Aktuality

VELENOVELA

Bohumil Straka | Diskuzní fórum
VELENOVELA
Velká novela zákonů o myslivosti a ochraně přírody zamíří do Vlády bez „seznamu smrti“
Ochranáři milionáři? Chtěli se krmit eurodotacemi a místo toho teď šílí z našeho úspěchu, a „kejhají“!

Na stránkách časopisu Myslivost jsem čtenáře od roku 2013 průběžně informoval o vývoji legislativy tzv. nepůvodních druhů. Nyní už největší novela sedmi(!) oborových zákonů za posledních 15 let zamíří z MŽP a MZe na Vládu a potom do Sněmovny. Na stole jsou velké změny zákona o ochraně přírody, zákona o myslivosti, zákona o rybářství, lesního zákona, či zákona na ochranu zvířat proti týrání. Léta jsme potili krev v boji za příznivou legislativu, díky tomu aktuální návrh novely z pera MŽP už naštěstí neobsahuje alespoň ty nejhorší návrhy.

 

I letos jsem strávil dalších mnoho set hodin jednáními, čtením paragrafů a zpracováváním připomínek, které jsme oficiálně prostřednictví ČMMJ v dubnu 2019 uplatnili na MZe a MŽP. Přitom ještě v roce 2016 vypadala situace doslova černě, protože MŽP chtělo v původní verzi novely „násilně“ adaptovat nařízení EU o invazních druzích formou národního „černého seznamu smrti“ mnohých hospodářských významných druhů včetně muflonů, kamzíků, pstruhů duhových, ale i ořechů, kaštanů, kříženců aj.
Původní verze novely (podrobnosti v Myslivosti 12/2016) obsahovala obrovské regulace či zákaz nepůvodních druhů, ale pro myslivce také spousty nových povinností, a také bianko šek pro MŽP na rozšiřování seznamu zakázaných druhů.
Tehdy jsem pochopil, že už jde opravdu do tuhého a hraje se o samotnou podstatu naší činnosti, protože v konečném důsledku lze považovat za nepůvodní druhy rostlin a živočichů vlastně většinu druhů. Tehdy se nehrálo o nic menšího, než že předáme na další desetiletí rozhodovací pravomoc hospodaření s těmito druhy do rukou úředníků MŽP a budeme pak muset strpět veškerou odpovědnost, zásahy do hospodaření a honiteb podle libovůle. A v neposlední řadě že budeme vystavení za vše sankcím a pokutám.
Tehdy jsem přišel s myšlenkou, že se musíme sjednotit, což se stalo díky iniciativě ČMMJ v podobě založení mocné platformy „Hospodáři v krajině“ reprezentujících tři čtvrtě milionu organizovaných členů myslivců, rybářů, lesníků, včelařů, zemědělců, zahrádkářů, vědců, školkařů aj.
Platforma hospodářů zafungovala, MŽP se začalo chovat lépe, takže věřím, že výše uvedené hrozby jsou už snad minulostí.
 
Dotace by udělaly milionáře z nejednoho ochranáře
 
A ještě by si na tom někteří udělali za veřejné peníze doktoráty, docentury či profesury, a ještě by za peníze z našich daní dále škodili nám, a ve svém důsledku i přírodě a krajině. Někteří environmentalisté tvrdí falešně, že kvůli vypuštění národního seznamu zakázaných invazních nepůvodních druhů není možné získat eurodotace na odstranění těch opravdu škodlivých invazních druhů z přírody.
To ale vůbec není pravda, což je zjevné i z programu na odstraňování invazního bolševníku v Karlovarském kraji z nechvalně proslulého ROP severozápad, který byl realizován před pěti lety za stamiliony korun, když ještě předmětné nařízení EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů ani neexistovalo, natož národní seznamy, které členské státy EU mohou (ale nemusí!) zavést za základě tohoto nařízení.
 
