Českomoravská myslivecká jednota, z.s., OMS Olomouc
 
Pozadi
 
DSC_7764_scr
 
DSC_3049_scr
 
DSC_2719_vcr
 
DSC_2105m_cr
OMS Olomouc
Adresa: Wellnerova 20 , Olomouc , 779 00
Telefon:585 427 644, 731 031 818
Email:omsolomouc@email.cz
Web:www.myslivost.cz/oms/olomouc
Myslivost,ekologie,veterina

Africký mor prasat

  
Zcela jistě je zásadním tématem letošního roku  Africký mor prasat a jeho historicky první výskyt na našem území.
Dne 21.6.2017 byly v katastru obce Příluky  (okres Zlín) nalezeny 2 uhynulé kusy černé zvěře, u nichž následné testy prokázaly přítomnost viru Afrického moru prasat (AMP). Dnes více než 5 měsíců po vypuknutí nákazy bylo vyšetřeno téměř 300 uhynulých divočáků, z nichž 120 bylo pozitivních na AMP.
Je zatím velice pozitivní, že se nákaza drží ve velmi malém území (cca 20 km2).
Na druhou stranu je velice zneklidňující, že virus je v oblasti stále velmi aktivní. V posledních dnech bylo nalezeno dalších 17 uhynulých pozitivních kusů. A dle sérologických vyšetření (z krve z ulovených divočáků) také dalších 15 pozitivních, kteří byli potenciální přenašeči viru.
 
 
Co je vlastně Africký mor prasat ?
Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.
VLASTNOSTI VIRU
Virus AMP patří mezi DNA viry a je jediným zástupcem čeledi Asfarviridae. Je vysoce odolný v materiálech živočišného původu – dlouhou dobu zůstává životaschopný v trusu, krvi a tělesných tkáních. Velmi často proto dochází k přenosu nákazy právě prostřednictvím syrových nebo nedostatečně tepelně upravených výrobků obsahujících vepřové maso. Velmi rezistentní je i vůči nízkým teplotám – v chlazeném mase přežívá po dobu několika týdnů až měsíců, v mraženém dokonce i několik let. Také v nakládaných a uzených masných výrobcích (např. salámy), může přežít celé měsíce, v sušené šunce až 140 dnů. Vysoké teploty naopak virus spolehlivě ničí, při 56 °C je inaktivován za 70 minut, při 60 °C za 20 minut.

ZEMĚPISNÉ ROZŠÍŘENÍ

AMP se v minulosti objevoval primárně především v Africe a jen občas docházelo k vzplanutí nákazy i na evropském či americkém kontinentě. V několika posledních desetiletích to bylo hlavně ve státech na Iberijském poloostrově a sporadicky i jinde – např. v Belgii (1985), Francii (1964, 1967 a 1974), na Maltě (1978), v Nizozemsku (1986) a Itálii (1967, 1969 a 1993). Všechna ohniska mimo africký kontinent, jen s výjimkou dlouhodobě přetrvávajícího (endemického) výskytu na Sardinii (od roku 1978), se zatím vždy podařilo díky účinným protinákazovým opatřením úspěšně zlikvidovat. 
Současně se však AMP v letech 1995–2007 šířil v některých afrických státech, hlavně v oblasti západní Afriky a na některých ostrovech, kde se do té doby nákaza nevyskytovala (Madagaskar a Mauritius).Není možné zcela vyloučit, že tento nárůst společně s globalizací, ekonomickou krizí a zkrmováním kontaminovaných živočišných odpadů prasaty mohl mít za následek opětovné zavlečení AMP na evropský kontinent v dubnu 2007. Nákaza se tehdy objevila v Gruzii, odkud se rychle šířila do dalších oblastí – do Ruské federace, Arménie, Ázerbájdžánu, Ukrajiny, Běloruska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska a v červnu 2017 byla zjištěna v České republice. Tato situace představuje obrovské riziko pro celou EU, zvláště vzhledem k obtížně kontrolovatelným možným cestám zavlečení viru, jako jsou přirozené migrační trasy černé zvěře, nelegální přesuny zvířat a jejich produktů, ale i pohyb kontaminovaných dopravních prostředků a jiných předmětů či nářadí.

