Časopis Myslivost

Leden / 2017

Zaměřovací dalekohled Yukon Jaeger 3-12x56 – uživatelský test

Myslivost 1/2017  Martin Valenta
Bylo to asi v roce 1983, když nám – studentům, nadšeným mladým myslivcům - vyprávěl spolužák (řečený „Kikin“), že jeho strýc si přivezl z ciziny zaměřovací dalekohled s proměnným, čtyř až dvanáctinásobným zvětšením (tak zvaný „variábl“). Srnce prý tím dalekohledem nejprve silně zvětšeného obezná, pak pokud je to srnec průběrný, nastaví čtyřnásobné zvětšení a srnce uloví (protože samozřejmě nemůže střílet s deseti či dvanáctinásobným zvětšením). My jsme na zbraních tehdy měli povětšinou východoněmecké puškohledy ZF4 se čtyřnásobným zvětšením, éra přestaveb „zeissek“ na 7x50 přišla až o deset let později. Největší výhodu použití „nového variáblu“ jsme proto tehdy spatřovali v nehybném postoji se zalícenou zbraní, který neruší pozorovanou zvěř a přitom umožní obeznání a rychlou střelbu.
Tahle historka se mi velmi živě vybavila, když jsem si prohlížel nový zaměřovací dalekohled Yukon Jaeger 3-12x56, který mě a mým kolegům svěřil dovozce běloruské optiky, pražská firma Binox, abychom ho pořádně vyzkoušeli (klidně i rozbili) a napsali, jaký je.
 
