Českomoravská myslivecká jednota, z.s., Písek
 
Pozadi
Písek
Adresa: Burketova 52 , Písek , 397 01
Telefon:724 291 512
Email:omspisek@seznam.cz
Web:www.myslivost.cz/omspisek
Myslivecká komise > 2019

Dobrovolníci a myslivci vysadili čtyřicet pět ovocných stromů.




pisecke-postrehy/dobrovolnici-a-myslivci-vysadili-ctyricet-pet-ovocnych-stromu/?timestamp=1574166794&fbclid=IwAR0Gd2WlpzHBk


CHOVATELSKÁ PŘEHLÍDKA TROFEJÍ 26.4. - 5.5. 2019


Chovatelská přehlídka OMS Písek ve spolupráci ŽP Písek a SLŠ Písek byla slavnostně zahájena 26.4.2019 v aule střední lesnické školy v Písku a trvala celý týden až do 5.5.2019. Přehlídku zahájil předseda OMS Písek Jan Matulka, všechny pozvané přivítal pěkným proslovem a přiblížil všem přihlížejícím kolik trofejí se vystavuje a z kolika honiteb se písecký okres stává. Další slovo dostal ředitel lesnické školy PhDr. Michal Grus,  který rovněž pěkným slovem přivítal a následně pověděl několik slov k historii školy. Poslední, kdo se ujmul slova byl senátor Ing. Karel Kratochvíle, který poděkoval za pozvání a popřál, aby se nám vše dobře vedlo.
Přehlídka trofejí ulovené zvěře za rok 2018, byla letos rozšířena o vývoj žab a obojživelníků žijících v Píseckých horách, ale i ČIŘÍKÁNÍ, což je celostátní projekt na záchranu koroptve polní a na zvyšování biodiverzity zemědělské krajiny. Dále návštěvníci mohli shlédnout práci uměleckého řezbáře a dílo malířek s mysliveckou a loveckou tématikou. Bylo zde možné shlédnout výstavu obrazů od malíře F.R. Dragouna, na nich jsou vymalováni ředitelé lesnické školy ve Vimperku. Výstava byla k příležitosti životního jubilea Jaroslava Borovičky, vimperského ředitele v letech 1962-1970, který je dosud pomocný pedagog lesnické školy v Písku. Žáci lesnické školy v Písku doplnily enviromentální materiály o expozici svých fotek zaměřené na myslivecké téma.
Po celý týden byla aula školy středem zájmu všech přátel myslivosti, ale i z řad ostatní veřejnosti. Na své si přišly i ti nejmenší, pro které zde  byl připraven výukový program Myslivcův rok, také byla připravena ukázka preparací, dřevěných hraček, nějaké sladkosti a dokonce v některých dnech i  společnost psího kamaráda.
 
 
CHOVATELSKÁ PŘEHLÍDKA TROFEJÍ MILEVSKO
 
Dne 7. května 2019 byla v odpoledních hodinách zahájena na nádvoří milevského kláštera přehlídka trofejí ulovených na území ORP Milevsko. Úvodního slova se ujal starosta města  Ing. Ivan Radosta, za odbor životního prostředí Ing. Michaela Šídová a zástupce Premonstrátského kláštera. Tato přehlídka byla jako každý rok  v latinské škole. Na základě předložených evidencí bylo možné shlédnout u které zvěře odlov stoupl, a u které klesl. Výstava probíhala celý týden a byla také doplněna o doprovodný program.

omspisek.rajce.idnes.cz/CHOVATELSKA_PREHLIDKA_TROFEJI_26.4._-_5.5._2019

------------------------------------------------------------------------------------------------



