Českomoravská myslivecká jednota, z.s., OMS Liberec
 
Pozadi
OMS Liberec
Adresa: Zemědělská 201 / 20 , Liberec , 460 08
Telefon:737 131 346
Email:oms.liberec@volny.cz
Web:www.myslivost.cz/omsliberec
Dotace



ZÁSTŘELNÉ ZA ČERNOU ZVĚŘ

 
            Stát bude přerozdělovat na podporu lesníků o 640 milionů korun více. Ministerstvo schválilo též zavedení zástřelného za černou zvěř. Loni vydal stát prostřednictvím příspěvků na hospodaření v lesích 341 milionů korun, příspěvky na myslivost byly za 13 milionů korun.
            Sto milionů korun by nově mělo jít pro myslivce, kteří budou intenzivně lovit černou zvěř. Systém je u novely nastaven tak, že zástřelné v navrhované výši 2000 Kč bude za každý ulovený kus prasete divokého nad tříletý průměr v dané honitbě. Zástřelné pak bude vypláceno uživateli honitby,“ řekl České tiskové kanceláři tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
            Počet ulovených prasat divokých letos za pololetí meziročně klesl o více než 16 000 na 69 335 kusů. Vyplývá to z údajů Státní veterinární správy, kam myslivci povinně posílají vzorky na kontrolu zvěřiny na parazita svalovce. Tento údaj se může lišit od oficiálních mysliveckých statistik, které myslivci zveřejňují vždy za myslivecký rok, jenž končí březnem. Podle Miloše Ježka z Českomoravské myslivecké jednoty mají letos divočáci hodně přirozené potravy, takže se hůře loví.
 
 

Změna NAŘÍZENÍ VLÁDY 30/2014

 
ze dne 24. října 2018,
 
kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů.
 
VI. Sazby finančních příspěvků poskytovaných uživatelům honiteb

Řádek Zkrácený název příspěvku Technické
jednotky
Identifikace příspěvku Sazba
1. Zlepšování životního prostředí zvěře
Políčka pro zvěř
Napajedla pro zvěř
Betonové nory
Lapací zařízení
Hnízdní budky pro vodní ptáky
Odchytová zařízení na spárkatou zvěř
Krmelce pro drobnou zvěř
Akusticko-světelné plašiče zvěře
Krmivo pro vybrané druhy spárkaté zvěře v přezimovací obůrce
- sčítaný jedinec jelena evropského
- sčítaný jedinec daňka skvrnitého, siky japonského nebo muflona
 
Kč/ha
Kč/ks
Kč/ks
Kč/ks
Kč/ks
Kč/ks
Kč/ks
Kč/ks
 
Kč/ks
Kč/ks
 
G
G
G
G
G
G
G
G
 
G
G
 
a
a
a
a
a
a
a
a
 
a
a
 
1
2
3
4
5
6
7
8
 
9
0
 
8 000
1 000
2 000
1 000
500
16 000
1 000
2 000
 
1 000
500
2. Podpora ohrožených druhů zvěře a zajíce polního
Vypuštění tetřeva hlušce
Vypuštění tetřívka obecného
Vypuštění koroptve polní
Vypuštění zajíce polní
Přenosné přístřešky pro koroptve
 
Kč/ks
Kč/ks
Kč/ks
Kč/ks
Kč/ks
 
G
G
G
G
G
 
b
b
b
b
b
 
1
2
3
4
5
 
8 000
5 000
 250
1 500
200
3. Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy
Koza bezoárová
Bílý jelen
 
Kč/ks
Kč/ks
 
G
G
 
c
c
 
1
2
 
1 500
1 500
4. Veterinární antiparazitické přípravky pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře Kč/kg G e 1 200
5. Ulovení kormorána velkého Kč/ks G f 1 500
6. Ulovení prasete divokého Kč/ks G g 1 2 000
7. Ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin
- výsadba keřů
- výsadba a ochrana poloodrostků
- výsadba a ochrana odrostků
 
