Časopis Myslivost

Duben / 2017

Trestněprávní odpovědnost mysliveckého hospodáře

Myslivost 4/2017, str. 28  Roman Ondrýsek
V minulém příspěvku jsem se věnoval problematice bezúhonnosti, jako jednoho ze zákonných předpokladů pro zastávání funkce mysliveckého hospodáře. Nyní bych se rád věnoval okruhu otázek, které se mohou na první pohled zdát jako nevýznamné, přesto pro mysliveckého hospodáře mohou mít při neplnění si řádně svých zákonných povinností fatální následky v rovině trestněprávní odpovědnosti. Níže si vysvětlíme možné právní dopady v situaci, kdy myslivecký hospodář neplní své povinnosti vést záznamy o hospodaření v honitbě, a to zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozic s ní.
 
Problematika
Spornou otázkou je otázka právní, a to zda myslivecký hospodář může být trestněprávně odpovědný za přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 254 odst. 1 alinea 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), kdy svým faktickým jednáním ohrozí majetkové zájmy právnické osoby, ve které působí jako myslivecký hospodář.
Na tomto místě je třeba konstatovat, že úmyslem zákonodárce při tvorbě právní úpravy povinností mysliveckého hospodáře byla činnost zaměřena na stav ekosystému honitby a nikoliv na činnost ekonomickou. V praxi ovšem myslivecký hospodář rozhoduje o prodeji ulovené zvěře a o tom, jakým způsobem budou použity finanční prostředky získané z tohoto prodeje. Lze tedy konstatovat, že má faktický přehled o hospodaření mysliveckého spolku.
V každém mysliveckém spolku je pověřena osoba, tzv. pokladník, který vede pokladní knihu výlučně na základě převzatých daňových dokladů nebo ústních informací od mysliveckého hospodáře. Ne vždy tyto doklady a informace od mysliveckého hospodáře odráží reálný počet kusů ulovené zvěře, případně jiné skutečnosti.
 
Právní úprava
Právní úprava v § 35 odst. 5 písm. d) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM“) zakotvuje povinnost mysliveckého hospodáře vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti a je nutné jej vykládat v kontextu celého ZoM.
Podle § 38 odst. 1 ZoM vzniká povinnost uživatele honitby vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření, stejně jako povinnost podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti, jenž má především statistický účel.
Právní úprava ZoM v § 64 upravuje taxativně vymezené případy, kdy orgán státní správy myslivosti ukládá pokuty za nesplnění či porušení povinnosti dle tohoto zákona. V tomto ustanovení ovšem nenajdeme zmínku o udělení pokuty, pokud si myslivecký hospodář nebo uživatel honitby neplní právní povinnosti dle § 35 odst. 5 písm. d) a § 38 odst. 1 ZoM. Jediná sankce, která připadá v úvahu je upravena v § 35 odst. 7 ve spojení s § 13 odst. 2 ZoM. Orgán státní správy myslivosti může z vlastního podnětu odvolat z funkce mysliveckého hospodáře, pokud porušil při výkonu svých povinností ZoM.
 
Právní úprava § 254 TZ vyžaduje pro naplnění skutkové podstaty tohoto trestního činu konkrétní subjekt. Při posouzení individuální trestní odpovědnosti je třeba vzít v úvahu to, že ji nelze bez dalšího vyvozovat vůči statutárnímu orgánu právnické osoby, jestliže zajistí provedení jednotlivých úkonů a právních jednání (např. i vedení účetnictví) jinou odborně vybavenou osobou např. mysliveckým hospodářem.
Pokud tedy právní norma ukládá statutárnímu orgánu určité povinnosti, které mohou souviset též s hospodařením právnické osoby a vedením účetnictví, je třeba se zabývat tím, zda například prostřednictvím mysliveckého hospodáře zajistila právnická osoba řádné plnění těchto povinností a zda učinila všechna potřebná opatření k provedení kontroly jejich plnění.
Myslivecký hospodář tedy jako osoba pověřená statutárním orgánem mysliveckého spolku a tudíž odpovědná za hospodaření, musí zabezpečit vedení průkazných účetních záznamů podle § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Svým jednáním nesmí mařit správné, úplné, průkazné, srozumitelné a přehledné vedení pokladny a pokladní knihy. Pokud nejedná v tomto kontextu, může takovéto jednání být posuzováno jako porušení § 8 odst. 1 zákona o účetnictví a k ohrožení majetkových práv mysliveckého spolku, a to zejména s ohledem na příjmy a výdaje a stav jejího majetku.
 
