Kdo z nás by nestál o to, aby myslivost a myslivci měli ve společnosti trochu důstojnější postavení. Nejde ani tak o to, že bychom k provozování své záliby potřebovali asistenci nemyslivců, ale časté verbální útoky, zájem médií o každý prohřešek a nepochopení a překroucení každé, i dobře míněné činnosti rozhodně optimismu nepřidá. Bohužel nejde jen o to, že už přestává být normální, aby se myslivec styděl ukazovat, kam patří, ale nepřízeň veřejnosti může mít do budoucna velmi nepříznivé důsledky pro každého z nás, bez ohledu na to, zda loví v příměstské honitbě, nebo v pohraničních horách. Tam všude dosáhne veřejné mínění šikovně usměrňované různými ekologickými organizacemi, které myslivce používají jako strašáka, proti kterému je třeba bojovat.
My si proto myslíme, že má smysl a je jakousi povinností každého nějak mínění veřejnosti zlepšovat a na rozdíl od mnoha jiných věříme, že to i jde. Snaha něco udělat je sice jedním z předpokladů úspěchu, ovšem asi většina z nás se již přesvědčila o tom, že udělat něco, co přinese žádoucí efekt, není snadné. Proto vznikl tento seriál příspěvků, ve kterých mapujeme minulé i současné formy práce s mládeží a v dalších pokračováních se zaměříme na konkrétní návrhy využitelné každým myslivcem. V tomto pokračování ukážeme další aktivity ČMMJ a také dalších mysliveckých organizací v ČR.
Zlatá srnčí trofej
Tradiční celostátní dětská myslivecká soutěž je jakousi vlajkovou lodí aktivit ČMMJ zaměřených na mládež. Koná se od roku 1970 a letos tak bude již 40. ročník. Smyslem soutěže bylo podpořit činnost kroužků a podchytit mladé zájemce o myslivost. Soutěž byla centrálně koordinována přes OMS a národní kolo bylo odměnou pro skutečně nejlepší. V té době byla základna kroužků široká a myslivost neznala netoleranci veřejnosti.
Posledních dvacet let přineslo nejen výrazné zmenšení počtu dětí v kroužcích, ale i další problémy se zajištěním soutěže, které dříve neexistovaly. Soutěž přesto pokračuje a je dobře, že umožňuje rozvíjet zájem o myslivost.
Je ale třeba si přiznat, že z hlediska vnímání myslivosti ze strany nemyslivců nepřináší nic, protože pracuje jen s několika stovkami dětí, navíc převážně z mysliveckých rodin, které není nutno o něčem přesvědčovat.
Na tomto místě není možné, ani účelné popisovat soutěž podrobně, nakonec zpráv o jejím průběhu je dost. Spíše se pokusíme ukázat některé problémy, se kterými se organizátoři musejí každoročně potýkat, a které by si zasloužily systémové řešení.
Alfou a omegou je finanční zajištění tábora, jež souvisí s ostatními problémy. Náklady na okresní kola si hradí každý OMS sám. Letní tábor v současné době stojí asi kolem 4000 Kč pro jedno dítě. Z této částky by měli rodiče dětí hradit peněžní sumu 1500 Kč. Dalších 1500 Kč hradí příslušný OMS (nemá povinnost) a zbytek ČMMJ (výsledná suma může překročit stanovenou částku zejména z důvodu nenaplnění kapacity tábora). Pro otázku financování a zajištění cen by se bezesporu vyplatila osoba, která by tuto činnost měla na starosti a byla motivačně ohodnocena podle výsledků.
Přes velkou tradici a kolektiv zapálených lidí, je obtížný již výběr místa konání, a to nejen z důvodů ceny. Zázemí tábora musí mít odpovídající ubytovací kapacitu (pro jeden turnus 80 dětí je třeba asi 110 – 120 lůžek), hygienické podmínky a také musí splňovat určitá kritéria kladená propozicemi soutěže. Zejména se obtížně hledá vazba na honitbu (myslivecké sdružení), kde by mohla probíhat praktická výuka soutěžících znamenající volný pohyb účastníků zhruba 2 x 14 dní v době srnčí říje). Nezanedbatelnou součástí zajištění soutěže je i dostatek cen pro soutěžící (probíhají i vedlejší soutěže v průběhu tábora).
