Časopis Myslivost

Říjen / 2018

Práva nájemce honitby plynoucí z omezení při výkonu práva myslivosti

Myslivost 10/2018, str. 40  Václav Holý
V mé advokátní a taktéž myslivecké praxi se v poslední době stále častěji setkávám s problémem existence omezení výkonu práva myslivosti. Proto jsem se rozhodl navázat na diskuzi, jež na toto téma na stránkách časopisu Myslivost probíhala od roku 2008 a dospěla k závěru, že je velmi obtížné domoci se slevy na nájemném v případě omezení nájemce v užívání honitby. Tento závěr se mi nezdál správný, a proto jsem se rozhodl této otázce věnovat podrobněji v tomto článku.
 
Tehdejší diskuze probíhala ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (tzv. „starý“, dále jen „SOZ“), jenž pozbyl účinnosti dne 31. prosince 2013. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tzv. „nový“, dále jen „NOZ“), nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014.
S ohledem na to, že NOZ do určité míry posílil pozici nájemce (uživatele) honitby, je třeba po tomto datu vždy vyjasnit, zdali se příslušný právní vztah ze smlouvy o nájmu honitby řídí SOZ či NOZ.
V druhé části tohoto článku se budu věnovat vyjasnění otázky obsahu práva myslivosti. Následně se budu věnovat podstatě a právní úpravě nájmu honitby, včetně řešení otázky, kdy se na vztah plynoucí z nájmu honitby použije SOZ a kdy NOZ.
Na toto naváži shrnutím potenciálních omezení výkonu práva myslivosti, s nimiž jsem se setkal ve své myslivecké praxi, o nichž jsem slyšel od mysliveckých přátel a dočetl se na stránkách odborného tisku.
Za klíčovou pokládám pátou část, v níž bych se věnoval právům nájemce plynoucím z existence těchto omezení.
 
Právo myslivosti
 
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „ZoM“), vymezuje právo myslivosti jako souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků (§ 2 písm. h) ZoM).
Z hlediska právní klasifikace bylo právo myslivosti za účinnosti SOZ tzv. právem (§ 118 SOZ), a to jako věcné právo nebo věcné právo k věci cizí (viz judikát NS ČR, sp. zn. 22 Cdo 3006/2002), a od účinnosti NOZ je tzv. věcí (§ 489 NOZ), a to věcí nehmotnou a věcí movitou (§ 498 NOZ), jejíž podstatou je opět věcné právo nebo věcné právo k věci cizí.
Právo myslivosti se pak realizuje zákonem a na jeho základě správními rozhodnutími definovaných územních celcích – honitbách (§ 2 písm. i) ZoM).
 
NÁJEM HONITBY jakožto přenechání výkonu práva myslivosti v určitém území
 
ZoM vymezuje honitbu jako soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona (§ 2 písm. i) ZoM).
K právní podstatě institutu nájmu honitby se ZoM nijak blíže nevyjadřuje (§ 33 ZoM), proto nezbývá než vycházet z rozhodovací praxe soudů.
V této souvislosti je třeba zdůraznit nález Ústavního soudu ČR ze dne 3.6.2009, sp.zn. I. ÚS 104/06, v němž Ústavní soud vzal za své závěry Ministerstva zemědělství ČR, podle nichž: „Předmětem této smlouvy je nájem honitby, tedy objektu, který je ryze veřejnoprávním institutem … S takovým institutem nelze ztotožňovat soubor pozemků, které se v hranicích honitby nacházejí. Ministerstvo zemědělství konstatovalo, že smlouva o nájmu honitby je tudíž zcela jiným typem smlouvy než smlouva o nájmu pozemku, ať již honebního nebo nehonebního.
Z dalších závěrů citovaného nálezu Ústavního soudu a jemu předcházející judikatury (např. nález ÚS ČR Pl. ÚS 34/03, rozsudek NSČR sp. zn. 22 Cdo 3006/2000, případně rozsudek NSČR sp. zn. 25 Cdo 1390/2003) pak plyne, že podstatou nájmu honitby je přenechání výkonu práva myslivosti v určité honitbě držitelem (pronajímatelem) honitby uživateli (nájemci) honitby (JUDr. Igor Pařízek, Honitba a její nájem in Právní rozhledy 22/2009).  
Obsah nájemního vztahu, tedy vzájemná práva a povinnosti pronajímatele a nájemce plynoucí z nájmu honitby, jsou v určitých aspektech specifických pro nájem honitby upraveny v § 33 ZoM.
Dále může být vzájemný vztah pronajímatele a nájemce vztahující se k nájmu honitby upraven též samotnou smlouvou o nájmu honitby.
Otázky, které nejsou upraveny zákonem ani smlouvou o nájmu honitby, ZoM podřizuje ustanovením „občanského zákoníku o nájmu.“ (§ 33 odst. 9 ZoM) S ohledem na nabytí účinnosti NOZ bude třeba určit, zdali se konkrétní smlouva o nájmu honitby bude řídit SOZ, jenž byl účinný do 31. prosince 2013 (včetně), nebo NOZ, jenž je účinný od 1. ledna 2014 (včetně).
Pro posouzení, jakým právem se bude řídit daná smlouva o nájmu honitby, je rozhodné datum jejího uzavření. Zjištění, jakými právními předpisy se smlouva o nájmu honitby řídí, je nezbytné pro určení přesných nároků nájemce z neplnění smlouvy o nájmu honitby ze strany pronajímatele.
 
