Časopis Myslivost

Říjen / 2017

K problematice doby lovu zvěře

Myslivost 10/2017, str. 50  Roman Ondrýsek
V nedávné době jsem prostřednictvím mailu dostal právní dotaz od předsedy Myslivecké komise ČMMJ Ing. Ondřeje Faltuse. Obsahem dotazu byl otištěný právní názor zesnulého kolegy JUDr. Ing. Vladimíra Čechury v dubnovém čísle časopisu „Svět myslivosti“ na str. 19. Jako zdroj tohoto příspěvku bylo uvedeno „právní poradna JUDr. Ing. Vladimír Čechura na www.myslivost.cz“. Přestože si svého zesnulého kolegy velmi vážím, dovolím si s jeho právním názorem nesouhlasit. Domnívám se, že tento výklad je pro mysliveckou veřejnost „nebezpečný“ a mohl by způsobit nemalé komplikace při výkonu práva myslivosti. Níže se pokusím rozebrat svůj pohled na danou problematiku.
Pro pochopení vadné argumentace svého kolegy je důležité uvést doslovný text právního výkladu. Tématem článku byl „Lov tchořů podle naší legislativy“. Samotný text byl uveden následovně: „Ve vyhlášce č. 245/2002 Sb. není uvedena doba lovu tchořů, ačkoliv jde o druh živočichů, o kterých zákon o myslivosti v § 2 písm. d) výslovně uvádí, že je lze obhospodařovat lovem (nejde tedy o druhy zvěře hájené – o zvláště chráněného živočicha, kterého lze lovit jen na základě výjimky ústředního orgánu ochrany přírody). Jde o chybu vyhlášky. Skutečnost, že tchoř nemá stanovenou dobu lovu, nemůže znamenat, že jej nelze „obhospodařovat lovem“, nýbrž jen to, že jej lze lovit celoročně. To platí i ve srovnání s tím, že vyhláška u některých druhů zvěře stanoví dobu lovu od 1. 1. do 31. 12., což je jen jiné vyjádření pojmu celoroční doby lovu, nebo aby pro takový druh zvěře bylo pojmově rozhodováno s použitím § 39 nebo § 40 zákona o myslivosti.“
 
Nyní bych rád postupnými kroky některou právní argumentaci svého kolegy převzal, kterou nerozporuji, na druhou stranu vadnou vyvrátil. V samotném textu se pokusím nastínit svou právní argumentaci k dané problematice. Problematika stanovení doby lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu je jednou ze zcela základních otázek pro správné fungování mysliveckého hospodaření.
V prvé řadě je zapotřebí vymezit danou problematiku. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM“) v ust. § 42 odst. 1 a 2 uvádí, že „Lovit lze jen zvěř, která není hájena podle § 2 písm. c), a to ve stanovené době lovu. Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu.“
Tímto sekundárním právním předpisem je vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o době lovu“).
Prováděcí vyhláška taxativně vymezuje dobu lovu jednotlivých druhů zvěře. ZoM v ust. § 2 písm d) uvádí taxativní výčet druhů zvěře, které lze obhospodařovat lovem. Jedná se o legislativní techniku, kdy zákonodárce pozitivně vymezil druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem. Mezi touto zvěří jsou i oba druhy tchořů.
Ust. § 42 ZoM je ovšem koncipováno opačnou legislativní technikou, tj. negativním výčtem. Zákonodárce tedy zapovídá lovit zvěř, jež je hájena podle § 2 písm. c) ZoM a dále odkazuje na sekundární právní předpis, tj. vyhlášku, která stanovuje pro taxativně vymezené druhy zvěře dobu lovu. Zákonodárce záměrně použil odkazovou normu, tj. prováděcí vyhlášku. Důvod užití této legislativní techniky je prostý a velmi efektivní. Pokud by zákonodárce legislativně upravil doby lovu jednotlivých druhů zvěře v ZoM, stala by se tato norma v tomto ustanovení téměř rigidní, bez možnosti flexibilních změn. Pro změnu zákonné úpravy ZoM by bylo totiž zapotřebí zajistit potřebný počet hlasů na pro hlasování změny, což je jistě mnohem složitější, než dosažení změny v sekundárním právním předpise, kterým je právě vyhláška o dobách lovu.
 
Nyní bych se chtěl věnovat části právní argumentace, se kterou se svým kolegou nesouhlasím. Kolega uvádí, že jde o chybu vyhlášky. Skutečnost, že tchoř nemá stanovenou dobu lovu, nemůže znamenat, že jej nelze „obhospodařovat lovem“, nýbrž jen to, že jej lze lovit celoročně. To platí i v porovnání s tím, že vyhláška u některých druhů zvěře stanoví dobu lovu od 1. 1. do 31. 12., což je jen jiné vyjádření pojmu celoroční doby lovu.
Tuto argumentaci je zapotřebí odmítnout, poněvadž pokud by ministerstvo mělo v úmyslu lovit celoročně tchoře, nebyl by důvod, aby použilo v jedné právní normě dvě odlišné legislativní techniky. Je tedy nepředstavitelné, aby například u některého druhu zvěře užilo vymezení pro celoroční lov od 1. 1 do 31. 12 a u jiného druhu zvěře zamlčelo celoroční dobu zvěře. Argumentace založená na konstatování, že tchoř nemá stanovenou dobu lovu ve vyhlášce, a tudíž jej lze lovit celoročně podle mého soudu právně nemůže obstát a je lichá. Normotvůrce (ministerstvo zemědělství), právě díky této flexibilní technice, může operativně měnit dobu a druhy lovené zvěře, tak jak vyplývá z ust. § 2 písm. d) ve spojení s ust. § 42 odst. 1 a 2 ZoM.    
 
Závěrem lze konstatovat, že oblast právní úpravy regulující problematiku lovu ve vyhlášce by měla řešit doby lovu nejen v případě lovu odstřelem, ale i u všech druhů zvěře odchytem.
Prováděcí vyhláška by měla taktéž řešit podmínky a pravidla provádění lovu, a to u všech způsobů lovu. Právní úprava ZoM či prováděcí vyhláška k tomuto zákonu by měla jasně specifikovat zásady při stanovování doby lovu. Jedná se zejména o období, kdy je lov z hlediska myslivosti neakceptovatelný, např. o období kladení mláďat či hnízdění, což je u všech druhů zvěře bez výjimky dobou hájení. 
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
Autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
působí na katedře teorie práva
Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
advokát
vychází v 5:11 a zapadá v 21:01 vychází v 11:48 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...