Vzhledem k výše uvedenému není vyloučena trestní odpovědnost mysliveckého hospodáře, i když nemá postavení statutárního orgánu uživatele honitby. Shodně se k této problematice vyjádřila právní doktrína, a to s konstatováním, že „pro posouzení trestněprávně odpovědnosti je rozhodující, že jako osoba odborně zdatná pro vedení mysliveckého hospodaření se zvěří vykonává funkci mysliveckého hospodáře, kterou lze přirovnat k postavení odpovědného zástupce podle živnostenského zákona“.
Myslivecký hospodář sice nemá odpovědnost za výsledky mysliveckého hospodaření se zvěří před orgány státní správy myslivosti, ale podle § 35 odst. 5 písm. d) ZoM má povinnosti bezprostředně související s hospodařením mysliveckého spolku, a to vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní. S těmito povinnostmi úzce souvisí jeho povinnost předkládat osobě určené k vedení účetních knih (pokladníkovi), účetní doklady, které vystavuje právě v souvislosti s prodejem ulovené zvěře.
 
Myslivecký hospodář je fakticky jedinou osobou, která je oprávněna a povinna zajišťovat myslivecké hospodaření ve smyslu § 35 odst. 4 písm. b) a § 35 odst. 5 písm. d) ZoM. Pokud je tedy myslivecký hospodář zvolen do funkce dobrovolně, zavazuje se k plnění výše uvedených zákonných povinností. Pokud si myslivecký hospodář oficiálně nevykonává funkci finančního hospodáře, a jestliže faktickým jednáním uskutečněným za tuto právnickou osobu ohrožuje její majetkové zájmy tím, že nevede záznamy o hospodaření v honitbě sloužící mimo jiné i k přehledu o aktuálním stavu jejího majetku, dopouští se přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 TZ.
 
Shodně se k dané problematice vyjádřila i judikatura Nejvyššího soudu ČR ve svém rozhodnutí č. j. 5To 1283/2015, když uvedla, že „Myslivecký hospodář (viz § 35 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů) má postavení odpovědného zástupce ve smyslu živnostenských právních předpisů. I když myslivecký hospodář nemá odpovědnost za výsledky mysliveckého hospodaření, neznamená to bez dalšího vyloučení jeho trestní odpovědnosti za přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku. Podstatné je přitom zjištění, že faktickým jednáním ohrozil majetkové zájmy právnické osoby, ve které působil jako myslivecký hospodář. Při posuzování trestní odpovědnosti nestačí totiž vycházet jen z formálního označení funkce, ale je nezbytné respektovat celkový charakter a povahu právního vztahu mezi pachatelem a právnickou osobou, v níž byl činný, jakož i skutečný obsah činnosti, kterou pachatel prováděl ve prospěch této právnické osoby.“
 
Lze tedy konstatovat, že myslivecký hospodář jako takový sice nemá odpovědnost za výsledky mysliveckého hospodaření se zvěří před orgány státní správy myslivosti, ale podle § 35 odst. 5 písm. d) ZoM má povinnosti bezprostředně související s hospodařením mysliveckého spolku, a to vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatním nakládání s ní. S tím pak úzce souvisí jeho povinnost předkládat osobě určené k vedení účetních knih, tedy pokladníkovi mysliveckého spolku, účetní doklady, které vystavil právě v souvislosti s prodejem ulovené zvěře, neboť tato skutečnost odráží reálný stav věcí.
 
 
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
Autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
působí na katedře teorie práva
Právnické fakulty Masarykova univerzita v Brně
advokát
vychází v 7:52 a zapadá v 15:58 vychází v 4:39 a zapadá v 14:46 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...