Články na téma vztahu myslivosti a veřejnosti nás provázely celý letošní rok, kdy jsme se snažili zdůraznit význam udržení příznivého vztahu veřejnosti, analyzovali jsme faktory a možnosti, které zde působí a hledali jsme cesty ke zlepšení současného stavu. Postupně jsme toto téma vyčerpali a rádi bychom tento poslední pravidelný díl věnovali rekapitulaci nejdůležitějších poznatků z této oblasti.
Rozhodně to neznamená, že bychom se tomuto tématu měli méně věnovat, ale dalo by se říci, že dost bylo teorie a je čas přistoupit k praxi. Proto by se na stránkách Myslivosti měly začít objevovat zkušenosti konkrétních osob s jakoukoliv činností zaměřenou na veřejnost.
Vždy bychom měli začít pohledem do historie, které jsme také věnovali úvodní příspěvek. Často totiž můžeme v historii nalézt zajímavé myšlenky, které stojí za to oprášit či poupravit a směle je používat. Je přece škoda pouze odsuzovat chyby minulé doby, když místo toho můžeme najít cenné informace a myšlenky, kterými ušetříme čas při objevování objeveného a při zbytečném vracení se ze slepých cest. Dříve se našly finanční prostředky na tvorbu výukových materiálů, filmů pro děti, metodických pokynů apod. Také v této době vznikaly z pohledu myslivecké propagace zajímavé akce typu: „Týden lesů“, „Měsíc lesů“, „Červen – měsíc myslivosti“, „Prodej prvního zajíce nebo bažanta“ (výtěžek byl věnován např. místní základní škole na nákup knih), soutěž „Dovedné ruce“ apod. K dispozici bylo 80 filmů s dětskou tématikou, např. Chlapec a srna, Mládež pomáhá myslivosti, Míša dareba, O čápech, volavkách a srnečku Bobečkovi, či Neděle v pražské ZOO. Velmi příznivě bylo přijímáno uvádění pořadů o myslivosti v televizi či v kinech. Mezi nejúspěšnější pořady patřily: Lovy beze zbraní, Poľovníctvo v ČSSR, Mufloní stopou, Výstřel za odměnu, Vlaštovka. Však také za toto úsilí byla v roce 1983, udělena Českému mysliveckému svazu od Mezinárodní myslivecké rady CIC Kulturní cena za nejlépe propracovaný systém práce s mládeží.
Rozhodně tedy máme na co navazovat a příroda a myslivost spolu s obětavými organizátory děti dokázali zaujmout. V dnešní době ovšem mají děti ve městech nepřebernou nabídku volnočasových aktivit, které se snaží konkurovat jejich nezájmu, či lenosti, počítačovým hrám a dalším aktivitám. Zájemci o práci s mládeží jsou proto hned na začátku konfrontováni s nedostatkem zanícených dětí a konkurencí různých občanských sdružení, jichž většina funguje na základě nadšení několika jednotlivců a jejich volného času. Právě tito nadšenci bohužel mezi myslivci chybějí a výrazně si tak omezujeme možnosti, jak ovlivnit dnešní mladé lidi v názoru na myslivost.
Z mysliveckých organizací se prací s mládeží věnuje především Českomoravská myslivecká jednota. Za nejvýznamnější lze považovat 40 let fungující systém Zlaté srnčí trofeje s její národním finále, i když síť mysliveckých kroužků po roce 1989 upadla na pouhých 5 % původního počtu. Jedním z významných úkolů ČMMJ, který je těžko zastupitelný, je metodická pomoc pro zájemce o propagaci myslivosti. ČMMJ může nabídnout Zápisník mladého myslivce, připravuje se DVD manuál Koncepce práce s mládeží, na kterém zájemci dostanou vše potřebné, co je třeba k uskutečnění přednášky na základní škole, jak uspořádat myslivecký den a spoustu dalších zajímavých rad a tipů. Další aktivitou ČMMJ je vydávání brožur ve spolupráci s redakcí časopisu Myslivost, jež jsou k dispozici na rozdávání: Rok mladého myslivce, Zvěř očima mladého myslivce, Mladý myslivec poznává přírodu, obrázky pana Bézy s povídáním, pexeso zvěře, plakáty: Srnčí, Jelení a Černá zvěř, výukové tabule – Scientia a dále drobnosti v podobě bonbónů, lízátek, balonků s emblémem ČMMJ. Za to vše patří ČMMJ dík, byť by velmi pomohlo, kdyby se tato činnost ještě více podpořila.
Z dalších mysliveckých organizací lze jmenovat bezesporu Řád svatého Huberta, který v tomto roce rozjel projekt výukových programů: S Hubertem do lesa. Je určen především pro žáky 4. a 5. třídy. Průvodcem listů je sv. Hubert, který se svými přáteli – lesníkem, včelařem a rybářem se snaží dětem přiblížit jejich význam v přírodě.
Současná diskuse o potřebě zvýšit aktivitu při propagaci myslivosti přichází v situaci, kdy se problémy začínají vyhrocovat a nedělejme si iluze, že byť soustavnou propagací zlepšíme vnímání celé veřejnosti. Dnes nám nezbývá nic jiného, než se vrátit k práci s mládeží a začít vychovávat budoucí generace tolerantní k myslivosti.
