Časopis Myslivost

Duben / 2017

Mikrohabitatové preference laně jelena siky v Doupovských horách

Myslivost 4/2017, str. 58  Lucie Hambálková
Pro některé je jelen sika nádhernou zvěří, jejíž život je úžasné pozorovat, pro jiné je spíše vetřelcem v naší krajině. Ať už na něj pohlížíme jakkoli, není pochyb, že jeho populace u nás z více důvodů vystoupala na mnoha lokalitách až na neúnosná čísla. Tak jako při řešení každého problému je vždy nutné na začátku vše posoudit a získat co nejvíce vědomostí. Proto je tento invazní druh jelena objektem výzkumu i Katedry myslivosti a lesnické zoologie na Fakultě lesnické a dřevařské v Praze.
Součástí tohoto výzkumu byla i bakalářská práce na téma Mikrohabitatové preference laně jelena siky v Doupovských horách. Ta se pokusila odpovědět zejména na otázky, zda je výběr prostředí laně náhodné a jaké typy prostředí v jakou denní dobu preferuje.
Pokud bychom hledali slova, která nejlépe vystihují jelena siku, pak by to byla slova jako nenáročný a přizpůsobivý. Díky těmto vlastnostem úspěšně konkuruje jelenu evropskému, kdy například na chudších stanovištích vezme zavděk i druhy kyselých trav. Stejně tak se spokojí i s monokulturami smrku a borovice; nejraději má však rozvolněné listnaté porosty s podrostem. Takové prostředí našel jelen sika i v Doupovských horách, kde se odehrávala terénní část bakalářské práce.
Sběr dat probíhal konkrétně v části zvané Dolina, kde má sledovaná laň svůj domovský okrsek. Díky GPS obojku, kterým byla v rámci telemetrického projektu označena v březnu roku 2014, bylo hodnoceno a porovnáváno 263 bodů z měsíců července a srpna zmíněného roku. Pro porovnání bylo navíc vybráno 100 náhodných bodů.
Pro každý bod, lokalizovaný v terénu s přesností na metry, byly zapsány charakteristiky prostředí: druh pozemku, struktura bylinného, keřového a stromového patra, přítomnost mysliveckých zařízení (vzdálenost a typ), viditelnost na světové strany, případná podmáčenost místa a ekotonální efekt. K takto sebraným a popsaným datům se poté přiřadil časový údaj a data byla rozdělena do čtyř úseků: východ slunce, denní doba, západ slunce, noční doba. Porovnával se rozdíl mezi daty z obou měsíců a, jak již bylo zmíněno, rozdíl mezi skutečnými a náhodnými body.
Podle výsledků se skutečná data nepodobala náhodným bodům; výběr stanoviště laně tedy nebyl náhodný, nýbrž ovlivněný několika faktory. Mezi ty nejvýznamnější patřily druh pozemku, vegetační kryt a přítomnost mysliveckých zařízení.
V červenci laň pobývala během dne v křovinách, kde byla chráněna před vnějšími vlivy a na louky vycházela v noci a v době kolem východu slunce. Tento výběr prostředí byl mnohem výraznější v srpnu, což mohlo být způsobeno zvýšeným loveckým tlakem, jelikož od 1. srpna začíná doba lovu jelena siky.
Výsledky týkající se mysliveckých zařízení ukazují, že přes den se laň zdržovala na stanovištích bez přítomnosti posedů či kazatelen, nebo byla tato zařízení ve větší vzdálenosti. Opět lze porovnat data mezi oběma měsíci; v srpnu se rozdíl prostředí mezi denní a noční dobou zvýšil. Nejčastějším typem mysliveckého zařízení byl otevřený posed a průměrné vzdálenosti zařízení pro oba měsíce dohromady byly v době kolem východu slunce 290 m, přes den 400 m, v době kolem západu slunce 170 m a v noci 271 m, přičemž v srpnu bylo zaznamenáno zvýšení těchto vzdáleností.
Co se týče dalších charakteristik, prakticky žádné stanoviště nebylo podmáčené a ekotonální efekt se projevoval pouze u 10,5 % bodů v červenci a 1,7 % bodů v srpnu. Téměř na všech bodech se nacházelo bylinné patro. Největší význam měly pro laň křoviny; z výsledků je patrné, že v prvním měsíci výzkumu v nich laň trávila většinu dne, zatímco v noci vycházela na louky. V srpnu poté přesunula část doby pastvení na dobu kolem východu slunce.
Stromové patro, které doplňuje úlohu úkrytu, bylo zastoupeno zhruba u poloviny bodů, zejména v době od východu po západ slunce. Konečně viditelnost na světové strany byla nejnižší přes den a při západu slunce. Souhrnně byla pro oba měsíce nejhorší viditelnost směrem na jih. Rozdíl ovšem nastává ve viditelnosti nejlepší, kdy pro červencové úseky to byl směr východ a pro srpnové úseky směr sever.
Závěrem nezbývá než zopakovat, že podle výsledků bakalářské práce nebyl výběr stanoviště laně jelena siky náhodný. Vliv mělo více faktorů najednou, zejména pak přítomnost křovin a mysliveckých zařízení. Výzkum se odehrál ve vojenském prostoru Doupov, kde lesnicky a myslivecky hospodaří Vojenské lesy a statky, s.p. Díky tomu zde má zvěř jiný režim než v honitbách, kam není zakázán vstup. Bylo by zajímavé porovnat prostorové chování jelenů sika právě s takovými honitbami.
Bc. Lucie HAMBÁLKOVÁ
Vedoucí bakalářské práce Ing. Miloš Ježek, Ph.D.
Katedra myslivosti a lesnické zoologie
Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
vychází v 7:27 a zapadá v 18:03 vychází v 5:34 a zapadá v 17:55 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...