Smlouvy o nájmu honitby uzavřené do 31. prosince 2013 (včetně)
 
Tyto smlouvy byly uzavřeny ještě za účinnosti SOZ. Dnes účinný NOZ ve svých přechodných ustanoveních v § 3028 odst. 3 uvádí, že obecně se závazkové vztahy vzniklé před nabytím účinnosti NOZ řídí dosavadními právními předpisy. Pro případ nájmu NOZ v § 3074 odst. 1 stanoví jako výjimku z této zásady, že nájem se ode dne účinnosti NOZ řídí NOZ, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem. Tato výjimka však neplatí pro nájem movité věci, ani pro pacht.
Co se týče právní povahy smlouvy o nájmu honitby, je v právní nauce sporné, zda se jedná o zcela samostatný institut, o nájem věci movité či o pacht.
Z praktického hlediska dospíváme však k závěru, že určení přesné právní povahy smlouvy o nájmu honitby není pro účely zjištění, zdali se smlouvy o nájmu honitby uzavřené do 31. prosince 2013 (včetně) řídí SOZ nebo NOZ, relevantní, neboť:
- pokud má smlouva o nájmu honitby uzavřená do 31. prosince 2013 (včetně) povahu zcela samostatného institutu, řídí se i nadále ustanoveními ZoM a ustanoveními SOZ o nájmu na základě § 3028 odst. 3 NOZ,
- pokud má smlouva o nájmu honitby uzavřená do 31. prosince 2013 (včetně) povahu nájmu věci movité či pachtu, řídí se i nadále ustanoveními ZoM a ustanoveními SOZ o nájmu na základě § 3074 odst. 1 věta druhá NOZ.
Lze tedy uzavřít, že smlouvy o nájmu honitby uzavřené do 31. prosince 2013 (včetně), se řídí i nadále ustanoveními ZoM a ustanoveními SOZ o nájmu.
 
Smlouvy o nájmu honitby uzavřené od 1. ledna 2014 (včetně)
 
Tyto smlouvy byly uzavřeny již za účinnosti NOZ a je třeba u nich dovodit, že odkaz obsažený v § 33 odst. 9 věta první ZoM nově odkazuje na obecnou úpravu nájmu dle § 2201 an. NOZ.
Použití úpravy pachtu dle § 2332 an. NOZ by muselo být výslovně stanoveno v zákoně a není možné je dovozovat např. pouze z povahy právního vztahu (užívání/požívání), jelikož použití úpravy nájmu je právě dáno výslovně ustanovením zákona.
Lze tedy uzavřít, že smlouvy o nájmu honitby uzavřené od 1. ledna 2014 (včetně), se řídí ustanoveními ZoM a obecnými ustanoveními NOZ o nájmu.
 
Shrnutí: V praxi byla většina smluv o nájmu honitby uzavřena do 31. prosince 2013 (včetně), a tudíž se řídí ustanoveními ZoM a ustanoveními SOZ o nájmu (odlišně např. JUDr. Ing. et Ing. Roman Ondrýsek, MBA, Ph.D. in: Myslivost 10/2016, kde autor vychází z toho, že se právní vztahy ze smluv o nájmu honitby řídí NOZ).
 
OMEZENÍ NÁJEMCE HONITBY při výkonu práva myslivosti
 
Zkušenosti nabyté výkonem myslivosti a poznatky z advokátní praxe a z odborné literatury mne inspirovaly k zamyšlení se nad konkrétními faktickými a právními skutečnostmi, které omezují možnost výkonu práva myslivosti v honitbě.
 
