V minulých dvou dílech naší rubriky jsme se zamysleli nad médii, jako nástrojem komunikace, zábavy a zdroje informací a ukázali jsme výsledky průzkumu zaměřeného na negativní zprávy v médiích. Naším cílem bylo ukázat na tyto důležité zdroje informací o nás a přinést inspiraci a ponaučení.
Média ovšem často považujeme za našeho nepřítele a přiznáváme, že v některých případech zcela opodstatněně. Všechna média mají totiž velký vliv na veřejné mínění, žijí z prodaných výtisků a jsou pod velkým tlakem konkurence, která je nutí vyhledávat senzace a co nejvíce zprávy a informace zjednodušovat. Přiznejme si, že média jsou do značné míry věrným obrazem společnosti, protože se zde píše a promítá to, o co je zájem ze strany čtenářů. Z toho vyplývá, že jen těžko můžeme ovlivnit práci redakcí, která se nám nemusí líbit, ale je možné, že na jejich místech bychom se chovali úplně stejně.
Nijak nám nepomůže uražený postoj typu: „když o mě nepíšete objektivně a pozitivně, tak se s vámi nebudu bavit.“ Media se bez naší spolupráce obejdou bez problémů, stejně příliš nestojí o tiskové zprávy, ale zajímají je spíše policejní statistiky. My ovšem můžeme mít obrovský problém jak veřejnost oslovit. A nakonec je pravda, že se tu a tam „senzační“ události mezi myslivci opravdu stanou.
Média jsou nazývána jako Sedmá velmoc. Žádný jiný subjekt na planetě zemi nemá tak silnou suverenitu jako média a všichni jsme na nich závislí. Masmédia dokážou snadno a rychle informovat veřejnost téměř o všem. Někteří novináři či redaktoři mohou ale sílu médií zneužívat dle vlastního zájmu, či subjektivního vnímání problému. Z toho všeho plyne, že bychom se měli snažit být s masmédii zadobře, měli bychom s nimi dlouhodobě spolupracovat a tím pomalu a jistě měnit jejich subjektivní pocity, či nepřesně zažité skutečnosti a polopravdy o myslivosti.
V poslední době se můžeme pochlubit vzrůstající tendencí s aktivitami myslivců zaměřených na propagaci myslivosti. Problémem ovšem zůstává nejen mediální podpora těchto akcí, ale i dokázat seznámit s výsledky naší činnosti širokou veřejnost. V tomto díle bychom Vám tedy chtěli přiblížit některé pojmy, zásady psaní zpráv, ale i zásady správné komunikace se zástupci médií, v diskuzích a při styku se širokou veřejností. Měli bychom si uvědomit, že naším společným cílem je nejen vychovávat a budovat vztah veřejnosti k myslivosti, ale i prezentovat výsledky své práce a podávat o ní informace.
Jak ovlivnit zprávy o myslivosti?
Nejlepším způsobem jak dobře komunikovat s novináři je pomáhat jim získávat zajímavé informace a vytvořit si s nimi přátelské prostředí. Tiskové zprávy a články by se proto měly být pravidelným nástrojem komunikace mezi myslivci a médii. Zpráva musí být přesná, srozumitelná, stručná a poutavá od začátku do konce a má obsahovat všechny podstatné detaily. Platí pravidlo, že dobrá tisková zpráva nebo článek by se měla co nejvíce podobat zprávám vydávaným nejdůležitější tiskovou agenturou - u nás je to ČTK. Snad nejdůležitější je u článku titulek, který je základem dobrého článku. Nepodceňujte titulek, většina čtenářů skoro nic jiného nečte! Vydavatelé a redakce dobře vědí, že jejich čtenáři listují časopisem, čtou si titulky a zastaví se teprve tehdy, když je něco opravdu zaujme. Vhodné je použít citát někoho z účastníků akce, organizátora apod. Vymyslete si také dobrý úvodní odstavec.Zkuste prostě celý příběh odvyprávět jedním krátkým odstavcem. Už v prvním odstavci se musí čtenář dočíst, o čem to celé bude. Ve chvíli, kdy váš čtenář čte první odstavec, rozhoduje se, jestli bude číst dál nebo znuděně obrátí na další stránku. Proto je důležité začít tím nejzajímavějším - pointou, paradoxem.
Pokud sepíšeme článek, který bude obsahovat nezajímavé texty, či bez vypovídající hodnoty, ani redaktor se jimi nebude zabývat a nemusí takovouto zprávu vůbec uveřejnit. Obrázky je vhodné dávat samostatně jako přílohu a pokud chcete, aby byly v textu na přesném místě, uveďte jejich umístění do textu. Zpráva by měla být přiměřeně dlouhá a nezaujatá. Neměla by obsahovat nepřesné údaje a subjektivní vyjádření autora.
