Časopis Myslivost

Srpen / 2018

Rok 2017 z hlediska Státní veterinární správy

Myslivost 8/2018, str. 32  -kol-
Každoročně vydává Státní veterinární zpráva Zprávu o činnosti v oblasti ochrany zdraví volně žijících zvířat za uplynulý rok v roce 2017. Některé zajímavé části přinášíme v podobě tohoto článku čtenářům Myslivosti. Státní veterinární správa si vloni zažila perný rok, až do loňska totiž byla Česká republika dlouhodobě prostá nebezpečných nákaz u volně žijících druhů zvířat. Objevily se ale hned dvě nebezpečné nákazy…
 
Ptačí chřipka – rozšíření i do domácích chovů
 
Na začátku roku 2017 byla na našem území po deseti letech potvrzena vysoce patogenní ptačí chřipka, výskyt patrně souvisel s vysokými mrazy a ptačí migrací. Státní veterinární správa monitorovala úhyny volně žijících ptáků, ze 330 vyšetřených kadáverů bylo 51 nálezů pozitivních (40 labutí, 7 kachen divokých, 2 volavky, 2 husy), u všech šlo o HPAI subtypu H5N8, který v té době koloval u migrujících volně žijících vodních ptáků po celé Evropě. Nákaza se z volné přírody rozšířila i do chovů drůbeže, kde bylo vyhlášeno 38 ohnisek stejného subtypu HPAI jako u volně žijících ptáků.
 
Africký mor prasat - monitoring AMP již od roku 2014
 
V polovině roku, konkrétně 26. června 2017, přišla další rána. Na území Zlínského kraje byl potvrzen historicky první výskyt afrického moru prasat (AMP) na našem území. Jedná se o nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Na člověka, ani na ostatní živočišné druhy se nepřenáší, u prasat má ale takřka 100% mortalitu a rychle se šíří.
Projevuje se vysokou horečkou, krvavými průjmy a také cyanotickou kůží.
Virus je vysoce odolný, ničí ho až vysoké teploty, v tepelně nezpracovaném mase vydrží až několik let v případě masa mraženého. Léčba AMP není dostupná.
Do konce roku 2017 bylo zaznamenáno 205 pozitivních případů AMP u prasat divokých (do domácího chovu se nákaza nerozšířila), z toho 191 případů u nalezených uhynulých a 14 případů u ulovených prasat divokých. Všechny pozitivní nálezy ovšem pochází pouze z 12 katastrálních území v okresu Zlín (území o velikosti asi 70 km2), zatím se tedy podařilo šíření nemoci zabránit, a to i díky včasnému podchycení nákazy, umožněnému celoplošným monitoringem, v rámci kterého jsou na celém území ČR vyšetřována na AMP všechna nalezená uhynulá divoká prasata již od roku 2014. O tlumení nákazy ve Zlínském kraji bylo již popsáno mnoho papíru, Státní veterinární správa na něm spolupracovala s Českomoravskou mysliveckou jednotou, ale také s Policií ČR.
 
Aujeszkyho choroba – postupně se snižující hrozba?
 
Další nebezpečnou chorobou divokých prasat, u které rovněž hrozí přenos do domácích chovů, je Aujeszkyho choroba. Tato nemoc není omezena pouze na prasata, prase je považováno za přirozeného hostitele, od kterého je nákaza přenosná na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky i na volně žijící živočichy, u kterých vyvolává nesnesitelné svědění a následný úhyn. Na člověka se Aujeszkyho choroba nepřenáší.
Mortalita u selat je 80-100 %, dospělé kusy nákazu většinou přežijí, pro ostatní živočišné druhy se jedná o chorobu smrtelnou.
Při vstupu ČR do EU bylo rozhodnutím Komise č. 320/2004 ze dne 31. března 2004 celé území České republiky prohlášeno za úředně prosté Aujeszkyho choroby prasat ve vztahu k chovu domácích prasat. U volně žijících prasat divokých se ale choroba vyskytovala, SVS prováděla monitoring už v letech 2011 až 2013, kdy bylo pozitivních 33 % ulovených divokých prasat.
Nejednalo se ale o plošný monitoring, ten SVS provedla až loni v období 10. 10. 2017 až 31. 12. 2017 u všech divokých prasat ulovených na území ČR v tomto období. Povinný monitoring byl podpořen zástřelným, vyšetřeno bylo 82 114 prasat divokých.
Průměrná hodnota procenta pozitivních prasat v celé ČR byla 21,4 %, zdá se tedy, že nákaza je na mírném ústupu – o čemž by svědčilo i to, že monitoring z roku 2004 ukázal 47 % divokých prasat s protilátkami.
Procento divokých prasat, která byla loni v jednotlivých krajích pozitivní na přítomnost protilátek proti Aujeszkyho chorobě, se pohybuje v rozmezí od 16,3 % v kraji Vysočina až 28,8 % v Olomouckém kraji, na území Čech nadprůměrnou hodnotu výskytu vykazují okresy Chomutov, Most, Hradec Králové, Jičín, Písek a České Budějovice.
Přítomnost protilátek sice neznamená, že všechna pozitivní prasata jsou nezbytně přenašeči viru, riziko pro domácí chovy anebo lovecké psy tu ale je.
 
