Časopis Myslivost

Duben / 2019

Odchov tetřevů v Beskydech

Myslivost 4/2019, str. 38  VN
Lesy České republiky dále zlepšují odchov a vypouštění tetřeva hlušce v Beskydech. Zdánlivě jednoduchý úkol - odchovat a vypustit do přírody co nejvíce kuřat tetřeva hlušce za účelem obnovit a stabilizovat populaci tetřeva hlušce v Beskydech, není vůbec snadné splnit. Vybudování odchovny tetřevů nedaleko Lysé hory tak bylo prvním krokem na dlouhé a odborně velmi náročné cestě, kterou si státní podnik Lesy České republiky vytyčil.
Zcela zásadní je, aby chov byl opravdu hodnotný a přírodě co nejbližší, aby si odchovaní tetřevi co nejvíce zvykli na přirozené prostředí, ve kterém se mají po vypuštění pohybovat. 
V loňském roce v masivu Travný byla v hustém smrkovém podrostu postavena víceúčelová, aklimatizační a vypouštěcí voliéra. Jedná se o pilotní, v rámci Česka ještě nevyzkoušený, projekt, při kterém se z voliéry přímo do okolní přírody vypouští, zde odchovaní mladí tetřevi ve věku kolem čtyř měsíců.
Dospělí tetřevi se dostanou do voliéry ještě před tokem, při kterém kohout ošlape slepice a ty následně uvnitř voliéry snesou vejce a vysedí kuřata. Jejich kuřata si tak zvykají na přírodní prostředí již od vylíhnutí. Dříve se totiž mladí tetřevi dostali do voliéry až měsíc před vypuštěním do lesa a bylo běžné, že se pak do tří dnů vzdálili až několik kilometrů, což potvrdil monitoring (viz. připojená mapka). To nebylo ideální, takže se hledala i jiná cesta.
„Do aklimatizační voliéry jsme umístili dvě slepice a kohouta, kteří měli problém se založením snůšky v odchovně. Slepice snášela vejce mimo hnízdo. K umístění chovných jedinců měsíc před tokem do voliéry bylo nezbytné. Včasná změna prostředí byla nutná pro jejich adaptaci a osvědčila se,“ řekl Vlastimil Novák, beskydský tetřevník Lesů ČR.
Kuřata jsou vystavena přírodě, takže se stávají odolnějšími, matka je učí vyhledat vhodné místo pro úkryt nebo nacházet dostupnou potravu včetně kamínků nutných k rozmělnění potravy při jejím trávení ve svalnatém žaludku. Přirozené potravy je ve voliéře dostatek. Už po několika dnech kuřata hřadují, znají pernaté predátory i ostatní zvěř v biotopu. Nově vylíhnutí tetřevi tak stráví celou dobu života v co nejpřirozenějších podmínkách.
Podle tetřevníka se ve voliéře odchovaní a vypuštění tetřevi stále zdržují v jejím okolí. Voliéra je umístěna v nadmořské výšce 910 m. n. m. a svými přírodními podmínkami se blíží obvyklému biotopu druhu. Lesníci o mladé jedince pečují i po vypuštění, přikrmují je a doplňují vodu. Snaží se udržet v okolí klid, zabránit rušivým jevům a omezit turistický ruch.
Podle zkušeností kolegů z Nadlesnictwa Ruszów jsme vyzkoušeli alternativní přemístění sedmidenních kuřat s matkou z odchovny, která nadále zůstává centrem chovu tetřevů pro Beskydy, do aklimatizační voliéry. I to se osvědčilo, z důvodu však nového velkého prostoru byla slepice vystavena stresu, několik dní se seznamovala s místem a okolím, a to ji odvádělo od výchovy kuřat.
Naproti tomu slepice, která byla umístěna do aklimatizační voliéry již před tokem, snesla do hnízda sedm vajec. Po 28 dnech se vylíhlo sedm kuřat - pět slepiček a dva kohouti, kteří byli úspěšně vypuštěni.
Před rozpadem hejna, to je období, kdy se kuřata osamostatní, se matky vrací zpět do odchovny kde je snadnější zimování a péče než ve voliéře v horách. Druhá umístěná slepice v aklimatizační voliéře bohužel uhynula v důsledku zánětu vaječníků.
Pro kontrolu a zjišťování aktuálního zdravotního stavu tetřevů bylo v aklimatizační voliéře i v její blízkosti umístěno několik on-line fotopasti, které poskytují informace o dění uvnitř voliéry a v okolí.
V roce 2018 se zde také poprvé zkoušelo telemetrické sledování, díky němuž se bez nežádoucího rušení může pozorovat chování vypuštěných jedinců, místa jejich výskytu, pohybu i úspěšnosti přežívání. Při umístění vysílače na zádech tetřeva směřuje anténka podél těla, v případě obojku pak šikmo do boku.
Vyzkoušeli jsme dva způsoby umístění telemetrického zařízení. Jedné slepici bylo zařízení nainstalováno na krk, což se jevilo jako nevhodné. Slepička se obtížně pohybovala v zarostlém borůvčí a neprocházela ani otvorem ke kohoutovi, takže se neúčastnila toku. Druhá slepice se zařízením na hřbetě neměla žádné obtíže ani při ošlapání,“ vysvětlil Novák.
Jedno zařízení nosil na zádech také kohout a ani jemu nečinilo potíže.
Všechny tři jedince jsme pozorovali od 15. března do 29. července.“ pokračoval Novák. Podle něj je sledování ptáků přes pozemní přijímač časově velmi náročné a zároveň pracné kvůli ručnímu zaznamenávání získaných údajů do mapy. Jako výhodnější, avšak na pořízení finančně náročnější, se jeví kombinace klasického pozemního a GPS (satelitního) principu telemetrie.
 
