Časopis Myslivost

Duben / 2019

O myslivcích a myslivosti v Belgii

Myslivost 4/2019, str. 24  Daniel Švrčuua
Africký mor prasat v Belgii je aktuálně velkým tématem. Situace zdá se býti mimo kontrolu, a tak vyrazil profesor Jean-Marie Giffroy vyhledat radu k nám, přímo do Zlínska, na jediné místo v celém světě, kde se podařilo udržet AMP na malém území a pravděpodobně ho i úspěšně eradikovat.
V minulém čísle jsme čtenářům přinesli aktuální informace o vývoji AMP v Belgii. bohužel se během posledního měsíce se situace spíše zhoršila a k 25. únoru 2019 bylo potvrzeno již 573 infikovaných divočáků. Situace je o to kritičtější, že dva pozitivní kusy byly od sebe ve vzdálenost 32 km.
Přítomnost pana profesora jsme využili, abychom mu položili několik otázek a dozvěděli více o myslivosti v Belgii. Pan profesor pochází z Belgie a je jeden z představitelů organizace Klub Royal Saint Hubert de Belgique, který zastupuje myslivce na území Valonska. Jean-Marie Giffroy získal profesuru v oblasti anatomie a etologie volně žijících živočichů. Je aktivním myslivcem a vystudovaným veterinářem.
 
Pane profesore, můžete sdělit čtenářům Myslivosti základní údaje o Belgii a myslivosti u vás?
 
Belgie je velmi různorodá země, je rozdělená do tří regionů, což výrazně ovlivňuje veškeré dění, je to federativní stát rozdělený územně na Vlámský, Valonský a Bruselský region a jazykově na tři společenství - vlámské, francouzské a německojazyčné.
Rozlohou je Belgie o více než polovinu větší než Česká republika, má 11 miliónů obyvatel. Lesy tvoří přibližně 22 % a zemědělská plocha 44 % rozlohy Belgie. Největší koncentrace zalesněných oblastí je na jihovýchodě země ve Valonsku, tedy v regionu s výskytem Afrického moru prasat. Je to region nejen zalesněný, ale také sousedící s Francií a Lucemburskem, což dělá situaci velmi složitou. Máme tam dost významných oblastí, které spadají do NATURY 2000. Husté porosty velmi ztěžují vyhledávání kadáverů, které u nás neprobíhá zdaleka tak intenzivně jako tomu bylo u vás na Zlínsku. Vždyť i právě proto jsem vás navštívil, abych více poznal vaše zkušenosti a poučil se.
 
Kolik je u vás myslivců? Jaké akce pořádáte a máte třeba specifické myslivecké tradice?
 
Celkem v Belgii registrujeme 23 000 myslivců, resp. lovců, my tyto pojmy jako vy nerozlišujeme, používáme slovo lovec. U nás ani nemáme takové myslivecké zvyky a tradice jako máte vy a nebo jsou v Německu, možná něco málo je podobné. Například také děláme také výřady po  společných lovech, ale bez detailnějších pravidel. Máme také pár mysliveckých trubačů, ale lovecké troubení v Belgii nemá zdaleka takovou tradici jako v České republice. Pořádáme lokální a národní výstavy trofejí, kde hodnotíme trofeje mezinárodním systémem CIC. ale nepořádáme žádné velké myslivecké slavnosti jako máte vy. A nesmím zapomenout, že mezi námi je také asi padesátka sokolníků. nepořádáme.
 
Jak řeknete lov ve vašem jazyce? A jak se řekne Lovu zdar?
Lov je La chasee ve francouzštině a De jagd v nizozemštině (vlámštině), výraz obdobný vašemu lovu zdar bohužel nemáme.
 
Jak vůbec člověk získá lovecký lístek v Belgii?
 
Naše organizace pořádá kurzy na lovecký lístek, které se skládají se ze tří oblastí – I. Biologie, II. Legislativa a III. Zbraně, střelivo a bezpečné zacházení se zbraní. Z těchto oblastí se pak skládá teoretická a praktická zkouška. V teoretické části je zaškrtávací test na počítači, kde jsou tři možnosti a/b/c. Je potřeba splnil z I. a II. oblasti test alespoň na 60 % a ze III. Oblasti na 70 %.
 
Jaká je úspěšnost těchto zkoušek a předchází tomu povinný kurz?
 
Úspěšnost se dříve pohybovala okolo 50 %, protože hodnocení bylo trochu jiné. Za špatné odpovědi se odečítaly body, což již dnes neplatí a většina uchazečů test splní. Žádný povinný kurz není, ale kdo chce, tak se může přihlásit dobrovolně do kurzu, který organizujeme. O tom, že má takový kurz význam svědčí snad i to, že ti, kteří se ho zúčastní, mají téměř 100% úspěšnost.
 
A jak získávají myslivci zbrojní průkaz? Musí skládat nějakou další zkoušku?
 
Pokud splníte tento test, tak si o zbrojní průkaz pouze zažádáte. Pokud ale chcete zbraň používat jako střelec ke sportovním účelům, jako sportovní střelec, je celý proces podstatně složitější.
 