Měli bychom si založit, vést a neustále aktualizovat databázi kontaktů na novináře. Nejlépe si vytipovat ty, kteří se o dané téma hlouběji zajímají. Pokud začínáme, měli bychom si nejprve zkusit písemně zformulovat, co můžeme médiím a novinářům vlastně nabídnout. Měli bychom se v tomto textu vyhnout nudnému povídání o poslání myslivců. Nejlepší je, pokud se nám podaří přijít s něčím novým. Dále je dobré znát termíny uzávěrek v daném médiu. K článku bychom vždy měli přidávat kontakt na autora.
Informační letáky jsou taktéž významným komunikačním nástrojem. Hlavní funkcí je oznámit základní informace, vyvolat pozornost, vzbudit zájem, pozitivně naladit a podnítit zájem o návštěvu myslivecké akce.
Jednoduchý informační leták by měl obsahovat: název akce, (přínosné je i logo, motto, či slogan), cíl a poslání aktivity, místo a čas konání, kontakt, vhodná fotodokumentace – zvýší zájem o akci.
Prezentace na internetu se stále rychleji stává nedílnou součástí komunikace s veřejností. Navíc se jedná o vysoce efektivní a rychlý nástroj. Nehledě na to, že připojení a přístup k internetu má dnes již téměř každý. Pomocí internetu jsme schopni se prezentovat na www stránkách, rozesílat informační letáky mailem, komunikovat a vyměňovat si nápady, zkušenosti, rady, efektivně komunikovat se zástupci médií apod. Když se vrátíme zpět ke skutečnosti, že novináři touží po informacích, jsme schopni pomocí internetu jejich tužby uspokojit, jelikož dobře zpracované stránky podávají mimo jiné ucelené informace o myslivosti a akcích pořádaných myslivci, které jsou nepřetržitě dostupné.
Diskusní příspěvky v internetových diskuzích. Anonymita a nepřímý kontakt s ostatními diskutujícími zapříčiňují, že se v poslední době na internetu v různých diskuzích na různých portálech rozmáhají vulgární diskusní příspěvky. Bohužel často právě ze strany myslivců. Některé příspěvky od odpůrců myslivců jsou úmyslně psané, aby popudili co nejvíce „zelených kamizolek.“ Ale je absolutně nepřípustné se nechat strhnout pod záštitou jakési anonymity a nepřímého kontaktu s protidiskutujícím používat hrubé výrazy, urážky, slovní napadání a výhružky. Dáváme tím pouze další šanci k protiútoku. Nehledě na to, že nestranný pozorovatel z řad široké veřejnosti, brzy nabývá dojmu ne příliš lichotivého pro myslivost. Měli bychom také dávat pozor na pravopisné chyby, kterých se ostatní diskutující často chytají a jsou záminkou k dalším narážkám. Diskusní příspěvek by měl být sepsán asertivně. Je třeba si uvědomit, že v internetovém světě bychom se měli chovat podobně jako ve světě reálném, to je jako civilizovaní lidé. Proto existuje i tzv. „netiketa“ - pravidla slušného chování na internetu. Zde je několik zásadních bodů z tohoto kodexu:
Vždy, když s někým komunikujete, mějte na paměti, že na druhé straně není stroj, nýbrž člověk, který může mít jiný názor. Proto se chovejte zásadně tak, jak byste se chovali v reálném životě, ne-li lépe.
Než napíšete reakci na něco, co vás velmi rozhořčilo, chvíli počkejte. On vztek po chvíli většinou přejde a komunikace vedená s chladnou hlavou je daleko prospěšnější.
V celém známém internetu platí, že použití VELKÝCH PÍSMEN znázorňuje KŘIK. To znamená, že raději používejte velká písmena tam, kde opravdu patří a neužívejte jich k upozornění na sebe.
Nezveřejňujte soukromou komunikaci (např. e-mail), pokud k tomu nemáte i svolení protistrany. Taková komunikace je totiž považována za diskrétní a čistě soukromou záležitost.
A osvědčené pravidlo: Buďte tolerantní k chování ostatních, ale striktní k chování svému.
Dále je docela vhodné, v případě neformální komunikace, občasné užití emotikon (smajlíků) pro dokreslení tónu, v jakém komunikace probíhá ;-)
Pevně věříme, že Vám takto sjednocené naše vlastní poznatky, ale i sjednocené údaje např. z portálů: http://press-servis.ecn.cz, nebo http://www.emag.cz, kde můžete hledat daleko více inspirace, než Vám můžeme v tomto prostoru nabídnout, pomohou k navázání, či zefektivnění spolupráce s médii.
Ing. Petr SMUTNÝ, Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D
Ústav ochrany lesů a myslivosti, Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU v Brně, e-mail: petrsmutny@centrum.cz