Časopis Myslivost

Červenec / 2017

Péče o přírodu a zvěř je srdeční záležitostí. Lov je až na druhém místě

Myslivost 7/2017, str. 26  Jiří Kasina
Mezi honitbami přihlášenými do soutěže Honitba roku je také jedna, která je nedaleko Prahy a která má pro mne osobní souvislost – kdysi před léty jsem zde absolvoval odbornou vysokoškolskou zootechnickou praxi. Rád jsem se tedy přijel podívat na místa, která se ale za tu dobu radikálně změnila, kdysi klasická ospalá zemědělská krajina je stále více zaplavována satelitními sídlišti, novou výstavbou „útěkářů“ z hektické Prahy a je i pod stále větším tlakem turistického ruchu. Ve středu obce Malá Hraštice na Příbramsku, u vyhlášené cukrárny, na mne čekal hospodář Mysliveckého sdružení Malá Hraštice Petr Chlumecký. Nejprve jsme popovídali u dobré kávy, pak se jeli podívat do terénu.
 
Mohl byste představit honitbu?
Myslivecké sdružení vzniklo v roce 1960 sloučením mysliveckých spolků Hubert Mokrovraty a Sokol Malá Hraštice. Tím vznikl současný název Hubert Malá Hraštice. V roce 1972 měla honitba rozlohu kolem 1150 ha a postupně se změnami dostala rozloha na 2200 ha. V roce 1993 došlo ke změně hranic a současná výměra je 2046 ha. Naše honitba je z 90 % polní, doplněná o malé lesíky. Výjimku tvoří jeden větší les o rozloze asi 117 ha. Velkým problém naší honitby jsou obrovské lány, máme tu pole třicet čtyřicet hektarů, ale také více než stohektarové lány.
 
A z hlediska zvěře?
Normovaná zvěř je srnčí, zajíc, bažant. Tím, že jsme v úpatí Brd, v honitbě se vyskytuje zvěř černá, jelení, daňčí a mufloní, od které můžeme lovit na výjimku udělenou nadřízeným orgánem myslivosti zvěř holou. Odlovy černé zvěře byly maximální v letech 2004-2006, kdy jsme ulovili ročně až 154 divočáků. V posledních letech se odlovy pohybují v rozmezí 40-60 ks ročně. Lovíme vesměs selata a lončáky v rozmezí živé hmotnosti 20 až 50 kg. Protože vypouštíme ročně 200 koroptví, mohli bychom lovit černou celoročně bez omezení, ale není to tak, černé nám poslední léta spíše ubývá. Holé jelení ulovíme každoročně tak do šesti kusů, dva až čtyři kusy daňčího a asi čtyři kusy mufloní zvěře.
 
Zmínil jste vypouštění koroptví, jak je to s další drobnou zvěří?
Za loňský rok jsme měli uloveno 30 zajíců. Pro zajímavost uvádím, že v letech nejvyššího odlovu divočáků, což bylo kolem 150 ks, jsme měli i vysoké stavy zajíců. Ročně jsme lovili kolem 150 ks, z toho 50 ks odchytem. Bohužel poslední léta začali zemědělci s velmi intenzivním pěstováním řepky, kterou na části honitby další rok střídá žito. To je sklízeno v červnu jako energetická plodina. A po sklizni žita je oseta opět řepka. Takový model je tu už čtvrtý rok. Jak moc je řepka chemicky náročná plodina, víme všichni. Takže stavy drobné zvěře klesají. Ale pořád tu máme stavy zajíců oproti okolním honitbám na slušné úrovni. Lov zajíců probíhá vždy jen v určitých lečích a nyní už jen jako odměna za práci a jako prostředek pro prezentaci honitby.
Lovíme tak do 40 bažantů, sami si ročně líhneme asi 400 bažantích kuřat ve vlastní líhni. Vajíčka získáváme z vlastního chovného hejna, popřípadě z vajec z volnosti. Část vylíhlých bažantíků ochováváme pomocí adoptivních  matek - kvočny domácí.
 
Normálně v honitbě v klecích? 
Ano, přesně tak. V současnosti má několik členů doma připravené klece a čekají na kvočny. Pod každou kvočnu je možno dát a odchovat kolem dvaceti kuřat. Vzhledem k nedostatku kvočen další členové odchovávají kuřata pod žárovkou. Odchovaná bažanťata dáváme do velké voliéry, kde jsou do věku deseti až čtrnácti týdnů. Mladé bažanty pouštíme do honitby na místa, která zároveň zemědělsky obhospodařujeme, musí to být místa pro vypouštění vhodná a předem připravená. Ve voliéře ponecháváme chovné hejno na další rok.
 