Kč/ks
Kč/ks
Kč/ks
 
G
G
G
 
h
h
h
 
1
2
3
 
50
80
100
 
 
Žádost (viz. příloha)
            o poskytnutí finančního příspěvku uvedeného v § 41b žadatel doručí po splnění předmětu finančního příspěvku do 31. srpna za bezprostředně předcházející hospodářský rok.
            K žádosti se přikládají přílohy č. 1 a č. 2, popřípadě žádost č. 3, (dle lovené zvěře – kormorán, prase divoké) 
 
            V případě žádosti o finanční příspěvek na nákup akusticko-světelných plašičů zvěře, tak počet zakoupených plašičů nepřevyšuje 1 kus na 150 ha zemědělské půdy v honitbě, umožňují nastavení doby provozu a vytvářejí alespoň 2 kombinace akusticko-světelných efektů. 257 280 111
 
 
㤠41a
Finanční příspěvek na snižování početních stavů kormorána velkého
 
(1) Předmětem finančního příspěvku na snižování početních stavů kormorána velkého je ulovení kormorána velkého v souladu se zákonem o myslivosti a zákonem o ochraně přírody a krajiny35).
(2) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na snižování početních stavů kormorána velkého se přikládá rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení nebo uložení snížení početních stavů zvěře36).
(3) Finanční příspěvek na snižování početních stavů kormorána velkého
lze poskytnout za každou horní část zobáku kormorána velkého oddělenou na úrovni ozobí, jejíž předání ke zničení je potvrzeno v příloze č. 2 žádosti o poskytnutí finančních prostředků poskytovaných uživatelům honiteb.
 
 
§ 41b
Finanční příspěvek na snižování početních stavů prasete divokého
 
(1) Předmětem finančního příspěvku na snižování početních stavů prasete divokého je ulovení prasete divokého v souladu se zákonem o myslivosti.
(2) Finanční příspěvek na snižování početních stavů prasete divokého lze poskytnout na každý kus, kterým byl v příslušné honitbě v hospodářském roce34) překročen roční průměr odlovu prasat divokých ve stejné honitbě za 3 hospodářské roky bezprostředně předcházející hospodářskému roku, za který je finanční příspěvek požadován. Pokud u nově uznaných honiteb chybí údaj o odlovu prasat divokých za některý z  3 předchozích hospodářských roků, použije se jako roční průměr odlovu prasat divokých za 3 předchozí hospodářské roky hodnota 3 kusy na každých 100 ha výměry honitby, zaokrouhlená po výpočtu na celé číslo dolů.
(3) Pro výpočet se za hospodářský rok, za který je finanční příspěvek požadován, uvádějí pouze kusy evidované Státní veterinární správou jako vyšetřené na přítomnost svalovce a předložené k tomuto vyšetření s ocasem.
 
 
§ 41c
Finanční příspěvek na ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin
 
(1) Předmětem finančního příspěvku na ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin je:
a) založení nových remízků mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa; remízkem
se rozumí dřevinný porost vzniklý výsadbou vhodných druhů keřů a stromů a zajišťující drobné zvěři přirozený úkryt ve volné krajině, nebo
b) výsadba plodonosných dřevin mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa; plodonosnými dřevinami se rozumí jabloň lesní, třešeň ptačí, hrušeň polnička, jeřáb ptačí, jeřáb břek, jeřáb muk, jeřáb oskeruše, morušovník bílý, ořešák královský, jírovec maďal, kaštanovník jedlý, slivoň obecná, slivoň trnka, slivoň švestka, růže šípková, hloh obecný a líska obecná.
 
 
 
(2) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin se přikládají:
a)  prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s výsadbou dřevin na jeho pozemku, spolu s uvedením parcelního čísla pozemku a názvu katastrálního území, v němž se pozemek nachází,
b) zákres předmětu příspěvku do mapy v měřítku 1 : 25 000 nebo 1 : 10 000,
c)  kopie dokladu o nákupu sadebního materiálu dřevin, obsahující zejména druh dřeviny, výšku nadzemní části a počet jedinců,
d) fotografická dokumentace předmětu příspěvku a
e)  projekt obsahující zejména výčet pozemků, na nichž byl založen remízek
nebo vysazeny plodonosné dřeviny, dřevinnou skladbu výsadby a v případě remízku
i jeho plochu.
 
