vychází v 4:59 a zapadá v 21:10
vychází v 22:30 a zapadá v 5:54
 

Časopis Myslivost

Ještě k novým zkušebním řádům…

Lovecký pes 2/2007, str. 15  Jaroslav ŠEMBERA
Ještě k novým zkušebním řádům…
Uznávám, že jako žádný zákon, ani zkušební řády nemohou vyčerpávajícím způsobem popsat všechny situace, které mohou při zkouškách nastat a je na rozhodčích, aby při deklarativním (převážně) charakteru vykládali zkušební řády v souladu s loveckou praxí.
Nechci vůbec snižovat úsilí tvůrců nových zkušebních řádů, ale když už byly uvedeny do praxe tak překotně, podle mne v nevhodnou dobu, věřil jsem v řadu zlepšení. To se dá říci jen o zkušebních řádech retrieverů, ale i tam jsou tyče a anglické názvy cizorodý prvek. Jejich předchozí zařazení v dávné minulosti chvíli u ohařů a posléze u slídičů bylo důsledkem bezradnosti jak využít jejich vlohy.
      Čekal jsem, že bude odstraněna mnoho let se táhnoucí anomálie, kdy jsou ve zkušebních řádech jak ohařů tak slídičů i retrieverů popsány činnosti někdy i s vymezením časových limitů pro známku 1 a ta pak nestačí pro absolvování zkoušek a pes je vyřazen. Dovolte příměr se zkouškami ve škole, kde by z některých náhodně vybraných předmětů nestačila čtyřka na klasifikaci prospěl. Možná, že vzhledem k délce, kdy se to tak dělá, bude to připadat mnohým jako příliš revoluční, ale na případné námitky už dopředu uvádím, že obtížnost nebo chcete-li důležitost jednotlivých disciplín má své vyjádření v koeficientech a případná jednička pro postup je, vyjádřeno matematicky, podmínka nutná, nikoliv ale dostačující, neboť je zde ještě limit celkového počtu bodů pro získání řekněme III. ceny. Pravděpodobně by ovšem bylo nejjednodušší a nejschůdnější nepopisovat ve ZŘ pracně jak má vypadat výkon pro známku 1 včetně už výše uváděných časových limitů, když to nestačí k postupu. Buď pes úkol splnil nebo nesplnil a při stupnici 4 až 0 nemá stávající systém podle mne žádnou logiku, vede jen k tomu, že rozhodčí, když pes vůbec dokáže danou disciplínu splnit, dávají známku 2, pokud se ovšem nespletou a nechají vůdce pokračovat s jedničkou dál, což jsem také viděl a zarazí to třeba až vrchní rozhodčí.
      Vím, že tvůrci ZŘ měli svoji ideu, jak by měly zkoušky vypadat a je jisté, že teď není možné šmahem měnit ustanovení jak koho z nás napadne. Řada věcí ovšem mohla být prokonzultována předem, nikdo nemá patent na rozum. Zažívám za třicet pět let třetí nebo čtvrtý zkušební řád a podle všech se dalo zkoušet.
      Nejvíce se obávám pro budoucnost a většinou kynologickými teoretiky prosazovaného názoru, že je potřeba přizpůsobovat naše ZŘ okolním státům. Zastávám stanovisko, že ZŘ musí být postaveny tak, aby postihovaly možné situace, které nastanou při lovu v našich podmínkách, my přece se psem individuálně prakticky nelovíme a práce loveckého psa je minimálně ze 65 - 70 % prací po ráně na společných honech. Samozřejmě s výjimkou norování. Určitá specifika jsou v tomto směru i v práci barvářů, eventuelně honičů.
      Je až úsměvné, když po čtyřiceti letech, kdy jsme "obdivovali" východ (myslivosti se to naštěstí nedotklo) si nyní myslíme, že všechno na západ od Aše je "mana nebeská". Ještě, že tam neloví luky, jinak by třeba MKP za deset - patnáct let mohl vypadat podle toho.
      Myslím, že naše tradice, zvyky a lovecká kynologie jsou na slušné úrovni a přebírat bychom měli jen to nezpochybnitelně lepší, rozhodně ne vše. Namátkou zcela "mimo mísu" je úprava vodní práce pro ohaře se střílením, "škoda" že jako v Rakousku nebo ve Francii nepálíme na vodu. Smysl mělo upravit tuhle disciplínu podle slídičů při jejich VZ.
      Na závěr něco, co už tak přímo nesouvisí se ZŘ, co přímo zaneřádilo kynologii, jsou desítky ZV zkoušek se zadáváním titulů pořádané kluby a stálý tlak na změkčování chovných podmínek, to rozhodně úroveň naší kynologie nepozdvihne.
      Určitě nechci, aby moje úvaha byla chápána jako útok na ZŘ, ale jen jako prezentace názorů jednoho z nás, kteří máme rádi psy a chceme zachovat loveckého psa pro účel, pro který byl vyšlechtěn.
Zpracování dat...