 
 
 
 
 
 

VNÍMAVÍ HOSTITELÉ A PŘENOS

AMP postihuje domácí i divoká prasata bez rozdílu a může infikovat i specifického hmyzího přenašeče (vektora) – klíšťáky rodu Ornithodoros, zvláště druhy Ornithodoros moubata a Ornithodoros erraticus. Ty představují nejvýznamnější rezervoár viru AMP v přenosu nákazy.
Klíšťáci Ornithodoros moubata žijí v Africe a přicházejí do kontaktu jak s tamními divoce žijícími druhy prasat, tak s prasaty domácími. Za původního hostitele AMP v tzv. „sylvatickém" (lesním) cyklu přenosu se tam považuje prase savanové (Phacochoerus africanus), u něhož nákaza probíhá bez jakýchkoliv klinických příznaků onemocnění a tento druh slouží pouze jako nosič infekce.
V evropských podmínkách jsou k viru AMP také vnímavá divoká i volně žijící a domácí prasata. Umožněním kontaktu nakažených zvířat se zdravými nebo kontaminací prostředí může snadno docházet k propuknutí infekce. K přenosu nákazy tedy dochází přímým kontaktem zvířat či nepřímo – zkrmováním odpadků obsahujících např. infikované maso, kontaktem s kontaminovanými předměty, nářadím, dopravními prostředky, pracovní obuví či oblečením, pohybem jedinců v kontaminovaných prostorech a v neposlední řadě též prostřednictvím klíšťáků v oblastech jejich přirozeného výskytu.
KLINICKÉ PŘÍZNAKY
Virus AMP vyvolává řadu forem klinického onemocnění, závisejících na typu viru, plemeni zvířete, ale i na jeho momentální kondici. Nákaza může mít velmi rychlý průběh s náhlým úhynem (perakutní forma), rychlý průběh s úhynem během několika dnů (akutní forma) nebo může probíhat pozvolna (chronická forma). V oblastech, kde se dosud nikdy nevyskytovala, probíhá perakutně nebo akutně. Rozsah klinických příznaků i úmrtnost u prasat divokých se nijak neliší od průběhu u prasat domácích. Infikovaná zvířata nemusejí vykazovat klinické příznaky, ale slouží jako bezpříznakoví nosiči viru, jak již bylo zmíněno v případě afrických druhů divokých prasat.
Inkubační doba onemocnění, tj. než se po infekci objeví první klinické příznaky, trvá obvykle od čtyř do 19 dnů. Kmeny viru s vyšší schopností vyvolat onemocnění (virulencí) mají za následek perakutní nebo akutní formy infekce, provázené vysokou horečkou (40–42 °C), ztrátou chuti přijímat potravu, zažívacími potížemi, zácpou, zvracením, dýchacími poruchami, krváceninami v kůži a vnitřních orgánech. Kůže je narůžovělá až purpurová v důsledku intenzivního překrvení, nebo jsou na ní modrofialová (cyanotická) ložiska, která se jeví jako nepravidelné skvrny na kůži končetin, uší, hrudníku a břicha. Zvíře hyne během čtyř až deseti dnů, ale k úhynu může dojít i velmi záhy, již před objevením se prvních klinických příznaků. Úmrtnost dosahuje až 100 %. Samice mohou zmetat. Méně virulentní kmeny vyvolávají mírnější klinické příznaky – zvýšenou teplotu, sníženou chuť přijímat potravu a skleslost. Tyto nevýrazné příznaky nemusejí vzbudit podezření na AMP a probíhající nákazu je tak možné snadno přehlédnout nebo může být považována za jiné onemocnění. 