V dotazníkovém šetření jsme mimo jiné zjistili, jak mladí lidé na myslivce nahlížejí. V kladném slova smyslu nás děti vnímají jako dobré, moudré, pracovité osoby, které jsou užitečné a chrání zvěř. V záporném slova smyslu se dětem myslivci jeví jako uzavření, obyčejní lidé, kteří mohou být namyšlení (asi zejména z důvodu „chlubení se“ trofejemi). Pro odstranění těchto záporných předsudků je třeba neustálé práce, která by měla mít řád, logickou posloupnost a dostatečné zázemí v podobě materiálů, pomůcek, školených lektorů a také početné skupiny dobrovolníků po celé republice. Nejdůležitější je totiž prvotní kontakt a fyzické setkání.
Toho lze snadno docílit přednáškami na základních školách v místech svého působení, ale těžko to bude organizováno z centra. Děti se přednášky, či programu zúčastní v rámci výuky. Záleží jen na schopnostech, dovednostech a hlavně připravenosti přednášejícího, jak dokáže posluchače zaujmout.
Z našich výsledků dotazníkového šetření na základních školách lze říci, že mladí by v rámci přednášky chtěly od myslivce slyšet jaká je jeho hlavní náplň činnosti, aby povídal o zvěři, o stopách apod., či o celkovém významu myslivosti pro přírodu. Vzít by si sebou měl výstroj a výzbroj. Dále živé či vycpané zvíře a psa. Výsledkem přednášky by mělo být navázání kontaktu nejen s dětmi, ale i s vedením školy, příp. učiteli. U dětí se zlepší první dojem a vnímání činnosti myslivců. Po prvotním kontaktu by mělo nastat následné postupné a cílené „přitahování“ dětí k mysliveckým akcím.
Jednou z cest mohou být pozvánky na různé krátkodobé myslivecké akce, či pozvánky na pravidelná nebo nepravidelná veřejná setkání s myslivci krátkodobějšího charakteru, kde by se děti a jejich rodiče měli možnost dozvědět více o poslání myslivců.
Po těchto setkáních by měly následovat pozvánky na tradiční myslivecké akce. Nejvíce by děti zajímaly výstavy a zkoušky mysliveckých psů. Mysliveckou kynologii lze považovat jako „nástroj komunikace,“ či most mezi myslivci a mladou generací do budoucna. Bezesporu lze také říci, že na všechny myslivecké akce zaměřené dětem, přijdou i rodiče. Tím pádem nepropagujeme naší činnost pouze dětem, ale celé rodině, což je, jak se domníváme, základem úspěšné práce s veřejností.
Pokud budou systematicky, posloupně a pravidelně fungovat výše uvedené aktivity a děti budou mít širší povědomí o naší činnosti, lze začít praktikovat časově a organizačně náročnější akce typu: víkendových pobytů v přírodě. Při těchto akcích musí být kladen zvlášť vysoký důraz na hygienické požadavky, technické zázemí a zdravotnické zabezpečení. Vyžadují též vysoké odborné a pedagogické dovednosti vedoucích a je třeba se na tyto podmínky také řádně připravit.
Dalším typem možných akcí, resp. „třešničkou na dortu“ by měly být myslivecké tábory. Měly by být výsledkem dlouhodobé práce s mládeží. Vyžadují ještě v daleko větší míře požadavky, které jsme uvedli v předchozím odstavci. Důraz musí být kladen zvláště na vzdělání vedoucích dle právních norem.
Samostatnou skupinu tvoří již výše částečně zmiňované kroužky myslivosti a ochrany přírody. Metodickým pokynem pro vedoucího a účastníky kroužku je v současné době pouze Zápisník pro mladé přátele myslivosti a ochrany přírody. Jako výborné pomůcky se nám z vlastní zkušenosti osvědčily různé publikace, hry a metodické pokyny různých ekologických organizací. Musíme bohužel konstatovat, že v tomto odvětví činnosti na tom jsou mnohokrát lépe, než samotní myslivci. Doporučujeme internetové stránky: Rezekvítek, Chaloupky, Lipka, ČSOP a další, kde lze přes e-shop objednat celou řadu výborných pomůcek pro vedení kroužku.
Každý myslivecký kroužek vedený v rámci např. mysliveckého sdružení musí být nahlášen na OMS za účelem pojištění osob u pojišťovny Halali. Od ČMMJ lze v současné době čerpat za splnění určitých podmínek, příspěvek 100 Kč na člena kroužku.
To že různé formy setkání myslivců s dětmi mají smysl a ovlivní tak jejich vnímání vůči myslivcům můžete vidět na připojeném grafu.
Věříme, že těm, kteří mají o propagaci myslivosti zájem, tato rubrika pomohla, či Vás inspirovala. Dovolte nám na úplný závěr, popřát Vám mnoho úspěchů ve Vašem počínání, které povede k naší lepší společné myslivecké budoucnosti. Budeme se těšit na Vaše reakce, dotazy či připomínky.
Ing. Petr SMUTNÝ, Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D
Ústav ochrany lesů a myslivosti,
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU v Brně,
e-mail: petrsmutny@centrum.cz
Na spojnicovém grafu č. 1 jsou vyjádřeny aritmetické průměry hodnocených vlastností v sémantickém diferenciálu. Jsou seřazeny od nejlépe hodnocené po nejhůře hodnocenou vlastnost myslivce. Na jedné křivce je vyjádřen faktor, pokud dítě bylo na myslivecké akci a na druhé nikoliv. Dále se povšimněme odpovědi na vlastnost zajímavý/nezajímavý, kde je patrný největší rozdíl aritmetického průměru mezi odpověďmi dětí, které byly a které nebyly na myslivecké akci. Pokud se dětem po návštěvě myslivecké akce začne myslivec jevit jako zajímavý, jsme na dobré cestě si stále více a více získávat kladné veřejné mínění samozřejmě nejen u dětí.