Mluvili jsme také o zajících, jaká pro ně děláte opatření?
U zajíců nás trápí také to, že jsme honitbou s nedostatkem vodních ploch a s poměrně malým množstvím srážek. V podstatě máme v honitbě jen čtyři malé rybníčky, každý o výměře do 0,5 ha. Honitbou protéká Voznický potok, který ale v létě vysychá, a na hranici honitby máme říčku Kocábu.
V případě Kocáby v současné době řešíme další pro zvěř nepříjemnou situaci, kdy v úseku asi 4 km v podstatě nemá zvěř přístup k vodě. Různými směnami mezi zemědělskými nájemci totiž vznikla pastvina o rozloze asi 50 ha. Plocha je rozdělena na jednotlivé menší pastviny, pasoucí se ovce jsou průběžně přeháněny z jedné pastviny na druhou. Pastviny začínají tak kilometr od břehu, jsou oploceny metr dvacet vysokým elektrickým ohradníkem s pěti nebo šesti vodiči vzdálenými od sebe 12-20 cm. Vodiče jsou většinou stále pod napětím. Takže je to pro zvěř trvalá překážka. Po ukončení pastvy není ohradník odstraňován, ale je celoročně ponechán v honitbě. Tato situace trvá již čtyři roky. Požadujeme, aby plocha 50 ha byla alespoň rozdělena na třeba deset menších pastvin a aby byly dráty ohradníku po ukončení pastvy a přehnání ovcí odstraněny. Problematika se stále řeší.
Ale zamluvil jsem ty zajíce – nedostatek vody řešíme částečně tím, že, máme dvacetilitrové barely v lodnách, dole je v barelu dírka, hladina se samovolně udržuje. Celkem máme 35 takových napáječek.  Před osmi lety jsme i na tuto činnost úspěšně zažádali o dotace. Kromě napáječky se každý člen stará též o jesle a slanisko pro zajíce a jinou zvěř. Zásypy jsou samozřejmostí.
 
Tlumíte tady škodnou?
Tlumíme. Ročně lovíme 25-30 lišek a na výjimku z chovu koroptví též asi deset jezevců.
 
Pojďme zpět ke sdružení, jste klasická společenstevní honitba? Kolik je vás členů?
V současně době je nás třicet členů a čtyři čekatelé na členství. My totiž ty, kteří dělají u nás adepturu a kurs úspěšně zakončí zkouškou, nebereme hned. Mají stejná práva a povinnosti jako členové, kromě práva hlasovacího. Každý rok si dávají žádost jako čekatelé na členství. Necháváme je tak dva nebo tři roky, aby ukázali, co v nich je. Zároveň ponecháváme na nich, ať si každý rozhodne, zda chce dělat a pokračovat v tom, co jsme tu nastolili.
 
Kolik z toho je místních členů?
Tím, že spadáme katastrálně pod Malou a Velkou Hraštici, Mokrovraty, Novou Ves pod Pleší, Starý a Nový Knín, Vekou Lečici, tak máme 25 členů místních, další je z vedlejší Staré Hutě a tři z Prahy. Jeden z pražských členů je ale skoro trvale na chalupě. Zbylí dva jsou právníci, ty je přece potřeba mezi členy mít!
 