Okresní myslivecký spolek Písek v rámci svého projektu "Senoseč-Ochrana zvěře při sklizni a sečích",  dne 18.5.2019  v prostorách  MS Chlum Rakovice  uskutečnil, po domluvě a agronomem Petrem Pavlíčkem ze  zemědělského družstva Rakovice,  další vyhledávání srnčat  pomocí bezpilotního leteckého prostředku s termokamerou. Je to jedna z mála účinných metod jak srnčata v travním porostu najít a následně ochránit před posečením.
Kamera snímala reálný obraz spolu s obrazem teplotního spektra a v ideálních podmínkách  rozlišila teplotu až na desetiny stupně Celsia.
Vyhledání srnčat a jejich ochrana byla provedena bezprostředně před sečí. Bylo třeba začít hned po rozednění, aby byl co nejvíce využit čas do doby, než slunce celé prostředí prohřeje.
Vyhledávání bezpilotním prostředkem provedl  operační tým, složený z pilota Ing. Ivana Kaliny  a jeho asistenta Františka Pavlíčka. Pilot zodpovídal za bezpečný a účinný let, asistent na externím monitoru kontroloval obraz z termo kamery. Dále bylo nápomocno pět místních pomocníků z mysliveckého spolku i se svými čtyřnohými svěřenci,   byli vybavení dlouhými rukavicemi, plachetkou a mobilním telefonem, a podle pokynů asistenta kontrolovali označená místa, kde se srnče nácházelo. Při nálezu srnčete jej bezpečně přemístili na vhodné místo mimo travní porost  a zajistili, aby se srnče nevrátilo samo zpět před skončením seče .





Senoses.jpg



Antiparazitární ošetření volně žijící zvěře

Pro rok 2019 došlo k významné změně, související s kontrolou zdraví spárkaté zvěře, tj. s použitím antiparazitárních přípravků.
Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2019 umožňuje antiparazitární ošetření ve stanovených termínech a za splnění stanovených podmínek. Toto povolené ošetření však bylo s cílem zabránit poklesu lovu prasat divokých v době použití antiparazitárních přípravků a v době trvání ochranné lhůty těchto přípravků zakázáno mimořádným veterinárním opatřením (MVO) č. j. SVS/2018/134060-G ze dne 8. 11. 2018.
Dne 12. 12. 2018 však toto výše zmíněné MVO bylo změněno novým MVO (č. j. SVS/2018/151568-G). Tato změna MVO umožňuje krajským veterinárním správám (KVS) na základě žádosti uživatele honitby povolit výjimku ze zákazu použití antiparazitárních přípravků pro léčení parazitóz u spárkaté zvěře.
Udělení této výjimky bude možné pouze v odůvodněných případech a při předložení výsledků parazitologických vyšetření dokládajících indikaci léčby. Nezbytnou součástí žádostí musí být i všechny v MVO specifikované informace o druhu, množství, místě a způsobu předkládání použitého přípravku a o zvěři, pro kterou bude antiparazitární přípravek určen. Nezbytné jsou i identifikační a kontaktní údaje o soukromém veterinárním lékaři, pod jehož dohledem a na jehož odpovědnost bude antiparazitární léčba provedena.
Uživatelům honiteb se doporučuje archivovat výsledky parazitologických vyšetření v souladu s požadavky veterinárního zákona minimálně po dobu 1 roku.



