Časopis Myslivost

Srpen / 2017

Myslivost v okolí Vrbětic dvě sezóny poté…

Myslivost 8/2017, str. 44  Jiří Šmotek
První sklad munice vybuchl v areálu Vojenského technického ústavu, s.p. odštěpného závodu VTÚVM Slavičín 16.10. 2014. Zakrátko poté pak i druhý další. Z lidského hlediska obyvatel okolních vesnic velká nepříjemnost, zejména pro majitele pozemků nejen uvnitř areálu, ale i v oblasti pyrotechniky vytyčeného perimetru kontaminovaného prostoru. Jak na události zareagovala zvěř a jak to ovlivnilo bezprostředně sousedící honitby?
Nějaký čas se ozývající náhodné výbuchy roztroušené munice postupně vyhnaly většinu zvěře přes chatrné oplocení do okolí a způsobily tam zvýšení početních stavů jednotlivých druhů zvěře. Nebylo žádnou výjimkou vidět ve dne zejména srnčí zvěř pasoucí se v těsné blízkosti hlídaného a pravidelnými pochůzkami vojáků rušeného zakázaného prostoru. S postupem asanačních prací pyrotechniků se areál ztišil, zklidnil a zvěř se začala vracet do svých původních stávanišť. Zdánlivě neprodyšně uzavřená oblast s dostatkem žíru jí poskytovala ideální podmínky pro žití a rozmnožování. 
Ještě více klidu jí vytvořilo zmenšení kontaminovaného perimetru a vybudování nového oplocení ve čtyřmetrové vzdálenosti od původního devastovaného žiletkového zátarasu, místy vedoucího po nově vytyčené hranici dekontaminovaného prostoru. Tímto, z hlediska lidské bezpečnosti správného opatření, byl vytvořen jakýsi zvláštní, v republice nevídaný druh obory, ve které společně žije a nekontrolovaně se rozmnožuje zvěř černá, daňčí, mufloní, srnčí a částečně i drobná, včetně zvěře myslivosti škodící a některých nežádoucích zavlečených druhů.
Dva rozmnožovací cykly stačily, aby se v ohrazením prostoru o rozměrech kolem 400 hektarů zejména černá zvěř bez řízeného odlovu přemnožila. Podle pracovníků, kteří se pohybují v ohrazeném areálu, je současný odhadovaný „denní“ stav nad pěti sty kusy a její přítomnost působí v práci pyrotechnikům nemalé problémy. V noci pak přes díry v oplocení migruje za žírem do okolních honiteb. Kromě ní se dále pohybuje v areálu zhruba 30 kusů zvěře mufloní, stejný počet zvěře daňčí a kolem 25 kusů srnčího.
Je zřejmé, že při tak velké koncentraci černé zvěře na ohrazeném prostoru musí být přírůsty ostatní spárkaté zvěře minimální, neboť většinu nově narozených mláďat stačí rojnice divočáků hledající jakékoli nasycení okamžitě zlikvidovat. Není problémem se setkat s tří i čtyř generační sestavou bachyní s více než pětadvaceti selaty v jedné tlupě a někteří myslivci dokonce tvrdí, že napočítali skupinu až sedmdesáti kusů divočáků všech věkových kategorií při buchtování na travnatém pozemku najednou.
Osobně jsem několikrát pozoroval třicetihlavé tlupy. S mysliveckou lítostí v srdci, neboť více než čtvrtina selat byla bílého zbarvení s menšími či většími černými fleky. Na instalovaných fotopastích jsem měl několik záznamů dvou silných bílých kňourů, kteří byli zřejmě jedněmi z nositelů této genetické mutace. O odlov kňourů je však třeba žádat, což jejich vyřazení z chovu značně komplikuje. A to už vůbec neberu v úvahu tradovanou pověru, podle které lovce bílého kňoura čeká do roka funus…
S hranicí zakázaného prostoru v celkové délce asi 15 km sousedí tři honitby. Nejdelší hranici má Slavičín-Divnice, dále pak Vlachovice-Vrbětice a Lipová-Haluzice. Aby co nejvíce napomohli snížení stavů černé zvěře, členové těchto mysliveckých spolků zřídili kolem oplocení po dohodách s majiteli příslušných parcel dvanáct vnadišť s posedy či kazatelnami. Roční odlov černé zvěře prorážející oplocení a vycházející za žírem k nim nyní tvoří více než 95 % z celkového odlovu v těchto honitbách. V lovecké sezóně 2016 byl lov následující:
