Aktuality

Diskuzní fórum

Pomůžete zabránit střetům se zvěří? > Srážky se zvěří Zobrazit módy:  
User avatar
Host
Pavel Štěpán - 23.9.2014 9:43:21
   
Srážky se zvěří
..."Autoři aplikace věří, že se v důsledku aktivity uživatelů podaří přispět ke snížení počtu nebezpečných situací na komunikacích a následně také ke snížení množství zbytečných úmrtí zvířat v důsledku interakce s vozidly"...
Tohle je omyl autorů či jejich víra. Počet srážek se zvěří, přesněji počet uhynulé zvěře na silnicích v prvé řadě ukazuje na četnost populace. Naprosto srozumitelné je to například u ježků, kdy po předchozích "chudých" letech bylo vidět (díky mírné zimě), že početnost populace
stoupla.
Stejné je to u zajíců, kun (tam je násrůst patrný), lišek atd.
U spárkaté zvěře platí to samé. Vše potvrzuje "přesná" myslivecká statistika, ze které vyplývá postupný, ale téměř neustálý nárůst úlovků spárkaté zvěře. Rostoucí počet srážek se zvěří jen potvrzuje reálný stav.
Početnost populace lze postavit na první místo, jako rozhodující činitel.
Na druhém místě by měli skončit řidiči motorových vozidel. Zatímco přes den lze srážce většinou úspěšně předejít na otevřených úsecích silnic (v lesních s trochou snahy také), situace v noci je složitější. Vše se odvíjí od druhu komunikace (dálnice, rychlostní komunikace, silnice I. třídy atd.). Rozhodujícím faktorem je rychlost vozidla. Ta by v noci pro VÝRAZNÉ snížení rizika srážky nemohla překročit při jízdě s dálkovými světly 80km/hod. na silnici I. třídy a při jízdě s potkávacími světly 50-60km/hod. Na silnicích II. a III. třídy raději ještě méně.
Zmíním ještě případné oplocení dálničního koridoru, které někde je. Vyhodnocení vlivu plotu na počet srážek mi není známo.
Pachové ohradníky neřeší problém samotný, pouze odvádějí zvěř do jiných míst, kde překoná překážku v podobě komunikace. Podstatou však zůstane početná populace. To je alfa a omega problému. To ale myslivecká veřejnost otevřeně většinově nepřizná, neboť tento stav jí vyhovuje. Druhým nejvýraznějším faktorem rychlost vozidel. Zde je prostor pro případnou mediální a osvětovou kampaň. Pachové ohradníky vše vhodně doplňují, ale hasí jen lokální požáry, ač své opodstatnění mají.

User avatar
Host
Richard Andrášik - 23.9.2014 15:04:27
   
RE:Srážky se zvěří
Děkuji za reakci a názor na uvedený článek.

Za předpokladu, že by mě moje navigace upozorňovala na průkazně nebezpečná místa dopravních nehod se zvěří, přizpůsobil bych tomuto svou rychlost jízdy i ostražitost. Navíc, jedná se jen o nepatrnou část z celkové délky komunikací (viz http://www.kdebourame.cz/cz/). Aktivita uživatelů bude mít za důsledek rozšíření již existující databáze srážek se zvěří. Analýzou této databáze lze následně určit již zmíněné nebezpečné lokality.

Když vím, kde je největší pravděpodobnost vzniku nebezpečně situace, budu si dávat pozor, vyhnu se nebezpečné situaci, a tedy dojde ke snížení jejich počtu.

S pozdravem,
spoluautor metodiky.

User avatar
Member
Member
František Dušák - 23.9.2014 15:56:41
   
RE:Srážky se zvěří
Pane Štěpáne, nesdílím Váš názor na to, že alfou a omegou je zvýšená populace. Ta populace je kromě černé zvěře a siky, stejná či dokonce nižší než dříve. Problém je ve stále vyšší fragmentaci krajiny a v zemědělském hospodaření. Velkolány řepky a kukuřice, případně ostatních obilovin vytvářejí v určitých obdobích veliké hladové pláně a nutí zvěř migrovat za potravou. Při stále vyšší fragmentaci a stále vyššímu provozu se pochopitelně počet střetů se zvěří zvětšuje.
Když běžný 1000 ha velký revír rozdělují min. dvě silnice I. třídy či rychlostní komunikace na 4 segmenty, tak není možné aby ke srážkám nedocházelo. A to je většinou ten lepší případ.
Člověk zvěři zabral její teritorium a nyní se diví. A někteří, jako Vy z toho obviníte myslivce a nebohou zvěř.