LÉČBA, VAKCINACE, PREVENTIVNÍ A ZDOLÁVACÍ OPATŘENÍ

Léčba neexistuje, v případě výskytu nákazy je nařízena okamžitá, radikální likvidace celého chovu.
V současné době ještě není nikde na světě k dispozici účinná vakcína proti AMP, na její přípravě se intenzivně pracuje.
ZÁVĚR
Postupující a rychlé šíření AMP ve státech východní Evropy výrazně změnilo evropskou nákazovou situaci a představuje reálné vysoké riziko pro všechny členské státy EU. Navzdory přijetí protinákazových opatření v oblastech současného výskytu se dosud nepodařilo dostat nákazu pod kontrolu. AMP stále přetrvává i vlivem specifických ekonomických a sociálně–kulturních faktorů, které se musejí brát v úvahu při navrhování účinných eradikačních programů. Celou situaci významně komplikuje skutečnost, že prozatím neexistuje účinná vakcína proti AMP a jediným spolehlivým opatřením v případě vzplanutí nákazy zůstává radikální likvidace postižených chovů a kontroly přesunů zvířat. O to zodpovědnější a důslednější musí být proto přístup chovatelů domácích prasat a uživatelů honiteb. Je nezbytné průběžně sledovat zdravotní stav a úhyny u prasat domácích i divokých a veškeré podezření na výskyt nákazy hlásit příslušné KVS. Je vždy lepší vyšetřit deset zvířat s negativním výsledkem než neprovést vyšetření pozitivního jedince.
Zpracováno podle článku MVDr. Petra Šatrána, Ph.D., a prof. MVDr. Dagmar Zendulkové, CSc., Africký mor prasat ohrožuje Evropu (Svět myslivosti č. 9/2013).
 

Africký mor prasat ve zkratce

 
Typ choroby nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích a divokých prasat
Oblasti výskytu kavkazské republiky, Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Česká republika
Vlastnosti viru velmi odolný vůči nízkým teplotám, likviduje se vysokými teplotami
Příznaky nákazy vysoká horečka, nechutenství, zažívací potíže, zácpa, zvracení, dýchací poruchy, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách, narůžovělá až purpurová kůže s modrofialovými skvrnami; vysoká úmrtnost (až 100 %)
Způsob přenosu kontakt zdravých zvířat s nakaženými jedinci, s kontaminovanými předměty a prostředím; prostřednictvím klíšťáků rodu Ornithodoros
Léčba neexistuje
Vakcinace nevakcinuje se, vakcína se vyvíjí
Co je nutné udělat při podezření nákazy AMP? neprodleně hlásit veterinární správě
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mimořádná veterinárním opatření v souvislosti s AMP
 
V souvislosti s výskytem Afrického moru prasat na našem území, reagoval zcela logicky náš stát vydáním řady nařízení a mimořádných veterinárních opatření, která se pochopitelně  týkají také nás myslivců a myslivecké činnosti.
Hlavních cílem všech opatření je samozřejmě zastavení šíření nákazy na další území a ochrana velkochovů domácích prasat.
 
České republika byla rozdělena na 3 základní části
 
1)    rizikovou oblast    - okres Zlín
 
2)       oblast as intenzivním lovem  (tzv. nárazníkovou zónu)
 
Oblastí s intenzivním odlovem se stanovuje oblast ohraničená dálnicí D1 od Brna k Vyškovu, dále dálnicí D46 k Olomouci, dále dálnicí D35 k napojení na dálnici D1 směr Ostrava a Bohumín po hranici s Polskem, dále po státní hranici s Polskem a Slovenskem až na hraniční přechod Lanžhot a dále zpět po dálnici D2 do Brna s výjimkou zamořené oblasti stanovené mimořádným veterinárním opatřením vydaným krajskou veterinární správou Státní veterinární správy pro Zlínský kraj
č. j.: SVS/2017/081368-Z v souvislosti s výskytem afrického moru prasat
 
Z našeho regionu spadají do nárazníkové zóny honitby:
Bystročice, Mrava Kožušany, Chatvátské pomoraví,  Dub nad Moravou, Věrovany , Majetín – Krčmaň, Království Grygov, Grygov – Nový Dvůr, Velký Týnec, Suchonice – Lipňany,  Doloplazy, Tršice - Zákřov
 
 
3)       Zbytek ČR
 
 

 
Mimořádná veterinárním opatření nařizují všem uživatelům honiteb provádět intenzivní lov veškeré černé zvěře bez omezení věku a pohlaví, dále dávají myslivcům možnost využívat některé dříve zakázané způsoby lovu, dále zakazují přikrmování černé zvěře a ukládají povinnost odebírat z ulovených kusů vzorky barvy.
 