Ani zajištění pozic vedoucích s příslušnými odbornými znalostmi a ochotou není ideální. Bez přiměřené obměny vedoucích nebude soutěž trvat navždy a v dnešní době je stále těžší najít dobrovolníky, kteří obětují vlastní volno pro takovou činnost. Odměny pro vedoucí jsou podle sdělení pracovníků sekretariátu ČMMJ spíše symbolické a spoléhá se na jejich nadšení, často se jedná o dřívější účastníky.
Vedoucí oddílu musí být starší 18 let a měl by mít k sobě praktikanta ve věku 15 – 18 let. Pro správné vedení oddílu s počtem 12 – 14 dětí jsou ovšem zapotřebí dva vedoucí a praktikant.
Zhroucení systému kroužků po roce 1989 přineslo i zadrhávající organizaci okresních kol a velká část dětí se o soutěži nedozví jinak, než z časopisu Myslivost a webových stránek. Zhruba 70 % účastníků tvoří děti z mysliveckých rodin a podstatná část z nich jezdí na tábor každoročně. Důležitý faktor podle zkušeností vedoucích je, že se děti těší na vedoucí, kteří jezdí též každoročně a se kterými se dlouhodobě znají. Vedoucí se dnes musejí potýkat i nezvladatelností některých dětí. Dříve byl vedoucí brán dětmi jako autorita, dnes tomu tak není.
Další aktivity myslivců zaměřené na mládež
Zlatá srnčí trofej není jedinou aktivitou myslivců ve směru k mládeži a v rámci ČMMJ jsou organizovány i další o kterých se krátce zmíníme.
Výtvarná soutěž „Mé toulky za zvěří“
Soutěž probíhá ve 4 kategoriích (do 6 let; 6 – 8 let; 9 – 12 let a 13 – 15 let). Jejím posláním je zachytit zážitky dětí, které získaly v přírodě a tím podpořit jejich vnímání přírody a myslivosti. Letos probíhá již VIII. ročník. Vyhlašuje se na podzim a vyhodnocení se provádí v dubnu následujícího roku tak, aby vítězné práce mohly být vystaveny na výstavě Natura Viva. Soutěž je prezentovaná v časopise Myslivost a oslovuje tak v podstatě zase pouze děti z mysliveckých rodin. Nijak více se bohužel nedbá na propagaci a proniknutí soutěže na více základních škol a základní umělecké školy (pokud není ve vedení školy někdo z myslivecké rodiny).
Korespondenční vědomostní soutěž pro mladé včelaře, myslivce, rybáře a zahrádkáře.
Soutěž vznikla myšlenkou Českého svazu včelařů. Na organizaci se podílí příslušné zájmové organizace a soutěžící odpovídají na otázky čtyř oborů. Prezentovaná je v odborných časopisech Myslivost, Rybářství, Včelařství a Zahrádkář, a vyhodnocena je na výstavě Natura Viva. Tím, že oslovuje děti i z rybářských, včelařských a zahrádkářských rodin, má tato soutěž mnohem větší potenciál propagace myslivosti u nemyslivců, než ostatní.
Dětský koutek na výstavě Natura Viva
U příležitosti výstavy Natura Viva v Lysé nad Labem je již 7. rokem pořádána myslivecká vědomostní soutěž v tzv. dětském koutku. Sestává se z teoretického testu o 10 otázkách typu „a, b, c,“ a praktické stezky. Ta je imitací přírody v hale, kde jsou umístěny různé preparáty, lebky, vycpaniny, přírodniny atd.
Akce „Červen – měsíc myslivosti“
Červen je měsíc, kdy se příroda přičiňuje, aby dala nové životy. Je to měsíc, v němž všechno živé ve volnosti potřebuje lidskou péči a ochranu. Proto byl červen už před více než 50 lety vybrán za měsíc ochrany přírody a myslivosti a dříve byly k této akci tištěny plakáty pro děti informující o ochraně přírody. Navíc se jedná o měsíc, kdy probíhají akce pro děti před prázdninami a nabízí se tak možnost nejlépe propagovat naši činnost. Opět je jen hlubokým povzdechem, že se tato akce více nevyužívá k obecné propagaci myslivosti.
