Časopis Myslivost

Září / 2017

Hukvaldy – fenomén přírodní estetiky

Myslivost 9/2017, str. 66  Oldřich Koudelka
Obory a později myslivecká činnost v nich, obornictví, mají v našich zemích dlouhou a bohatou tradici. První zprávy o jejich zřizování na našem území pocházejí z druhé poloviny třináctého století, velký rozmach pak obornictví doznalo v 15.-17. století. Obory při svém vzniku měly hlavně lovecké poslání, postupně však v nich docházelo k záměrnému chovu zvěře a péči o ni. Postupně ale dochází k tendenci přetvářet prakticky využívaný přírodní prostor na místo určené k potěše a odpočinku. Obory byly postupně přetvářeny v parky, včetně cest, alejí, prostorů k odpočinku, architektonických i uměleckých artefaktů.
Také na našem území docházelo od šestnáctého století k uvědomování si sekundárního významu obor, tedy jejich estetické funkce v krajině. Zářným příkladem toho je obora Hukvaldy, která jako jedna z nejstarších u nás slaví letos čtyři sta padesáté narozeniny.
Dříve než se pohroužíme do stínu staletých hukvaldských buků, dubů a lip, musíme si připomenout historii zdejšího hradu, jehož vznik a budování zrodu obory předcházel.
Počátky hradu byly dlouhou dobu spojovány s osobou Arnolda z Hückeswagen, který se na našem území poprvé připomíná v roce 1228 jako člen dvora Přemysla Otakara I. Arnold pocházel z Porýní, kde se na řece Wuppeře, nedaleko dnešního Düsseldorfu, nacházelo jeho rodové sídlo hrad Hückeswagen. Do Čech se dostal pravděpodobně prostřednictvím kolínského arcibiskupa Jindřicha. Za služby králi obdržel území pohraničního pralesa severovýchodně od Moravské brány až k řece Ostravici s centrem na Starém Jičíně.
Jeho následovníkem se stal syn Frank, který se snažil kolonizovat území získané otcem. Byl ale nakonec, nejspíše vzhledem k finančním potížím, nucen postoupit část svého území olomouckému biskupovi. Biskup Bruno koupil v roce 1267 od Franka újezd od říčky Sedlnice k Odře a místu zvanému tehdy Bruneswerde, kde dnes stojí Stará Ves nad Ondřejnicí. Západní část udělil biskup Frankovi v léno. Hückeswagenové tak byli zbaveni svých statků a stali se biskupskými leníky. Ti také prodali své rodové sídlo v Porýní a rozhodli se vybudovat nové, rozsáhlejší.
K založení hradu Hukvaldy došlo někdy v sedmdesátých či osmdesátých letech 13. století a u jeho zrodu stál Arnoldův vnuk a Frankův syn Jindřich z Příbora. První nepřímá zmínka o existenci hradu pochází z roku 1285, kdy je v listině uveden Jindřich pán na Hukvaldech – Heinricus comes de Hukenswald. Někdy v letech 1294-1307 pak hrad přešel do biskupských rukou a s původním rodem se již dále nesetkáváme.
Olomoučtí biskupové neměli Hukvaldy ve svém přímém držení příliš dlouho. Často se měnily vlivem zadlužení v zástavu, měnily majitele a byly opět vykoupeny. Vystřídali se zde například Jindřich z Kytlice,  Jošt z Wolfsbergu, Jur z Messenpeku, Jakub Ščeně z Bělin, Jan Tovačovský z Cimburka, Jan Čapek ze Sán, Jan Talafús z Ostrova, Tas z Černé Hory a Boskovic. V roce 1511 bylo panství od pánů z Boskovic vyplaceno a dostalo se opět do přímé držby biskupství.
Kopcovité a bohatě zalesněné okolí hradu, s nadmořskou výškou od tři sta dvaceti do šesti set metrů, bylo pochopitelně ideálním prostředím pro lov divoké zvěře, která odtud byla dodávána na zasedání manských sněmů v Kroměříži, zasílána na arcibiskupský stůl u příležitosti Vánoc, Velikonoc či jiných svátků. Zvěřina byla rovněž posílána významným osobám a dodávána k slavnostní tabuli při příležitostných návštěvách vzácných hostů. V okolí Hukvald byli loveni zejména tetřevi, koroptve, jeřábci, ale také zajíci, srnčí, jelení a černá zvěř.
Na hukvaldském panství však nebyl provozován pouze lov. Od roku 1567 zde máme doložen cílený chov zvěře v rámci nově vzniklé obory. Ta byla založena olomouckým biskupem Vilémem Prusinovským z Víckova, který rok předtím dostal darem od císaře Maxmiliána II. několik kusů daňčí a jelení zvěře a dal pro ni v okolí hradu ohradit kus lesa. Postupně pak přibývala další zvěř, a to jak z vlastních statků, tak většinou darem z blízkých či vzdálených polesí.