Klasický mor prasat na nule
 
Monitorován je i výskyt protilátek na klasický mor prasat, ten se ale na území ČR nevyskytuje, poslední zaznamenaný sérologický nález u divokých prasat byl v srpnu 2010 v okresu Jindřichův Hradec.
V květnu 2016 Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) v Paříži zařadila Českou republiku mezi země prosté KMP. Na území EU se naposledy vyskytl klasický mor prasat u divokých prasat v roce 2015 v Lotyšsku.
 
Svalovec loni pouze jedenkrát
 
V mase divokých prasat se vyskytuje také parazit Trichinella spiralis, na přítomnost jeho larev je vyšetřována zvěřina všech ulovených divokých prasat, lišek a psíků mývalovitých. I přes množství testovaných úlovků byl v loňském roce potvrzen 1 pozitivní případ u divokého prasete v Libereckém kraji a dále 7 případů u lišek a psíků mývalovitých.
 
Pozor na tasemnici přenášenou liškou
 
V roce 2016 byl Státní veterinární správou zahájen také monitoring alveokokózy u lišek a v roce 2017 byl rozšířen i na psíky mývalovité. Onemocnění způsobované tasemnicí Alveococcus multilocularis, jejíž hlavním hostitelem je v Evropě liška obecná, je přenosné i na člověka, boubele napadají játra, plíce, ale mohou metastázovat i do mozku.
Vyšetření se provádí u ulovených nebo uhynulých lišek nebo psíků mývalovitých na celém území ČR v rozsahu 4 ks na 100 km2 . V roce 2017 bylo vyšetřeno celkem 2876 vzorků s alarmujícím pozitivním nálezem u 684 vzorků.
 
Monitoring tularemie a brucelózy u zajíce polního
 
Od roku 2011 jsou na celém území ČR cíleně vyšetřováni uhynulí a ulovení zajíci, u kterých je podezření na tuto nákazu, probíhá i plošný monitoring, kdy se vyšetří tři ulovené kusy zaječí zvěře na 100 km2 metodou pomalé aglutinace na výskyt protilátek.
Tularémie je charakteristická přírodní ohniskovostí a její výskyt je charakteristický pro určité lokality. Počet loni vyšetřených zajíců představoval 1427 vyšetřených v rámci aktivního, 45 v rámci pasivního monitoringu, celkem bylo zjištěno 31 pozitivních zajíců.
Probíhá také monitoring brucelózy, loni byl z 51 vyšetřených kusů potvrzen 1 pozitivní nález ve Zlínském kraji.
 
Vztekliny prostá ČR?
 
Poslední případ smrtelně nebezpečné vztekliny byl v ČR zaznamenán u lišky v dubnu roku 2002, v letech 1989 až 2009 byla prováděna plošná orální vakcinace, díky které má od roku 2004 naše země statut státu prostého vztekliny.
V roce 2015 byl sice zjištěn pozitivní případ u netopýra večerního, vzteklina u netopýrů je ale specifickou formou nákazy, ČR tedy zůstává nákazy prostá – otázka je, na jak dlouho, s ohledem na nákazovou situaci v Polsku. Proto pokračuje monitoring zahrnující vyšetření 4 lišek nebo psíků mývalovitých na 100 km2. Za rok 2017 tak bylo laboratorně vyšetřeno celkem 3375 zvířat, z toho 3121 lišek, všechna vyšetření byla negativní.
 
Posledním sledovaným faktorem u zvěře je monitoring parazitóz u spárkaté zvěře, který byl zahájen v roce 2013. Česká republika je jediným členským státem EU, který provádí léčení volně žijící zvěře, cílem monitoringu tedy je zhodnocení jeho úspěšnosti.
V letech 2013 až 2016 bylo celkem vyšetřeno 47 362 vzorků trusu spárkaté zvěře s pozitivním nálezem u 8742 vzorků, v roce 2017 bylo vyšetřování dobrovolné, vzorky trusu byly v honitbách odebírány tak, aby jeden vzorek byl odebrán z jednoho katastrálního území. Jednalo se o vyšetření vzorků na střevní a plicní parazity, kde výskyt vajíček parazitů byl hodnocen na tři a čtyři křížky, což odpovídá střední až silné invazi parazitů. Loni bylo vyšetřeno 214 vzorků, z toho pozitivních bylo 45.
Na základě materiálů poskytnutých Státní veterinární správou sestavila –kol-
 


Výskyt ASF u divokých prasat v Evropě v roce 2017
. V roce 2018 přibyl ještě výskyt na území Maďarska.
 


Přehled pozitivních a negativních nálezů uhynulých divokých prasat - vysoce riziková oblast v rámci zamořené oblasti (uvnitř ohradníků) – 21. 6. - 31. 12. 2017

 


Pozitivní nálezy alveokokózy u lišek v roce 2017

 


Výskyt vztekliny (celkem 341 případů) v Evropě v roce 2017 (ADNS – Animal Disease Notification Systém)

vychází v 7:06 a zapadá v 17:23 vychází v 15:48 a zapadá v 6:31 Nákupní košík 0
Zpracování dat...