Časopis Myslivost

Září / 2018

Vlci v NP Šumava a NP Bavorský les

Myslivost 9/2018, str. 26  Petr Ziegrosser
Dne 21. března 2018 vydala správa Národního parku Šumava následující tiskové prohlášení: „Přítomnost smečky divokých vlků na území Národního parku Šumava vede Správu k přehodnocování dlouhodobě zažitých principů péče o jelení zvěř na území, které má ve správě. Stanovuje se nové území, kde nebude probíhat lov jelení zvěře a zároveň bude připravena nová koncepce přezimovacích obůrek, do kterých se zvěř stahuje v zimním období. Území, kde pracovníci Správy NP Šumava nebudou od nové lovecké sezóny lovit, bude plochou o velikosti přesahující 7000 hektarů v přímém sousedství Národního parku Bavorský les. Tímto územím Správa NP Šumava navazuje na území bez lovu v Národním parku Bavorský les, které tam už existuje. I proto jsme při jeho tvorbě velmi úzce spolupracovali s bavorskými kolegy“. Toto prohlášení mne zaujalo, a proto jsem navštívil vedoucí pracovníky v NP Šumava a položil jim několik otázek. Následně jsem se vypravil do NP Bavorský les a stejné otázky položil i tam.
 
Na dotazy odpovídali: za NP Šumava dne 15.5.2018 ředitel NP Šumava Mgr. Pavel Hubený, náměstek ředitele Ing. Jan Kozel, Ph.D. a Adam Jirsa, za NP Bavorský les dne 30.7.2018 PD Dr. Marco Heurich.
Otázky a odpovědi jsou záměrně co nejvíce stručné, odpovědi uveřejňujeme tak, jak zazněly bez dalšího komentáře, NPŠ – Národní park Šumava, NPBL – Národní park Bavorský les
 
Jaký je jarní stav jelení zvěře?
NPŠ: Nasčítáno 1209 ks
NPBL: Nasčítáno 357 ks
 
Jaký je jarní stav černé zvěře?
NPŠ: Nasčítáno 490 ks
NPBL: Nevíme
 
Jaký je jarní stav srnčí zvěře?
NPŠ: Nasčítáno 603 ks
NPBL: Minimálně 15 ks/1000 ha – zjišťováno za pomoci termovize
 
Velikost zóny bez lovu (pro vlky) – je to komplex či roztroušené plochy?
NPŠ: Je to komplex o výměře 7000 ha.
NPBL: Nemáme určeno
 
Jaký je současný stav vlků ve výbězích, jaký je tam ideální stav, jaký je uvažovaný maximální stav, co s vlky po naplnění max. stavu?
NPŠ: Máme jeden výběh v návštěvnickém centru Srní. Současný stav je 9 dospělých vlků a minimálně 3 vlčata, předpokládaný ideální stav je 10 ks, maximální stav je 13 ks. Po naplnění stavu 10 zvířat ke konci října kalendářního roku bude podávána antikoncepce do doby snížení počtu pod 10 ks.
NPBL: Máme dva výběhy, v jednom 4 a ve druhém 6 vlků. Jsou sterilizovaní.
 
Kolik je současný stav vlků ve volnosti v národním parku a jak zjišťujete skutečný stav?
NPŠ: V zimě 2017/2018 byla pozorována smečka 6 vlků + několik jednotlivců. Celkem tedy 9 až 10 vlků, je možné, že je jich více, až dvojnásobně. Stav se zjišťuje pomocí fotopastí, stop ve sněhu a přímým pozorováním
NPBL: Jeden starý pár (vlčice přišla v roce 2016 z východní části Německa, vlk přišel v roce 2015 z oblasti Italie. V roce 2017 měli 3 až 5 vlčat, na videu z fotopasti jsme totiž viděli tři vlčata, může jich být ale i pět. Jedno odrostlé vlče odešlo až do oblasti Hamburku, kde bylo sraženo autem. Další vlče žije v oblasti Thüringenu.
 
