Ačkoliv první samonabíjecí pušky vznikly již před první světovou válkou, myslivci si od nich zachovávali docela dlouho určitý odstup a zdrženlivost. Platilo to dokonce i poté, co druhá světová válka prokázala spolehlivost samonabíjecích pušek – asi nelepším důkazem spolehlivosti těchto zbraní byly americké pušky M1 (tzv. Garand) a ruské pušky SVT 40. Obě dvě tyto zbraně existovaly i v provedení pro odstřelovače.
Přesto ani po druhé světové myslivci samonabíjecí kulovnice nepřijali. Vytýkali jim nedostatečnou přesnost a do jisté míry i neetičnost, o samonabíjecích zbraních se mluvilo dokonce jako o „zbrani hromadného ničení“ nebo „automatech pro řezníky“.
Prolomit tento přístup se snažilo několik výrobců, například Heckler & Koch poměrně dlouho nabízel civilní verzi své armádní pušky G3, ale úspěch těchto zbraní u myslivecké obce byl prakticky nulový.
Průlom nastal až v roce 1966, kdy Marcel Olinger a Bruce Warren Browning (vnuk slavného Johna M. Browninga) zkonstruovali pro belgickou FN zcela novou samonabíjecí kulovnici. Výroba se rozběhla v roce 1967 a puška dostala označení BAR. V průběhu 70. a 80. let 20 století si tato puška vybojovala reputaci extrémní spolehlivosti a současně dostatečné přesnosti. Kromě toho se i vzhledem blížila klasické opakovací kulovnici a myslivci ji přijali.
V průběhu 90. let a na přelomu tisíciletí se, kromě jiného i v souvislosti s rostoucími stavy černé v Evropě, samonabíjecí kulovnice stávaly čím dál běžnějším obsahem mysliveckých skříní a trezorů na zbraně. Přijetí samonabíjecích kulovnic ovšem stimulovalo i další výrobce k vývoji samonabíjecích kulovnic. Jedním z nich byla firma J.P. Sauer & Sohn, která v roce 2006 představila svoji kulovnici model 303.
Pokud se podíváme na Sauer 303 z technické stránky, pak se jedná o samonabíjecí kulovnici se závěrem uzamčeným rotací závorníku. Uzamčení se realizuje šesti ozuby ve třech řadách, nosič závorníku je poháněn spalnými plyny odebíranými z hlavně přes píst s krátkým pohybem. O vyhazování se stará odpružený vyhazovač nesený na čele závorníku.
Vratná pružina je uložená pod hlavní, uvnitř předpažbí. Píst se opírá o poměrně hmotný blok, který spojuje dvě táhla, která blok spojují s nosičem závorníku. Je to právě poměrně značná hmotnost bloku, která svojí setrvačností zajišťuje vysokou spolehlivost zbraně v širokém rozsahu hmotností střel i pracovních teplot.
Hlava závorníku svými ozuby uzamyká do hlavně, pouzdro závěru je z vysokopevnostní hliníkové litiny. Samotný závěr je ocelový, nosič závorníku je jemně kroužkovaný.
Bicí a spoušťový mechanismus pracuje s vnitřním kladívkem, spoušť nemá napínáček. Bicí mechanismus se napíná pohybem závěru vzad. Napínací rukojeť závěru je na pravé straně zbraně, poměrně krátká, ale postačující k jistému ovládání zbraně i v rukavicích.
Zásobování zbraně náboji je z jednořadého zásobníku. Standardně ke zbrani patří zásobník na dva náboje, ale lze dokoupit i zásobník na pět nábojů. Záchyt zásobníku se ovládá poměrně rozměrným kulatým tlačítkem před šachtou zásobníku, mírně zapuštěným pod úroveň předpažbí. Zásobník je ocelový.
Zbraň je vybavena manuální pojistkou umístěnou na temeni pouzdra závěru. Pojistka při zajištění částečně uvolní bicí pružinu, při odjištění ji znovu plně napne. Hmatník je poměrně rozměrný a jeho polohu jistí ještě kulaté tlačítko, které je třeba před manipulací s pojistkou stlačit.