Čas od osmdesátých let nejen železnou oponou trhnul, ale udělal za bezmála čtyřicet let pěkných pár kotrmelců. V porovnání s dnešními superzoomy přijde některým uživatelům čtyřnásobný rozsah zvětšení 3 až 12krát nedostatečný, možná zastaralý. Ale je to obdobná situace, jako před těmi čtyřiceti lety. Kvalitní, spolehlivé lovecké zaměřovače s osmi či desetinásobným zoomem existují, pro jejich značně vysokou cenu je ale v tuhle chvíli užívá jen velmi malá část naší myslivecké či střelecké veřejnosti a na druhé straně i prémioví výrobci stále úspěšně prodávají přístroje s třínásobným či čtyřnásobným zoomem.
Dalekohled Yukon Jaeger označený naspodu tubusu „Made in Belarus“ je produktem společnosti Yukon Advanced Optics Worldwide, která podle firemní legendy vznikla na počátku devadesátých let minulého století spojením výrobních kapacit v Bělorusku a obchodní společnosti se sídlem v americkém Texasu.
Společnosti se od počátku daří dobře, v roce 2005 údajně vyráběla 70 % celosvětové produkce přístrojů nočního vidění první generace. Dnes jsou v mateřském portfoliu ještě další čtyři firmy z Litvy, Ruska, Velké Británie a Číny.
Výrobní řada Jaeger se snaží pokrýt různorodé potřeby lovců a myslivců, proto obsahuje zaměřovače 1-4x24, 3-9x40, 1,5-6x42 a 3-12x56. Záměrná osnova je umístěná v druhé obrazové rovině, až před okulárem a při změně zvětšení tedy zůstává stále stejně velká.
Z několika možných provedení záměrné osnovy s osvětlenou značkou ve středu zorného pole jsme si vybrali typ „X02i“ inspirovaný osnovou Boone & Crocked Club, tedy se značkami umožňujícími správně zamířit při různé vzdálenosti střelby a různě rychlém bočním pohybu cíle. Tvar osnovy je zřejmý z připojeného snímku. Integrované osvětlení zvýrazní pouze kruhovou tečku ve středu obrazce. Povšimněte si drobné trojúhelníkové šipky umístěné nad středem osnovy, ještě o ní bude řeč.
Samotný zaměřovač působí při celkové délce 355 mm a hmotnosti 726 g (oproti 680 g deklarovaným výrobcem) robustním dojmem, ale ani délkou ani hmotností nevybočuje z průměru dnešní produkce.
Tělo je vysoustruženo z jednoho kusu pevné hliníkové slitiny. Střední část tubusu o průměru 30 mm poskytuje dostatek místa pro objímky montáže.
Okulár s vnějším průměrem 49 mm je neobvykle výraznou součástí dalekohledu. Není to samoúčelné, provedení okuláru vcelku úspěšně minimalizuje tzv. tunelový efekt – silné černé olemování pozorovaného obrazu (dnes bohužel obvyklé i u některých prémiových zaměřovačů).
Potěšila nás masivní mosazná sedla mikrometrických šroubů stavítek záměrné osnovy a pevné provedení jejich krytek.
Prstenec ovládání zoomu je opatřený gumovým hmatníkem s podélným rýhováním, obdobně jako kroužek ostření okuláru, kde guma navíc chrání vaše čelo před poraněním při rychlé střelbě. Ovládání zoomu je příjemné s přiměřeným odporem a tak to zůstalo i za mrazivého počasí.
Točítko regulace osvětlení záměrné osnovy je umístěné ve středu tubusu na levé straně a nabízí osm stupňů jasu záměrného bodu. Nejnižší stupeň je označený „NV“. Mezi jednotlivými stupni označenými tečkou je osvětlení vypnuté, polohy jsou aretované, i za tmy je určíte.
Pevné provedení tubusu není samoúčelné, výrobce deklaruje připravenost přístroje k upevnění příslušenství – např. předsádky nočního vidění na objektiv dalekohledu. Proto tubus objektivu přechází do střední válcové části dlouhým rádiusem minimalizujícím napětí v tomto místě při střelbě s půl kilogramu těžkou předsádkou na objektivu.
Montáž jsme použili tu, která právě byla po ruce. Leupold PRW určenou pro lištu typu Weaver. Do spodní části zadní objímky jsme vložili malou kuličku epoxidového tmelu, bez odmaštění povrchu. Tmel dalekohled dobře upevní a po případném sejmutí montáže ho jednoduše odstraníte hranou tvrdšího plastu.
„Nastřelení“ dalekohledu obvyklým postupem pomocí stavítek pro rektifikaci polohy záměrného bodu ve vertikálním a horizontálním směru proběhlo bez problémů. Výrobce inzeruje velikost kroku stavítek – tzv. „kliků“ 0,25 MOA, tedy 7,3 mm ve vzdálenosti 100 m. Změna polohy zásahu při tomto prvním použití neodpovídala vždy zcela přesně počtu kliků, ale následný „box test“ nás v tomhle směru vcelku příjemně překvapil (viz dále). Celkově se průběh práce nelišil od jiných přístrojů střední třídy dostupných na našem trhu. Kliky jsou jasné s přiměřeným odporem. Stupnice stavítek lze po rektifikaci nastavit do nulových poloh po zvednutí hlavy točítka prsty – bez použití nářadí.
Již při „nastřelování“ nás zaujala drobná šipka umístěná podle údajů výrobce 4,5 cm nad středem záměrné osnovy (při maximálním zvětšení 12x a vzdálenosti cíle 100 m). Nabízí se využít tuhle filigránsky jemnou značku k nastřelení na hodnoty blízké Optimální nástřelné vzdálenosti – s převýšením dráhy letu střely 4 cm (v tomto případě 4,5 cm) nad záměrnou na terči vzdáleném 100 m. Drobná značka s ostrým hrotem nám přišla vhodná i pro následující střelecký test.
K testu jsme zvolili osvědčenou kombinaci terčovnice Savage 12 BVSS se silnou 65 cm dlouhou kanelovanou hlavní v ráži 308 Winchester a relativně levných nábojů sestavených ze střel Sierra 2200 (HPBT Game King 168 greinů), a asi tří gramů prachu Lovex S062/R, zápalek Federal 210M a nábojnic Lapua kalibrovaných pouze „krčkovací“ matricí firmy Wilson.
V základní části testu, při střelbě na jeden bod na vzdálenost 100 m, jsme dosahovali rozptylů pěti zásahů pod úrovní 0,5 MOA, na terči na obrázku je celkový rozptyl na úrovni 0,46 MOA – asi 13 mm, měřeno na středy zásahů (hodnoceno pomocí freeware OnTarget), přičemž první čtyři zásahy měly dokonce rozptyl pouhých 0,2 MOA (asi 6 mm), až pátý zásah „bohužel“ doplnil obrazec rozptylu na výslednou hodnotu.
Tento výsledek bychom označili za vynikající. Ukazuje, že u zaměřovače nedochází při výstřelu k odrazům vnitřního tubusu ani jiným negativním změnám vedoucím ke změně polohy záměrného bodu.
Další částí byl takzvaný „boxtest“ ověřující, jaká oprava je skutečně uplatněna při otočení stavítek o příslušný počet „kliků“. Začali jsme ve středu terče a postupovali ve směru hodinových ručiček šest kliků vzhůru, šest vpravo. Následně dvanáct kliků dolů, dvanáct vlevo atd., třikrát dokola. Čtrnáctá rána uzavírala test znovu na střed terče.
Boxtest ukázal, že námi testovaný dalekohled Yukon Jaeger nebude úplně vhodný k realizaci opravy pro vzdálenost střelby a boční vítr pomocí stavítek záměrné osnovy (tzv. „překlikáním“) při střelbě na větší vzdálenost, byť číslice a stupnice jsou z pozice střelce dobře viditelné.
Lze předpokládat, že použití pro přesnou „Long Range“ střelbu ani nebylo ambicí konstruktéra a výrobce dalekohledů Jaeger. Zajímavé je, kde se podařilo při testu vytvořit skupiny zásahů s malým rozptylem. Je to vlevo od středu, a to proto, že šrouby stavítek mají pravotočivý závit a oprava polohy bodu zásahu vlevo a nahoru se dělá právě otočením stavítka doprava.
Rozptyl skupin zásahů v pravé části terče je několikanásobně větší, neboť zde k posunutí vnitřního tubusu dochází pouze tlakem pružiny. Konstrukce a výroba mechanizmů a pružin pohybujících vnitřním tubusem je totiž jedním z velkých umění výrobců zaměřovacích dalekohledů a také je předmětem bezpočtu patentů.
Pro loveckou střelbu bez „klikání“ je ale u „našeho“ dalekohledu možné do vzdálenosti 300 až 350 m použít výše popsanou záměrnou osnovu typu „Boone & Crocked“, Yukonem označovanou jako „X02i“.
 