User avatar
Member
Member
Jiří Kasina - 23.9.2014 22:04:08
   
RE:Srážky se zvěří
Vážení přátelé, prvotním a nejhlavnějším účelem nové aplikace je získání základních dat o srážkách, kdy by se měly "stéci" informace policie, pojišťoven, správ silnic, uživatelů honiteb a případných nálezů sražené zvěře řadovými občany, turisty apod. A jedním z nejhlavnějších výstupů by pak měly být znalosti o tom, kde a kdy jsou nejrizikovější úseky a podle toho co nejefektivněji přistupovat k opatřením k zábraně srážek. Mimochodem existuje asi 32 různých způsobů prevence střetů. Krajinu není možné rozdělit ploty, není možné zabránit zvěři v pohybu. Pokud najdeme co nejširší podporu mezi uživateli honiteb (protože ti by měli nejlépe znát riziková místa a nacházet nejvíce kusů sražených živočichů), pokud se zapojí všechny výše jmenované subjekty a pokud rozšíříme povědomí o aplikaci co nejvíce mezi lidi, může se stát aplikace zcela zásadním a nikde jinde nezískatelným zdrojem dat. Je to jen o ochotě spolupracovat a pomoci společnému zájmu.
S pozdravem
Jiří Kasina
šéfredaktor časopisu Myslivost

User avatar
Member
Member
Pavel Štěpán - 23.9.2014 23:44:24
   
RE:Srážky se zvěří
Vážený pane Dušáku,

rok 1991:
Zvěř jelení odstřel 23.108
Zvěř daňčí odstřel 4.364
Zvěř mufloní odstřel 7.473
Zvěř srnčí odstřel 101.508
Zvěř černá odstřel 53.010
Zvěř siky odstřel 3.226

Celkem 192.689

rok 2013:
Zvěř jelení odstřel 23.578
Zvěř daňčí odstřel 16.404
Zvěř mufloní odstřel 9.222
Zvěř srnčí odstřel 105.680
Zvěř černá odstřel 152.250
Zvěř siky odstřel 12.839

Celkem 319.973

Rozdíl je + 127.284 kusů.

Když k tomu připočtu Vámi zmíněnou fragmentaci krajiny, katastrofální úbytek zemědělské půdy, výstavbu kilometrů nových komunikací, tak je skoro jasno.
Ale ještě zde máme obnovu vozového parku, přešli jsme ze Š 100 na Škody Octavia a Superb a další značky. Zvýšení bezpečnosti vozidel a současné zvýšení konstrukčních rychlostí, které řidiči využívají bez ohledu na bezpečnost silničního provozu.

Resumé - nárůst populací je realita. Z ničeho neobviňuji zvěř. Myslivce mohu maximálně obvinit z porušování zákona o myslivosti, neboť upřednostňují jednoznačně lovecké vyžití před ostatními aspekty myslivosti samotné.

V případě dlouhé zimy s nízkými teplotami a s dlouhým obdobím sněhové pokrývky (podobné zimě 2005/2006) následující rok jednoznačně ukáže, že došlo k "přírodní regulaci" populací a to se nade vší pochybnost projeví ve statistice počtů střetů se zvěří.

Ale celý problém je na delší diskuzi.