Kulovnice je standardně osazena poměrně hrubými otevřenými mířidly. Muška má v sobě vložku z červeného světlovodného vlákna, hledí má půlkulatý zářez ve vysokém trojúhelníkovém plátku, pokrytém výraznou žlutou barvou. Pokud je to přání uživatele, může toto hledí nahradit naháňková lišta (tzv. batue).
Vzadu na horní ploše pouzdra závěru jsou dva kusy instalační lišty MilStd 1913, tzv „picatinny“. Tyto kousky lišty jsou integrální součástí pouzdra závěru. Sauer byl v roce 2006 jeden z prvních, kdo začal na loveckých zbraních tyto původně armádní lišty standardně instalovat a myslím, že v tom předběhl tak trochu dobu.
Současný katalog nabízí celkem deset různých modelů kulovnice Sauer 303, z nich čtyři jsou zapažbené v ořechu, zbytek v plastu. Nemůže chybět pažba s dírou pro palec, jak v plastu, tak v ořechu. Pažby jsou osazené rychloupínacími poutky na nosný řemen.
Sauer 303 je zbraň s minimálními nároky na údržbu. Prakticky není rozebíratelná. Uživatelská příručka sice popisuje sejmutí pažby a předpažbí, ba dokonce i sejmutí hlavně, osobně to ale nepovažuji za součást běžné každodenní údržby. K čištění hlavně se doporučuje protahovací šňůra (tzv. bore snake), v případě čištění hlavně klasickým vytěrákem je dobré použít nějaké vhodné vodítko vytěráku (chránítko ústí) a pokud možno vždy čistit hlaveň s vyjmutým zásobníkem a závěrem zachyceným v zadní poloze, tak aby nečistoty nepadaly dovnitř do pouzdra závěru.
Měl jsem díky laskavosti dovozce, firmy Arms CZ, možnost vyzkoušet hned několik provedení Saueru 303. Všem zbraním byla společná kvalitní výroba, precizní slícování dřeva s kovem a hladký, jistý chod všech mechanismů.
Co bylo z mého pohledu udivující byly spoušťové mechanismy. Ačkoliv jsem měřil postupně tři různé zbraně, které dělilo ve výrobě od sebe několik let, vyznačovaly se mimořádně rovnoměrným odporem spouště jak jako každá zbraň jednotlivě, tak i mezi sebou navzájem.
Na zbraň je možné instalovat i vyladěný spoušťový mechanismus Black Magic Trigger, seřízený na odpor kolem 9 newton lehce pod jeden kilogram. Taková spoušť nepochybně může přispět k přesné střelbě, ale nejsem si jistý, ale například na zimní naháňce, se zkřehlými prsty, bych se s ní osobně asi necítil úplně komfortně.
První zbraní, kterou jsem vyzkoušel na střelnici, byla kulovnice v provedení Classic s ořechovou pažbou Monte Carlo v ráži 9,3x62. Zbraň byla osazená puškohledem Swarovski Z5 3,5-18x44, tedy kvalitním univerzálem, umožňujícím jak střelbu do pohybu, tak přesnou střelbu na dálku.
Ráže 9,3x62 je u lovců černé zvěře velice oblíbená pro svoji vynikající zastavovací schopnost, ale nemohu říct, že by se jednalo o ráži, která by proslula svojí přesností. Vsedě, opřená o pytel s granulátem, dokázala na 100 metrů vyprodukovat nástřelku o průměru 32 mm, tedy nepatrně přes jednu úhlovou minutu. To umožňuje střílet na zvěř velikosti srnčí až někam ke 200 metrům.
Další zbraní byl model 303 Synchro XT s plastovou pažbou s otvorem pro palec a stavitelnou lícnicí. Tahle puška byla v ráži 30-06 Springfield, podle dovozce spolu s ráží 8x57 JS jedno z nejoblíbenějších provedení.
