, jejichž významnou část potravy tvořili právě divočáci. A také dodává: „V roce 2014 jsme lovili 74 tis. kusů černé zvěře, nyní pouze 23 tis. kusů. Jsou oblasti, kde černá zvěř úplně vymizela. Má to za následek významný úbytek myslivců. Mnoho z nich kvůli tomu s myslivostí skončilo, a my nevíme, co bude v budoucnu!“
 
Situace z Pobaltí tak ukazuje, že je nutné i u nás shromažďovat dostupné informace a podle toho reagovat. Již nyní bychom měli být ze strany Státní veterinární správy a ostatních státních institucí připravováni na propuknutí nákazy, a podle současných poznatků z Pobaltí by měly být upravovány epidemiologické plány, připravovány formy podpor pro eradikaci nákazy a zodpovědné státní orgány by měly začít okamžitě diskutovat s myslivci o jednotlivých opatřeních.
Bohužel stejně tak jako v pobaltských státech, tak ani u nás státní veterinární autority zatím nereflektují význam myslivců v celém procesu zastavení nákazy a zřejmě tak budou podobně překvapeni stejně podobně jako v Pobaltí.
Je ale nutné, abychom si procházeli stejným martýriem jako pobaltští myslivci?
Ing. Miloš JEŽEK
předseda komise pro zahraniční spolupráci ČMMJ
 
 
 
vychází v 5:48 a zapadá v 20:09 vychází v 14:44 a zapadá v 4:09 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...