User avatar
Host
Ron Gordon - 30.9.2014 21:45:35
   
RE:Srážky se zvěří
Pane Štěpán,
je to opravdu na hodně dlouhou diskusi, tak jak Vy vypočitávate nárust počtů lovené zvěře, tak by já mohl vypočítavat nárust počtu vozidel. Před nějakými třiceti léty jely časně ráno po silnicích zpravidla jen autobusy nacpané cestujicími do práce a pak zase v nočních hodinách z práce/ záměrně neuvádím jízdy v poledních a odpoledních hodinách, kdy se zvěř pohybuje minimálně/ a podívejte se na to dnes, autobusy skoro nejezdí a stejná přeprava je formou osobních vozidel, z velké části obsazených jednou osobou - řidičem. Takže místo průjezdu pěti autobusu, projede 200 osobních vozidel a to je podstatně vyšší nárust než Vámi uváděný nárust lovené zvěře. Když k tomu připočtete kamionovou dopravu tak to vyjde nastejno. Když se podiváte do svých čísel, tak zjistíte že celých 100 000 rozdílu Vám udělá nárust u černé zvěře a ta se má v našich revírech dobře zejména vlivem zaměření zemědělské výroby. Takže moje resumé by bylo - nárust počtu vozidel v silničním provozu je prostě realita a Vámi uvaděná "přirozena regulace" s dlouhým obdobím sněhové pokrývky je spíše zapřičíněna nepřirozenými nepřehlednými lány řepkových polí. Zvěř je v naši přírodě po tisicíletí, motorová vozidla se vyskytují jen něco málo přes století, zvěř je tvor nerozumný na rozdil od tvora Homo sapiens, jenž se často chová více než nerozumně. A zde nepomohou sebelépe myšlené aplikace, které jsou spíše dobrým přivýdělkem několika jedinců, ale problém neřeší.

User avatar
Member
Member
Jiří Kasina - 2.10.2014 10:02:25
   
RE:Srážky se zvěří
Vážený pane Gordone, máte naprostou pravdu, souhlasím s vašimi názory až na jednu, zcela zásadní připomínku - z aplikace Sražená zvěř nikdo nemá byznys, naopak stála tvůrce dobrovolně hodně do vývoje vloženého času. Aplikace ani nemůže žádné finance generovat a nikdo nám ani na tvorbu žádné prostředky nedá. Vše je založeno na nadšení a zájmu několika lidí, které sjednocuje myšlenka: Ano, musíme něco změnit, ale chceme-li vyvinout tlak na příslušné instituce, aby se něco změnilo, pak musíme mít v ruce nějaký pádný argument. A tím mohou být jen exaktní čísla o srážkách a škodách, ale ta dodnes nikdo nikdy nesumarizoval, proběhla jen řada v podstatě statistických šetření. Takže toto je snad první praktický pokus o sumarizaci zcela reálných a doložitelných střetů, který se může s probíhajícím časem jen a jen stávat exaktnějším. Bohužel zase nejslabším článkem je lidský faktor - kolik lidí se zapojí a jak relevantní údaje se do aplikace dostanou. Ale to je na delší povídání. S pozdravem Jiří Kasina - šéfredaktor

User avatar
Host
RonGordon - 2.10.2014 12:32:15
   
RE:Srážky se zvěří
Pane Kasina,
tvůrce aplikace neznám a neznám ani podmínky za jakých je vytvářejí. Pokud tomu je tak, jak píšete , tak se jim za svůj výrok omlouvám. Ovšem víte sám, jak to chodí, kdo se v tom orientuje vyzíská dotace na vše možné i nemožné, hlavně že má styky na správné lidi na správném místě. Nestačili by jsme se divit, jaké peníze se investují do akcí jako je Návrat velkých šelem či návrat orla sklaního, a kolik lidí se tím živí. K čemu je tu snaha obyčejných myslivců o záchranu drobné zvěře, když to málo co se jim podaří poslouží jako potrava pro hýčkané dravce ? Dovidáme se kolik orlů záchraná stanice vypustila, jak se jím podařilo zahnízdit a také o smutném konci některých jedinců, ale ještě jsem se nikde nedočetl, kolik drobné zvěře záchranná stanice vypustila, aby jími vypuštění dravci nepošli hladem. Mně celá věc připadá obdobně, jako když si skupina malých dětí na pískovišti vystaví své hrady a pak přiběhne skupina jiných výrostků, která jim je rozšlape.
Ale aby se vrátil ještě k věci, vzhledem k tomu, že po třicet lét jsem se se střety vozidel se zvěří (dopravní nehody) soustavně setkával, dovoluji si tvrdit, že více než polovina střetů nikdy nebyla policii ani pojišťovně oznámena a z té poloviny oznámených další polovina neprošla zaevidováním, protože řidiči po zjištění, že se nedomůžou žádné náhrady škody ani žádné šetření nechtěli. Nedivte se tedy mé skepsi nad uvedeným projektem. Dávám Vám plně za prvdu, toto je téma na velmi dlouhou diskuci. Ještě jednou se omlouvám tvůrcům této aplikace. Vydali se však na boj s větrnými mlýny. S pozdravem Ron Gordon.