Springfield na jednu stranu je zcela nepochybně plnohodnotná pušková ráže, na druhou stranu se nejedná výkonově o žádný extrém.
Zajímavostí na mnou zkoušené zbrani byla úsťová jednokomorová brzda, která má zlepšit chování a ovladatelnost zbraně při rychle opakovaných výstřelech. Podle výrobce by měla dokázat pohltit až 20 % zpětného rázu. Osobně nejsem velkým příznivcem úsťových brzd, přesměrování část spalných plynů sice pomáhá zvládat chování zbraně při výstřelu, ale při střelbě vleže ze země nepříjemně zvedá prach a drobné smetí. Na druhou stranu, zejména při naháňkách na černou, úsťová brzda přispívá k praktické rychlosti střelby.
A také jsem měl k dispozici provedení 303 Hardwood, kterou výrobce uvádí jako ideální zbraň pro psovody a pro dohledávku nebezpečné zvěře v nepřehledném, zarostlém terénu. Co se bude dít s úsťovou rychlostí a přesností zbraně? Výsledek přehledně ukazuje připojená tabulka zahrnující výsledky vždy deseti měření.
Zdá se, že instalace úsťové brzdy se projevila nepatrným poklesem úsťové rychlosti, ale v rámci velikosti zkušebního vzorku nebyl rozdíl statisticky průkazný. Jasně zjevný byl pokles rychlosti i energie u krátké hlavně verze Hardwood. Ale i tady se nejedná o nijak dramatický pokles (asi o 9 % energie), který by nějak omezoval účinnost střelby na krátké a střední vzdálenosti (asi do 250 metrů).
Z hlediska přesnosti jsme měli k dispozici jen poměrně hrubá naháňková mířidla, na 50 metrů se s nimi dal spolehlivě zasahovat cíl o průměru 5 cm, na 100 metrů 10-12 cm. V tomto rozmezí nebyl mezi zkoumanými třemi zbraněmi v přesnosti rozdíl. Limitujícím prvkem v tomto případě ale byla mířidla.
Cosi zcela jiného je ovšem efekt stabilizace zklidnění zbraně. Ten byl u zbraně vybavené úsťovou brzdu jednoznačně citelný, není problém vystřílet pět ran za necelé čtyři sekundy a přitom zasahovat na 50 metrů dvaceticentimetrový terč. Pokud si tedy kupujete samonabíjecí kulovnici primárně pro možnost rychlého opakování výstřelů, pak se vyplatí připlatit si za úsťovou brzdu. Svůj podíl na tom pochopitelně má i pažba s otvorem pro palec a stavitelná lícnice.
Zajímavou zkušeností byl model Hardwood s hlavní dlouhou pouhých 46 cm, usazenou v plastové americké pažbě. Zbraň je velice obratná a kompaktní, navíc výrobce počítá s tím, že její uživatel se bude muset prodírat houštinami a náročným terénem. Proto jsou na zbrani dvojí úchyty na nosný řemen. Jedny jsou klasicky na spodní linii pažby, ty druhé jsou na levé straně pažby a nosný řemen pak umožňuje pohodlné nesení zbraně naplocho na zádech.
Výstřel z Hardwoodu je výrazně hlasitější než v případě jedenapadesáticentimetrové hlavně a za šera také má výraznější plamen na ústí. Pokud jste ale psovod a často se účastníte naháněk a dohledávek černé v nepřehledném terénu, má Hardwood mnoho co nabídnout.
Ačkoliv nejsou standardní instalovaná mířidla ideální pro mířenou střelbu do dálky, excelují při střelbě na pohyblivé cíle. Výrazný žlutý trojúhelník navede oko a posazení červené tečky je intuitivní a pohotové i při rychlém tažení zbraně proti nepřehlednému pozadí. Pocitově jsem měl dojem, že bych o mnoho nezaostával za kolimátorem.