V poslední části střeleckého testu jsme se pokusili ověřit, zda při změně zvětšení dojde i k nějaké změně polohy záměrného bodu. Je to nešvar dalekohledů se záměrnou osnovou umístěnou ve druhé obrazové rovině. V testu zveřejněném v německém časopisu DWJ č. 3/2015, věnovaném zaměřovačům s 56mm objektivem, naměřila renomovaná laboratoř pomocí přesného kolimátoru u výrobků Leica a Kahles změnu polohy záměrného bodu použitím zoomu větší než 15 mm a u Steinera a Swarovského asi 10 mm (vztaženo ke vzdálenosti 100 m).
Při testu jsme stříleli na každý terč šest ran se zvětšením 12, 10, 8, 6, 5 a 3x. Střílel autor článku a při první sérii s překvapením zjistil, že jeho oko staré více než padesát let přestává po vystřelení předchozích 40 ran vidět drobnou šipku umístěnou nad středem záměrné osnovy. Když nepomohly ani odpočinkové pohledy do zeleně, nezbylo, než upravit „nastřelení“ a další šestici ran mířit kruhovým bodem ve středu osnovy.
Výsledkem téhle části testu byly výrazně protáhlé skupiny zásahů o velikosti 21, resp. 24 mm. Oba obrazce jsou roztažené zhruba ve stejném směru, který odpovídá změně polohy záměrného bodu se změnou zvětšení. Při trojnásobném zvětšení zakryl kruhový bod ve středu osnovy celý střed terče a zamíření bylo možná méně přesné, musíme proto při hodnocení zohlednit základní vlastnosti „systému“.
Pokud odečteme pouze a jen rozptyl zásahů dosažený v úvodní části testu na úrovni 0,5 MOA (při zvětšení 12x), dostáváme se na hodnoty na úrovni kolem 10 mm, což je výsledek odpovídající laboratorním zjištěním citovaného časopisu Deutsches Waffen Journal u prémiových přístrojů.
 
