Českomoravská myslivecká jednota, z.s., OMS Příbram
 
Pozadi
OMS Příbram
Adresa: Čs. armády 12 , Příbram , 261 01
Telefon:318 624 445
Email:myslivci@pb.cz
Web:www.myslivost.cz/omspribram
Jednatel:Ing. Zdeněk Dubský
Předseda:Vratislav Cíza
  
Úřední hodiny
Po:07.30 - 15.00
Út:07.30 - 14.30
St:07.30 - 17.00
Čt:07.30 - 14.30
Pá:07.30 - 13.00
   
IČO:67777635
Účet:520440309 / 0800
Banka:Česká spořitelna, a.s. Příbram
Sestavuji aktuální kalendář ...
 
Informace pro MS a členy ČMMJ




 





MÁME RÁDI ZVÍŘATA
            Níže zasíláme odkaz na video ze zdařilé akce Okresního mysliveckého spolku Příbram, rybářů a včelařů konané v sobotu 12. 10. 2019 v kulturním domě v Příbrami.
 
                                                https://youtu.be/2s8ydOJAp2s
  
 
EVROPSKÝ SOUD PŘIPUSTIL ODSTŘEL VLKŮ
            Lov může být součástí péče o vlka. Ve čtvrtek 10. října tak rozhodl Soudní dvůr Evropské unie. Myslivci věří, že se toto rozhodnutí odrazí i v rozhodování tuzemských orgánů ochrany přírody.
            Soudní dvůr Evropské unie v odpovědi na tzv. předběžnou otázku finského nejvyššího správního soudu rozhodl, že za přísně stanovených podmínek mohou orgány členských států povolit lov druhů chráněných směrnicí o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. směrnicí o přírodních stanovištích). Toto rozhodnutí by mohlo rozvázat ruce též úřadům v České republice, které dlouhodobě tvrdí, že management vlka lovem by byl v rozporu s evropským právem.
            Senát konkrétně formuloval odpověď na otázku, zda směrnice o ochraně přírodních stanovišť, zejména její článek 16, umožňuje v konkrétních situacích chráněné živočichy lovit. Odstavec 1 písmeno e zmíněného článku umožňují státním orgánům povolit „odebírání“ jedinců chráněných druhů z přírody. Soud rozhodl, že v pojmu odebírání je též zahrnuto usmrcování. Orgány státní správy tak mohou povolit lov vlků a dalších chráněných živočichů jako prevenci závažných škod na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a podobně.
            Mimo prevence škod lze lov povolit i v zájmu ochrany těchto druhů, v zájmu zdraví lidí či veřejné bezpečnosti za podmínky příznivých důsledků pro životní prostředí a pro účely výzkumu a vzdělávání. V povolení musí být přesně vymezeno, kolika a jakých jedinců se týká, přičemž lov nesmí negativně ovlivnit udržitelnost populace. Zároveň naplnění účelu povolení nesmí být možné jiným způsobem. Lov tak i nadále bude pouze krajním řešením.
            „Soud vnímá, že každá udělená výjimka se projeví především lokálně. Proto ukládá státním orgánům povinnost posuzovat při udělování výjimek populace chráněných druhů v kontextu státu, biogeografické oblasti napříč více státy, nebo dokonce v celém areálu rozšíření druhu. Není nutná neomezená ochrana každého jedince, stav druhu lze hodnotit šířeji,“ vysvětlil rozhodnutí soudu Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty. „Tím se otvírá cesta k zonaci vlka, kterou dlouhodobě navrhujeme jako součást plánu péče. Stát by měl určit, v jakých oblastech ČR vlci mohou žít a v jakých ne, aby se předcházelo škodám či konfliktům s lidmi,“ uzavřel Jiří Janota.
 
 
 
PŘIPRAVOVANÁ NOVELA VYHLÁŠKY 245/2002 Sb.
§ 2a
                   Od 1. ledna 2020 do 31. března 2025 se doba lovu stanoví pro dále uvedené druhy zvěře odchylně od ustanovení § 1 takto:
 
a) daněk skvrnitý – daněk od 1. července do 31. ledna a daněla od 1. srpna do 31. ledna
s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, mladá zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,  

 
b) jelen evropský – jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, mladá zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,  
 
c) muflon – muflon od 1. července do 31. března s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1,
muflonka od 1. července do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, mladá zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,  
 
d) sika japonský – jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, mladá zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,  
 
e) srnec obecný - srnec od 1. května do 30. září s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1,  
srna od 1. srpna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, mladá zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince.  
 
f) kamzík horský – kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 31. prosince  
 