Jak jsou velké honitby v Belgii?
 
Minimální rozloha honitby pro lov drobné zvěře je 25 ha a pro lov spárkaté zvěře 50 ha. Častěji v praxi se velikost pohybuje od 100 do 500 ha pro drobnou zvěř a od 200 do 1000 ha pro spárkatou zvěř.  Pokud chce uživatel honitby lovit koroptev, zajíce nebo srnce, tak musí být členem „Cynegetic Council“ (Lovecké rady). Každá lovecká rada stanovuje pro konkrétní honitby minimální a maximální stavy a odlovy zvěře.
 
V celé Evropě klesá počet drobné zvěře, panuje obdobná situace u vás?
 
Ano, v posledních dekádách zaznamenáváme rapidní pokles drobné zvěře, třeba dříve běžná koroptev polní se dnes již na mnoha místech původního výskytu nevyskytuje. Naopak proti tomu je výrazný nárůst spárkaté zvěře, prasat, srnců, jelení zvěře.
 
Určitě bude čtenáře Myslivosti zajímat lov spárkaté zvěře? Kolik lovíte, resp. kolik máte v plánu?
 
U jelena je naplánovaný roční odlov 5500 až 6000 kusů, což je víc než roční přírůstek, protože cílem vlády je stavy jelení zvěře zredukovat. U srnce je plánovaný odlov stabilní v průměru 15 000 až 20 000 kusů ročně. V roce 2017 byl plánovaný odlov divočáků stanoven na 28 000 kusů. Plánujeme odlov i pro méně časté druhy, například daňka máme naplánováno ulovit 50 ks a muflonů 200 až 300 ks. Asi bude pro české myslivce překvapivé, že pokud neodlovíte alespoň minimální stanovený počet kusů, tak platíte pokutu.
 
A pod jaké ministerstva spadá myslivost?
Myslivost spadá pod ministerstvo zemědělství. Ale pozor, já mluvím za myslivce z regionu Valonsko, je možná nepochopitelné, ale v Bruselském regionu je lov zakázán i přes výskyt divočáků a srnčího. Zákony a předpisy týkající se lovu jsou jiné ve Flandrech a Valonsku.
 
Stavy spárkaté zvěře u nás narůstají. Jak je to ve Valonsku se škodami zvěří a kdo je za ně zodpovědný? A jak zabraňujete škodám na zemědělských pozemcích?
 
Pochopitelně i u nás škody zvěří úměrně narůstají, nicméně není to u nás zatím velký problém, protože si uživatelé honiteb stavy zvěře hlídají. Například pokud máte lesní honitbu a sousedíte s polní honitbou a na polní honitbě vzniknou škody, tak je platíte vy, jako uživatel lesní honitby. Takže často přistupují uživatelé lesních honiteb k tomu, že části lesa oplocují, také se využívají odváděcí krmeliště, které mají zabránit vzniku škod.
 
Co škody způsobené při srážce se zvěří?
Tam je to jasně dané, je jediný případ, kdy je uživatel honitby zodpovědný - pokud pořádáte společný lov, tak od začátku lovu je po 24 hodin uživatel honitby zodpovědný za veškeré srážky aut se zvěří. Logicky toto vychází z úvahy, že zvěř je vyrušena při lovu a migruje.
 
Jak je to s právem lovu na pozemcích? Jaký je vztah vlastníka pozemků a nájemců?
 
Vlastník pozemku má právo lovit, toto právo může pronajmout lovci nebo loveckému klubu. Přibližně polovina lesů ve Valonsku je ve státním vlastnictví, takže toto právo nabízí k pronájmu stát. Vztahy jsou většinou dobré, občas sice vznikají konflikty, pokud si zemědělec nárokuje škodu neúměrnou skutečnosti, ale v drtivé většině případů dojde ke vzájemné dohodě a vyrovnání se. Základním předpokladem je, že obě strany musí přistupovat k dohodě rozumně.
 
Mají valonští myslivci konflikty s ochranářskými organizacemi?
 
Je spousta neziskovek, které brojí pro lovcům, je i velké množství organizací ochrany přírody, které jsou proti lovcům. Při průzkumu veřejného mínění se ukázalo, že 75 % populace nemá rádo lovce a nejraději by lov zakázalo. Bohužel nám ke snížení popularity a vnímání lidí přispěl Africký mor prasat, média viní lovce ze zavlečení AMP a z vysokých stavů černé zvěře. Bohužel se k takové rétorice přidal i samotný stát.
 
Pokud je potřeba hájit zájmy lovců a myslivců, musíte za sebou mít silnou organizace zastupující myslivce. jak je to v Belgii?
Máme dvě hlavní myslivecké organizace, jednu pro Flandry, ta má asi 8000 členů, jednu pro Valonsko, která má asi 5000 členů. K tomu existuje na území Belgie i několik drobných méně významných organizací.
 