User avatar
Host
Pavel Štěpán - 2.10.2014 19:09:35
   
RE:Srážky se zvěří
Dnes ráno jsem dával na silnici záraz srnčeti (mladý nadějný srneček), které několik minut přede mnou vyběhlo z příkopu do boku vozidla. Zlámané přední běhy. Řidič stál před ním s vozidlem asi 150m, "zoufale" telefonoval, protože měl poškozené vozidlo. Srneček sebou házel na silnici, ale nesnažil se ani postavit. Ukončil jsem jeho trápení. Přišel řidič a jen řekl: "Kurva jedna, vyběhla přímo z příkopy".
Rovný úsek silnice, po obou stranách hlubší příkop se zelenou trávou a ještě jabloně. Dále už po obou stranách jen podiskované pole, takže hlína.
Jen malé procento řidičů by zde jelo s navigací. Rovný přehledný úsek přímo vybízí k rychlejší jízdě. Místní vetšinou vědí, že zde migruje zvěř a zejména v tomto období navštěvuje zmiňované příkopy kolem silnice. Možná by pomohla dopravní značka, těžko říci.
V každém případě podle mého názoru chybí větší osvěta právě pro řidiče. Zmiňovaná aplikace bude jistě vhodným doplňkem navigací, avšak pokud budou silnice v navigaci lemované výstražnými trojúhelníčky či jinými symboly, řidiči stejně časem "otupí" ve stylu - "sakra, ta zvěř je skoro všude".
Větší osvěta pro motoristickou veřejnost by byla podle mě větším přínosem. A zde je prostor pro myslivce a jejich kreativitu.
Nebo se myslivost pro většinu omezila opravdu jen na krmení (úmyslně jsem nepoužil termín přikrmování) a lov?

User avatar
Host
match - 21.10.2014 21:26:45
   
RE:Srážky se zvěří
V minulosti si pamatuji, že pod naší obcí, kde je poslední místo, pro přechod zvěře byly dopravní značky Pozor zvěř. V tomto úseku každoročně dochází k četným dopravním nehodám, vlivem srážek se zvěří. Aplikovaly se pachové ohradníky, které částečně snížily střety, ale je to jen dočasné řešení. Po několika letech se znovu podařilo dopravní značky upozorňující na zvěř dát na tuto část silnice. Značky tam byly dva dny a pilot z PČR o divočáka zrušil služební Octávii.
Měl jsem dost bouřlivý rozhovor s profesionálním řidičem, který si o srnu rozbil svoje osobní auto. Prý za to můžou myslivci. Dva týdny zpět jsem něco zahlédl vpravo na krajnici. Naštěstí jsem zpomalil. Musel jsem zastavit a dát přednost tlupě divočáků. Zažil jsem dvě srážky jednou se srncem a pak s danělou, kterým se podle mne nedalo zabránit. Ale většině srážek a následných komplikací se lze vyhnout. Co pro to udělat? Určitě oplocení některých problémových úseků. A kde vidím rezervu? Tak to je osvěta tohoto problému. Myslivci se umí dívat a předvídat. A to podle mne chybí naší motoristické veřejnost. Zapojit do toho naši televizi, autoškoly atd