Den mladých vystavovatelů
Jednalo se o akci, která byla uskutečňována v polovině 90. let v rámci výstavy loveckých psů na Mladoboleslavsku. V rámci výstavy byla vyhlášena kategorie mladých vystavovatelů, kteří směli v kruhu vystavovat své psí svěřence. Bohužel, na OMS Mladá Boleslav se tato kategorie v rámci výstav v současné době nevyhlašuje. Možná by to ale mohlo být inspirací pro ostatní pořadatele výstav a kynologických akcí.
Další činnosti jednotlivých myslivců a sdružení
Velké množství aktivit provádějí jednotliví myslivci ve svém působišti a tyto akce mají pro propagaci myslivosti v souhrnu mnohem větší význam, než celostátní akce, do kterých se zapojí několik desítek či stovek dětí. Zprávy o dění vycházejí v časopise Myslivost a měli by nám sloužit jako zdroj inspirace. Jedná se zejména o přednášky na mateřských a základních školách, pořádání mysliveckých dnů, slavností, hubertských mší, podílení se na dětských dnech, Dnech Země, zakládání remízků, při tvorbě budek a krmítek, kde mají děti možnost přijít do kontaktu nejen se slovem myslivost, ale hlavně nástinem činností, které myslivci vykonávají. Někteří, jako pan Jarošek z Velké nad Veličkou, vybudovali vlastní myslivecké muzeum. Tyto činnosti by si pro svůj význam určitě zasloužily systémovou podporu.
Aktivity ostatních mysliveckých organizací
Vedle ČMMJ se na propagaci myslivosti u veřejnosti podílí i Řád svatého Huberta (ŘSH) a Klub přátel Řádu svatého Huberta (KpŘsH). Další myslivecké organizace v ČR bohužel žádné aktivity zaměřené na mládež nevyvíjejí. ŘSH je s tradicí od roku 1695 sice nejstarší, ale málo početnou mysliveckou organizací u nás. V oblasti propagace myslivosti pořádají členové ŘSH akce regionálního charakteru např. Myslivecké slavnosti Vysočiny či Novorolské myslivecké slavnosti a vyvrcholením jejich činnosti jsou pak celostátní Svatohubertské slavnosti na Kuksu. Při všech akcích ŘSH nezapomíná a věnuje se i nejmenším návštěvníkům a připravuje pro ně doprovodný program. Například při Svatohubertských slavnostech na Kuksu spolupracuje s LČR na dětské naučné stezce. Ve spolupráci s LČR vznikla Naučná stezka Lesem Království, která je tvořena 7 zastávkami a jsou k ní vydávány pracovní listy. ŘSH se podílí i na fotosoutěži „Myslivecký rok ve fotografii“, která je věkově neomezená a je prezentovaná na Svatohubertských slavnostech na Kuksu.
Klub přátel Řádu svatého Huberta sdružuje zejména mladé myslivce, kteří se hlásí k myšlenkám a odkazu F. A. hraběte Sporcka. Jeho členové si uvědomují hlubokou propast mezi myslivci a veřejností a významnou částí jejich aktivit je právě osvětová činnost. Úzce spolupracují s ŘSH na slavnostech, Dnech Země, Ptactvaa na individuálních přednáškách na základních školách. Pod záštitou KpŘsH a MS Strážný vrch Uhelná Příbram (okres Havl. Brod) již pátým rokem zdárně funguje Kroužek myslivosti a ochrany přírody. Každoročně se daří uskutečnit dětský letní tábor pro členy tohoto kroužku. KpŘsH pořádá i celostátní výtvarnou soutěž s každoročními náměty pro tvorbu. Děti soutěží ve třech kategoriích (do 8 let, 9 – 12 let a 13 – 15 let).Došlá díla jsou vystavována volně k prodeji návštěvníkům Svatohubertských slavností na Kuksu. Výtěžek je věnován na dobročinné účely nadaci SOS dětské vesničky. K přednáškám na školách mají k dispozici vypracovanou prezentaci o myslivosti a ochrany přírody v aplikaci Microsoft Power Point.
Ing. Petr Smutný, Doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D
Ústav ochrany lesů a myslivosti, Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU