Časopis Myslivost

Leden / 2018

Problémy myslivosti je potřeba řešit systematicky

Myslivost 1/2018, str. 28  Lubomír Hajný
Rozhovor s odcházejícím ministrem zemědělství Marianem Jurečkou
 
Mohu vás, prosím, jakožto odcházejícího ministra zemědělství, požádat za čtenáře Myslivosti o jakési shrnutí z pohledu k myslivosti, myslivcům a ochraně přírody a krajiny ve vašem funkčním období?
 
Pokud bych měl shrnout, co vše jsme za dobu mého působení v roli ministra zemědělství dělali v oblasti myslivosti, bylo toho hodně. Stejně jak to bývá v životě, něco se podařilo úplně, něco méně. V každém případě je nutné zmínit, že čtyři roky jsou na některé změny příliš krátká doba, aby se stihly projevit konkrétní dopady a mohla se vyhodnotit jejich efektivita. Přesto mohu uvést, že se nám podařilo udělat celou řadu změn a opatření, které přispěly ke zlepšení těch nejzásadnějších problémů.
Ze svého pohledu k největšímu z problémů řadím celkový vývoj myslivosti v posledních desetiletích. Ten znamenal velmi často odklon od původního širokého významu i obsahu myslivosti směrem k „pouhému“ lovu, a to ještě jen spárkaté zvěře. Významný úbytek drobné zvěře způsobený mnoha faktory nemotivuje myslivce v regionech, aby se pokusili tento vývoj změnit.
Bohužel myslivost negativně ovlivňuje rostoucí průměrný věk myslivců a nezájem mladých o ni a někdy i celková rezignace dělat něco zadarmo ve prospěch komunity myslivců.
Za dlouhodobý problém považuji rostoucí početní stavy některých druhů spárkaté zvěře, zejména divokých prasat. To má vliv na škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách a pozemcích.
 
Co se tedy konkrétně podařilo prosadit?
 
Během mého působení v úřadu se podařilo novelizovat vyhlášku o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Důvodem pro předložení tohoto návrhu byla právě nutnost úpravy početních stavů zvěře, a tím i snížení narůstajících škod na lesních porostech, zemědělských plodinách a obecně na pozemcích. Konkrétně se jedná například o rozšíření doby lovu prasete divokého na celý rok. Dále u mladé zvěře jelena evropského, daňka skrvnitého a muflona došlo k prodloužení doby lovu do konce března. Též byla schválena i drobná změna v době lovu pomocí loveckého dravce u bažanta obecného a u jezevce lesního.
 
Neuralgickým bodem jsou neúměrně vysoké stavy černé zvěře…
 
Početní stavy nejen černé zvěře i škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách a lesních kulturách je však nutné řešit systematicky. Proto jsem se rozhodl přistoupit i k novelizaci zákona o myslivosti. Hlavním cílem zákona je snížení stavů přemnožených druhů spárkaté zvěře. K tomu měla novela dát myslivcům i držitelům honiteb několik nástrojů. Novelou jsme chtěli nastavit pravidla pro přikrmování a vnadění zvěře za účelem lovu. Například mělo být omezeno množství krmiva předkládané na vnadiště pro přilákání zvěře, přičemž pro umístění vnadiště měl být nutný souhlas vlastníka pozemku. Pro vnadění dosud žádná právní úprava neexistuje.
 
Mnoho návrhů v novele ale vyvolalo doslova vlnu diskuzí…
 
Jsem si dobře vědom, že novelou zákona o myslivosti jsme otevřeli velmi složité diskuse nad velkým problémem současné krajiny, kterým je udržitelné obhospodařování velkých ploch. Dopad ne vždy optimálního hospodaření na velkých plochách na zvěř a myslivost není jistě jediný a pro většinu lidí ani prvořadý. Daleko důležitější jsou otázky degradace vlastností půdy, vodní a větrná eroze, zanášení vodotečí, rybníků, nádrží a mnohé další. Přestože novelizace zákona o myslivosti nebyla úspěšná, do jisté míry prokázala, že je možné nalézt alespoň dílčí řešení.
 