Vícefunkční voliéra je přepážkami rozdělené na tři voliéry – pro ilustraci A, B a C. Mezi nimi se podle velikosti průlezových otvorů pohybují chovní jedinci. Mezi voliérou A a B je průlez pro slepice, ve voliéře A sídlil kohout, v B slepice. Po založení snůšky se kohout vrátil zpět do odchovny.
Před vylíhnutím kuřat se uzavřel průchod mezi voliérou A a B. Voliéra A sloužila slepici s kuřaty vylíhnutými v odchovně, odkud se sem po týdnu převezla. Po patnácti dnech od vylíhnutí kuřat se otevřel průchod pro kuřata do voliéry C.
Zhruba po třech měsících se odchytly a zpět do odchovny převezly matky.
Ve všech voliérách je krmné zařízení, ve kterém se krmí díky vrátkům z místnosti pro vstup do voliéry zvenčí. Tam je také umístěna autobaterie pro elektrický ohradník zabraňující liškám a kunám dostat se až k voliéře. Z voliéry C pak vedou ven dvoje vrátka, tj. vypouštěcí otvory o rozměrech 2000 x 500 mm.
Na exaktní porovnání odchovu tetřeva hlušce v odchovně a aklimatizační voliéře je ještě brzy. „Snažíme se postupovat co nejpřirozenějšími cestami odchovu, aby došlo k úspěšnému posílení populace tetřeva hlušce v Beskydech,“ uvedl tetřevník. Jediným nedostatkem stávající multifunkční voliéry je její nedostatečná rozloha. Zkušenosti ukázaly, že pro takový počet odchovaných kuřat je velikost voliéry nevyhovující. Proto podnik v masivu Travný staví v nadmořské výšce 1050 metrů další voliéru orientovanou severovýchodně do masívu Slavíč.
Lesy ČR investují do záchrany tetřeva v Beskydech už několik let. Snaží se udržet a rozšířit tamější populaci tohoto živočišného druhu, který do přírody patří coby její nedílná součást. V roce 2018 bylo do beskydských lesů vypuštěno dalších 18 tetřevů, což považujeme za úspěch. Podporu my lesníci nalézáme u kolegů ze Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy i od sousedních vlastníků lesů a uživatelů honiteb. Ohledy na tetřevy ale musejí brát také turisté a další návštěvníci hor. Stačí akceptovat některá omezení deklarovaná na informačních tabulích, letácích. Těchto omezení není mnoho a tetřevům tím velmi prospějí. A o to by nám všem mělo jít.
-VN-
 
image001.jpg
Tokající kohout tetřeva hlušce v aklimatizační voliéře
 
image002.jpg
Založená snůška v aklimatizační voliéře

 
image003.jpg
Přikrmování dospívajících kuřat tetřeva hlušce živočišnou potravou
 

image004.png
Porovnání rozšíření po měsíci vypuštěných tetřevů. Červeně vyznačena vzdálenost tetřevů umístěných ve vypouštěcí voliéře měsíc před vypuštěním a černě vyznačena vzdálenost vypuštěných kuřat odchovaných v aklimatizační voliéře.


vychází v 7:48 a zapadá v 15:58 vychází v 15:42 a zapadá v 6:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...