Africký mor prasat (AMP)
Africký mor prasat (AMP) je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Vnímavé jsou i další druhy z čeledi prasatovití (Suidae). AMP je charakteristický vysokou, téměř 100 % letalitou. Na člověka se nepřenáší.
Původcem nákazy je DNA virus, který se u nakažených prasat nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a všech sekretech a exkretech a může být vylučován již 1-2 dny před klinickými příznaky; nejvíce však v době septikémie.
U nakažených zvířat vyvolává onemocnění AMP širokou škálu klinických příznaků.
Při perakutním průběhu dochází k náhlému úhynu bez typických příznaků AMP.
V případě akutního průběhu se AMP projevuje vysokou horečkou až 42 °C, ztrátou chuti k přijímání potravy, malátností, ztíženým dýcháním, krvavým průjmem, zvracením. Objevují se krváceniny v kůži a vnitřních orgánech. Kůže končetin, uší, hrudníku a břicha je překrvená nebo namodrale zbarvená. Březí prasnice mohou zmetat. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat (KMP), ale průběh je rychlejší. K úhynu dochází většinou do 5 dnů.
Při chronické formě je průběh pozvolnější a příznaky mírnější; tato forma se objevuje častěji v endemicky zamořených oblastech.
Část nakažených prasat (3-5 %) může infekci přežít.
Patologickoanatomické změny charakterizují krváceniny v mízních uzlinách, ledvinách a dalších vnitřních orgánech. Typickým nálezem je, na rozdíl od klasického moru prasat, výrazné zvětšení sleziny.
Léčba AMP neexistuje. V současné době není k dispozici účinná vakcína, což významně komplikuje možnosti prevence proti této nebezpečné nákaze.
Ve vnímavé populaci prasat se virus AMP může přenášet nejen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat (tepelně neošetřené vepřové maso a produkty z něj, neošetřené trofeje a zbytky lovu) nebo kontaminovanými předměty a krmivem. Hlavním zdrojem šíření AMP v populaci prasat divokých jsou kadávery uhynulých nakažených prasat. V poslední době se ale největším rizikem šíření na velké vzdálenosti stává člověk a jeho činnost (mezinárodní obchod, cestování).
Ve vnějším prostředí je virus AMP velice odolný. Je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení (v mraženém mase přežívá i několik let).
Ochrana chovu spočívá zejména v dodržování zásad biologické bezpečnosti – v tomto případě především zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty (kvalitní oplocení) a v bezpečnosti krmiva (zákaz krmení kuchyňskými odpady).
Velmi závažnou skutečností je to, že při zavlečení AMP do chovu dochází v počáteční fázi infekce většinou jen k náhlým úhynům jednotlivých prasat, často bez typických příznaků onemocnění AMP, a také ke zvýšenému počtu potratů u březích prasnic. Pro včasné odhalení infekce je tedy nezbytné průběžně sledovat zdravotní stav celého chovu a v případě zvýšeného počtu potratů a úhynů prasat tuto skutečnost neprodleně hlásit soukromému nebo úřednímu veterinárnímu lékaři.

Výskyt onemocnění africkým morem prasat v Evropě
Původní oblastí výskytu AMP je subsaharská Afrika, kde se vyskytuje především u prasat bradavičnatých a je zde přenášen klíšťáky (Ornithodoros).
Do EU bylo onemocnění zaneseno z Asie. V roce 2007 byl AMP potvrzen v Gruzii. Odtud se nákaza postupně rozšířila do Arménie, Ruska, Ázerbájdžánu, na Ukrajinu a do Běloruska a Moldavska. V lednu 2014 se vyskytl první případ AMP v Litvě a od tohoto roku je také pravidelně hlášen z Lotyšska, Estonska a Polska.
Nejzávažnější situace je v Polsku, kde během roku 2018 a 2019 dochází k eskalaci a šíření do nových oblastí, v Rumunsku, kde je v současné době postiženo téměř celé území státu a Bulharsku, kde během července došlo k výraznému šíření AMP do chovů domácích prasat včetně velkochovů s 20 – 40 tisíci chovanými prasaty.
Z hlediska České republiky je velmi alarmující výskyt AMP na Slovensku. První pozitivní nález AMP u domácích prasat zde byl zaznamenán 24. 7. 2019, druhý pak 30. 7. 2019. V obou případech se jednlo o drobnochov, lokality jsou od sebe vzdáleny asi 5 km, nachází se v okrese Trebišov a sousedí s oblastí Maďarska, ve které se vyskytuje AMP u prasat divokých.
Další dva případy u domácích prasat pak byly zjištěny 6. 8. 2019. Opět se jedná o drobnochovy ve stejné oblasti (okres Trebišov), od prvních pozitivních případů jsou vzdáleny 7 – 11 km.
Následně byl dne 8. 8. 2019 nahlášen první případ AMP u prasete divokého. Jedná se o divočáka, který byl uloven v oblasti s výskytem AMP u domácích prasat (okres Trebišov) a který před ulovením vykazoval změny chování s podezřením na AMP.
Prozatím posledním evropským státem, ve kterém byl zjištěn AMP, je Srbsko, které dne 11. 8. 2019 oznámilo první ohniska AMP v chovech domácích prasat. Zatím se jedná o čtyři drobnochovy prasat v oblasti asi 40 km jižně od Bělehradu.
Z výše uvedeného je zřejmé, že i přes přijímaná opatření se doposud nedaří toto nebezpečné onemocnění eradikovat, naopak dochází k šíření do dalších oblastí.
Ke dni 13. 8. 2019 je tak hlášen výskyt AMP na Ukrajině, v Srbsku a v 10 členských státech EU: Belgii, Bulharsku, Estonsku, Itálii (výskyt pouze na Sardinii), Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku.