Jaký je maximální nebo předpokládaný stav vlků v národním parku? Co se bude dělat, až se tohoto cílového stavu dosáhne? Odlov, odchyt?
NPŠ: Uvažuje se o dvou smečkách po 10 vlcích, celkem tedy 20 vlků. Stav se nebude v žádném případě nijak regulovat.
NPBL: Nemáme stanovený žádný cílový stav. Vlci jsou v Bavorsku chráněni zákonem, neloví se. Současná smečka se pohybuje v oblasti Bavorského národního parku i v NP Šumava. Kusy stržené v NP Šumava v zimě jsou dílem této smečky.
 
Jaký je roční přírůstek vlků, jaký bude předpokládaný přírůstek, kolik vlků je maximum a kolik minimum pro zajištění rovnováhy (vlci – jelení zvěř) v národním parku?
NPŠ: Jaký je očekávaný roční přírůstek nevíme, budeme ho zjišťovat, sledovat a vyhodnocovat. Pro zajištění rovnováhy a ideálního stavu jelení zvěře v NP Šumava postačí 20 vlků a lov jelení zvěře.
NPBL: Běžně se očekává přírůstek 30 %. Zatím vše sledujeme a na zásadní rozhodnutí je ještě čas.
 
Kolik je podle vašeho názoru potřeba vlků pro regulaci vysoké?
NPŠ: Je to dáno potravní nabídkou a teritoriálními nároky, počítáme, že tu bude operovat maximálně 20 vlků, co vlci nestačí odlovit, to uloví personál.
NPBL: Nedá se to jednoznačně říci. V některých oblastech Evropy je hlavní potravou vlků srnčí zvěř. V Bialowieži uvádí, že na jednoho vlka připadá ročně asi 20 ks ulovené jelení zvěře. Často se vlci zaměřují na černou zvěř.
 
Jaký je předpoklad, které druhy zvěře by měli vlci lovit (srnčí, černá, jelení)?
NPŠ: Kořist vlků bude z 90 % jelení zvěř, srnčí a černá bude jen malý podíl.
NPBL: Nevíme, dosud jsme nenašli žádný stržený kus.
 
Provádíte rozbory vzorků trusu vlků s cílem získat informaci, které druhy spárkaté zvěře vlci během roku konzumují?
NPŠ: Zatím se takové rozbory neprovádí, ale uvažujeme o nich.
NPBL: Jeden vzorek trusu jsme již odeslali na rozbor a čekáme na výsledek.
 
Lze uvést porovnání, kolik je jelení zvěře v zónách bez lovu v průběhu roku (jaro, léto, podzim, zima) a v době lovu?
NPŠ: Počty nejsou známy. Zvěř jelení je v této lokalitě od května do listopadu, v zimě lokalitu opustí a vlčí smečky jí budou následovat.
NPBL: Jelení zvěř neloví zhruba na 75 % plochy národního parku. Počet zvěře v této oblasti se dá jen odhadovat.
 
Jaká je tedy, podle vašeho názoru, ideální výměra honitby, aby z ní jelení zvěř nemigrovala?
NPŠ: Nevíme, probíhá přeshraniční projekt na sledování pohybu zvěře, jelení zvěř bude vybavena ve větším počtu telemetrickými obojky a po několika letech sledování bude vše vyhodnoceno.
NPBL: Jelení zvěř vždy migruje
 
Znáte původ šumavských vlků například na základě analýzy DNA?
NPŠ: Původ jednoho páru vlků v NP Šumava byl zjišťován na podzim roku 2016. Vlčice byla původem z německo-polské populace, vlk z populace italské.
NPBL: Známe analýzu jednoho starého vlčího páru, vlčice přišla v roce 2016 z východní části Německa, vlk přišel v roce 2015 z oblasti Italie.
 
Kolik máte v národním parku přezimovacích obůrek?
NPŠ: 10 obůrek
NPBL: 4 obůrky
 
A jaké jsou počty jelení zvěře v přezimovacích obůrkách a mimo ně?
NPŠ: V obůrkách bylo uzavřeno 620 ks, mimo obůrky bylo 589 ks.
NPBL: V obůrkách máme uzavřeno 70 až 80 % zvěře. Část zvěře v zimě migruje mimo území parku.
 
Jaká je současná koncepce přezimovacích obůrek a jaká je nová koncepce vzhledem k výskytu vlků?
NPŠ: Doposud bylo cílem zavřít do přezimovacích obůrek co nejvíce zvěře a tím omezit škody na lesních porostech. Nová koncepce, vzhledem k výskytu vlků, je zatím v řešení.
NPBL: Nepředpokládáme žádnou změnu. Zabezpečit obůrky proti vniknutí vlků by bylo příliš nákladné.
 
Jaký je poměr pohlaví jelení zvěře?
NPŠ: 1 : 1
NPBL: 1 : 1
 
Jaké jsou v současnosti ztráty na zvěři v důsledku vlků (jelení zvěř, srnčí zvěř, černá zvěř)?
NPŠ: V mysliveckém roce 2017/2018 (k 31.3.2018) byl zjištěný, resp. nalezený úhyn jelení zvěře meziročně o asi 70 kusů vyšší. Z toho bylo 30 kusů prokazatelně strženo vlkem, konkrétně to bylo 6 jelenů, 7 laní a 17 kolouchů.
NPBL: Nevíme, nenašli jsme nic strženého.
 
Vlci se ale přece také dostávají do přezimovacích obůrek. Kolik zvěře tam doposud ulovili, v kolika obůrkách a jaké je pohlaví ulovené zvěře?
NPŠ: Vlci se do přezimovacích obůrek podhrabou pod plot, v obůrkách prokazatelně ulovili 10 ks jelení zvěře (1 jelen, 3 laně a 6 kolouchů), celkem nám vnikli do tří obůrek.
NPBL: Zatím se vlci do obůrek nedostali, zimu trávili v NP Šumava.
 
Jaké jsou v současnosti útoky vlčí smečky na hospodářská zvířata v rámci území parku a v jeho okolí? A máte do budoucna představu o minimalizaci těchto škod?
NPŠ: V posledním roce máme hlášeny čtyři útoky na hospodářská zvířata (ovce). Minimalizace škod vlky je na majitelích hospodářských zvířat, kteří musí zlepšit ochranu svých stád.
NPBL: Vlci v NP Bavorský les zatím nestrhli žádná hospodářská zvířata. Chovatelé ovce na noc zavírají do stájí, na pastvě jsou ovce chráněny ohradníkem. Ohradník je síťový a chovatelé ho dostanou od státu.
 
Kdo bude regulovat počty vlků v případě, že se požadované stavy zvěře a vlků vyváží a přírůstek vlků bude pokračovat?
NPŠ: NP Šumava provádět regulaci vlků v žádném případě nebude!
NPBL: Zatím o regulaci neuvažujeme. Pokud by byl stav populace příliš vysoký, předpokládáme, že bychom v první řadě likvidovali problémové kusy.
 
Letos byla zrušena chovatelská přehlídka trofejí NP Šumava. Proč?
NPŠ: Chovatelská přehlídka trofejí není nezbytná, Ministerstvo životního prostředí jí pro letošní rok nestanovilo. Cílem NP Šumava není chov trofejové zvěře, soustředíme se na vytváření podmínek pro úspěšné odrůstání přirozené obnovy.
 
A zůstanou v platnosti chovatelské zásady pro NP Šumava?
NPŠ: Ano.
 
Zvěř se loví z důvodů ochrany lesa. Proč je tedy neustále nadstav jelení zvěře?
NPŠ: Správa NP Šumava za poslední roky zdvojnásobila odlov, přednostně se loví laně a jejich odlov je prémiován. Podle jarního sčítání je zřejmé, že se nárůst stavů konečně podařilo zastavit. Prioritou je lov laní – nositelek přírůstku!
NPBL: V Bavorském NP je optimální stav jelení zvěře. Zmlazuje se buk i jedle. Odlov se zaměřuje převážně na holou zvěř. Lovíme jeleny pouze do věku 3 let, trofejoví jeleni se neloví. Prioritou je lov laní.
 
Kdy předpokládáte úpravu stavů na stavy normované, které jsou dlouhodobě překračovány?
NPŠ: Zatím nevíme, současný odlov je maximum, kterého je personál fyzicky schopen.
NPBL: Současně je v NP Bavorský les optimální stav, veškerá zvěř, která území parku opustí je určena k likvidaci
 
Čím se v přezimovacích obůrkách mkrmíte?
NPŠ: Seno, senáž, řepa, mrkev, oves, ovesné slupky.
NPBL: Siláž, seno, jablečné výlisky. Jadrné krmivo ne!
 