Myslivci stále poukazují na nevhodnou pestrost plodin a pěstování plodin v obrovských půdních blocích…
 
V novele byl právě proto návrh, že zemědělci zmenší pole s jednou plodinou, protože ve velkých polích osetých jednou plodinou se divoká prasata zdržují celé dny a myslivci je mohou jen obtížně lovit. Navrhovaná výměra byla maximálně 30 hektarů, případně by bylo možné pole rozdělit pásem s jinou plodinou o šíři aspoň 12 metrů. Pokud by tento postup zemědělec nedodržel a nepodílel se tedy tímto způsobem na prevenci škod způsobených zvěří na jeho produkci, neměl by nárok na náhradu případné škody. Vlastníci honebních pozemků by vůbec měli být více zapojeni do plánu lovu a jeho kontroly. Myslivci by naopak plnění plánu lovu prokazovali například předložením pírek z ulovených kusů divokých prasat. Za nesplnění plánu lovu hrozila myslivcům pokuta až do výše 200 tisíc korun.
 
Myslivci se ale báli nastartování tvorby nových honiteb…
 
Od počátku jsem říkal, že podstatnou informací v souvislosti s novelou zákona o myslivosti bylo rozhodnutí o tom, že novela zákona nebude otvírat proces tvorby honiteb a měnit minimální výměru. Byl jsem připraven, že pokud by nebyla v průběhu dalšího projednávání tato podmínka splněna, pak by Ministerstvo zemědělství usilovalo o přerušení legislativního procesu a stažení této novely z dalšího projednávání. Připravenou novelu akceptovala jak Agrární komora ČR, tak i Českomoravská myslivecká jednota.
Návrh novely zákona byl v březnu 2017 schválen vládou a postoupen k projednání do Parlamentu ČR. Bohužel k jejímu projednání nedošlo. Pevně věřím, že i nové vedení resortu bude v započaté novelizaci pokračovat, a to mimo jiné i v souvislosti s negativními jevy, zejména výskytem afrického moru prasat a stále častějšího křížení jelena siky a jelena evropského.
 
Jaké další vstřícné kroky vzhledem k myslivcům či myslivosti byste rád zdůraznil, co se za vašeho působení podařilo domluvit a dojednat?
 
V rámci několika novel došlo k úpravě podmínek poskytnutí příspěvku na pořízení, případně výrobu a instalaci odchytových zařízení pro prase divoké, konkrétně se snížila potřebná honební plocha pro jedno zařízení z 250 ha na 150 ha. Myslivecká veřejnost však tento způsob lovu prozatím bohužel příliš nevyužívá.
Jsem rád, že s novou společnou zemědělskou politikou se podařilo nastavit podporu biopásů, které už začínají být v krajině vidět. Přispívají k větší biodiverzitě, k rozčlenění velkých půdních celků a také vytvářejí kryt pro drobnou pernatou zvěř v honitbách. Podařilo se nám rovněž rozšiřovat množství krmných a bílkovinných plodin, které také poskytují lepší kryt pro drobnou zvěř a jsou pozitivním přínosem pro myslivost v České republice.
Aktivní se snažíme být při monitorování plánovaných sečí a tím se snažíme snižovat ztráty na zvěři. Je k tomu vytvořena speciální aplikace, kterou Ministerstvo zemědělství podporuje. Hledáme i nové možnosti a technologie v praxi, které by mohly zabránit zranění či usmrcení zvěře stroji, určenými pro sečení píce.
Ministerstvo zemědělství vlastníkům honebních pozemků a uživatelům honiteb zajistilo také poskytování celoroční poradenské a informační služby (VULHM a LDF ČZÚ).
 