Po vyhodnocení střeleckých testů a několika loveckých zkušenostech s dalekohledem Yukon Jaeger osazeným na dvou puškách Sauer 202 v ráži 308 Winchester a 30-06 Springfield jsme se rozhodli podrobit přístroj tortuře na pušce Winchester model 70, ráže 458 Winchester Magnum. Autor článku připravil 65 nábojů s poloplášťovou střelou Remington o hmotnosti 405 greinů, kde program Quick Load s náplní 5,3 gramu Lovexu D073.6 předpovídal energii střely na úrovni 6950 J. Ve skutečnosti pak hořel Lovex v této sestavě náboje o chlup živěji. Rychlost střely zjištěná pět metrů před ústím hlavně V5 = 731 m/s, přepočtená na úsťovou rychlost 736 m/s, odpovídala kinetické energii střely 7106 J a velmi mírně tedy překročila maximální povolené zatížení 7000 J stanovené výrobcem pro testovaný přístroj.
Dalekohled fungoval během celé zkoušky velmi dobře. Pro značný zpětný ráz s impulzem síly na úrovni asi 26 Ns (tedy více než dvojnásobek „plno výkonného“ náboje 308 Winchester) jsme stříleli pouze vstoje bez opory.
Dosažené rozptyly zásahů lze proto posoudit pouze orientačně, ale nijak nevybočily z normálu. Nepozorovali jsme zvláštní odchylky či změnu polohy záměrné osnovy apod. Všem třem zjednaným pomocníkům se tato práce velmi líbila, následující sobotu jsme si navzájem ukázali modřiny.
 
Problém nastal až po upevnění dalekohledu zpět na pušku Sauer 202, kdy jsem zjistil, že nejde běžným způsobem uvolnit krytka horního, vertikálního stavítka (krytky Yukon Jaeger jsou nezvykle mohutné a pevné). Pečlivý pohled z boku prozradil, že některému z účastníků mučící procedury se v euforii střelby vysoce výkonnou zbraní podařilo krytku našroubovat přes závit.
Autor článku tedy sevřel předpažbí zbraně mezi kolena a oběma rukama uchopil krytku stavítka a zvýšenou silou zabral, až prsty bolely a nestalo se nic. Po zvážení prvního návrhu – odříznout vršek krytky, jsme přístroj raději vrátili Binoxu k opravě. A tím z časových důvodů naše testování skončilo. Bohužel ještě před zkouškou osnovy „X02i“ na dlouhé střelnici. Každopádně můžeme doporučit majitelům zaměřovačů Yukon Jaeger udržovat závity jinak sympaticky masivních krytek v čistotě a manipulaci s nimi věnovat určitou pozornost.
 