Mohou jimi být například:
a) neumožnění přístupu na cestní síť v honitbě, a to
- bráněním fyzickými překážkami ve využívání komunikací (vybudováním takových překážek nebo např. nezapůjčením klíčů od závor),
- bezdůvodným neudělením výjimky ze zákazu vjezdu motorovými vozidly na lesní komunikace.
Jakkoli právo myslivosti lze vykonávat i bez možnosti použití motorových vozidel na komunikacích v honitbě, nese s sebou takovýto výkon práva myslivosti značné obtíže a vícenáklady, například zakrmování, transport ulovené zvěře či i samotný přesun lovce vybaveného na večerní čekanou na vzdálenější zařízení k lovu se stává velice náročnou disciplínou, a ne každý myslivec je zároveň olympionikem.
 
b) způsob využívání zemědělských pozemků, a to nejvíce
- oplocením rozsáhlých travnatých pozemků elektrickým ohradníkem (což je bohužel podporováno v některých oblastech dotacemi) tak, že se až na drobnou zvěř stávají pro zbylou zvěř, tedy pro veškerou spárkatou, absolutně neprostupnými, z pohledu spárkaté zvěře se tak tato část honitby stává prakticky nehonební, znemožňuje pastvu zvěře, narušuje historické migrační tahy, o možnosti lovu ani nemluvě,
- pěstováním zemědělských monokultur v obrovských půdních celcích s přímou návazností na lesní porosty, což tvoří pro zvěř sice vynikající krytinu a poskytuje dostatek potravy, ale myslivec získává příležitost k lovu jen velmi obtížně.
 
c) vyjádřeného nesouhlasu vlastníka honebního pozemku s umístěním mysliveckého zařízení. Takový nesouhlas lze sice, za splnění podmínek stanovených v § 9 odst. 2 ZoM, překonat rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, ovšem pouze v případech mysliveckých zařízení určených pro přikrmování zvěře, nikoli u zařízení určených pro lov. Nelze opomíjet, že myslivec chová zvěř kromě jiného právě lovem.
 
d) lidskou aktivitou v honitbě, a to
- rušením zvěře a ruku v ruce s tím i jejího lovu nejrůznějšími kulturními a sportovními aktivitami, k nimž mají občané oporu v zákoně, jednak v ustanovení o obecném užívání lesa (§ 19 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon), jednak v ustanovení o volném přístupu do krajiny (§ 63 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Pro představu takových činností lze uvést konání hromadných sportovních akcí, cyklistiku, běh, výlety, houbaření (jakožto „národní sport“), venčení domácích mazlíčků atd.
 
Výše popsaná omezení s sebou mohou přinášet při dosažení určitého stupně intenzity právní důsledky v podobě vzniku práv nájemce honitby domáhat se slevy z nájmu podle smlouvy o nájmu honitby a příslušných zákonných ustanovení (§ 33 ZoM spolu s ustanoveními o nájmu SOZ, případně NOZ, podle toho, jaký zákon byl účinný v době uzavření smlouvy).
 
PRÁVA NÁJEMCE HONITBY plynoucí z omezení při výkonu práva myslivosti
 
Smlouvy o nájmu honitby uzavřené do 31. prosince 2013 (včetně)
 
Podle § 664 SOZ je pronajímatel povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém ke smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat. Ve světle tohoto ustanovení je třeba vykládat níže uvedená ustanovení o slevě z nájmu.
Z § 673 SOZ plyne, že nájemce není kromě jiného povinen platit nájemné, pokud pro vady věci, které nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat způsobem dohodnutým, nebo nebyl-li způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze a určení věci. Tento extrémní případ, kdy by honitbu vůbec nebylo možno užívat, zřejmě nenastane.
Podle § 674 SOZ platí, že může-li nájemce užívat pronajatou věc z důvodů dle § 673 pouze omezeně, nebo jestliže při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků užitky z věci klesly z uvedených důvodů pod polovinu běžného výnosu, má nájemce nárok na přiměřenou slevu z nájemného. Tento případ podle mého názoru může nastat a nárok na slevu může nájemci – uživateli honitby – skutečně vzniknout. K vyčíslení přiměřené slevy a splnění podmínek pro její poskytnutí se vyjádřím společně pro SOZ a NOZ níže.
Podle § 675 SOZ právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem toto právo zakládajícím.
 
V praxi jednoznačně doporučujeme nájemné uhradit a následně se domáhat vrácení části odpovídající slevě slevy. Nikdy nedoporučujeme určit si výši slevu jednostranně a uhradit na jejím základě nájemné v nižší než sjednané výši.
 
Smlouvy o nájmu honitby uzavřené od 1. ledna 2014 (včetně)
 
NOZ poskytuje nájemci podstatně širší oprávnění k ochraně nájmu, než tomu bylo podle SOZ. Ustanovení § 2205 NOZ stanoví, že pronajímatel je povinen věc nájemci přenechat ve stavu způsobilém k ujednanému nebo obvyklému účelu, v tomto stavu ji udržovat, ale hlavně zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.
Dále § 2206 odst. 2 NOZ ukládá pronajímateli odevzdat nájemci věc se vším, co je třeba k řádnému užívání (typicky klíče od závor za předpokladu splnění podmínek).
Podle NOZ může nájemce honitby při porušení povinnosti pronajímatele zajistit mu nerušené užívání věci (§ 2205 písm. c) NOZ) vznášet požadavky na poskytnutí přiměřené slevy, prominutí nájemného, popřípadě dát pronajímateli výpověď bez výpovědní doby (§ 2208 odst. 1 NOZ a § 2212 odst. 3 NOZ). Neuplatní-li nájemce právo na slevu do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepřizná, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění (§ 2208 odst. 3 NOZ).
K vyčíslení přiměřené slevy a splnění podmínek pro její poskytnutí se vyjádřím společně pro SOZ a NOZ níže. Nově je dána nájemci taktéž možnost, aby se přímo sám bránil rušivým zásahům třetích osob (§ 2211 NOZ).
 