V současné době lze z Mimořádných veterinárních opatření vyčíst tyto zásadní  povinnost
a oprávnění po myslivce:
 
1) Všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu se nařizuje intenzivní celoroční lov prasete divokého bez ohledu na věkovou kategorii a pohlaví s možností využití i následujících způsobů lovu
 
a)       pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů,
b)      na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
c)       na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby,  a v této vzdálenosti vnadit, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých zařízení
d)      střílením v odchytových zařízeních krátkou nebo dlouhou kulovou zbraní s energií v 0 metrech vyšší než 300 J,
e)      odlovem kňoura a bachyně na společných lovech s možností lovu jednotnou střelou z brokové zbraně.
 
V nárazníkové  zóně pak navíc ještě:
       f)  pomocí mechanismů pohybujících se po zemi,
 
2) Všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu se zakazuje přikrmovat prasata divoká (vyjma uznaných obor). Povoluje se pouze vnadění a to tak, že na vnadišti se najednou nesmí nacházet více než 20 kg krmiva, přičemž na 50 ha honitby smí být umístěno 1 vnadiště.
 
3)  všem uživatelům honiteb vzniká povinnost odebrat z ulovených kusů vzorek krve za účelem monitoringu Aujezskyho choroby. Vzorek předat spolu se žádankou na veterinární ústav.
Lovci pak vzniká nárok na zástřelné ve výši 1000 Kč
Tato povinnost platí pro honitby v zóně 3  (tedy ve zbytku republiky).
Neplatí pro nárazníkovou zónu a okres Zlín.
 
4)      všem uživatelům honiteb v tzv. Nárazníkové zóně se nařizuje odebrat a odevzdat k vyšetření vzorek barvy za účelem vyšetření na AMP.
Lovci pak vzniká nárok na zástřelní ve výši 1000 Kč.
 
 
Mimořádná veterinárním opatření a z nich planoucí povinnosti a oprávnění budou platit min. 2 roky od posledního pozitivního výskytu AMP na našem území  (tedy minimálně do listopadu 2019 !!).
 
Za nesplnění nebo porušení povinností plynoucích z těchto opatření hrozí uživatelům honiteb a oprávněným účastníkům lovu vysoké sankce až do výše:
a) 50 000 Kč, jde-li o fyzickou osobu,
 
b) 2 000 000 Kč, jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu.





Pachové ohradníky na Olomoucku v roce 2018



 - Okresní myslivecký spolek Olomouc realizoval, podobně jako v minulých letech,  projekt pachových ohradníků, jako účinnou ochranu před střety se zvěří na komunikacích.
 - Pachové ohradníky byly instalovány na téměř 80 km  rizikových úseků silnic Olomouckého kraje
 - Realizace pachových ohradníků výrazně  přispěla ke snížení dopravních nehod na komunikacích v důsledku střetu s volně žijící zvěří.

  Nejen, že se snížila mortalita živočichů v důsledku rozšiřující se technické infrastruktury, ale snížily se také škody na majetku a především zdraví našich spoluobčanů.
 - Efektivita realizovaných opatření byla  60,3 %, tzn. že se počet nehod na sledovaných úsecích oproti letům minulým snížil o 60,3 %. V konkrétních číslech to znamená   snížení počtu  střetů se zvěří  na vybraných úsecích z průměrných 150 nehod na nynějších 60 střetů.

 - celý projket byl realizován z finanční spoluúčasti Olomouckého kraje



ŽÁDANKA o vyšetření zveře na trichinelozu 


ŽÁDANKA o vyšetření trusu zvěře  - monitorng parazitoz