Praktická zkouška v honitbě a lovecký provoz
Zaměřovač Yukon Jaeger 3-12x56 jsme v sestavě dvou pušek typu Sauer 202, ráže 308 Winchester a 30-06 Springfield, používali k lovu necelý rok. Během této doby se nám podařilo jeho obrazové kvality porovnat v reálných podmínkách kromě jiného s dalekohledy Swarovski Z6i 2,5-15x56 a krátce zapůjčeným dalekohledem March FX 5-40x56.
Postup byl jednoduchý. V místě večerní čekané jsme zvolili několik zkušebních scén se složitější strukturou, nastavili na všech přístrojích desetinásobné zvětšení (neb žádný z pozorovatelů nebyl mladší než 50 let) a „čekali.“ S ustupujícím světlem jsme porovnávali, co je na každé scéně vidět.
Pokud se jedná o jas obrazu v testovaných dalekohledech, tak zjištění, ke kterým jsme došli, nás víceméně zklamala. Téměř každý máme za ty dlouhé roky „doma“ nějakého „Zeisse, Kahlese, Swarovského, Leupolda“ či alespoň Meoptu, na které jsme pracně „vydělali“ a nalezené rozdíly oproti testovanému dalekohledu Yukon Jaeger byly opravdu velmi nevýrazné. Pokud bych se neobával negativní odezvy, musel bych napsat, že skoro žádné. I při velmi slabém osvětlení čtvrtinou měsíce (třetí den po novu) bylo rozlišení hrubých prvků scény na porovnatelné úrovni.
Rozdíl jsme při „nočním“ porovnání se Swarovski Z6i našli v „čitelnosti“ detailů obrazu, zejména pokud se jedná o kontrast na okrajích pozorovaných předmětů. Bude-li kus černé zvěře za obdobných podmínek stát na pozadí, které nedá vyniknout jeho obrysu, pak budete se „Swarovským“ mířit i střílet přesněji.
Obdobně vyšlo porovnání s „taktickým“ dalekohledem March FX, který má kromě jiného o poznání užší zorné pole. Koruna mladého dubu byla při pohledu skrz Yukon Jaeger plasticky, měkce „kudrnatá“, ale v zorném poli dalekohledu March se rozpadla na jednotlivé listy s ohraničenými okraji.
Určitý rozdíl jsme nalezli i v zobrazení osvětlené záměrné značky. V dalekohledu Yukon Jaeger jsme při velmi nízké úrovni osvětlení pozorovali bod jako hůře ohraničený, a to i při nejnižším stupni jasu označeném „NV“. U Swarovski zaměřovače byl obraz o stupeň klidnější, kontrastní a osvětlený bod ve středu osnovy po jemném seřízení k jasu scény byl ostře ohraničený – byť v absolutní hodnotě o něco větší než u Jaegera. Proto nás při reklamaci závady krytky stavítka v Binoxu potěšili zprávou, že výrobce záhy po uvedení dalekohledu na trh zareagoval na připomínky uživatelů a upravil hodnoty regulačních odporů, které nyní umožní více ztlumit jas záměrného bodu.
 
Pro plánované použití záměrné osnovy „X02i“ ke střelbě na dlouhé střelnici jsme v běžně dostupném prostředí MS Excel pomocí křivky dráhy střely z balistického kalkulátoru a rozměrů záměrné osnovy uspořádali graf umožňující určení vzdálenosti střelby pro jednotlivé body osnovy (tabulka s označením a rozměry jednotlivých čar osnovy je součástí návodu k přístroji). Hodnoty jsme ověřili rovnicí s kvadratickým polynomem „fitu“ dráhy střely, ale obdobně lze jednoduše, postupně „ručně“ aproximovat a určit hodnoty pomocí vhodného balistického kalkulátoru.
Pro použití při lovu je vhodné uspořádat zjištěné hodnoty do přehledné „kapesní“ tabulky. Nevýhodou je, že taková tabulka platí jen pro jedno vybrané zvětšení. Americká konkurence – např. Leupold pracuje někdy při použití obdobných osnov i se změnou zvětšení, potažmo velikosti obrazu cíle vůči osnově pro různé vzdálenosti střelby. Do takových schémat jsme se nepustili.
 
Z hlediska kvality obrazu za denního světla a při zvětšení na spodní hranici rozsahu zoomu jsme u okrajů zorného pole pozorovali mírně snížené rozlišení obrazu dalekohledu Jaeger. Při maximálním zvětšení 12x (kdy se sníží kontrast - což je dáno fyzikálně – bez ohledu na druh dalekohledu) jsme sníženou kvalitu obrazu pozorovali již v relativně malé vzdálenosti od středu zorného pole. Se snížením zvětšení na 10x se obraz o poznání „uklidní“.
Pro orientační posouzení rozlišovací schopnosti přístroje jsme středy terčů umístěných 100 m od pozorovatele opatřili čtvercovými body o velikosti 5, 7, 10 a 15 úhlových vteřin. Na čtverec o velikosti strany 5 úhlových vteřin (asi 2,4 mm) jsme zamířit nedokázali, jeho polohu na terči jsme spíš jen „tušili“. Při velikosti čtverce asi 7,2“ (3,5 mm) se už dala poloha bodu určit zcela jednoznačně. Skutečné rozlišení (při zvětšení 12x u středu zorného pole) se bude tedy nalézat zhruba mezi dvojnásobkem až trojnásobkem teoretické hodnoty pro vlnovou délku světla 500 až 550 nm podle Rayleigha. A to není špatné.
 