S ohledem na dlouhodobost trvání vztahu z nájmu honitby si taktéž lze představit použití § 1765 NOZ, kdy by se nájemce s ohledem na změnu okolností mohl domáhat změny podmínek smlouvy o nájmu honitby. Umím si představit jeho aplikaci zejména v situaci, kdy by například došlo k podstatné změně stavů zvěře v honitbě vlivem změn přírodních podmínek.
 
Společný pojem „přiměřená sleva z nájemného“
 
Ohledně možnosti domoci se přiměřené slevy bych si dovolil polemizovat se závěry předchozích článků na toto téma zveřejněných v časopise Myslivost (JUDr. František Kollár Elektrické ohradníky v honitbách in: Myslivost 12/2010 a Mgr. Ondřej Zemandl, K některým právním otázkám pastevectví v honitbě in: Myslivost 12/2011). Z citovaných článků dovozuji, že poměrně výrazným způsobem opíraly své závěry o určitou analogii se situací nájmu zemědělských nebo lesních pozemků (snížení výnosů/úlovku).
 
Podle mého názoru je však třeba posuzovat omezení výkonu práva myslivosti ve vztahu ke specifikům konkrétního předmětu nájmu jako celku, nikoli pouze ve vztahu k ekonomickým kritériím (rozsudek NSČR sp. zn. 28 Cdo 2170/2009).
Je přitom zřejmé, že plán lovu (úlovek) bude naplněn i přes daná omezení, jinak by se uživatel honitby vystavil sankcím, nicméně výkon práva myslivosti je mnohem širší, nese s sebou i požadavek na určitou kvalitu a určitou míru pohody při jeho výkonu (myslivost je volnočasová aktivita, kterou zpravidla ani nájemce honitby neprovozuje za účelem zisku).
Pojem přiměřenosti se tak bude vykládat obdobně jako u práva na přiměřenou slevu v případě vad věci (např. Nejvyšší soud cituje v usnesení ohledně nájmu, sp. zn. 26 Cdo 4371/2016, svá rozhodnutí týkající se přiměřené slevy za vady kupované věci, sp. zn. 21 Cdo 5236/2007).
Jádrem argumentace nájemců, pokud se věc nepodaří vyřešit smírně, by tedy podle mého názoru měl být kvalitně zpracovaný znalecký posudek zabývající se konkrétními omezeními při výkonu práva myslivosti v dané honitbě a kvantifikující znalecky ztížení výkonu činností nezbytných pro výkon práva myslivosti. Na jeho základě by mělo být možno se domoci slevy přiměřené těmto omezením, případně i cestou podání žaloby.
 
  •  
 
Na základě zhodnocení právní úpravy obsažené v SOZ a v NOZ jsem dospěl k závěru, že jsou-li dána omezení nájemce v užívání honitby v určitém kvalifikovaném rozsahu, je pro nájemce smysluplné pokusit se domáhat slevy na nájemném za užívání honitby.
Úprava NOZ je v tomto směru příznivější, než byla historická úprava obsažená v SOZ, nicméně právě úpravou obsaženou v SOZ se bude řídit většina v současnosti uzavřených smluv upravujících nájem honitby.
Nájemce by měl v každém případě svůj nárok na slevu založit na kvalitně zpracovaném znaleckém posudku ohledně omezení v užívání honitby, na jehož základě půjde s rozumným pronajímatelem dosáhnout shody na výši slevy. Právo na slevu je třeba v zásadě uplatnit vždy nejpozději do 6 měsíců, od dne, kdy byly nebo mohly být zjištěny skutečnosti, které je zakládají.
V případě, že by se shodu nepodařilo nalézt, nájemcům nedoporučujeme jednostranně hradit nižší než sjednané nájemné, ale případný nárok na slevu bychom doporučovali vymáhat nezávisle na platbách nájemného.
Závěrem bych chtěl poděkovat Honzovi Čechovi, kolegovi z kanceláře a myslivci, za pomoc s přípravou podkladů pro tento článek.
Ing. Mgr. Bc. Václav HOLÝ
autor je myslivec a advokát
vychází v 4:50 a zapadá v 21:12 vychází v 23:01 a zapadá v 6:37 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...