Příloha Myslivecké zábavy - Myslivecké zábavy 6/2011
2
Antonín EŠNER
Toho roku se podzim protáhl na velmi dlouho. Nic nenasvědčovalo tomu, že chce předat vládu zimě. Listí na stromech někde zežloutlo, ale jinde si stále zachovávalo sytě zelenou barvu. Přestože byl konec října, drželo na stromech pevně. Staří lidé říkají, že když listí drží dlouho na stromech, bude krutá zima. Tento stav měl katastrofální následky v horských oblastech, kde se na pár dnů prudce ochladilo a někde napadlo až půl metru mokrého sněhu. Listí jej zachytilo a větve stromů tíhu neudržely. V zahradách horských obyvatel to vypadalo, jako by tudy prošel válečný požár. Škody šly do milionů a někde se ocitly vesnice bez elektřiny. Jejich obyvatelé, častokrát úplně odříznuti od civilizace, čekali na pomoc i několik dnů.
žádný komentář
5
Jaromír ZUMR
Každý z fotografů přírody má určitě ve svém archívu snímky, které se svým způsobem vymykají svojí zvláštností a originalitou. Mohou to být na první pohled zcela obyčejné záběry, běžných druhů zvěře, ale ve své podstatě se může jednat o velice zajímavé momentky z nevšedních chvil strávených s objektivem v přírodě.
žádný komentář
6
František ŠARM
Počátkem loňského prosince byly deštivé, nevlídné dny, a tak první slunečné ráno po této vlezlé nepohodě, mě vytáhlo do lesů v naší honitbě. V kapse jsem měl povolenku na odstřel srny a pěkné počasí dávalo naději na splnění tohoto úkolu.
žádný komentář
.aspx?maxSideSize=100&width=100&height=100)
8
Vojtěch POLES
V chovu mých milovaných springerspanielů a také při lovu se velmi dobře osvědčila i moje druhá Lovka – vlastním jménem Vesna z Libockého dolu CS. Narodila se osmého března 1988 v chovné stanici zkušeného chovatele a poradce chovu pro ASS pana Ing. Františka Siladiho v Potštátě.
žádný komentář
11
František ŠILD
Přišel čas vánočních svátků, čas, kdy se nad mnohým zamýšlíme a na mnohé myslivecké druhy, kteří už nás navždy opustili, s láskou a úctou vzpomínáme. Na svátky prožité v mládí spojené s loveckými zážitky, se vzpomíná zvláště dobře a nanejvýše často. Dnes, už to nevím přesně, snad někdy v sedma či osmatřicátém roce, těsně před svátky zamrzlo a napadlo nějakých pět centimetrů sněhu. V té době bylo na lesním velkostatku, kde jsem v tom čase působil, nepsaným zákonem, že po každé nové nadílce se šlo napřed na obnovu a teprve potom za lesnickými pracemi. Myslivost, a zvláště pak snižování stavů lišek, to bylo prvořadou záležitostí lesního personálu.
žádný komentář
14
Eduard SVÍTIVÝ
Myslivce Přemka předcházela natolik skvělá pověst, až se sám před sebou i svým okolím styděl. Kolegové ho považovali za výjimečného střelce a neuvěřitelného stopaře, který obvykle střelenou zvěř nemusí dohledávat. A když už se to jednou za čas „čirou náhodou“ stane, tak si poradí sám, bez pomoci loveckého psa.
žádný komentář
16
Karel CIHLÁŘ
Stalo se to v týdnu před vánočními svátky v roce devětašedesát. Jako každoročně vládl všude předvánoční zmatek a shon, lidé na poslední chvíli sháněli dárky pro své blízké i nějaké ty šupináče na štědrovečerní stůl. Počasí bylo tenkrát nevlídné, nepříjemně sychravé a po sněhu nikde ani památky. Mne tehdy zrovna zachvátila chřipka, proto jsem ležel v posteli s lehkou horečkou a potil se. V tomto předvánočním týdnu nastala rovněž velká sháňka po stromcích.
žádný komentář
.aspx?maxSideSize=100&width=100&height=100)
18
Lumír KOTHERA
Z nejstarších zpráv o myslivosti panství Prášily, stojící na primitivním stupni, vyplývá, že myslivost prováděli jednak přímí zaměstnanci vrchnosti, jednak čas od času sjednaní myslivci. Lov zvěře a vybírání pastevní činže v první polovině 18. století v místech, v nichž nebylo těžeb pro sklárny, byly hlavní povinností forstknechtovou.
žádný komentář
21
Leo VALA
I.
Myslivci jsou většinou chasa veselá. Nestřílí jenom z pušek, rádi si občas vystřelí i z kamaráda. Ani já jsem k tomu neměl nikdy daleko. Velmi důležitou podmínkou k tomu, aby dotčený či dotčení různá ta šprťouchlata – třeba i s nahořklým úsměvem – snášeli, je to, aby sis uměl udělat legraci také sám ze sebe, a musíš se smířit s tím, že sám budeš občas sloužit jako předmět pobavení.