Jakou funkci plní a jak je organizován váš klub Royal Saint Hubert de Belgique ve Valonsku?
 
Hlavně hájit zájmy lovců a zlepšovat jejich image na veřejnosti. Organizujeme velké množství školení (lovecký lístek, hygiena zvěřiny, management drobné zvěře, lov spárkaté zvěře, stopování, odchyt). Naši členové si volí pět provinčních výborů, výbory pak zvolí na generálním zasedání 12 hlavních představitelů, kteří zase ze svého středu zvolí předsedu. Jsme členem FACE i CIC a mezinárodní spolupráci považujeme za velmi důležitou. Však také díky FACE jsem měl možnost dorazit sem k vám do Čech a poučit se a inspirovat se místním úspěchem v otázce eradikace AMP. 
 
Spolupracujete s ostatními organizacemi jako jsou ornitologové, sportovní střelci, ochranáři přírody?
 
Spolupráce existuje, bohužel se nám nedaří navázat spolupráci s ochranářskými organizacemi, které si nechtějí pokazit image spoluprací s lovci. Zcela určitě bychom měli hledat a také hledáme společná témata ke spolupráci, máme snahu se domlouvat a spolupracovat se všemi složkami, které v přírodě působí. Musíme se snažit prorazit ono společenské stigma, že jsme jen lovci zvěře.
 
Naše členská základna ČMMJ bohužel stárne. Jaký je trend v Belgii?
 
Bohužel obdobný, také bojujeme se stárnutím členské základny, nedaří se nám přivést k myslivosti nové mladé lidi. Naštěstí nám přibývají ženy, které pomáhají ten trend zpomalit. Zkusili jsme také zjednodušit zkoušky na lovecký lístek, nijak se to ale neprojevilo, další opatření zatím nemáme.
 
Dosti diskutované téma u nás jsou velké šelmy. Jak je tomu u vás?
 
My máme zatím pouze vlka, přibližně pět jedinců, kteří se objevili v loňském roce. Větší problém ve Valonsku způsobují nepůvodní invazivní druhy, jako je psík mývalovitý, berneška velká nebo husice nilská. I to budeme muset v nejbližší budoucnosti řešit a myslím, že i v tomto směru bychom si mohli vyměnit zkušenosti.
 
Pojďme ještě k v poslední době hodně diskutovanému tématu loveckých zbraní. Máte nějaká omezení, co se týče vlastnictví loveckých zbraní? Můžete využívat noční vidění a tlumiče?
 
Systém držení zbraní je obdobný tomu v Česku, myslím, že není potřeba nějak radikálně podmínky měnit a zpřísňovat. Zpřísňováním zákonů pro legální držitele zbraní se totiž terorismus nevyřeší, lovci nejsou ti, kteří by podobné skutky páchali. Ve Valonsku nemůžeme při lovu na rozdíl od vás používat noční vidění, nemůžeme používat ani tlumiče výstřelu, stát to nechce povolit. Čekali jsme, že s příchodem AMP se postoj změní, ale zatím nic.
 
Velké téma je olovo a jeho zákaz v horizontu pěti let na území celé EU.
 
Brokové olověné střelivo je momentálně ve Flandrách úplně zakázáno, zatímco ve Valonsku je možné ho využívat, ovšem nesmí být použito na mokřadech a vodních plochách. Podporujeme to, aby se mohlo i nadále používat olověné střelivo, které není tak toxické, jak se tvrdí. Otázkou je bezpečnost při střelbě. Nicméně máme vyzkoušeno, že do kulovnic náhrady olověných střel jsou a dostačují. Není to ale už tak slavné u střeliva do malorážek a vzduchovek, kde náhrada prakticky neexistuje.
 
Co byste na závěr vzkázal našim čtenářům a českým myslivcům?
 
Děkuji ČMMJ za možnost setkat se všemi, kteří se zde podíleli na boji s AMP. Velmi přínosné pro mě bylo setkání s myslivci ze Zlínska, kteří odvedli neuvěřitelný kus práce a určitě mají velký podíl na dnešní situaci. Určitě je dobré, aby si myslivci v celé Evropě předávali zkušenosti, aby spolu komunikovali a společně chránili své zájmy prostřednictvím FACE. Myslivost má v Evropě před sebou těžký úkol obhájit své pozice, vizitku ale přitom nedělají jen velké organizace typu FACE a nebo národní organizace jako je vaše ČMMJ, ale obraz myslivců vytvářejí svým každodenním chováním a přístupem všichni jednotliví myslivci. Přeji proto českým myslivcům a čtenářům vašeho časopisu mnoho úspěchů a co nejdelší období bez dalšího výskytu AMP.
 
připravil Daniel ŠVRČULA
 

2019-cloture-ppa-20190228.jpg
červeně - ploty postavené
žlutě - ploty plánované
fialová - jádrová zóna výskytu
šrafovaně - nárazníková zóna
modrá - zóna bdělosti

vychází v 7:48 a zapadá v 15:58 vychází v 15:42 a zapadá v 6:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...