Časopis Myslivost

Červenec / 2017

Drobná zvěř, zemědělství a pesticidy

Myslivost 7/2017, str. 16  Petr Marada
„Spárkatá zvěř dobývá střední Evropu“ je název článku červnovém čísle časopisu Svět myslivosti. Pojednává se zde o jelení, srnčí, daňčí, mufloní a černé zvěři v souvislostech s ročními úlovky těchto významných druhů zvěře a vývoji početních stavů v České republice, Rakousku, Polsku, Německu a na Slovensku. Trend je jednoznačný, úlovky, ale i početní stavy celkově ve střední Evropě neustále rostou. Nejvíce markantní je situace u černé zvěře. Velmi diskutovaná byla v poslední době i novelizace zákona o myslivosti, kromě jiného odůvodněná právě prevencí škod působených zvěří, mediálně známý je problém s černou zvěří na Černém mostě, diskuze o vlivech zvýšených stavů spárkaté zvěře byly publikovány za poslední dobu mnohokrát. Díky těmto a jiným publikacím získáváme stále objektivnější důkazy o početních stavech, jejich vlivu na životní prostředí a také o příčinách, které se na těchto stavech podílí.
 
Ve stínu diskusí o černé a další početně gradující spárkaté zvěři se poněkud méně hovoří o klesajících stavech drobné zvěře. Pokud nebudeme pátrat v mysliveckých statistikách odlovu, a pozornost zaměříme na serióznější výzkumy sčítání ptáků zemědělské krajiny a mokřadů, zjistíme, že dlouhodobě a prokazatelně klesají stavy koroptve polní, divoké populace bažanta obecného, kachny divoké, kopřivky a čírky obecné.
Obdobná situace je i u zajíce polního, kde početní stavy dramaticky klesají a je dokonce uvažováno o zařazení tohoto zástupce lovné zvěře na seznam chráněných druhů.
V současné době se stále více hovoří o zvěři jako indikátoru zdravotního stavu krajiny. Stavy populací bezobratlých na travních porostech prudce klesají (např. motýli), stejně jako stavy ptactva vázaných na zemědělskou krajinu (např. pokles stavů již zmiňované koroptve polní o 82 % od roku 1982).
Ztrátou mozaikovitosti, zvyšující se výměrou dílů půdních bloků, resp. pomalou obnovou krajinných prvků a jiné zelené infrastruktury, neplní zemědělská krajina svou úlohu v ochraně biodiverzity. Alarmující je proto jak početní stav drobné zvěře, tak zdravotní stav krajiny.
Největší vliv na tento stav je přisuzován a příčinu tohoto problému představuje způsob zemědělského hospodaření a především intenzivní aplikace pesticidů.
 