Původně se obora nacházela v podhradí a táhla se pak údolím řeky Ondřejnice. Teprve kardinál Schrattenbach nechal v letech 1730-1736 postavit kamennou oborní zeď v bezprostřední blízkosti hradu, a to nejen proto, aby dal v hladových letech poddaným práci, ale také proto, aby zvěř přemístil do nově zalesňovaného okolí hradního kopce, který byl ve středověku z obranných důvodů odlesněn. Obora v tom čase byla přibližně dvěstěhektarová.
V osmnáctém století byly po celé Evropě zakládány přírodně-krajinářské parky se snahou vytvořit výtvarně působivou krajinu, inspirovanou tvorbou romantických malířů. To také kardinála podnítilo k tomu, aby obora byla od počátku zušlechťována a upravována podle určitých představ. Zatímco na některých místech byly vytvářeny otevřené plochy vykácením porostů, kde bylo možné z dálky pozorovat zvěř i krajinu, jinde měly být naopak vysázeny lesní stromy a křoviny, kde zvěř mohla hledat přirozený úkryt.
Velmi členitý terén hukvaldské obory vytváří s téměř tři stovky let starými, převážně bukovými porosty, protkanými starými alejemi lip, jírovců, dubů, stejně jako solitéry různých dřevin na volných plochách jedinečný přírodní útvar v podhůří Beskyd, který byl částečně vyhlášen Evropsky významnou lokalitou. Díky nepřerušené kontinuitě starých stromů, ponechaných dřevěných torz a jedinečného přírodního prostředí, zde nachází své přirozené podmínky evropsky významní živočichové.
V oboře je chován muflon obecný, daněk skvrnitý a prase divoké. V areálu obory je však možné setkat se i se zajícem polním, veverkou obecnou, kunou lesní, tchořem tmavým, liškou obecnou, jezevcem, lasicí kolčavou i hranostajem, případně s vydrou říční. V korunách stromů i na obloze je možné spatřit čápa černého, jestřába lesního, krkavce velkého, oba druhy holubů, datla černého, žlunu zelenou, různé druhy sov. Neodmyslitelnou součástí obory je díky několika vydatným pramenům pstruhové a rybniční hospodářství.
Během druhé světové války došlo k značnému poškození oborního plotu a úniku zvěře do okolních lesů. Obora byla ponechána svému osudu.
Až do roku 1948 bylo vlastníkem obory Arcibiskupství olomoucké, kterému byl tento majetek po Únoru zestátněn. V roce 1960 tehdejší Lesní závod Frenštát pod Radhoštěm Severomoravských státních lesů započal s obnovou hukvaldské obory. V letech 1971-1974 došlo k jejímu rozšíření na dnešních 457 hektarů, zejména připlocením sousedního kopce Kazničova.
Dalším historickým mezníkem v bohaté historii jubilující obory byl první říjen 2014, kdy v rámci majetkového narovnání mezi státem a církvemi přešla obora do vlastnictví Biskupství ostravsko-opavského a nyní její provoz zajišťují zaměstnanci Biskupských lesů.
Samozřejmě když hovoříme o druzích zvěře, které jsou obyvateli obory v Hukvaldech, nemůžeme zapomenout na jeden unikátní druh lišky. Je to Liška Bystrouška. Pod korunami zdejších lesních velikánů totiž čerpal inspiraci pro svou tvorbu světoznámý hudební skladatel Leoš Janáček, který se v Hukvaldech narodil.
Na památku premiéry Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky byla v oboře v červnu 1959 instalována bronzová socha lišky Bystroušky. Sochu nechali pořídit lesníci a myslivci ostravského regionu a jejím autorem je akademický sochař Karel Vávra. Současná socha je ovšem kopií, kterou po jejím zcizení v roce 2015 vytvořil s pomocí moderní 3D technologie sochař Adam Krhánek.
Jen ještě malý, leč zajímavý návrat na hukvaldský hrad. Jeho pevnostní charakter přispěl k tomu, že zde vzniklo vězení, nejprve pro provinilé kněze. První zmínka o vězení pochází z roku 1559. Snad nejvíce známým vězněm tohoto vězení byl olomoucký kanovník Jan Philopon Dambrowsky. Ten otrávil několik biskupů a vězněm zde byl v letech 1585-1587. Kněžské vězení bylo v druhé polovině osmnáctého století přemístěno na jiný hrad v držení biskupství – Mírov.
Obora Hukvaldy je prostředím, kde se snoubí lesnictví, myslivost, rybářství, ochrana přírody, cestovní ruch s kulturou, krajinářstvím a historií. Rozhodně je dobrým tipem na výlet, a to nejen vzhledem k jejím narozeninám.
Oldřich KOUDELKA
Ilustrační snímky archív autora      
vychází v 6:35 a zapadá v 19:14 vychází v 20:10 a zapadá v 7:29 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...