User avatar
Member
Member
Ellhenicky Ellhenicky - 22.12.2014 18:59:24
   
RE:Srážky se zvěří
Je uchvátaná doba, každý pořád někam spěchá.Je pravda, že se některým střetům dá zabránit,ale i dost myslivců jistě "ulovilo" nějaký ten kus nechtěně autem. Určitě se dá na policii zjistit kolik bylo nehod se zvěří, ale z vlastní zkušenosti vím, že se hlásí jen část nehod.Kdo nemá havarijní pojištění čí služební auto, tak to ani nehlásí .Další řidiči pouze nahlásí sraženou zvěř na vozovce.Každý nebo skoro každý den se vyjíždí na sraženou zvěř.Někteří hospodáři už ani neberou telefony,jak často je otravujeme. Nejvíce jsem zažil najednou na místě sražených 6 ks divočáků kamionem.Než jsme přijeli na místo, tak tam zůstali jen dva.Polský řidič nevěřil svým očím,jak byli rychle uklizeni kolemjedoucími řidiči. Pak byli taky řidiči ochránci, kteří se zvěři snažili vyhnout a nezničit auto a dopadlo to tragicky. Modré odrazky a pachové ohradníky pomáhají,ale chce to provádět kontroly a opakovaně "zapachovat".

Pomůžete zabránit střetům se zvěří?

| Diskuzní fórum
Pomůžete zabránit střetům se zvěří?
Evidence zvěře uhynulé v důsledku srážky s dopravním prostředkem.
V letošním třetím čísle Myslivosti byl uveřejněn článek a informace, že Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. (CDV) provádí systematický výzkum druhového složení zvěře uhynulé v důsledku kolize s motorovými vozidly. V tomto článku bylo zároveň ukázáno, že současná policejní statistika není, z pohledu evidence srážek se zvěří, dostatečná, neboť neeviduje všechny srážky a nezaznamenává druhové složení sražených živočichů. Ostatní zdroje dat, především údaje pojišťoven, se liší kvalitou i strukturou záznamů a navíc nemají rovnoměrné celostátní pokrytí. Vzniká tu tedy prostor pro činnost, která by pomohla zaplnit toto prázdné místo, zlepšit kvalitu dat, přispět k identifikaci nebezpečných míst na komunikacích a k následnému snížení obrovského počtu zbytečně zabitých živočichů.
Protože jsme si vědomi toho, že jedním z velmi důležitých zdrojů údajů o sražené zvěři jsou myslivci, uživatelé honiteb, po konzultaci a ve spolupráci s redakcí časopisu Myslivost chceme oslovit právě hospodáře a další zástupce honiteb a nabídnout jim možnost vkládání dat přímo do nové webové aplikace.
Myslivci jsou totiž ti, kteří asi nejlépe znají místní podmínky, znají rizikové úseky, kde často dochází ke kolizím se zvěří, myslivci také nacházejí zhaslou sraženou zvěř v místech více vzdálených od komunikace, což často bývá zvěř, která se v policejních statistikách neobjeví. A stejně tak myslivci by při nahlašování údajů měli poskytnout co nejrelevantnější údaje o druhu, pohlaví a věku zvěře.
Dále se budeme snažit oslovit i příslušné organizace správy a údržby silnic, které evidují a měly by také hlásit nálezy sražených živočichů na komunikaci samotné a nebo na tělese komunikace (příkopy, náspy, okraje silnic).
 