Bude se vzhledem k výskytu vlků také nějak měnit doposud zaběhlý režim v přezimovacích obůrkách?
NPŠ: Doposud byla jelení zvěř v přezimovacích obůrkách průměrně 110 dní. Nyní budeme muset zjišťovat a konzultovat výhledový režim.
NPBL: Zvěř je v obůrkách podle výše sněhové pokrývky od listopadu až prosince do dubna. Výhledově uvažujeme o zrušení přezimovacích obůrek.
 
Máte nějaký program, jak chovatelům vysvětlit, jak svá stáda před vlky bránit? Jaká je vlastně nejlepší obrana?
NPŠ: NP Šumava provádí pravidelná školení pro chovatele hospodářských zvířat, jak zabezpečit stáda před vlky. Nejlepší obranou je kombinace elektrického ohradníku, kvalitního oplocení, přítomnost člověka, pastevecký pes, uzavírání stáda na noc do zabezpečených objektů. NP Šumava může, za nízký poplatek, půjčit chovatelům elektrický ohradník, který pro tento účel zakoupila.
NPBL: Pracovníci parku se pravidelně schází s chovateli, kteří hospodaří na území parku a informují je o situaci. Nejlepší obrana proti vlkům je pletivový elektrický ohradník.
 
 
Bude prováděna nějaká osvěta o vlcích i v obcích sousedících s územím parku?
NPŠ: Obyvatelé a chovatelé jsou zváni na školení, která NP Šumava provádí.
NPBL: Mimo území parku provádí školení stát
 
Jak byl letos zjišťován jarní stav jelení zvěře?
NPŠ: Sčítání proběhlo jako obvykle - přímé pozorování.
NPBL: V obůrkách byla zvěř sečtena a mimo obůrky stav odhadnut.
 
Jaký je plán lovu pro rok 2018?
NPŠ: Jelení zvěř 1000 ks, srnčí zvěř 70 ks. Černá zvěř není normovaná, je nežádoucí a tak se plán lovu nestanovuje.
NPBL: Plán lovu je 150 ks jelení zvěře, z toho 47 jelenů do 3 let věku. Srnčí zvěř neloví.
 
Přikrmuje či vnadí se zvěř v průběhu roku?
NPŠ: Vnadí se pouze černá zvěř, a to celoročně. Jelení zvěř se, díky své inteligenci, ke krmivu na vnadišti také občas dostane.
NPBL: Ne
 
Předseda ČMMJ Ing. Janota poslal ministru životního prostředí v dubnu dopis s dotazem, jaká je představa o budoucnosti vlka nejen v Národním parku Šumava. Jak to vidíte přímo vy?
NPŠ: Na vlka v NP Šumava jsme dlouhá léta netrpělivě čekali, jsme rádi, že se k nám vlk konečně dostal, chceme ho tu mít a udržet ho.
 
S dovolením k jinému druhu - jaký je počet rysů v parku? Které druhy zvěře a v jakém počtu rys loví?
NPŠ: V současnosti v NP Šumava je populace rysa v počtu 20 až 25 ks. Na celém bavorsko-českém pomezí žije asi 60 rysů. Celkem 70 % kořisti rysa tvoří srnčí zvěř, malé procento pak jelení zvěř.
NPBL: V obou parcích žije 29 rysů. Loví převážně srnčí zvěř.
 
Jak se stavy rysů zjišťují?
NPŠ: Klasickým pozorováním, pomocí fotopastí identifikací podle skvrn, telemetrickými obojky.
NPBL: Zjišťujeme to v zimě na záběrech fotopastech, máme celkem šedesát fotopastí. Konkrétní jedince rozeznáváme podle nezaměnitelných skvrn na těle.
 
Můžete prosím na závěr říci, co považujete v současné době za největší problém z hlediska fungování parku ve vztahu ke zvěři?
NPŠ: I přes zvyšující se odstřely jelení zvěře je podle sčítání vidět jen nepatrný pokles stavů, dalším aktuálním problémem je pronikání jelena siky na území NP Šumava.
NPBL: Asi největším problémem, který musíme řešit, je spolupráce mezi NP Bavorský les a privátními honitbami z pohledu výše lovu jelení zvěře.
 
připravil Petr ZI
vychází v 4:50 a zapadá v 21:13 vychází v 23:38 a zapadá v 7:35 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...