Časopis Myslivost

Prosinec 2017

Sika - problém nebo spása naší myslivosti?

Myslivost 12/2017, str. 14  Miloš Ježek
V pátek 20. října se v krásném prostředí lesní restaurace Lipovka nedaleko Všerub u Plzně uskutečnil seminář s názvem „Sika - problém nebo spása naší myslivosti?“, s podtitulem „Problematika nekontrolovaného šíření siky japonského, působení škod na lesních porostech a zemědělských plodinách. Ohrožování genofondu jelena evropského“. Seminář pořádala Katedra myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Brně s finanční podporou Ministerstva zemědělství a odbornou záštitu převzal Ing. Ivan Klik, ředitel Krajského ředitelství v Plzni Lesů České republiky, s.p.. Účast na semináři byla zdarma a účastnilo se jej více než 60 osob.
Sika - problém nebo spása naší myslivosti?
 
V pátek 20. října se v krásném prostředí lesní restaurace Lipovka nedaleko Všerub u Plzně uskutečnil seminář s názvem „Sika - problém nebo spása naší myslivosti?“, s podtitulem „Problematika nekontrolovaného šíření siky japonského, působení škod na lesních porostech a zemědělských plodinách. Ohrožování genofondu jelena evropského“.
Seminář pořádala Katedra myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Brně s finanční podporou Ministerstva zemědělství a odbornou záštitu převzal Ing. Ivan Klik, ředitel Krajského ředitelství v Plzni Lesů České republiky, s.p.. Účast na semináři byla zdarma a účastnilo se jej více než 60 osob.
 
Jako první vystoupil Vladimír Hanzal z Katedry myslivosti a lesnické zoologie FLD ČZU Praha. Shrnul historický vývoj stavů siky a jeho nejvýznamnější důsledky. Jako důvod tak zásadního růstu početnosti označil chybný systém plánování a také přístup myslivců, kteří si siku oblíbili zejména kvůli sympatické trofeji a exkluzivní zvěřině, a nemají tak zájem na snižování stavů.
Následně vystoupil Miloš Ježek z téhož pracoviště, který se věnoval vývoji stavů a areálu rozšíření v České republice. Analyzoval rozšíření siky mezi lety 2006-2016. A tak zatímco v roce 2006 se sika vyskytoval pravidelně v 329 honitbách na zhruba 460 tis. ha, o deset let později se sika vyskytoval 378 honitbách a na již více než 540 tis. ha. Nicméně stále se sika vyskytuje „pouze“ v 8 % honiteb, 7 % rozlohy ČR a na území 20 % obcí s rozšířenou působností (ORP).
Co je ovšem zarážející, je vývoj stavů ve vztahu k výměře honiteb. Zatímco počet honiteb, kde se vyskytuje sika, vzrostl o 17 % (z 329 na 378), odstřel se zvýšil o 130 % (z 6,2 tis. ks na 14,4 tis. ks). To znamená, že sika se rozšiřuje poměrně malým tempem, ale tam kde se již vyskytuje, jeho početnost stoupá velice strmě!
V žádném, případě tedy nemůžeme mluvit o tom, že důvodem stoupajícího odstřelu je rozšiřování areálu siky, ale naopak nárůst početnosti v jádru jeho výskytu. A tak zatímco v roce 2006 byl poměrně malý počet honiteb lovící velké počty siků, a velký podíl honiteb, kde se sika lovil ve velice malých číslech, tak dnes máme obrovský počet honiteb, které loví desítky kusů na 1000 ha honební plochy, a výrazně méně honiteb, které loví siku v řádech kusů. To je podle autora referátu jednoznačným důkazem, že myslivci v redukci siky selhávají.
 