žádný komentář
24
Pavel KLOZÍK
Svým způsobem renesančního člověka, nožíře a malíře přírody Martina Mládka jsem vždy potkával na setkáních nožířů, v posledních letech se objevuje rovněž na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem. Jde životem svou vlastní cestou. Jeho zkušenosti s pozorováním přírody a zvěře by mu mohl závidět leckterý myslivec. Martin se narodil čtvrtého září 1974 v Karlových Varech a od narození žije ve třicet kilometrů vzdáleném Krásném Údolí. Když začal „brát rozum“, vyučil se nástrojařem v Nejdku pro karlovarský Elektrosvit. Nástrojařinou se však živil jenom asi rok, pak vystřídal spoustu zaměstnání, od truhláře, přes svářeček obráběči kovů. První nože začal dělat už na učilišti, pak je léta vyráběl doma, spíše ze zájmu pro přátelé a známé. Nakonec, až v roce 2007, si zařídil živnostenský list a začal se výrobou nožů živit na plný úvazek.
žádný komentář
27
Zdeněk HLAVÁČ
Jeden z našich význačných mysliveckých beletristů meziválečné éry popsal atmosféru posledního koroptvího honu „…nebylo nic teskného v krajině – jen ten úsměv a pokojné usmíření. Proto také jsme neslyšeli nic teskného ve zpěvu svolávajících se koroptví. Pro nás to byl večer po posledním koroptvím honu, a proto se nám zdálo, že se koroptvičky s námi loučí, že nám dávají sbohem pro letošek a na shledanou napřesrok…“.
žádný komentář
28
Oldřich TRIPES
Když jsem byl přeložen v roce 1965 na Šumavu – mladíček málo přes třicet – byl jsem zvědavý hlavně na ten úplně nejzápadnější kout mého tehdejšího služebního okresu – na Stachy, Borová Lada a zejména na Kvildu. Na tu téměř centrální Šumavu, na Jezerní, Chalupskou a další slatě plné jelenů, tetřevů a tetřívků.
žádný komentář
32
Eva FOGLAROVÁ
Pan Škoda, jeden z bývalých, bohužel už nežijících členů našeho mysliveckého sdružení, byl hospodský. Nimrod tělem i duší. Žádný bouchal chlubící se množstvím trofejí. V jeho hlavě však bylo trofejí nepřeberně, ale ta trofejní zvěř si chodila lesem dál. Tím, že byl hospodský, tak chození do lesa nezáleželo vždy pouze na jeho vůli, ale na štamgastech, kteří vysedávali v hospodě třeba až do rána.
žádný komentář
34
Jaromír ZUMR st.
S liškou obecnou se setkáme téměř všude. Žije jak v rozsáhlých lesích, tak v lesích menších či polních kulturách. Není žádnou zvláštností setkat se s liškou i na okrajích velkých měst, kde se také úspěšně rozmnožuje. K životu si vyhrabává nory nebo využívá nor jezevců. Liška patří mezi druhy, které se umí velmi dobře přizpůsobit danému prostředí.
žádný komentář
38
Oldřich KOUDELKA
Když jsem se s ním setkal poprvé v životě, hned na mne zapůsobil jako čarovný dědeček z pohádky. Prošedivělé vlasy, milý úsměv a příjemný hlas vyprávějící mnoho zajímavých příběhů o lidech, zvířatech, stromech, přírodě, ale i konkrétních místech, která kdy navštívil a zamiloval si. Věděl jsem sice, že je vášnivým fotografem, ale až později, když jsme se spřátelili a dokonce společně udělali několik výstav jsem zjistil, že mezi jeho oblíbená témata se před lety zařadila i myslivost. Myslivost ale dělaná poněkud jinak než je běžné. Barevný svět myslivosti černobílým objektivem mu přinesl největší uznání na předních světových fotografických salonech. Bohužel, svitavský Josef Čermák už není mezi námi. Zemřel v čase intenzívních příprav na soubornou výstavu ke svým pětaosmdesátinám, které měl oslavit v příštím roce...
žádný komentář
41
Martin HORÁLEK
Naučeným pohybem zaklapl budík na svém nočním stolku. Ještě v polospánku vnímal pravidelný dech své ženy, kterou pípání budíku naštěstí neprobudilo. V první chvíli přemáhal pokušení zavrtat se ještě hlouběji pod vyhřátou peřinu. Jak příjemné by bylo zavřít oči a pod víčky nechat plynout přetržený sen… Pak ale vůle přeci jen zvítězila. Opatrně vstal a tiše vyklouzl z ložnice.
žádný komentář
42
Zdeněk DOSTÁL
Z kachlových kamen vytápějících útulný pokoj myslivny sálalo příjemné a tak trochu uspávající teplo a pohled oknem na osluněnou, zasněženou krajinu jen těžko připouštěl, že venku panuje již několik dnů třeskutý mráz. Na stole voněla sklenka s pravou malohanáckou slivovicí a já ze sebe setřásal slastně zimomřivý pocit, který zná snad jen ten, kdo pravidelně, bez ohledu na počasí, chodí zasypávat strádající zvěři. Nacpával jsem si dýmku, která voněla po čase vánočním...
žádný komentář