Přijel jsem ale hlavně proto, že jste honitbou přihlášenou do soutěže Honitba roku. Kdy jste začali s úpravami krajiny?
Prvopočátek je v době devadesátých let, kdy na naše sdružení byly k soudům opakovaně podávány stotisícové žaloby na škody zvěří a kdy jsme pochopili, že jediným východiskem bylo vstoupit do zemědělského podnikání tak, aby zvěř měla také něco k dispozici.  Zvěř je bohatství státu a do přírody patří. A to, že někomu ukousne jeden klas nebo zválí kukuřici je přirozeným projevem jejího života.
Navíc já jsem toho názoru, že za přemnožení divočáků můžou zemědělci sami. Při jejich stávajícím způsobu velkoplošného hospodaření jsou lány pro divočáky prostřený stůl.
Takže za peníze z kdysi odchytaných a prodaných zajíců jsme koupili prvních 6,2 ha pozemků v honitbě. Začali jsme hospodařit, a aby mohl myslivecký spolek dosáhnout na dotační tituly, tak je zaregistrován na zemědělské agentuře jako aktivní zemědělec, na IČO. Provozujeme tedy zemědělskou činnost, a tím pádem můžeme čerpat dotace.
V počátcích naší zemědělské činnosti jsme čerpali dotace na osévání biopásů podle pravidel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) na zemědělské období 2009-2015. Poznali jsme, jak obrovský význam pro přírodu biopásy mají. Po administrativních změnách podmínek na tvorbu biopásů pro období 2016-2020, pro mne nepochopitelných, plochy po biopásech jen oséváme ovsem a necháme je spást zvěří.
Dotační prostředky na zemědělskou činnost ale můžeme čerpat i na zalesňování zemědělské půdy. Takže první dva koupené pozemky, jeden o výměře 3,6 ha a druhý 2,6 ha, jsme nechali geodeticky rozměřit a rozdělit. Na každém pozemku tak vznikly tak dva menší o výměře 1,2 ha a tyto pozemky jsme zalesnili. Vznikly tak dva lesíky uprostřed polí. Dnes už je jeden vzrostlý sedmiletý, ten druhý nám bohužel v suchém létě 2015 částečně zaschl, takže jsme v zimě a na jaře 2016 znovu dosazovali. V každém lesíku je řádově 12 000 sazenic, vysázených po dle projektu zalesnění.  
Lesík vysázený v roce 2015 zůstává zaplocený, což je podmínkou dotace. Z lesíku vysázeného v roce 2009 jsme v loňském roce oplocení odstranili a tento již plní funkci, pro kterou jsme jej sázeli – významný krajinotvorný prvek pro zvěř. Lesík vysázený v roce 2015, jak již jsem uváděl, doplňujeme a ožínáme malé sazeničky. Proces ožínání je velmi náročná činnost, na které se podílejí všichni členové a čekatelé našeho spolku. Jejich pracovitosti a podpory si velmi cením. Protože ta kdyby nebyla, nebylo by zároveň možné dělat v přírodě to, co děláme.
 
Máte pro členy stanovené brigádnické hodiny nebo zalévání a ochranu sazenic? Kdo se o sazenice stará?
Výsadbu prvního lesíku jsme realizovali sami, tam jsme měli tři brigády, s tím, že vysazování bylo vnímáno velmi kladně i nemysliveckou veřejností a někteří spoluobčané nám přišli pomoci. Za šest let ale členská základna zestárla, tak to druhé sázení jsme nechali udělat strojem. Následnou péči už ale děláme opět svépomocí. Každý člen má přidělené dva a půl řádku sazenic, což je asi 250 m celkem, a ty musí ožnout do 27.7. Termín je podmínkou dotačního titulu. Někdo tam chodí dvakrát, někdo to nechá přerůst jako já z nedostatku času, teď mě to čeká o víkendu, kdy se sazeničky hledají v metrové trávě.
 
Využíváte ale i dotace myslivecké?
Ano, samozřejmě, na myslivecká políčka, na záchranu koroptve polní, na umělé liščí nory a na napáječky.
 
Zároveň jste zaregistrovaní jako zemědělsky hospodařící subjekt a využíváte zemědělské dotace. A i na něco jiného než zalesňování?
Jak jsem již uváděl, v minulosti jsme čerpali platby SZIF na dotační titul biopásy. Ty jsme většinou osévali po obvodu nebo v návaznosti na jetelotravní myslivecká políčka. V současné době jsou plochy po biopásech osévány ovsem, který stejně jako biopásy necháváme spást zvěří. Na tyto plochy čerpáme platby na plochu plus případné doplňkové platby, které jsou vypláceny k platbám na plochu.
 
Máte nějaké pozemky, které buď vy osobně jako fyzická osoba, nebo myslivecké sdružení, máte pronajaté od jiných majitelů?
To tu máme samozřejmě také, jednak jako myslivci máme řádově 8-10 ha pronajatých, část pozemků jsme zakoupili, když se majitelé rozhodli prodat. Dnes je již myslivecký spolek vlastníkem asi 15 ha zemědělské půdy.
Já sám jsem také přihlášen jako zemědělský podnikatel. Obhospodařuji 6,2 ha orné půdy. V minulosti jsem oséval jen biopásy, v současné době osévám oves, popř. jinou jarní obilovinu. Vše v podobném modelu jako myslivecké sdružení. Celkem 2 ha mám vlastní, zbytek mám pronajatý od jiných vlastníků. Protože nemám žádnou zemědělskou techniku, na všechno si zjednávám.
Ve spolku máme i další členy, kteří začali vykonávat zemědělskou činnost. Snaží se hospodařit na svých vlastních pozemcích ve prospěch zvěře a myslivosti, postupně tak dochází k obměně krajiny a k mozaice, která tu vždycky byla.
 
