Na pultech prodejců i v nabídkách knihkupectví se denně objevuje celá řada nových knižních titulů. O některé z nich jen letmo zavadíme zrakem, jiné vezmeme krátce do ruky, abychom je poté bez většího zájmu odložili. Jiné nás však upoutají takříkajíc na první pohled. Tu jménem autora, tam titulem nebo grafickým ztvárněním obálky.
Mezi druhou kategorii lze bez zbytečných diskusí zajisté zařadit novinku našeho knižního trhu, která v těchto dnech přichází z nakladatelství Víkend. Již sám název
"Abnormální parůžky", pod kterým je podepsán pan Ulrich Herbst, dává jednoznačně tušit, co je hlavním záměrem autora. Jak jeho jméno napovídá, jedná se o další z titulů pocházejících z německy mluvících zemí, které v poslední době ve jmenovaném nakladatelství vycházejí. Kniha však naše myslivce zcela jistě upoutá a osloví nejen svým názvem, ale především kvalitním zpracováním obrovského množství fotografického materiálu, reprodukovaného, jak jinak, nežli na křídovém papíře a ve velkém formátu.
Autorem je myslivecký profesionál, který zasvětil téměř padesát let svého života studiu problematiky srnčího parožení a zejména pak nejrůznějším tvarovým abnormalitám, které se u srnčích trofejí mohou objevovat. Z celé publikace doslova dýchá přehled, hluboká životní zkušenost a vysoká profesionalita, umocněná navíc profesionálním přístupem k dokumentační fotografii. Čtenáři se tak mohou těšit na více než sto padesát stran doslova nabitých obrázky srnčích trofejí, živé i ulovené zvěře, doplněných navíc hodnotným textem psaným srozumitelným a jednoduchým jazykem.
Přestože se jedná převážně o publikaci fotografickou, činí z ní právě vložené textové pasáže pojednávající o problematice tvorby srnčího parohu, jeho "normálním" vývoji i příčinách odchylek od tohoto normálu, kvalitní dílo. Vzhledem k lehkosti a srozumitelnosti výkladu snese kniha zařazení mezi práce populárně naučné a lze ji doporučit nejen praktickým myslivcům, ale rovněž adeptům připravujícím se na zkoušky z myslivosti i všem nemysliveckým zájemcům o dění v naší přírodě.
Z velmi bohatého obsahu publikace bych si na tomto místě dovolil zmínit jen to nejhodnotnější. Případný zájemce zde například nalezne detailně popsaný cyklus parožení (včetně detailní reálné fotodokumentace různých částí parohu i pučnic v různých fázích růstu a řezech!). Velká pozornost je věnována problematice zásobování rostoucího parohu krví a živinami a výjimečná je také fotodokumentace jednotlivých fází pořízená prostřednictvím lékařského rentgenového tomografu. Autor se rovněž zamýšlí nad možnými odchylkami v době parožení, nad jejich příčinami i důsledky pro konečnou podobu srnčí trofeje.
Podstatná část knihy je však, jak sám název napovídá, věnována především nejrůznějším deformacím a odchylkám při tvorbě srnčího paroží. Text je logicky strukturován do kapitol dle jednotlivých příčin vzniku defektů a každá kategorie je bohatě zastoupena konkrétními ukázkami s detailním rozborem (v několika případech opět v kombinaci s rentgenovými snímky!). Setkat se zde můžeme s odchylkami způsobenými parazity, poruchami mineralizace parohu či genetickým vývojem (včetně paroží částečných holců, srn nosících paroží, hermafroditních kusů srnčí zvěře, záběrů vzhledu jejich pohlavních orgánů a pochopitelně trofejí parukáčů, u kterým mimo jiné zaujme také klasifikace různých typů paruky). Velká část je pak věnována deformacím způsobeným úrazy různých částí parohu či pučnic, navíc v různých fázích vývoje. Autor se opět po zralých úvahách a analýzách zamýšlí nad nejčastějšími příčinami i přesnou dobou vzniku úrazů. Dochází nakonec k jednoznačnému závěru, že většina těchto deformací pochází od kontaktu zvěře s nejrůznějšími ohradníky či jiným oplocením.
Z informací, se kterými jsem se v naší literatuře kromě stručných zmínek prozatím nesetkal, si dovoluji zmínit např. ukázky překřížených lodyh, tulipánovitého paroží či tvorbu jedné masivní lodyhy na jediné zbytnělé pučnici. Zdařilý je také uveřejněný snímek kusu černě zbarvené srnčí zvěře, která se v některých místech Německa ostrůvkovitě vyskytuje.
Jediný typ tvarové abnormality, či lépe řečeno defektu, způsobeného vnějšími podmínkami, na který jsem v publikaci nenarazil, je poškození srnčího paroží mrazem. Naši myslivci musí také počítat s obvyklými drobnými jazykovými odchylkami pramenícími z cizojazyčného původu publikace. Nesetkáme se zde tedy s nám bližšími pojmy jako je "vývrtkovité", "losí" či "pižmoňovité" paroží (předpokládám, že odpovídající označení těchto obvyklých tvarových forem používané autorem je paroží "beraní" či "drápovité"), obdobně jako pro uvedené názvy "puchýře" a "zduření" se v naší literatuře setkáváme spíš s pojmem "závaly" apod. Stejně tak pojem "luxusní" paroží použitý pro označení mohutného sloupovitého paroží bez perlení a výrazných výsad trošku zatahá za naše "české myslivecké" ucho. Tyto skutečné drobnosti však mnoho na kráse publikaci v žádném případě neubírají.
Svoje dojmy bych s dovolením zakončil citací nádherné myšlenky, která mne potěšila stejně, jako musí potěšit všechny ostatní milovníky srnčích trofejí a přáním, ať se Vám všem knížka líbí alespoň tak, jako oslovila mne: "Tak mnohotvárný jako otisk lidského prstu je také proměnlivý vzhled srnčích parůžků."
Mgr. Josef DRMOTA