Webová mapová aplikace
Od počátku letošního roku pracovalo CDV na systému evidence srážek se zvěří, který by pomohl zmíněnou situaci řešit. Výsledkem této činnosti je webová mapová aplikace, která je taktéž upravena pro mobilní zařízení pro vkládání nových dat v reálném čase přímo z místa srážky nebo nálezu (www.srazenazver.cz).
Aplikace bude do konce roku v testovacím provozu, ale již nyní lze do ní vkládat data. Testovací fáze slouží zejména k získání zpětné vazby od jednotlivých hospodářů honiteb, pro něž je především určena.
Hlavním přínosem aplikace je možnost vkládání dat, což může provádět každý, kdo se registruje. Tento proces nevyžaduje nic víc, než ověření e-mailové adresy. Neregistrovaný uživatel si může prohlížet rozmístění záznamů v mapě, ale s omezeným množstvím popisných informací.
Pro vložení platného záznamu je třeba vyplnit druh sražené zvěře, polohu nálezu a čas. Ostatní položky (specifikace zvěře: samec, samice, mládě, následky a další detaily pozice nálezu) jsou dobrovolné, stejně jako poznámka, kde lze uvést další údaje. Rovněž můžete nahrát fotografie dokumentující vlastní nález a okolí komunikace. Samotné zadání záznamu je velmi snadné, stačí opravdu jen ty nejzákladnější znalosti práce s počítačem, pro co nejsnadnější určení místa nálezu stačí kliknout myší na příslušné místo v mapě, není třeba nijak složitě určovat souřadnice, katastry obcí či čísla komunikací, to vše aplikace vygeneruje na základě jediného klinutí myší do mapy.
Registrovaní uživatelé se dělí do několika úrovní. Pro hospodáře honiteb je připravena navíc možnost hodnocení záznamů a správy dat jiných uživatelů, která spadají do jejich příslušné honitby. Hospodář se k nim může vyjádřit a takový záznam přijmout nebo označit jako nevěrohodný. Tím si zajistí hodnověrnost údajů, které jsou v katastru honitby vedeny. Rovněž může hodnotit důvěryhodnost jednotlivých uživatelů, kteří do jeho honitby zadávají data. Takto se minimalizuje možnost zneužívání aplikace. Na pozadí aplikace běží další kontrolní procesy, které pomáhají odhalovat podezřelé údaje, např. sledováním zadávání nepravděpodobných druhů zvěře, aplikace též eliminuje vícenásobné záznamy o sražení jednoho a toho samého kusu zvěře.
Každý registrovaný uživatel si může z aplikace vyexportovat svá data do formátu MS Excel. Osoby s vyšším oprávněním, což mohou být třeba právě hospodáři a nebo zástupci uživatelů honiteb, mohou exportovat nejenom své záznamy, ale též všechny záznamy ze svých honiteb. 
Aplikace dále umožňuje generovat výkazy za dané období, což ulehčí práci při evidenci druhového složení úhynů.  
 
Jak se bude aplikace dále rozvíjet?
Cílem této snahy je vyplnit mezeru, která dnes existuje v současném stavu poznání, bylo zatím provedeno více výzkumů, anket, dotazníků a statistických šetření, ale zatím ani jedna z metod neposkytovala možnost celostátní, celoroční či celodenní on-line evidence a sumarizace střetů se živočichy na silnicích.
Vzhledem k tomu, jak velké množství lidí se denně pohybuje po silnicích, je pravděpodobné, že záznamy mohou přibývat značným tempem a že se tak podaří získat ucelenější přehled nejenom o tom, které druhy zvěře jsou sráženy, ale také na kterých místech a úsecích komunikací. Protože vcelku velké procento ztrát tvoří střety na železnici, budou moci uživatelé, nejspíše opět hospodáři honiteb, vkládat údaje o ztrátách v okolí hlavních železničních tahů i regionálních železnic.
 Autoři aplikace věří, že se v důsledku aktivity uživatelů podaří přispět ke snížení počtu nebezpečných situací na komunikacích a následně také ke snížení množství zbytečných úmrtí zvířat v důsledku interakce s vozidly. Všechny informace mají neocenitelnou hodnotu též pro správce komunikací.
Jedním z důležitých výstupů by měla být i jakási zpětná vazba, která by měla poskytnout údaje o efektivnosti opatření proti srážkám se zvěří, zejména o efektivnosti aplikace pachových ohradníků, které se v poslední době velmi rozšiřují. Vyhodnocením získaných dat lze totiž zjistit, která místa jsou více riziková a která méně a kam je tedy třeba efektivně a přednostně vynaložit náklady na ochranu silnic.
Úspěch aplikace záleží především na aktivitě uživatelů a jejich zpětné vazbě. Na stránkách aplikace www.srazenazver.cz jsou uvedeny kontaktní údaje na tým vývojářů CDV, kde rádi zodpovíme všechny dotazy. Rovněž budeme rádi za zpětnou vazbu a podněty ze stran uživatelů.
Na stránkách časopisu Myslivost budeme informovat o dalším postupu prací a dalších postupných úpravách aplikace, do aplikace můžete vstoupit přímo ZDE
RNDr. Michal Bíl, Ph.D.
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

vychází v 5:06 a zapadá v 20:48 vychází v **:** a zapadá v 7:54 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...