Negativní vliv zemědělského hospodaření
Negativní vliv zemědělského hospodaření můžeme prokazatelně demonstrovat na dvou druzích zvěře, které jsou označovány díky svým požadavkům na životní prostředí indikátory zdravotního stavu krajiny. Jedná se o zajíce a koroptev polní.
Snižující se početní stavy zajíce polního můžeme přičítat širokozáběrové, vysoce výkonné zemědělské mechanizaci a pomnožení predátorů včetně prasete divokého. Zásadní problém je však spatřován v aplikaci pesticidů.
Reálná zemědělské praxe významných zemědělských subjektů směřuje především k monokulturnímu hospodaření na velkých půdních blocích, které svojí výměrou mnohdy převyšují průměrnou velikost domovského okrsku zajíců, který dosahuje mimo zimní období plochu o velikosti asi 30 ha. Zaječí okrsky na zemědělské půdě, kde se do osevních postupů zařazují obiloviny, řepka, kukuřice, slunečnice a další jsou díky používání konvenčních technologií se zařazením totálního herbicidu v průběhu roku nejednou doslova „umrtveny“. Všem venkovanům je známý pohled na porost dozrávající řepky, kdy v srpnu, po sklizni, se opět díky výdrolu pole „zazelená“ a vzešlý výdrol ze sklizně je následně v rámci předseťové přípravy ozimů vystaven působení glyfosátu, účinné látky totálního herbicidu.
Díky Ministerstvem zemědělství preferované „protierozní“ technice pěstování kukuřice v kombinaci se svazenkou na erozně nebezpečných plochách jsme pravidelně svědky jarní desikace svazenky a tím zbavení pole na několik týdnů veškeré vegetace. Na Kyjovském Dolňácku se kukuřice zasévá do desikované svazenky na dílech půdních bloků převyšujících 100 ha, obdobné je to s pěstováním řepky.
Zajíc je díky svému malému životnímu teritoriu v době aplikace herbicidů vystaven přímo negativní vlivům účinné látky pesticidů na organismus (zasažení světel, patogenní vliv na mikroorganismy v těle zvířete).
Aplikace pesticidů způsobuje volně žijící zvěři další zásadní problém, tzv. monodietní syndrom, který následně oslabuje organismus zvířete v důsledku dlouhodobého příjmu jednoho druhu potravy. Tento stav následně střídá období „hladu a strádání“, kdy v období po aplikaci totálních herbicidů přichází onemocnění, které se nazývá steatóza (ztukovatění jater, krváceniny, další degenerativní změny). Populace zaječí zvěře jsou takto doslova decimovány.
 
Zemědělci jsou přitom ale povinni hospodařit tak, aby při svých činnostech předcházeli zraňování a usmrcování živočichů, zemědělci při svých činnostech musí také dbát na ochranu životního prostředí.
 
Významný a gradující vliv pesticidů se také projevuje na zdravotním stavu zbytkové populace koroptve polní, kdysi významného regulátora polních škůdců a semen planě rostoucích rostlin. Zemědělci aplikované insekticidy na „nadrozměrných“ dílech půdních blocích hubí spolehlivě hmyz parazitující na kulturní plodině stejně účinně jako související „vapor“ drift (odpar účinné látky) na refugiích predátorů těchto škůdců, zejména biokoridorech, zbytcích krajinných prvků a jiné zeleně. Koroptev zkrátka přichází o významnou část potravy, především v období přelomu května a června, kdy se líhnou kuřátka, jejichž potravní poptávkou je právě hmyz.
U pernaté zvěře a koroptví sehrává stále důležitější roli podzimní období a stav, kdy velké půdní bloky v období září a října zejí doslova prázdnotou (sklizená obilovina, řepka, slunečnice), pole jsou připravena na setí, pre a post emergentně ošetřena totálními herbicidy a zemědělci, konvenční, sejí.
Se stále větší pravidelností, především na dílech půdních bloků větších výměr, jsme svědky nezapraveného namořeného osiva díky utužené půdě v okolí úvratí, vlivem různých půdních vlastností na daném dílu půdního bloku (vlhké údolnice, erodované horizonty) či nedostatečně provedené přípravy půdy před setím nebo díky nesprávně zvolené zemědělské technice.
Jsme tak v situaci, kdy polní ptactvo strádá, a zemědělci mu připraví na „pomyslný stůl“ namořené osivo.
Namořené osivo je nutné považovat za přípravek na ochranu rostlin, jako by se nakládalo se samotným přípravkem. Za účelem ochrany ptáků a volně žijících savců je povinností zemědělců odstranit rozsypané ošetřené osivo, respektive toto zapravit. Z praxe víme, že na osetém půdním bloku o velikosti 50 ha není problém identifikovat plošky dávající výměru 1 ha s nezapraveným osivem.
 