Další příspěvek přednesl Ivan Klik, ředitel Krajského ředitelství Lesů České republiky, s.p.. Zabýval se zejména vývojem škod a náklady na ochranu kultur před zvěří. Lesy České republiky jsou držiteli 17 % honiteb v Plzeňském kraji, z toho 40 % z těchto honiteb je v oblasti extrémně vysokých stavů zvěře. Ve vlastních honitbách LČR v Plzeňském kraji pak loví ročně 15 % celkového odstřelu siky v ČR. Ročně v průměru účtují LČR na území Plzeňského kraje škody působené zvěří ve výši 16 Kč/ha. Na lesních správách, kde se vyskytuje sika pravidelně pak 27 Kč/ha a v nejexponovanějších oblastech extrémní početnosti siky 500–1000 Kč/ha.
V porovnání s tím náklady na ochranu porostů proti zvěři jsou na celém KŘ Plzeň v průměru 280 Kč/ha; zatímco na LS, kde se sika vyskytuje je to 1060 Kč/ha.
Dále I. Klik zmínil systém markantů, které společně s uživateli honiteb Lesy ČR zavedly v oblasti pěti nejexponovanějších honiteb s výskytem siky. Celkem bylo za loňský rok odevzdáno v těchto pěti honitbách přes 1000 markantů ulovené sičí zvěře.
Na závěr přednášky Ivan Klik zmínil, že klíčovou roli již v oblasti Plzeňska nehrají honitby v držení LČR, ale honitby v honebních společenstvech. Což koresponduje i s výsledky prezentovanými Milošem Ježek, kdy celorepublikově se v honitbách LČR v roce 2006 ulovilo 53 % celkového odstřelu, a v roce 2016 již jen 41 %, zatímco v honebních společenstvech podíl stoupnul z 22 % v roce 2006 na 37 % v roce 2016.
 
Následovala přednáška Tomáše Peterky z Krajského úřadu Plzeňského kraje. Ten se zaměřil na nástroje státní správy v hospodaření se sikou japonským. Celou přednáškou se protínaly dvě roviny hospodaření se sičí zvěří v honitbách Plzeňského kraje.
Tou první byly honitby s normovanými stavy (Plzeňský kraj – celkem 31 honiteb s výměrou 39 tis. ha a normovaným stavem 306 ks zvěře) a tou druhou honitby s nenormovanými stavy sičí zvěře (214 honiteb o celkové výměře 275 tis. ha).
Přednášející v podstatě konstatoval, že nástroje státní správy jsou ve spojitosti s redukcí stavů siky silně omezeny, a hlavní rozhodovací pravomoc leží především na bedrech držitelů honiteb.
 
Dalším přednášejícím byl Milan Suk, ředitel divize Karlovy Vary VLS, s.p.. Shrnul vývoj stavů sičí zvěře v honitbě Hradiště, a konstatoval, že i přes maximalizace úsilí v lovu sičí zvěře jsou stavy stále vysoké a sičí zvěř se stala z hlediska počtu společně s černou zvěří hlavní spárkatou zvěří v této honitbě. V hlavní lovecké sezónně se loví v průměru téměř 9 ks sičí zvěře denně.
Zajímavé bylo zastoupení sičí zvěře na výřadech společných lovů. Sičí zvěř zde činní pouze 19 % celkově ulovených kusů na společných akcí.
 
Následoval příspěvek Jaroslava Vacka a Leoše Urbánka z České inspekce životního prostředí. Ti se věnovali možnostem kontroly uživatelů a držitelů honiteb v souvislosti s poškozováním životního prostředí, zejména ve vztahu k neúměrně vysokým škodám na lesních porostech. Zmínili několik proběhlých kauz, u kterých již padnul pravomocný rozsudek a byla udělena pokuta uživateli nebo držiteli honitby, právě za vysoké stavy zvěře a s tím spojené poškození lesních porostů. To, že nástroje můžou být poměrně efektivní, svědčí výše udělených pokut, které jsou v řádech statisíců až milionů korun.
 
Poslední příspěvek se věnoval prostorové aktivitě sičí zvěře, které se věnoval Stanislav Dvořák, správce LS Valeč, divize Vojenských lesů Karlovy Vary. Přednesl velice poutavý výstup doplněný názornými mapami a zmínil především souvislost lovu a prostorové aktivity sičí zvěře.
 