Předmětem mnoha debat ale byl i seznam nepůvodních a invazních druhů…
 
V loňském roce jsme zahájili jednání k problematice invazních nepůvodních druhů s Ministerstvem životního prostředí. Záležitost implementace Nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně přírody a krajiny je velmi složitá, neboť se jedná zejména o otázku rozdělení kompetencí při nakládání s nepůvodními a invazními druhy živočichů a rostlin v budoucnu.
S rybářstvím souvisí nařízení Rady o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře. Nakládání s těmito nepůvodními a invazními nepůvodními organismy v lesnictví, myslivosti a rybářství, chce Ministerstvo zemědělství z části ošetřit složkovými zákony, na kterých se momentálně intenzivně pracuje. Prozatím se však nepodařilo s Ministerstvem životního prostředí nalézt shodu a záležitost bude otázkou dalšího jednání mezi resorty.
Naším cílem je dosáhnout toho, aby nedošlo k neuváženému omezení hospodaření v krajině a s dlouhodobě prověřenými organismy bylo nakládáno podle dosavadních složkových zákonů.
V této souvislosti vnímáme spojení subjektů hospodařících v krajině a jejich předběžnou opatrnost k potenciálním omezením, aby nedošlo k problémům způsobeným neadekvátní ochranou některých druhů. Příkladem může být kormorán velký, krkavec, bobr evropský a další.
 
Aktuální je stále situace kolem ohniska afrického moru prasat na Zlínsku …
 
Africkému moru prasat, který se objevil na Zlínsku jsem letos věnoval opravdu velkou pozornost. Od chvíle, kdy epidemie propukla, přistupujeme k celé situaci s mimořádnou vážností. Hlavním cílem je udržet nákazu na co nejmenším území a populaci prasete divokého zde zcela zlikvidovat.
Od vypuknutí epidemie vydala Státní veterinární správa několik mimořádných veterinárních opatření platných pro rozdílné oblasti. Jejich cílem bylo zamezit rozšíření nemoci z epicentra nákazy a současně snížit početní stavy černé zvěře i v přiléhajících oblastech.
Ohnisko nákazy o rozloze 57 km2 bylo ohraničeno pachovými a elektrickými ohradníky v takovém rozsahu, aby nakažená prasata divoká minimálně migrovala.
Současně byly v této oblasti ponechány nesklizené zemědělské plodiny, konkrétně především kukuřice, aby prasata měla dostatek krytu a potravy. Rovněž byl zakázán vstup veřejnosti do tohoto prostoru.
Lov prasat v oblasti je povolený pouze do odchytových zařízení (proběhla instalace celkem 31 těchto zařízení) a odstřel prasat mohou provádět pouze speciálně proškolení lovci. Současně se snažíme naše zkušenosti s postupy proti této chorobě sdílet s dalšími státy, abychom přispěli zamezení šíření po Evropě. Informovanost a rychlost zde hraje velmi důležitou roli.
Vzhledem k vážnosti situace byla ke spolupráci přizvána i Policie České republiky. Policejní střelci využívají i tlumiče, přístroje pro noční vidění a termovize, což sami myslivci z ekonomických, legislativních nebo provozních důvodů nemohou. Mimo to se zavedením systému pobídek cestou zástřelného, nálezného a náhrad snažíme motivovat mysliveckou veřejnost k snížení počtu divokých prasat. V samotném centru výskytu moru, v tzv. červené oblasti, za každý odlovený kus v této oblasti náleží lovci zástřelné ve výši 4000 korun, uživateli honitby pak ještě náhrada za zvěřinu, a to v sazbách 1000, 2000 nebo 3200 korun podle věku divokých prasat. Za veškerou aktivitu, součinnost a trpělivost v souvislosti s africkým morem prasat všem myslivcům děkuji.
Rád bych využil této příležitosti a vyzval uživatele honiteb v celé České republice i jednotlivé myslivce, aby odpovědně lovili černou zvěř a tím se aktivně podíleli na naplňování mimořádných veterinárních opatření, které umožnily intenzivní lov všech věkových kategorií prasete divokého, včetně využití i některých dosud zakázaných technik lovu. Rovněž bych chtěl vyzvat i zemědělce ke spolupráci s uživateli honiteb. Pomoci mohou například průseky na polích, které zefektivní lovecké příležitosti. Sníží se tak početní stavy prasat, ale i samotné škody na zemědělských plodinách a pozemcích.
 
Mohu požádat o nějaký vzkaz na závěr?
 
Je na myslivcích, jak dokážou komunikovat s politiky, vlastnickými a hospodařícími subjekty ale i laickou veřejností. Bez hodně práce a úsilí to ale nepůjde. Do této práce vám všem přeji hodně sil a energie, neboť věřím, že je to důležité a výsledek bude stát za to.
zpracoval Lubomír HAJNÝ
 
vychází v 7:30 a zapadá v 17:59 vychází v 16:46 a zapadá v 2:21 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...