Africký mor prasat v ČR
V ČR se až do r. 2017 AMP nikdy nevyskytoval. Přesto, s ohledem na jeho výskyt v Pobaltí, Polsku a na Ukrajině, jsou od roku 2014 v rámci monitoringu prováděného Státní veterinární správou (SVS) sérologicky a virologicky vyšetřována všechna nalezená uhynulá divoká prasata, což se ukázalo jako zásadní opatření, které umožnilo včasný záchyt AMP na našem území a následné přijetí účinných opatření k zabránění jeho šíření.
Historicky první výskyt AMP v ČR byl potvrzen v populaci prasat divokých dne 26. 6. 2017.  Vyšetření provedená ve Státních veterinárních ústavech v Olomouci a Jihlavě prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých divokých prasat nalezených 21. a 22. 6. 2017 v katastrálním území Příluky u Zlína.
Státní veterinární správa (SVS) ihned přijala řadu opatření, kterými se podařilo zabránit šíření nákazy v populaci prasat divokých a zejména jeho zavlečení do chovů domácích prasat.
Celkový počet pozitivních případů a to výhradně u prasat divokých byl 230 ks (z toho 212 nalezených uhynulých a 18 ulovených). Všechny pozitivní případy pocházely z relativně malého území v okresu Zlín (tzv. vysoce riziková oblast v rámci zamořené oblasti).
Nebyly zjištěny žádné případy AMP u domácích prasat.
Poslední pozitivní nálezy: u uloveného prasete divokého dne 8. 2. 2018, u nalezeného uhynulého prasete divokého 15. 4. 2018. Všechna další vyšetření na AMP byla negativní.
Na základě těchto výsledků Evropská komise dne 12. 3. 2019 prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/404 oficiálně potvrdila úspěšné dokončení eradikace AMP v ČR. Stejně tak Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) dne 19. 4. 2019 obnovila pro ČR statut země prosté AMP.
Tímto byla ČR celosvětově znovu uznána za zemi prostou AMP.