Pokud se jedná o odolnost povrchové úpravy tubusu a čoček, zacházeli jsme s dalekohledem tak, jak při lovu běžně činíme – opatrně, ale ne velmi opatrně. Po uvedených deseti měsících používání je v přední části tubusu jedna jemná, nepravidelná, podélná rýha (původ neznáme) a na zeleně zbarveném antireflexním povlaku je několik velmi drobných skvrnek. Jinak vypadá dalekohled „jako nový“, tedy přesně tak, jak by přístroj s kvalitními povrchovými úpravami měl po necelém roce používání vypadat.
Za ten necelý rok se nám podařilo několik pěkných úlovků – výhradně černé zvěře. V květnu při ranním lovu ve strmé bukové rokli přiběhlo od polí pět lončáků jak vlčí smečka. První byl uloven, když se na hvízdnutí zastavili. Při následném úprku zbylých čtyř kusů kolem stanoviště střelce umožnilo trojnásobné zvětšení pohotově zamířit na slabého lončáka (35 kg) na vzdálenost asi 40 metrů a ulovit ho (zorné pole je v této vzdálenosti široké necelé tři metry). Při střelbě v pohybu je obraz cíle bez tunelového efektu výraznou výhodou.
 
Pokud mám na závěr zhodnotit zkušenost s dalekohledem Yukon Jaeger 3-12x56, pak můžeme říci, že nás vcelku příjemně překvapil (přičemž ale nebudeme našim inteligentním čtenářům namlouvat, že jsme se po skončení testu nevraceli rádi k našim „předraženým“ Zeissům a Leupoldům).
Kvalitu obrazu i mechanických části běloruského přístroje bychom neváhali označit jako dobrou. Náš test s 65 ranami ráže 458 Winchester Magnum lze označit za extrémní. Testovaný dalekohled ho hrdě překonal a tím nás příjemně překvapil. Troufneme si říct, že z dalekohledů obdobných dimenzí a hmotnosti by takový test bez újmy přežily jen výrobky prémiových značek, které jsou ale nabízeny ve zcela jiné cenové relaci.
Za ten necelý rok jsme nezaznamenali jakoukoli „samovolnou“ změnu polohy záměrného bodu ani selhání funkce (vyjma popsaného následku nesprávné manipulace s krytkou stavítka během euforie doprovázející střelbu „safari“ kulovnicí).
Zvláštní pochvalu si zaslouží drobná šipka nad středem záměrné osnovy „X02i“. Je to výborný nápad koncipovat osnovu jako loveckou - s rozměrnějším kruhovým bodem v centru - a nad něj umístit drobnou značku s ostrým hrotem, která výborně poslouží k ověření rozptylu zbraně, testům ručně nabíjeného střeliva atd. (byť pro větší série ran vyžaduje oko v dobré kondici).
Plusový bod může přinést i prohlášení výrobce, že přístroj je dimenzován k případnému zavěšení relativně těžké předsádky přímo na objektiv.
Dalekohled Yukon Jaeger pořídíte za cenu na úrovni obvyklé u asijské konkurence, ale je produktem evropského výrobce. A pro ty, které by snad negativně ovlivnila naše otevřená výpověď o drobné závadě, je dobrou zprávou obecně známý a ověřený vstřícný přístup tuzemského zastoupení – pražské firmy Binox k reklamacím.
Vzhledem k zmíněné cenové úrovni se dalekohled může hodit například tomu, kdo vidí těžiště své zaměřovací optiky spíš už v oblasti optoelektroniky a nechce utrácet desetitisíce až statisíce za prémiová skla.
Binoxu na závěr děkujeme za zapůjčení přístroje k testu.
Martin VALENTA
 
 
vychází v 6:51 a zapadá v 18:51 vychází v 12:10 a zapadá v 21:44 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...