Časopis Myslivost

Září / 2017

Vývoj metání černé zvěře v okrese Žďár nad Sázavou v letech 2006-2015

Myslivost 9/2017, str. 52  Ladislav Holeš
Podnětem k vyhodnocení průběhu metání černé zvěře byl pro mne zveřejněný článek Ing. Ctirada Rakušana v časopise Svět myslivosti 2/2011 článek z výzkumu německých kolegů, kteří se vývojem metání černé zvěře zabývali, a výsledkem bylo konstatování, že černá zvěř metá v průběhu celého roku.
Metáním černé zvěře a jeho vývojem v jednotlivých letech jsme se zabývali s jednatelem OMS Žďár nad Sázavou Oldřichem Sedlářem již od roku 2008 a v roce 2011 jsem provedl vyhodnocení metání černé zvěře v okr. Žďár nad Sázavou v letech 2008-2011, které bylo zveřejněno v časopise Myslivost. Není možné se proto divit, že při studiu na České zemědělské univerzitě v Praze, Fakultě lesnické a dřevařské, v oboru Provoz a řízení myslivosti jsem si vybral toto téma jako cíl své bakalářské práce. Vedoucím mé bakalářské práce byl současný přední český odborník na černou zvěř Ing. Miloš Ježek, Ph.D.
Téma práce bylo zaměřeno na průběh metání prasete divokého v honitbách okresu Žďár nad Sázavou v letech 2006- 2015, bylo sledováno metání selat v jednotlivých měsících daného roku a jeho porovnání s vývojem počasí v době metání a následné vyhodnocení a porovnání vlivů.
V rámci kontroly ulovené spárkaté zvěře jsou na OMS Žďár nad Sázavou odevzdávány kromě trofejí ulovené spárkaté zvěře také markanty (spodní čelisti) samčí, samičí a mladé spárkaté zvěře jako důkaz skutečně provedeného lovu. Na základě stanovených kritérií se tyto předložené čelisti posuzují a vyhodnocují.
U černé zvěře se posuzuje věk ulovených prasat divokých podle vývoje chrupu u kusů do 2 let věku a u starších kusů podle opotřebení chrupu.
Z předložených čelistí byl vybrán vzorek čelistí selat ve věku do jednoho roku, u kterých byl stanoven věk podle vývoje chrupu. K dispozici byly i doby lovu jednotlivých selat, od kterých bylo odečten stanovený věk selete, a tím byly získány doby metání selete podle jednotlivých měsíců v daném roce.
Aby byla shromažďovaná data reprezentativní, byly v průběhu deseti let používány čelisti ze stejných honiteb. Honitby, z nichž byly čelisti použity, byly rovnoměrně rozmístěny v ploše celého okresu Žďár nad Sázavou.
Do tabulek za každý vyhodnocovaný rok byl uložen datum ulovení selete, určení věku selete a stanovení doby metání selete. V každém roce bylo posuzováno 98 čelistí ulovených selat podle stanovených kritérií. Celkově tak bylo vyhodnoceno 980 čelistí selat prasete divokého a na základě získaných dat bylo vyhodnoceno metání v každém posuzovaném roce.
Dále z údajů ČHMÚ byly zjištěny údaje průměrných teplot pro měsíce leden, únor a březen v Kraji Vysočina a porovnány s průměrnými teplotami měsíců leden, únor a březen v jednotlivých posuzovaných letech a vyslovení hypotézy vlivů na metání selat.
Ze zjištěných dat a po jejich vzájemném porovnání lze konstatovat, že nepříznivé klimatické podmínky v lednu, únoru a březnu způsobují úmrtnost části metaných selat a zároveň zjištění, že bachyně, kterým jejich selata uhynula, šly do nové říje a následně metaly selata v letních měsících - v červnu, červenci a srpnu. Příkladem může být například zima roku 2008/2009, kdy z vývoje počasí v této zimě podle údajů meteorologické stanice Svratouch je zřejmé, že měsíc leden byl mrazivější, ale s poměrně nízkou sněhovou pokrývkou do 12 cm. Měsíc únor byl mrazivý s teplotami klesajícími hluboko pod bod mrazu a sněhovou pokrývkou 64 cm. Koncem února 2009 přišla obleva a v březnu již byly teploty okolo nuly a postupně se oteplovalo.
Průměrné teploty pro kraj Vysočina a měsíc leden jsou -3,3 °C, pro měsíc únor jsou v kraji Vysočina průměrné teploty -1,5 °C a pro měsíc březen jsou průměrné teploty +2,1 °C. V lednu 2009 byly teploty o 1,1 °C nižší, v únoru 2009 o 0,2 °C nižší a v březnu 2009 o 0,3 °C vyšší než teploty průměrné.
Tento vývoj počasí koresponduje s vývojem metání určeného ze sebraných čelistí. Podle mého názoru část selat metaných v únoru uhynula, o čemž svědčí nízké procento ulovených selat z února 2009 a následné metání bachyní v měsících červen a červenec. Bachyně, jimž selata metaná v únoru uhynula, šly do náhradního chrutí.
Obecně ale lze za dané vyhodnocované desetileté období konstatovat, že bachyně v honitbách okresu Žďár nad Sázavou metají selata v drtivé většině v jarních měsících, a pokud jsou ideální klimatické podmínky (mírná zima), je to až 90 % bachyní metajících na jaře, jak je patrné z grafu za rok 2013.
Jak je patrné z výše uvedených zjištěných skutečností, nelze tedy tvrdit, alespoň v rámci okresu Žďár nad Sázavou, že bachyně prasete divokého metají v průběhu celého roku, ale naopak drtivá většina bachyní metá v jarních měsících, a to 70-90 % v závislosti na vývoji počasí v daném zimním období.                                                            
Bc. Ladislav HOLEŠ 

Grafy znázorňující procentuální zastoupení metání bachyní v jednotlivých měsících ve sledovaných letech




 
vychází v 4:50 a zapadá v 21:12 vychází v 10:19 a zapadá v 0:16 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...