Negativním vlivem zemědělského hospodaření a aplikace pesticidů v agroekosystému se musíme zabývat, protože stávající zemědělská praxe není správná, není dobrá. Aplikace pesticidů zásadním způsobem postihuje zvěř.
Vedení Českomoravské myslivecké jednoty na své květnové Myslivecké radě rozhodlo, že drobná zvěř a její ochrana se musí stát nosným pilířem prováděných aktivit při hospodaření se zvěří. Právě problematice nelegálního zabíjení volně žijící zvěře díky nesprávné zemědělské praxi při aplikaci přípravků na ochranu rostlin bude věnována v následujícím období ze strany odborných komisí Českomoravské myslivecké jednoty, výzkumných pracovišť a kompetentních poradních orgánů zvýšená pozornost.
 
Odborné vzdělávání ČMMJ zaměřené na praktickou ochranu drobné zvěře v zemědělské krajině
 
Vzhledem k aktuálnosti dané problematiky Komise pro ekologii Českomoravské myslivecké jednoty ve spolupráci s Českou společností ornitologickou připravila především pro myslivce, kteří zemědělsky hospodaří, dále pro zemědělce, lesníky, vlastníky zemědělské a lesní půdy vzdělávací akce v jednotlivých krajích, které budou věnované tématu „„Správná praxe v ochraně drobné zvěře při zemědělském hospodaření zaměřená na prevenci negativních vlivů používání intenzivní techniky a přípravků na ochranu rostlin“.
 
Stěžejními tématy budou:
Zemědělská krajina a polní ptáci, faktory ovlivňující ptactvo na zemědělské půdě, zemědělství a hospodaření se zvěří.
Praktická ochrana polních ptáků v rámci zemědělského hospodaření se zaměřením na inovace a výsledky výzkumu.
Agroenvironmentální a klimatická opatření biopásy, opatření ochrana čejky chocholaté.
Zalesňování a zatravňování zemědělské půdy včetně zatravňování drah soustředěného odtoku.
Zakládání, údržba a následná péče o krajinotvorné prvky (zeleň a mokřady).
Správná praxe při nakládání s pesticidy s důrazem na ochranu polních ptáků.
Nelegální zabíjení necílových živočichů - postup při podezření na nelegální aplikaci rodenticidů a insekticidů.
 
Záměrem vzdělávání je zvýšit kompetence účastníků v oblasti obnovy, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti agroekosystémů s cílem dosažení zemědělského hospodaření vysoké přírodní hodnoty a dosažení kvalitního stavu krajiny.
V rámci projektu se uskuteční deset dvoudenních vzdělávacích akcí (první den vzdělávací akce, druhý den exkurze) v deseti krajích (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina, Moravskoslezský, Pardubický, Královohradecký, Jihočeský, Plzeňský, Středočeský), místa budou upřesněna a podrobné informace vyjdou na stránkách časopisu Myslivost. Exkurze budou zacíleny do vybraných vzorových honiteb (oceněné v soutěži „Honitba roku“) a demonstračních farem.
Přínosem odborného vzdělávání bude díky vyšší znalosti pracovníků aktivních v zemědělství povýšení kvality ochrany přírody a krajiny, která představuje významnou a požadovanou aktivitu prováděnou v rámci zemědělského hospodaření. Dalším přínosem bude následně obnova krajinných prvků, zajištění pestrosti krajiny a snížení velikosti dílů půdních bloků a monokultur, odpovídající používání pesticidů, zohlednění ochrany živočichů při zvyšující se intenzitě a zvyšování výkonnosti zemědělských strojů a v neposlední řadě adaptace krajiny na probíhající klimatickou změnu.
Odborné vzdělávání je plánováno na měsíc srpen, září a říjen roku 2017. Potřebné informace budou včas dostupné na www stránkách ČMMJ a dalších myslivcům využívaných médiích. Nejenom všichni zemědělci, především aktivní myslivci, jsou srdečně zváni. Vzdělávání bude spolufinancováno z Programu rozvoje venkova prostřednictvím státního zemědělského intervenčního fondu.
Dr.Ing. Petr MARADA
Mendelova univerzita, komise pro ekologii ČMMJ
 
 
vychází v 6:58 a zapadá v 17:30 vychází v 10:09 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...