Pokusím se nyní shrnout všechno podstatné, co z poměrně rozsáhlé zkušenosti s opakovacími kulovnicemi Sauer 303 pro mě vyplývá.
Především pro lovecké účely má samonabíjecí kulovnice dostatečnou přesnost a pokud zvolíte provedení s ořechovou pažbou, pak neutrpíte ani esteticky.
V průběhu celého testu se zkoušené Sauery 300 chovaly zcela spolehlivě, i když jsem záměrně zkoušel plnit zásobník různými směskami nábojů s různými hmotnostmi střel.
Z hlediska kvality provedení se jedná o zbraně vysokých kvalit.
Praktická rychlost střelby se blíží kulovému dvojáku nebo kulové kozlici. Možná jste o něco maličko pomalejší, ale zase máte nejméně o jednu ránu navíc.
Základní mířidla navzdory svému hrubšímu vzhledu nabízejí dostatečnou přesnost pro střelbu do 100 metrů, ale osobně se domnívám, že integrovaná „pikašína“ je přímo volá po nějakém optickém zaměřovači. Lišta přitom snáší dobře a bez zjevného zásahu do nastřelení opakované nasazování a snímání zaměřovače ze zbraně. Stárnou mi oči, za plného světla na střelnici to člověk tak necítí, terče jsou kontrastní. Mám sice radost, že pořád ještě dovedu střílet přes otevřená mířidla, ale na druhou stranu si už nepamatuji, kdy jsem naposledy přes otevřená mířidla vystřelil na zvěř.
Silnou stránkou všech testovaných zbraní byla ergonomie pažby. Jsou rychlé na přilícení, dobře sedí v rameni a pomáhají kontrolovat zdvih hlavně při výstřelu. Lícnice jsou lehounce skloněné dopředu, takže netlučou při výstřelu do líce. Sauer prostě pažby umí a dává dobré pažby jak na ty nejlepší modely, tak na ty určené na práci. Model 202 není výjimkou.
Velkým lákadlem by pro mě byla pažba s otvorem pro palec, ale tady pozor – Sauer 303 má odjištění zbraně sice tiché, ale potřebujete se o pojistku palcem pořádně opřít. To neuděláte s palcem díře pažby. Musíte ho napřed z pažby vyplést a pak zase vrátit na místo. Pokud chcete kulovnici na naháňky, kde budete muset rychle reagovat na náhlé objevené zvěře, pak doporučuji spíš provedení s přímou americkou pažbou. Pro osamělé lovy mi to tolik nevadí a pažba s dírou pro palec (aspoň mně osobně) dává velmi komfortní a jistý úchop a velmi pevné dotažení zbraně do ramene s minimálním úsilím.
Zajímavou volbou je verze 303 Hybrid, která má ořechovou pažbu doplněnou na úchopových plochách vložkami z poloměkké pryže.
Jednořadé zásobníky jsou spolehlivé, ale nejsou zrovna nejrychlejší na plnění. Doporučuji proto na naháňky na černou koupit si aspoň jeden nebo dva náhradní.
Sauer 303 je dnes vlastně služebně nejstarší zbraní v portfoliu kulovnic Sauer. Má za sebou solidní historii a ve zkoušce času prokázal svoje kvality. Pokud chcete samonabíjecí kulovnici, pak Sauer 300 je zbraní, která vám bude dobře a věrně sloužit jak na naháňkách, tak na individuálních lovech všeho druhu. Je to univerzální zbraň pro každou příležitost a každou honitbu.
Text a snímky Martin HELEBRANT
Základní technická data
Ráže: 7x64, 308 Winchester, 30-06 Springfield, 8x57 IS, 9,3x62, 300 Winchester Magnum
délka hlavně: standardně 56 nebo 51 cm, v provedení Hardwood 41 cm
celková délka: 1060 nebo 1115 mm
hmotnost nenabité zbraně: 3,25 až 3,35 kg podle délky hlavně a hustoty dřeva, modely s plastovou pažbou 3,05 kg
kapacita zásobníku: 2 nebo 5 nábojů