Média jsou jedním z mála zdrojů střípků, ze kterých si nemyslivci o nás skládají mozaiku svojí představy o typickém myslivci. Pro mnoho lidí je to navíc zdroj jediný, protože žádného myslivce neznají, ani se s ním blíže dosud nepotkali. Z toho pohledu bychom význam médií neměli podceňovat a měli bychom se snažit, aby nedocházelo ke škodám na naší pověsti. Bohužel v posledních letech ve zprávách o myslivcích převažují informace zkreslené a negativní a zejména masová média z myslivosti zajímá jen to, kde se někdo postřelil. Reportéři a novináři dychtí po tragédiích, které se při výkonu práva myslivosti tu a tam, i když často nešťastnou náhodou, objeví a ty zařazují do hlavních zpráv. Jejich informace jsou proto neobjektivní a bez snahy zjistit podstatu problému a snaha něco zlepšit nám může připadat jako házení hrachu na stěnu.
Přesto bychom neměli shazovat vinu jen na média, ale hodí se připomenout osvědčené pravidlo, které říká: „Chceš-li změnit své okolí, musíš nejdříve změnit sám sebe.“ Nechceme na tomto místě nikoho poučovat, jak by se měl chovat, ale je dobré si uvědomit, že pokud chceme, aby nás média lépe vnímala, musíme první kroky podniknout my. Prozatím jsme známí spíše svojí uzavřeností a v oblasti komunikace s médii nám chybí znalosti a dovednosti. Proto se nepodaří prolomit bariéry mezi námi a novináři.
Lze tedy média pouze odsuzovat? Opravdu nemáme prostor se v médiích realizovat? Nemůžeme si za to tak trochu sami?
Jelikož poslední dobou slýcháváme jen nářky na negativní postoj médii vůči myslivcům, rozhodli jsme se uskutečnit průzkum médií. Cílem bylo zjistit, do jaké míry se ve zprávách či článcích objevují negativní zprávy. Jako zdroj informací jsme použili internetové stránky časopisu Myslivost, kde je i rubrika Denní zpravodajství. Zde jsou filtrovány veškeré zprávy ze zpravodajských serverů a reportáže z denního tisku, týdeníků, měsíčníků, televize a rozhlasu týkající se myslivosti a lovu. Server na svých stránkách uvádí veškeré zprávy, které se v médiích objeví na základě zadaných klíčových slov. Monitoring byl proveden za rok 2007 v níže uvedených měsících. Musíme na tomto místě samozřejmě podotknout, že zprávy byly monitorovány subjektivním, ale co nejvíce nestranným hodnocením. Bohužel jiný efektivnější způsob jsme využít nemohli a snad ani využít nelze.
Zprávy byly tříděny podle jednotlivých měsíců v roce (v každém měsíci hodnoceny všechny zprávy týkající se myslivosti a lovu), podle působnosti zpráv (regionální či celostátní působnost médií), podle výskytu podle typu média (dělení na tisk, televize, rozhlas, do tisku se řadí i zprávy z internetových podob novin a časopisů) a podle hodnocení zprávy - kladné zprávy - o myslivcích je pojednáno kladně, většina zpráv se týká toho, že myslivci pomáhají zvěři a přírodě, pořádají akce pro veřejnost apod., neutrální zprávy - většina zpráv typu strohých informování nebo zprávy, které myslivce nehanily ani nechválily (myslivci pořádají ples, či poraženou srnu odvezl hospodář místního mysliveckého sdružení apod.) a negativní zprávy - zprávy, které byly psány vyloženě proti činnosti myslivců, či pojednávající o „senzacích“ (opilý myslivec postřelil druhého myslivce či honce apod.).
Za rok 2007 bylo monitorováno a přečteno celkem 2355 zpráv v 7 měsících tohoto roku. Z toho 723 v celostátně působících médiích a 1632 v regionálně působících médiích. V každém z vybraných měsíců byly přečteny a zaznamenány všechny zprávy související s myslivostí a lovem zvěře.
Na tomto místě je důležité hlavně zohlednit sledovanost či čtenost jednotlivých médií. V takovém případě by se na prvním místě umístila televize (i když se v ní podle průzkumu objeví pouze 5 % zpráv) a rozhlas, dále celostátní deníky a nakonec regionální deníky. Dalším faktorem, je již zmiňovaný fakt, že veřejnost zajímají senzace, zajímavosti, které samozřejmě myslivost občas přináší. Převažují ovšem záporné zprávy nad kladnými?
Je třeba si ovšem uvědomit, že vesměs uváděné negativní zprávy byly typu senzace, které jsou aktivně novináři vyhledávány, jelikož na čtenáře, diváky, či posluchače působí jako magnet.