Vzteklina  v České republice

Vzteklina je akutní virové onemocnění centrálního nervového systému všech teplokrevných živočichů přenosné i na člověka Projevuje se změnami chování, zvýšenou dráždivostí, agresivitou, parézami, paralýzami a končí smrtelně.
Již na sklonku 19. století byly na nynějším území Čech a Moravy zaznamenány případy vztekliny u psů, koček a jiných zvířat dosahující několik set případů ročně. Ve dvacátých letech minulého století bylo ročně laboratorně potvrzeno 400-600 případů vztekliny. Z toho připadalo 86 % na psy.
V období 1919 – 1937 zemřelo na vzteklinu v Československu celkem 132 lidí a téměř 25000 jich bylo léčebně očkováno v Pasteurově ústavu v Praze.
Po skončení II. světové války se nákazová situace vztekliny u nás podstatně změnila a těžiště nákazy se přesunulo do volné přírody.
V padesátých létech narůstal význam lišek a liška obecná se stala hlavním šiřitelem vztekliny.
V lednu 1953 byla nařízena povinná a bezplatná vakcinace všech psů proti vzteklině na celém území státu. Vzteklina domácích masožravců poté ustoupila a roční výskyt vztekliny u psů se snížil na minimum. U lišek bylo naopak diagnostikováno až několik set případů ročně.
V osmdesátých létech dosáhla vzteklina největšího geografického rozšíření. S výjimkou několika okresů byla rozšířena na celém území ČR.
Maximální výskyt byl zaznamenán v roce 1984, celkem 2232 případů, z toho 2052 bylo u lišek. Přes určitý pokles počtu případů v dalších létech byla situace nadále nepříznivá.
Výrazný posun v tlumení vztekliny volně žijících zvířat přinesla orální imunizace lišek zaváděná v osmdesátých létech v řadě západoevropských zemí. Princip spočívá v podání očkovací látky ukryté v plastikové ampulce uvnitř vhodné návnady. Při konzumaci návnady a prokousnutí plastikového obalu přichází živý očkovací virus do styku se sliznicí dutiny tlamy a hltanu a navodí stav imunity.
Projekt orální vakcinace lišek proti vzteklině byl v ČR zahájen v roce 1989 v okresech Klatovy, Domažlice a Tachov ve spolupráci s německou stranou. V průběhu dalších let byly očkovací návnady pokládány 2x ročně, vždy na jaře a na podzim, a vakcinované území bylo postupně rozšiřováno. V roce 1993 bylo ošetřeno celé území ČR s výjimkou okresů již nákazy prostých. Orální vakcinace lišek pak pokračovala v různém rozsahu i v dalších letech až do roku 2009, kdy byla ukončena.
Od zavedení orální vakcinace v roce 1989 měl výskyt vztekliny v ČR výrazně sestupnou tendenci. Již v roce 1995 poklesl celkový počet pozitivních nálezů o 88 % ve srovnání s výchozím rokem. Tento příznivý trend pokračoval s mírnými výkyvy v následujících letech. V roce 2001 bylo registrováno již jen 35 případů a v roce 2002 pouze 3 případy vztekliny u lišek na okrese Trutnov. Od roku 2002 se na našem území nevyskytl žádný pozitivní případ vztekliny a ČR tak splnila kritéria pro přiznání statutu nákazy prostého státu. Tato skutečnost byla deklarována ve věstníku OIE „Disease Information“ č. 30 z 23. června 2004.
V roce 2015  byl v ČR diagnostikován jeden pozitivní případ vztekliny u netopýra večerního. Vzteklina netopýrů je považována za specifickou variantu nákazy a jejím výskytem není dotčen statut vztekliny prostého státu dle kritérií OIE.
Nadále tedy platí, že od posledního pozitivního nálezu vztekliny u lišek v roce 2002 se až doposud vzteklina v ČR u terestriálních obratlovců nevyskytuje a celé území ČR je uznáno jako vztekliny prosté
Vzteklina se, na rozdíl od ČR, nadále vyskytuje v některých evropských zemích. Několik pozitivních případů ročně je hlášeno z Polska a Rumunska. Rizikovou zemí je dlouhodobě Turecko, kde jsou pozitivní nálezy hlášeny prakticky z celého území
Proto jsou i nadále na celém území ČR vyšetřovány na vzteklinu lišky a psíci mývalovití (přednostně uhynulá a utracená zvířata) v počtu 4 kusy na 100 km2.
Zároveň také platí povinné očkování psů starších 3 měsíců proti vzteklině a povinnost nechat klinicky vyšetřit psa, který poranil člověka (1. a 5. den po poranění).




