Českomoravská myslivecká jednota, z.s., OMS Liberec
 
Pozadi
OMS Liberec
Adresa: Zemědělská 201 / 20 , Liberec , 460 08
Telefon:737 131 346
Email:oms.liberec@volny.cz
Web:www.myslivost.cz/omsliberec
Kultura a propagace

Kultura, osvěta a propagace myslivosti

„Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví“.

Touto větou lze vystihnout pravou podstatu myslivosti. Ovšem myslivecká kultura má kořeny mnohem hlubší. Vlastní myslivosti předcházela dlouhá etapa lovu a následně i lovectví. Lov jako takový byl existenčním pro přežití. Později se stal radovánkou šlechty. Začaly se rozvíjet zbraně, užívání psů a dravců. Začala se psát bohatá historie, která s sebou přináší mnoho kulturních památek.
Významnou byla vláda Přemyslovců, kdy docházelo k rozvoji lovectví, které začínalo být přenecháváno z části i lesnímu personálu. Začínaly se důmyslně organizovat lovy (vznikaly lovecké družiny). Rozvíjelo se „vzdělání“ prvních profesionálních lovců (např. bobrovníci, vlkovýjci, sokolníci, ad.).
Prvopočátky myslivosti můžeme zařadit k 14. a 15. století, kdy se rozvíjelo obornictví a bažantnictví. Stále však nepodléhalo vedení právních předpisů. Významným mezníkem bylo 16. století, kdy nařízení českého sněmu stanovilo doby lovu a doby hájení zvěře. Začínaly se budovat první přikrmovací zařízení a stanovily se krmné dávky.
V 17. a 18. století se rozvíjel kult trofejí, parforsních lovů a lovecké hudby. Jedním z velkých kulturních počinů byl kult sv. Huberta, který zavedl hrabě Sporck (1690 nechal postavit ve Starém Plese u Josefova kapličku zasvěcenou sv. Hubertovi, o pět let později založil řád sv. Huberta).
 
„Všemohoucí a předobrotivý Bože, jenž tak milostivě chtěl jsi na lovu svatého Huberta obrátiti a z pohanství přivést na správnou víru“.

                                                   Modlitba ke svatému Hubertovi, patronu myslivosti

Významnými postavami byly Marie Terezie a Josef II., kteří zajistili rozvoj mysliveckého a lesnického vzdělání.
Myslivecká kultura má obrovský vzestup v 19. století, kdy docházelo k rozvoji myslivecké literatury, výzkumu a školství. Zároveň se dbalo na chovatelské zásady a vyvíjela se spolková činnost. Společně s ní se ctily myslivecké tradice a zvyky.
Díky bohatému historickému vývoji myslivosti a našim předkům, kterým se podařilo zachovat mnohé jako např. zelenou barvu odívání, mysliveckou mluvu, lovecké zámečky, úctu k patronům lovu, umění, ale i kýč a spousty dalšího, se dnes můžeme pyšnit neobyčejným kulturním dědictvím. Zároveň si musíme uvědomit, že tento odkaz je nutné udržovat a hlavně předávat dalším generacím myslivců. To je hlavní poslání kulturně výchovné komise.

Závěrem uvádíme Myslivecké desatero (1877), které vystihuje pravou podstatu myslivecké kultury.

1.

Pomni, že všem svým dovednostem mysliveckým učil jsi se ze znalosti našich otců a dědů. Proto je vždy v úctě a lásce měj.

2.

Chovu zvěře řádně se věnuj, dobře ji opatruj a proti strádání zabezpečuj, aby Tobě a též myslivcům ostatním k užitku sloužiti mohla. Zvěř dravou pak nikoliv bez rozmyslu hubiti, nýbrž pouze tlumiti můžeš, neb jen příroda chápaná ve své úplnosti zdravou býti může.

3.

Loviti smíš pouze způsoby povolenými a platnými. Vystříhej se zejména ran na zvěř sousední, neb čekání na honbiště hranicích. Verbež pytláckou usilovně pronásleduj, újedníků a jiných masařů zlovolných pak nešetři.

4.

Pamatuj, že k základním ctnostem mysliveckým patří čestnost, poctivost a pravdomluvnost. Slova Tvá pak budiž váhy kovu vzácného, bys byl vždy příkladem ostatním.

5.

Náčiní své též v úctě měj. Pušku, náboje a další pomůcky lovecké v takovém stavu opatruj, aby kdykoliv k účelu svému sloužiti mohly. O psa svého pak pravidelně a řádně pečuj, neboť ten je nejlepším pomocníkem Tvým.

6.

Chování k ženám toliko takové býti má, by každé jejich přání předem bylo splněno bez váhání, zejména pak jde-li o ženu Tvou vlastní.
7.
V družině myslivecké veselý a vtipný býti máš. Vína však a truňků rozličných toliko v takové míře užívej, by Tvé s puškou zacházení a kočáru řízení pro ostatním nebezpečným státi se nemohlo.

8.

V řeči své pak užívej toliko výrazů mysliveckých, jak káží pravidla cechu našeho, by každý brach zelený svého druha snadno poznati mohl.

9.

V oblečení tradici se říditi musíš. Oděv Tvůj účelem, vzhledem a všude příslušnost ke stavu určiti má.

10.

V konání, chování a skutcích svých sám povždy cti a ostatním dále předávej tradice cechu našeho mysliveckého, jenž dědictvím je našich předků.

 



 



 

Přiložené dokumenty

 Plakat-MYSLIVECKY-PLES-2020 (jpg - 2,04 MB)
 POVĚST O EUSTACHOVI (doc - 30,21 KB)
 Pověst o svatém Hubertovi (doc - 22,53 KB)
 směrnice k propůjčování mysliveckých vyznamenání (rtf - 27,27 KB)