Takže ve vaší honitbě 2046 ha máte ….
… zhruba 30 ha, které jsou obhospodařovány pro zvěř  nebo je nechávané ladem. Těch 30 ha je roztroušených v celé honitbě, nepoužíváme žádné chemické přípravky, jsou to takové oázy v intenzivní zemědělské krajině.  
 
Jaký je problém se sháněním osiv a sazenic?
Pro biopásy je jednou z podmínek, že musí být osivo certifikované, osiva nám proto dodávala firma z Chlumce nad Cidlinou a hned na počátku s námi také spolupracoval František Havlát, otec myšlenky biopásů, i on nám ze své firmy osiva dodával. Sazenice zase bereme ze školek LZ Dobříš, ze školek Montano Přerov nad Labem a z Lesoškolek Brandýs nad Labem. Pro zúčtování dotací musíme mít uvedený původ materiálu.
 
Prosím o trochu obecnější pohled – jak vás jako myslivce vnímají ostatní obyvatelé? Jak hodnotí vaši aktivitu?
Více lidí bylo překvapeno, že se dnes ještě najdou myslivecké spolky, které v rámci spolkové činnosti něco pro přírodu dělají. Najednou si uvědomili, že se snažíme přírodu ozeleňovat. A i ti, kteří se na nás dříve dívali skepticky, dnes, když jedou kolem lesíka a vidí, jak roste, jak se za těch šest let dostal do krajiny zelený prvek, pochválí nás. Pochopili, že kdyby nebylo nás myslivců, tak místo lesíků je jen holé pole, že se krajina díky nám zpestřila. A dokonce někteří uznají, že je úctyhodné, co jsme dokázali. Přestože je naše úsilí fyzicky a administrativně poněkud náročnější činnost, víme, že to za to stojí.
Vysazováním lesíků jsme navázali na aktivity našich předchůdců, dodnes členů našeho spolku. Ti v minulosti také, někdy kolem roku 1970, vysazovali remízky a malé lesíky na neobhospodařovaných plochách. My dnes lesíky sázíme uprostřed rozlehlých lánů monokultur zemědělských plodin, čímž se snažíme vracet do krajiny zeleň.
 
Když jste řekl administrace, z vašeho pohledu, jak jsou teda dotace administrativně náročné? Je důvod se toho bát?
Nejhorší je začít a překlopit se do režimu dotací, prostě zkusit to. Krajský úřad ochotně poskytuje informace o podmínkách dotací. Je třeba se tím ale prokousat, nebát se a udělat ten první krok. Pak už se to vlastně jen opakuje. Všechno se dá naučit, ale je třeba administrativě zpočátku věnovat čas, vědět kam dojet, kam a v jakých termínech předložit žádosti, pak absolvovat pomyslné kolečko a vyzkoušet si vše na vlastní kůži. Bát se není čeho, možná jen ztráty volného času.
 
A veškeré dotace vyřizujete sám jakožto hospodář mysliveckého spolku?
Dotace na podporu vybraných mysliveckých činností, podle zákona o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok, vyřizuji osobně. Protože ale podle stanov zastupuje spolek navenek statutární zástupce, podává žádost o dotace SZIF předseda a místopředseda. Kontrol při vypouštění koroptví a následné kontroly jednotlivých bodů na podporu vybraných mysliveckých činností se s pracovníky Krajského úřadu zúčastňuji osobně s dalšími členy. Už to tak děláme dvacet let.
 
A jakou máte podporu ze strany obecních úřadů?
Myslím, že dobrou, spolupráce tu je, obecní úřady všech obcí, do kterých zasahuje naše honitba, jsou našim činnostem naklonění. Přestože v takovém rozsahu hospodaříme, tak jsme rádi za to, že obce nám poskytnou finanční pomoc na nákup krmení. Některé obecní úřady nám vycházejí vstříc třeba i tím, že nám zapůjčí potřebnou techniku.
 