Aujeszkyho choroba prasat
Aujeszkyho choroba je infekční onemocnění, postihující široké spektrum hospodářských i volně žijících zvířat. Přirozeným hostitelem viru Aujeszkyho choroby a jediným druhem, který přežívá infekci, je prase. Virem Aujeszkyho choroby se mohou nakazit téměř všechny druhy savců kromě člověka a primátů. Koně a ptáci jsou infikováni vzácně. Primárním hostitelem a současně rezervoárem viru jsou prasata, u nichž se nákaza projevuje především nervovými a dýchacími příznaky s nejzávažnějším průběhem u selat. Ostatní druhy zvířat vykazují obvykle nervové příznaky doprovázené silným svěděním. Onemocnění u všech druhů, kromě prasat, končí vždy úhynem.
Léčení Aujeszkyho choroby se neprovádí. Vakcinace je jedinou možností ochrany proti této nákaze a byla úspěšně použita při eradikaci této nákazy v chovech prasat. Ozdravovací program byl ukončen v roce 1987 a od roku 1988 jsme podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) považováni za zemi prostou Aujeszkyho choroby. Při vstupu ČR do Evropské unie tento status v roce 2004 potvrdila i Evropská komise přiznáním dodatečných garancí a statusu země úředně prosté Aujeszkyho choroby v chovech prasat.  V souvislosti s přiznaným statusem byla vakcinace zakázána, zákaz vakcinace se týká však pouze prasat. Možnost preventivní vakcinace je často diskutována v souvislosti s výskytem ojedinělých případů onemocnění loveckých psů. V současné době však na trhu Evropské unie není dostupná vakcína pro vakcinaci psů. Použití inaktivované vakcíny určené pro prasata u psů může způsobovat závažnou postvakcinační reakcí vedoucí až k úhynu, a proto ho nelze doporučit.
Počet prasat divokých ulovených a vyšetřených v jednotlivých krajích a výsledky vyšetření těchto prasat jsou zřejmé z tabulky 1. V celé ČR bylo při tomto monitoringu vyšetřeno celkem 82 114 prasat divokých. Nejvyšší počet prasat divokých byl uloven a vyšetřen v krajích Středočeském, Jihočeském a Plzeňském.  Procento prasat divokých, která byla v jednotlivých krajích pozitivní na přítomnost protilátek proti Aujeszkyho chorobě, se pohybuje v rozmezí od 16,3% až 28,8%, pokud nebereme za relevantní výsledky z území hlavního města Prahy. Průměrná hodnota procenta pozitivních prasat v celé ČR činí 21,4%. 




Pachové ohradníky

Pachové ohradníky  představují světovou špičky mezi repelenty jež mají omezit průnik zvěře na plochy, pachové ohradníky používáme tam kde by mohla zvěř způsobovat škody, pachový ohradník zabraňuje škodám na zvěři. Pachový ohradník  je vyvinutý produkt pro snížení nebo zabránění nehod na silnicích a proti okusu plodin a dřevin. Pachový ohradník lze použít zejména podél silnic nebo exponovaných úseků silnic, využití pachových ohradníků je ale i při ochraně zemědělských a lesních plodin.
Odpuzovač zvěře (pachový ohradník) se používá v Německu od roku 1990. Pachový ohradník je zcela ekologický.




MULTIMINERÁLNÍ KRMNÝ SOLNÝ LIZ

Krmný solný liz, obohacen minerály, kvalitní krmivo nejen pro lesní zvěř.
Minerální lizy  se vyrábějí speciální metodou lisování z čisté kamenné soli nebo soli získané ze solanky. Odolnost lizů je výsledkem celé řady pokusů a nepřetržitých zkoušek tvrdosti. Vyznačují se vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům a zaručují i rovnoměrný příjem ze strany zvířat.
Minerální lizy  byly vyvinuty z hlediska výživy a usnadňují krmení, protože pokrývají  1/3 denní potřeby důležitých stopových prvků, jako je zinek, mangan, železo, jód, kobalt, měď a selen.






 


Českomoravská myslivecká jednota,o.s., okresní myslivecký spolek Písek - netkatalog.czOrganizace a sdružení - netkatalog.cz