„Se zděšením jsme zaznamenali, že ze zákona vypadl národní seznam invazních druhů“, kejhají potrefení ochranáři
 
Bez dlouhých slov a analýz, takováto mediální reakce je pro mě tím nejlepším vysvědčením našeho tvrdého úsilí, když se ozývají radikální environmentalisté, kteří posílají takovéto „vědecké výzvy“ na všechny strany a pořádají tiskové konference.
Důvod je jednoduchý - environmentální lobby chtěla dojit stamilionové eorudotace za monitoring a analýzy nepůvodních druhů, proto takto potrefeně „kejhají“, když jim někdo bere žír. Není pochyb o tom, že „monitoring“ je zaměstnáním snů, kde proudí prakticky nekontrolovatelně velké peníze. Přitom jiní vědci - profesoři a docenti z České akademie zemědělských věd, kteří jsou mimochodem také členy naší platformy „hospodáři v krajině“, mají názor jako my, tedy že žádný český národní seznam není potřeba, že stačí ten celoevropský, na kterém je aktuálně 49 invazních druhů včetně např. mývala, psíka mývalovitého, nutrie, bolševníku aj.
 
Novela mění třicet ustanovení zákona o myslivosti
 
Dále se mění či zavádí 60 ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Také se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a další oborové zákony - lesní zákon a rybářský zákon, které se nás týkají méně. Celkem tato komplexní rozsáhlá novela mění či zavádí přes sto nových ustanovení a spolu s podklady a důvodovou zprávou zahrnuje stovky stran textu. To vše jsem musel nastudovat a v šibeničních termínech stanovenými ministerstvy jsem zpracoval připomínky pro ČMMJ a ministerstva. A to hned několikrát, neboť všechno se v průběhu let postupně měnilo, naštěstí pod naším tlakem to bylo výrazně k lepšímu.
Přináším proto stručný výběr toho nejdůležitějšího. Komu je libo začíst se do paragrafů, může si veškeré originální dokumenty mezirezortního připomínkového řízení stáhnout z vládního serveru https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBANEWTVL
 
Podstatné změny zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti:
až 30 000 Kč pokuty pro fyzickou a 200 000 Kč pro právnickou osobu při neplnění snížení stavu zvěře?
 
V § 63 a § 64 novela navrhuje zavedení nového přestupku a sankce až 30 000 Kč pro fyzickou osobu a až 200 000 Kč pro uživatele honiteb při nesplnění podmínek provedení snížení stavu zvěře.
My jsme tuto novou sankci rozporovali a zahrnuli do nesouhlasných připomínek, protože se domnívám, že stavy zvěře a případné sankce by se měly řešit celkově a koncepčně. Jedná se prakticky o jediný rozpor, kde ČMMJ a Ministerstvo zemědělství mají v novele jiný názor, takže se jistě o tomto povede další jednání v rámci vypořádání připomínek. V konečném důsledku budou muset o tomto sporu rozhodnout naši nejvyšší zástupci v Myslivecké radě ČMMJ, já jsem jen obyčejný „plnič přání“ naší myslivecké organizace a komunity. Jinak naštěstí ve všech ostatních bodech s MZe souzníme.
 
Mění se seznam zvěře, tchoř bude nově chráněný
 
MŽP v návrhu novely přeřazuje tchoře stepního z druhu zvěře, který lze obhospodařovat lovem chráněných druhů zvěře, které nelze lovit, prý na základě mezinárodních smluv. Ondatra pižmová je vyškrtnuta ze zvěře, protože byla zařazena v roce 2017 na celoevropský seznam zakázaných invazních nepůvodních druhů. Dále orebice horská se ve výčtu zvěře nahrazuje orebice rudou. V budoucnu by ale například jelen sika neměl být automaticky vyřazen ze zvěře, pokud se ocitne na celoevropském zakázaném seznamu.
 
Novela umožní lovit nežádoucí nepůvodní i původní druhy všem, nejen myslivecké stráži
 
Velmi žádoucí novinkou, na které se všichni vzácně shodují, myslivci, MZe, MŽP i ochranáři, je, že konečně padne bariéra při lovu invazních živočichů. Dosud může lovit invazní druhy (mývala, psíka, norka, nutrii) jen myslivecká stráž, resp. hospodář. Nově na základě § 11 bude moci uživatel honitby pověřit kohokoliv s loveckým lístkem, aby prováděl regulaci nejen celoevropsky zakázaných invazních druhů, ale i dalších živočichů stanovených prováděcím předpisem, protože invazně se mohou chovat a regulaci mohou vyžadovat v době klimatických změn i některé původní druhy. Obdobně se toto oprávnění rozšiřuje to naše oprávnění lovu na nehonebních pozemcích.
 