Očekávaná účinnost vyhlášky je od 1. 1. 2020
 
            K připravované novele člen OMR OMS Příbram, Radek Podhorecký zaslal připomínku k době lovu srnčí zvěře náměstkovi ministra zemědělství:
            V úvodu bych chtěl připomenout, že v ne (dávné) historii, byla srnčí zvěř řazena ke zvěři drobné (nízké), což výstižně odlišuje ,,srní" od ostatních druhů spárkaté zvěře.
            První zásadní rozdíl spočívá ve skutečnosti, že se jedná o zvěř teritoriální. Pokud hustota populace dosáhne určité výše, dále se již počet jedinců nezvyšuje, ani v případě, že není lovena myslivci nebo rysem, usmrcena při automobilové dopravě atd. Začne fungovat tzv. autoregulační brzda. To je zásadní rozdíl proti tzv. „tlupním" druhům spárkaté zvěře (sika, jelen, daněk, muflon). U tlupních druhů opravdu lze uplatňovat model: „ulovím 2 ks z tlupy, která má 10 členů, ostatní zvěř odtáhne do jiné části honitby, kde neškodí". U srnčí zvěře toto aplikovat nelze, už z podstaty její teritoriality! Pokud ulovíme jeden kus z domovského okrsku (srna) nebo teritoria (srnec), dojde během krátké doby k obsazení území novým kusem. Zde se nabízí podobnost s téměř ohroženým druhem drobné zvěře zajícem polním, jehož stavy poklesly o 95%, tj. na dnešních 5% a přesto může lokálně působit škody okusem na MZD. Důvodem není jeho „přemnožení", ale jeho teritorialita! Na příkladu zajíce polního, chci jen ukázat, že u srnčí zvěře se jedná o stejný problém. Prostě je vědecky doložitelným faktem, že srnčí zvěř se nemůže dlouhodobě přemnožit nad únosnou kapacitu prostředí.
            Každý z lesníků, zemědělců i myslivců, kteří se pohybují a hospodaří v krajině, jistě potvrdí, že srnčí, je nejméně konfliktním druhem z hlediska škod působených zvěří na lesních a zemědělských kulturách.
Jak z toho ven? V maximální míře podporovat dříve opomíjené pionýrské a přípravné dřeviny, které zadarmo zasemení kalamitní plochy přirozenou obnovou, kryjí půdu a lesníci se mohou 10-20 let rozmýšlet, jaký bude další postup. Bonusem např. nedoceněné břízy je skutečnost, že zvěř ji nepoškozuje okusem. MZD vkládat raději do oplocenek (méně je více), zvyšovat úživnost, zadržovat vodu. Zvážit, zda část odumřelých smrkových porostů nekácet a ponechat přírodnímu vývoji.
            Také s ohledem na vyčerpávající snahu o záchranu srnčat i ostatních živočichů při senosečích, se domníváme, že prodlužování doby lovu srnčí zvěře a zvláště srnčat, může být pro mnohé subjekty demotivující. Proto si Vás dovoluji vyzvat k přehodnocení navrhované doby lovu srnčí zvěře.
 
AMP V POLSKU „POSKOČIL“ O 300 KM NA ZÁPAD
Mapa: www.pigprogress.net            Polská veterinární správa potvrdila nález divočáka, u něhož byl potvrzen africký mor prasat, v Lubušském vojvodství na západě Polska, 300 km vzdušnou čarou od oblastí s výskytem choroby u Varšavy. Virus AMP byl nalezen u divočáka, který byl 4. listopadu sražen autem u obce Tarnów Jezierny. Polská veterinární správa hovoří o „izolovaném případu nákazy bez možnosti epidemiologického a zeměpisného spojení s dosud hlášenými případy AMP na území Polska“. Oblasti s výskytem AMP v Polsku jsou na východě země a v okolí Varšavy, nejblíže 300 km od místa nálezu. Odborníci se shodují, že když virus přeskočí na větší vzdálenosti, je to obvykle kvůli lidské nedbalosti.
Místo nálezu je vzdáleno vzdušnou čarou asi 85 km od hranic s Německem a přibližně 110 km od hranic s Českou republikou (Frýdlantský výběžek, Liberecký kraj).
 
ŠKOLENÍ STŘELECKÝCH ROZHODČÍCH
rádi bychom Vás informovali o konání Školení střeleckých rozhodčích, které střelecká komise ČMMJ plánuje v termínu 7. -8. 3. 2020.
 
Bližší informace poskytne:
 
Bc. Štěpánka Fišerová
tajemník střelecké komise a myslivosti


tel: +420 604 564 393
e-mail: stepanka.fiserova@cmmj.cz

 
 
Počasí radar