Honitba Slavičín –Divnice (výměra 1816 ha) – 1 kňour, 23 lončáků a 85 selat, honitba Vlachovice-Vrbětice (výměra 2039 ha) – 2 kňouři, 5 bachyní, 38 lončáků a 79 selat, honitba Lipová-Haluzice (výměra 939 ha) – 25 lončáků a 18 selat.
Celkem tedy bylo uloveno v těchto honitbách 276 kusů černé zvěře (3 kňouři, 5 bachyní, 86 lončáků a 182 selat), z toho minimálně 248 migrujících z oploceného areálu. I tento intenzívní lov je však z hlediska potřeb prováděných asanačních prací uvnitř areálu, dle vyjádření příslušných pracovníků, nedostatečný.
Dovolte ale jednu teoretickou úvahu. Při v myslivecké odborné literatuře průměrně uváděném počtu metaných šesti selat jednou bachyní se jich muselo podílet jen na zplození odloveného počtu selat kolem třiceti. Všechna selata se samozřejmě odlovit nepodařilo a totéž se dá s jistotou tvrdit i o lončácích. Jen bachyní tedy zůstalo po odlovu v areálu v produktivním věku minimálně dvacet pět. Do dalšího chrutí však šla i řada nově pohlavně dospělých kusů neodlovených ve fázi lončaček. Dá se tedy předpokládat, že tyto nejen plně nahradí odlovený počet bachyní v honitbě Vlachovice-Vrbětice, ale i o nemalý počet zvýší exponenciální řadou také celkový počet černé zvěře uvnitř areálu. Vzhledem k nedostatečné úživnosti oploceného areálu se výrazně musí zvýšit také migrace černé zvěře do okolí.
Z tohoto pohledu se jeví snaha velitele zásahu integrovaného záchranného systému, ředitele krajského ředitelství policie Zlínského kraje, o snížení stavů černé zvěře v oploceném prostoru nejen z hlediska probíhajících asanačních pracích jako mimořádně potřebná. Teď je ovšem otázkou jak?
Velitel zásahu počátkem června obeslal dopisem nejen všechny myslivecké spolky bezprostředně sousedící s areálem několika dotazy s cílem otevřít dočasně zvěři její nejvíce používané migrační zóny v oplocení pro bezproblémové překonávání, a tím dát možnost myslivcům ke snadnějšímu a intenzivnějšímu odlovu migrující zvěře. Poněvadž však většinu pozemků sousedících s oplocením tvoří buď lesní porost, kde k výrazným škodám nedochází a pole jsou využívaná převážně jen na pastvu skotu, ovcí a koní, vyžadovalo by to ze strany mysliveckých spolků v těsné blízkosti uměle vytvořených průchodů zřízení dobře zásobených vnadišť s uteplenými kazatelnami.  
Ještě komplikovanější situace v areálu nastala nyní, kdy vzdušnou čarou v asi třicetikilometrové vzdálenosti vypuklo ohnisko afrického moru prasat. Rozhodující slovo k jejímu řešení bude mít zcela jistě Státní veterinární správa a ne velitel zásahu integrovaného systému, který se snažil řešit problematiku dosud. Ať to však bude kdokoli, měl by nalézt řešení s vyloučením propuknutí nákazy afrického moru prasat v oploceném, roztroušenou nevybuchlou municí kontaminovaném prostoru. V opačném případě by se sanace areálu mohla protáhnout daleko za dosud viditelný horizont.
Jsem bytostně přesvědčen, že všichni myslivci z výše uvedených mysliveckých spolků v okolí jsou k řešení situace připraveni okamžitě přispět všemi svými schopnostmi i možnostmi.  
Jiří ŠMOTEK 
 
vychází v 7:53 a zapadá v 15:59 vychází v 5:42 a zapadá v 15:16 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...