Nová vyhláška MZe usnadní myslivcům dotovat regulaci invazních druhů
 
Nově § 68 obsahuje zmocnění, aby MZe v dohodě s MŽP vydalo prováděcí vyhlášku pro usmrcování invazních nepůvodních druhů živočichů a dalších živočichů, kteří nejsou zvěří, vyžadující regulaci, uživatelem honitby v rámci mysliveckého hospodaření. Díky tomu bude moci být lov mývalů, psíků mývalovitých a jiných nežádoucích druhů dotován v nějaké formě zástřelného. Pro myslivce jistě peníze nejsou to hlavní, ale bude to přece jen nějaké motivační zpříjemnění nelehkého lovu těchto invazních šelmiček.
 
Rozšíří se doby lovu spárkaté zvěře v případě potřeby větší regulace
 
Zde je vše jasné z citace novely. § 42 odst. 3: „Vyžaduje-li to zájem na zemědělské nebo lesní výrobě, ochraně přírody nebo zájem mysliveckého hospodaření, je orgán státní správy myslivosti u samičí zvěře a mláďat oprávněn povolit uživateli honitby výjimku z doby lovu spárkaté zvěře.“
 
Máme dobře našlápnuto, ale musíme další legislativní proces pohlídat
 
Opatrně věřím, že vše je nyní na docela dobré cestě a největší nebezpečí jsou zažehnána. Někdo namítne, že jsem snad jen léta zbytečně bouřil vody. Ale to je jako říkat hasiči, který přijel a uhasil počínající požár „vidíš, vždyť se nic nestalo, vždyť nic neshořelo, vždyť je vše v pohodě“.
Byl jsem u všeho a vím bezpečně jedno, že nebýt obrovského úsilí a iniciativy „Hospodářů v krajině“, která vznikla na půdě ČMMJ, tak už dávno platila novela zákona o ochraně přírody a nejspíš by platil částečně nebo zcela i předem připravený seznam 232 údajně invazních nepůvodních druhů, na kterém figurovali kromě muflona a kamzíka, také pstruh duhový, amur, tolstolobik, akát, borovice černá, cukrovka, ořech, kaštan... Navíc by se ocitnuly v právní nejistotě také další nepůvodní druhy zvěře, například bažant, králík, daněk, sika, a další druhy, protože původní novela měla ambice regulovat i neinvazní nepůvodní druhy.
 
A co nás čeká dál?
 
Jak jsem uvedl, dosáhli jsme nesmírných úspěchů v boji za přijatelnou verzi této „velenovely“ v porovnání s první verzí z roku 2016. V současnosti kromě výše uvedených sankcí už jsem v novele nenašel zásadnější zádrhel, ale samozřejmě nejsem vševěd a jasnovidec.
Nesmíme však usnout na vavřínech. Předpokládám, že se bude konat ještě několik kol jednání, kde bude možnost dopilovat rozpory a detaily a po vypořádání připomínek novelu schválí Vláda v určité podobě.
Zřejmě v druhé polovině roku 2019 pak novela zamíří k zákonodárcům do Sněmovny. Novely zákonů o ochraně přírody a myslivosti patří tradičně mezi velmi sledované a kontroverzní, a proto generovaly v minulosti velké množství pozměňovacích poslaneckých návrhů. Tato „lidová tvořivost“ je však těžko předvídatelná. Tentokrát je však možné, že pozměňovacích návrhů nebude příliš. Pokud MŽP dodrží slovo, bude pokračovat v partnerském přístupu k hospodářům v krajině jako poslední rok, a pokud bude jednat rozumně konsensuálně, tak ani my takové novele nebudeme bránit, protože vnímáme i některé pozitivní změny.
Odhaduji, že pokud by vše šlo rychlým tempem, tak by novela mohla projít Sněmovnou a Senátem na přelomu roku 2019/2020. Avšak pokud by se něco však zadrhlo, tak novela může ležet ve Sněmovně i rok, dva nebo taky může „spadnout pod stůl“ s koncem volebního období. A to by byl pro ČR a MŽP problém, protože již začátkem roku napsala Evropská komise vytýkací dopis ČR, že řádně neplní adaptaci nařízení EU o invazních druzích a hrozí sankcemi.
 
V článku v příští Myslivosti se zase zaměřím na neméně důležité novinky, pozitiva i negativa a rizika novely zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Myslivosti zdar, invazní škodné zmar!
Dr. Ing. Bohumil STRAKA,
člen Zahraniční komise ČMMJ
 


Diskuzní fórum

Přihlásit se do fóra

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

vychází v 7:52 a zapadá v 15:58 vychází v 19:24 a zapadá v 10:41 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...