Ale je tu taky možnost, že mnohé pozemky jsou v majetku obcí, obec s nimi nehospodaří, dá je do pronájmu zemědělcům, přitom by si je obec mohla vyžádat zpět a poskytnout je pro aktivity myslivců. Mám na mysli obnovu starých cest, stromořadí, mezí. Funguje tu něco takového?
My jsme to také zkoušeli, ale obce jsou zatím zdrženlivější. Bylo by pro nás dobré obnovit staré cesty, abychom se dostali k našim pozemkům. Ale zatím se jen horko těžko tímto prokousáváme a přesvědčujeme obecní zastupitelstva. Důležité je, že stále jsou obecní cesty zakresleny v katastru a je možnost jednat a postupně tyto získat pro obhospodařování ve prospěch krajiny a zvěře.
 
Působíte v katastru pěti obcí, kolik je tu ale zemědělských subjektů?
V katastru honitby máme tři velké zemědělské podniky, dva menší zemědělce a dalších pět hospodařících subjektů. Většinou všichni hospodaří tím stylem, že nasmlouvané pozemky mezi sebou různě mění. Tímto způsobem stále vznikají obrovské lány.
 
A jaká je spolupráce ohledně biopásů s jinými složkami, třeba se včelaři?
Tak to jste trefil, já jsem také už sedm let včelař. Když se objevila informace o nektarodárných biopásech, zajásal jsem. Jsem přesvědčen, že nektarodárné biopásy by měly též obrovský význam nejen pro včely, ale i pro zajíce a ostatní drobnou zvěř a zpěvné ptactvo. Tento druh biopásů se seče jednou za rok. V té době už jsou odchovaná mláďata, bylo by to perfektní. Bohužel ze strany MZe byly podmínky nastaveny tak, že drobní zemědělci biopásy osévat nemohou.
 
Máte na mysli třeba nesmyslné procento z výměry půdního bloku …
Ano, kromě jiného. Na setí biopásů jsme měli připraveno jako myslivecký spolek 3,5 ha, já jako fyzická osoba dalších asi 6,2 ha. Protože do podmínek bylo vloženo nesmyslné procento, biopásy mohou osévat pouze zemědělci hospodařící na velkých lánech. A tito si přeci nebudou trhat velké půdní bloky. Drobný zemědělec se do požadovaného procenta nedostane, aby mohl biopás vytvořit s podporou dotací. Stejný problém je i greening, který je diktovaný Evropskou unií.
 
Zkuste na závěr trochu popíchnout i ostatní myslivce, aby se pokusili využívat dotací a dělat opatření pro zlepšení naší krajiny.
Dobrá, tedy trochu ponaučení pro ostatní. Každý myslivecký spolek může zlepšovat podmínky pro zvěř a zároveň i žádat o dotace. Při příznivé finanční situaci je určitě dobré, aby se myslivci snažili vykupovat pozemky a na těchto dělat úpravy či opatření ve prospěch přírody a krajiny. Důležité je, aby se nebáli zemědělsky hospodařit.
Zároveň je v mnoha spolcích plno členů myslivců, kteří vlastní pozemky. Na tyto pozemky přece mohou ukončit nájemní smlouvy a vzít si je zpět do užívání, nebo je mohou pronajmout mysliveckému spolku. Ale v tom případě musí být v mysliveckém spolku někdo, kdo se o činnost bude starat. Zúřadovat dotaci může v podstatě kdokoliv ze spolku. A majiteli pozemku může být jedno, zda odpovídající nájem dostane od zemědělců nebo od myslivců.
Očekávat výraznou změnu ze strany ministerstva zemědělství nemá smysl. Současné návrhy na maximální výměru půdních bloků 30 ha nic nevyřeší. Já osobně jsem přesvědčen, že pokud se má zabránit erozi a negativním dopadům velkoplošného zemědělství, měla by být výměra půdního bloku maximálně 10 ha.
Proto je nutné, aby majitelé i menších pozemků řekli ne, dost, řekli rozhodně a jasně zemědělci já jsem vlastníkem 1 ha ve velkém lánu, takže ten hektar tam bude pro zvěř a pro přírodu. Nechám ho klidně na divoko zarůst, popřípadě na tom hektaru nechám hospodařit myslivce. Pokud lidé nezmění náhled na krajinu sami a nezačnou si důsledně  prosazovat svoje, tak to za ně nikdo neudělá !
Zkrátka - pro mne je péče o přírodu a zvěř srdeční záležitostí. Lov je až na druhém místě…  
 
K posledním slovům asi není co více dodávat. Lze si jen přát, aby se podobné aktivity jako v Malé Hraštici co nejrychleji šířily, jsme součástí krajiny a záleží jen na nás, v jaké kondici bude.
připravil Jiří KASINA
 
 
vychází v 6:54 a zapadá v 17:33 vychází v 11:27 a zapadá v 2:10 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...