Na závěr se uskutečnila krátká exkurze do okolí. Zde se účastníci exkurze mohli přesvědčit na vlastní oči o schopnosti sičí zvěře naprosto zničit i dospělé lesní kultury a udělali si obrázek o aktuálních stavech sičí zvěře v oblasti. I přesto, že se jednalo o skupinu více než 50 osob volně se pohybující po lese, během několika desítek minut jsme v přilehlých porostech lesa a luk viděli několik stovek kusů sičí zvěře.
Ze semináře přednášející sestavili nejdůležitější poznatky a sestavili několik hlavních bodů týkající se řešení „problému sičí zvěř“ v České republice.
Miloš JEŽEK
 
 
Společné závěry semináře Sika
 
1. Sika je velice důležitým druhem zvěře, který je součástí mysliveckého hospodaření v České republice.
2. Sika je nepůvodní druh, který v České republice zdomácněl. Z pohledu jeho ekologického impaktu představuje největší nebezpečí jeho křížení s domácím jelenem evropským a narušením jeho genetické základny.
3. Sika je druh přímo škodící na lesních a zemědělských porostech, nicméně škody jím způsobované jsou v podobném rozsahu jako u ostatní spárkaté zvěře (jelen evropský, daněk skvrnitý, srnec obecný), a nelze říci, že by se výrazně vymykal. K extrémnímu poškození lesních a zemědělských porostů dochází v oblastech extrémních početních stavů. Rozsah škod je opět velice podobný případům, pokud se někde vyskytne extrémní počet ostatní spárkaté zvěře.
4. Sika je z pohledu myslivosti velice zajímavý, a v mnoha honitbách dochází k protěžování tohoto druhu za účelem zvýšení loveckých příležitostí a tím spojených benefitů (ať už finanční nebo nefinanční povahy). To má za následek zvyšování početnosti a s tím související problémy.
5. Sika je velice plastický druh, dokáže se velice dobře etablovat jak ve velkých lesních komplexech, tak v mozaikovité krajině s převahou zemědělské půdy.
6. Šíření jelena siky je kontinuální všemi směry, a pokud nedojde k zásadní změně hospodaření se sikou, lze očekávat jeho postupné rozšíření do celé České republiky.
7. Přenechání většiny pravomocí na držitelích honiteb se během působnosti zákona 449/2001 Sb., o myslivosti neosvědčilo. Je nutné výrazné posílení práv státní správy ve vztahu k udržování početních stavů v honitbách.
8. Z pohledu dalšího vývoje je nutné řešit sičí zvěř ve dvou rovinách:
A) Zabránění hybridizace jelena evropského a jelena siky.
B) Výrazné snížení početnosti siky v oblastech extrémní stavů a jeho neadekvátního vlivu na životní prostředí.
Ad A)
* Definovat oblasti společného výskytu jelena siky a jelena evropského.
* V těchto oblastech povolit celoroční lov jelena siky ve všech kategoriích (jelen, laň, kolouch) paušálně pro všechny honitby v oblasti
* V případě stabilního výskytu jelena siky v této oblasti stanovit nástroj státní správy myslivosti uložit odstřel minimálního počtu sičí zvěře
 
Ad B)
* Řešit redukci zvěře na úrovni větších hospodářských celků, nikoliv na úrovni jednotlivých honiteb.
* Posílení pravomoci státní správy ve vztahu k ukládání minimálních plánů lovu jelena siky
* Posílení pravomoci státní správy ve vztahu ke kontrolní činnost výskytu zvěře v honitbě a kontroly plnění plánu lovu. V souvislosti s kontrolou plnění plánu lovu zavést předkládání markantů ulovené zvěře plošně pro celou republiku ČR.
 
Počet honiteb, kde se vyskytoval pravidelně sika a jejich výměra od roku 2006 do 2016
 
vychází v 4:51 a zapadá v 21:13 vychází v 17:26 a zapadá v 2:53 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...