Dále nás zajímalo, zda lze konstatovat, že jsou měsíce v roce, kdy je zvýšený výskyt negativních zpráv v médiích. Logickým úsudkem by se dalo říct, že to budou podzimní měsíce, kdy vrcholí lovecká sezóna a může dojít a dochází ke střelným zraněním. Samozřejmě i negativní nahlížení veřejnosti na lov nahrává novinářům k sepsání takovýchto článků. Z grafu č. 4. je patrné, že výraznější zvýšení negativních zpráv vzhledem k celkovému počtu je pouze v březnu a nepatrně v listopadu. Proč právě březen? Příčinou byla zbytečná reakce vedení ČMMJ k jednomu dílu večerníčku Madla a Ťap, kde člověk hodně připomínající myslivce po hlavních hrdinech vystřelil. Na toto vyjádření ČMMJ se zvedla obrovská vlna reakcí novinářů, publicistů, ale i veřejnosti.
Zprávy poukazují a odkrývají, jaký názor má ve skutečnosti veřejnost na myslivce. Zvýšený počet negativních zpráv v listopadu přímo nesouvisí s loveckou sezónou. V listopadu byla hlavní pozornost v negativních zprávách věnována tématům: Přemnožená zvěř - srážky s auty, Myslivec ohrožoval sousedy zbraní, Pytlačící policista byl myslivec, Golfové hřiště vs. myslivci, ale i Myslivec byl na honu pod vlivem alkoholu.
Na druhou stranu bychom měli zhodnotit a vyzdvihnout některé kladné zprávy uveřejněné v médiích. Všeobecně lze říci, že zimní měsíce přispívají k velké převaze kladných zpráv o činnosti myslivců. Nejčastěji média vyzdvihují péči o zvěř. Zajímavým momentem byl leden 2007, kdy se média zastala myslivců v případě větrné kalamity Kyril, kdy i přes zákaz vstupu do lesů myslivci museli přikrmovat zvěř. Nejvíce kladných zpráv bylo podle grafu č. 4. v květnu. Ve zprávách se nejčastěji objevovaly následující zprávy: V horkách myslivci vozí do honitby vodu, Myslivci nabádají k vodění psů na vodítkách, V květnu kladou srny mláďata, Okresní kola Zlaté srnčí trofeje, Zahájení lázeňské sezóny myslivci v Karlově Studánce. O většině výše uvedených akcí, vypovídají samotné nadpisy. Vyzdvihli bychom pouze zahájení lázeňské sezóny v Karlově Studánce, kde zahájení proběhlo v mysliveckém duchu (vystoupení trubačů, výstava mysliveckých obrazů atd.). I toto může být účelná cesta k propagaci myslivosti.
O listopadu jsme psali jako o měsíci se zvýšeným počtem negativních zpráv, musíme na druhou stranu konstatovat, že listopad byl měsícem s nejvyšším počtem kladných zpráv. Zásluhu na tom mají především zprávy týkající se posledních lečí, Hubertových jízd, Svatohubertských troubených mší, svátku sv. Huberta, odváděcího krmení od silnic a dalších aktivit myslivců.
Závěrečné zamyšlení
Podle výsledků našeho průzkumu lze konstatovat, že negativních zpráv je oproti ostatním velmi malé množství. Musíme samozřejmě opět připomenout, že váha negativních zpráv je ovšem mnohem větší. Většinou se negativní zprávy objevují v celostátním tisku a televizi, které mají největší dopad na vnímání veřejnosti, zejména díky jejich sledovanosti. Kladným zprávám převažující v regionálním tisku navíc hrozí následující fakt. Současnou záplavu informací, v níž se veřejnost nachází, zvládá docela dobře. Při četbě novin a časopisů plné dvě třetiny článků vynecháváme. Navíc ještě využíváme pyramidového stylu zpravodajství, kdy nejdůležitější sdělení je uvedeno hned v úvodu, což umožňuje případné vynechání zbytku. Tímto parciálním stylem čteme téměř polovinu článků, takže pouze 18 % materiálů průměrných novin prostudujeme kompletně. Což může mít za následek, že kladné zprávy jsou v tisku přehlíženy a oko čtenáře se soustředí pouze na podstatnější zprávy, či na senzace. Selektivní přístup k tištěním zprávám platí podobně také pro televizi a rozhlas. V průměru z 15 – 18 zpráv televizního vysílání ne víc než jedna zůstává dostatečně uchována ve vědomí diváků.
Závěrečné doporučení
Lze říci, že se myslivcům daří spolupracovat s regionálním tiskem, který je občas rád za jakékoliv příspěvky. Měli bychom se ovšem zaměřit na budování dobrých vztahů s celostátními médii, která nejvíce ovlivní názor veřejnosti. Jak na to? Neděláme si iluze, že společně přesvědčíme všechny zaryté antimyslivce, ale soustavným působením jistě část přesvědčíme. A to za to přece stojí! Především bychom měli vylézt z ulit a být více viděny v kladném světle. Pro novináře uspořádat workshopy, semináře se zvěřinovým pohoštěním a tam je dokázat přesvědčit o významu myslivosti.
Ing. Petr Smutný, Doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D
Ústav ochrany lesů a myslivosti, Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU v Brně,