(3) Finanční příspěvek na ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin
lze poskytnout, jestliže:
a)  pro výsadbu nebyly použity dřeviny ze seznamu invazních nepůvodních druhů37),
b) výměra založených remízků nepřesahuje 2 ha na 100 ha honitby, přičemž minimální výměra založeného remízku je 0,05 ha a maximální výměra založeného remízku
je 1ha, a
c) pro výsadbu stromů v založeném remízku a pro výsadbu stromů plodonosných dřevin byly použity poloodrostky nebo odrostky opatřené mechanickou zábranou kontaktu
se zvěří o minimální výšce 1 m; poloodrostkem se rozumí dřevina s nadzemní částí
o výšce od 51 do 120 cm, odrostkem se rozumí dřevina s nadzemní částí o výšce
od 121 do 250 cm.
 
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2018.
 
 
 
ZÁSTŘELNÉ ZA ČERNOU ZVĚŘ V NĚMECKU
            Stále více německých zemí vyplácí zástřelné za ulovení prasete divokého. Cílem plateb je snížit početnost volně žijící populace divočáků a tím významně eliminovat riziko vypuknutí afrického moru prasat (AMP).
Zástřelné vyplácí v následujících zemích:
            V Dolním Sasku vyplácí zástřelné zemědělská komora, a to i zpětně od 1. dubna 2018. Jako měřítko se používá průměrný počet divočáků ulovených za poslední tři roky. Pokud tedy lovec střílí více než v předchozích třech letech, obdrží nyní 50 eur za každý další kus. Komora také platí 50 eur za nahlášení uhynulého divočáka.
            I vůdci čtyřnohých pomocníků by měli být v budoucnu podporováni. Podmínkou však je, že se účastní naháňky, na které je zastoupeno alespoň pět honiteb nebo alespoň dvě s celkovou plochou 2000 hektarů. Potom dostanou slibovanou odměnu 25 eur. Náhrada výdajů se poskytuje také psovodům, kteří jsou ve službách federální vlády, státu a veřejných institucí a nadací.
            V Meklenbursku-Předním Pomořansku dostávají myslivci zástřelné již od 1. prosince 2017 a opatření bude platit do 31. března 2019. Příspěvek činí 25 eur za kus. Navíc je částkou 25 eur odměněno použití psa při naháňkách přesahujících do více honiteb.
            Sasko-Anhaltsko hradí lovci zástřelné 50 eur za divočáka.
            I v Braniborsku je zástřelné 50 eur. Odměna je však vyplacena pouze při překročení počtu prasat ulovených za sezónu 2015/2016.
            Stát Bavorsko platí 20 eur za bachyni a sele. Dále je proplaceno 20 eur za každý uhynulý kus předložený k prohlídce.
V Sársku dostávají lovci od dubna 2018 zástřelné 20 eur za jeden kus divočáka. Dále mohou počítat s příplatkem ve výši 200 eur, pokud organizují naháňky přesahující hranice více honiteb.
            Porýní-Falc zaujalo jiný přístup. Namísto zástřelného jim přijde smysluplné platit myslivcům 50 eur za vyšetření volně žijící zvěře – tedy divočáků, kteří nebyli uloveni nebo sraženi autem, aby byla případná nákaza včas odhalena.



PRODEJ ČERNÉ ZVĚŘE
            O vyšetření na svalovce hovoří evropská legislativa i národní legislativa o povinnosti vyšetřit druhy volně žijící zvěře, které jsou k onemocnění trichinelózou vnímavé. V našich krajích se jedná zejména o prase divoké. Pokud je ulovený kus prodán do schváleného a registrovaného zařízení pro nakládání se zvěřinou – zvěřinový závod, odběrné místo, pak je vyšetření na svalovce provedeno v rámci úřední veterinární prohlídky v registrovaném zařízení – uživatel honitby (lovec) neodevzdává vzorek, protože poté dochází k duplicitě odevzdaného počtu vzorků a ke zvýšení nákladů na jedno vyšetření.