Časopis Myslivost

Prosinec 2017

Mezinárodní seminář ČMMJ k africkému moru prasat

Myslivost 12/2017, str. 40  Miloš Ježek
„Očekávejte nejhorší možný scénář v souvislosti s Africkým morem prasat“ Českomoravská myslivecká jednota uspořádala 7. listopadu v Luhačovicích seminář s mezinárodní účastí k aktuálnímu tématu Afrického moru prasat (AMP). Seminář měl za cíl seznámit širokou mysliveckou veřejnost s aktuální situací v České republice a zprostředkovat informace ze zemí, které jsou AMP zasaženy. Organizace se ujal sekretariát ČMMJ a uspořádal ho společně s Krajským úřadem Zlínského kraje. Semináře se zúčastnila také poslankyně Parlamentu a krajská radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Margita Balaštíková.
Ze zahraničních přednášejících přijali pozvání Linda Dombrowska z Lotyšské myslivecké asociace a místopředsedkyně Evropské federace mysliveckých svazů (FACE), Tonis Kortis, prezident Estonské myslivecké asociace a Violeta Kniezewska z Polského mysliveckého svazu.
Z domácích vystupujících to byli Pavel Forejtek z Institutu ekologie a chovu zvěře, Ladislav Hráček z Magistrátu městského úřadu Zlín a Miloš Ježek z Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Jednací jazyk byla angličtina a čeština a všem účastníkům byl zajištěn simultánní překlad, kterého se skvěle ujal Jan Pěkný a tak významně přispěl ke kvalitě semináře.
V následujících dvou číslech Myslivosti budeme informovat čtenáře o jednotlivých přednáškách. Na úvod zmíníme základní body prvních přednášek.
Úvodní přednášky se ujal Miloš Ježek, shrnul současnou situaci s černou zvěří nejen v Evropě, ale i v oblastech, kam byla černá zvěř dovezena. Je jednoznačné, že vývoj je všude podobný, a černá zvěř obsazuje nové oblasti a v místech dřívějšího výskytu významně zvyšuje početnost. I přes naprosto odlišný management tak stavy stoupají téměř ve všech oblastech světa, a nejmarkantnější je to zejména u vyspělých států. Přednášející také demonstroval reprodukční schopnost divokých prasat a apeloval na snahu o co největší redukci. Zajímavé údaje vyplývající z dlouhodobého sledování prostorové aktivity černé zvěře přineseme obšírněji v samostatném článku.
Zároveň upozornil na význam myslivecké péče, které je speciálně u černé zvěře věnována maximální pozornost. To se projevuje ve skladbě potravy černé zvěře. V současné době ji tvoří v mnoha oblastech z více než 50 % obilniny, a to během celého roku. A zejména v zimním a jarním musí tato část potravy pocházet od myslivců.
 
Následoval blok přednášek zahraničních hostů. Tönis Korts shrnul vývoj situace s AMP v Estonsku. V Estonsku myslivci tvoří asi 1 % z celkového počtu obyvatel (1,3 milionu). Na území Estonska (45 tis. km2) loví 7,5 tis. losů, 1,6 tis. jelenů, 50 medvědů a více než 100 vlků. Nejběžnější zvěří zde je stále černá zvěř, která ale zaznamenala významnou proměnu v souvislosti s AMP.
V polovině roku 2014 se objevil první případ AMP a v současné době je zasaženo celé území s výjimkou jednoho ostrovu.
V roce 2014 byl odlov černé zvěře 25 tis. ks a do listopadu v roce 2017 jich bylo uloveno pouze 3 tis. kusů. V současné době mají Estonští myslivci cíl zadaný státem – snížit populační hustotu 1,5 ks černé zvěře na 1 km2 v jarním období. K dosažení tohoto cíle bylo povoleno mnoho zakázaných způsobů lovu, podobně jako u nás.
Na začátku nákazy byly zakázány společné lovy v zamořených oblastech. Byly rozmístěny kontejnery na nalezená a ulovená divoká prasata a rok od prvního výskytu omezeno přikrmování na množství 10 kg na jedno vnadiště a minimální vzdálenost mezi vnadišti musí být 1 km. Zároveň byl zrušen zákaz společných lovů a naopak povolen, či dokonce doporučován, v zájmu snížení početních stavů. Postupně byl povolen i lov z aut, pomocí nočních vidění, a dokonce bylo povoleno ulovit divočáka se symptomy AMP bez povolení (například v jiné honitbě, než může daný lovec lovit).
Co se týče finanční kompenzace, v zasažené oblasti dostávali myslivci 75 Euro za každé nalezené prase, které spálili v terénu a 35 Euro, za kus, který odevzdali k likvidaci v asanačním ústavu. Jako zástřelné obdrželi lovci 120 Euro za každou ulovenou bachyni starší 1 rok.
Dále přednášející zmínil důležitost biosecurity v celém procesu eradikace nákazy. V Estonsku bylo mnoho případů, kdy vir rozšířily myslivci nebo zemědělci obchodující s domácími prasaty. Vir se ale také prokazatelně šířil na oblečení a pomůckách myslivců, také ale na dopravních prostředcích, kterými se odváželi uhynulí divočáci, jejichž ložné plochy nebyly dostatečně vydezinfikovány.
 
Další příspěvky popíšeme v dalším čísle Myslivosti a jen na závěr je třeba aktuálně zdůraznit slova Lindy Domborvské zmíněné v nadpisu článku - Očekávejte nejhorší možný scénář v souvislosti s Africkým morem prasat!
A dodejme z nabytých zkušeností ze zahraničí – je jen otázkou času, kdy a kde se objeví další ohnisko, přičemž nejrizikovějším faktorem není samotná populace černé zvěře a její životní projevy, ale tím nejvíce rizikovým a nanejvýš alarmujícím je lidský faktor!
 
Vývoj výskytu a nálezů AMP v Estonsku (žluté body = černá zvěř; červené body = domácí prasata)
 
Únor 2016 

 
Říjen 2016


 
Únor 2017


 
Říjen 2017

 
vychází v 7:30 a zapadá v 17:59 vychází v 16:46 a zapadá v 2:21 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...