vychází v 4:59 a zapadá v 21:10
vychází v 22:30 a zapadá v 5:54
 

Časopis Myslivost

Klubová výstava výmarských ohařů – 5. května 2007 - Hluboká nad Vltavou

Lovecký pes 4/2007, str. 2  Vladimíra TICHÁ, Snímky Jan Tichý
Českomoravská kynologická unie každoročně sestavuje přehled počtu zápisů jednotlivých plemen. Čísla jsou to z mnoha pohledů zajímavá. Hovoří o vzrůstající či klesající oblibě daného plemene a do určité míry i o velikosti předpokládané chovné základny v následujících letech. Pokud se někdo podívá, jak jsou na tom výmarští ohaři, tak zjistí, že v roce 1994 jich bylo do plemenné knihy zapsáno osmdesát dva a v loňském roce čtyři sta třicet osm.
Počty zápisů tedy stouply během čtrnácti let o 434 %. V praxi to znamená, že se plemeno stalo módním a zároveň se otevírají otázky: "Proč k tomu došlo?" a "Co to s ním udělalo?"
    Odpověď na první otázku je asi jednoduchá. Lidé prostě objevili půvab výmarských ohařů a hlavně začali oceňovat jejich povahu. Velkou roli asi také hraje práce chovatelského klubu, který má zájem o své členy, který pořádá celou řadu zajímavých akcí a který se snaží v chovu prosazovat požadavky na výkon i exteriér. Trochu složitější to může být s odpovědí na otázku druhou. Z praxe je známo, že módnost plemene může přilákat chovatele, pro které je důležitější kvantita než kvalita a to pak může mít dopad na úroveň odchovů. Příležitost přesvědčit se, jaká je současná populace výmarských ohařů, se naskytla na klubové výstavě, která se konala 5. května 2007 v parku loveckého zámečku Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Ve výstavním katalogu bylo uvedeno devatenáct výmarských ohařů dlouhosrstých a sto třináct výmarských ohařů krátkosrstých.
    Úroveň vystavovaných psů a fen byla v průměru velmi pěkná a o řadě jedinců je možné napsat, že byli zcela špičkoví. Pokud rozhodčí něco psům vytýkali, jednalo se spíše o nedostatky než o vady. Je vidět, že si český chov nehledá nějaké vlastní cesty, ale že ctí standard plemene a že náš současný výmaran je elegantní, ušlechtilý pes, kterému nechybí potřebná síla a ze kterého vyzařuje energie a vytrvalost všestranného ohaře. Velmi kvalitní byli jedinci v třídách mladých a v mezitřídách. Zdá se, že nastupující generace psů a fen je velmi slibná. Pokud budou pracovní vlohy odpovídat kvalitě exteriéru, nemusíme mít o budoucnost plemene obavy.
    Někdy se o výmarském ohaři říká, že to je pes poměrně tvrdý a že jeho povaha je spíše ostrá. Z tohoto pohledu bylo zajímavé sledovat chování psů při posuzování obecně a při kontrole chrupu zvlášť. Je nadmíru potěšitelné, že nedocházelo k žádným problémům a že vystavovaní jedinci nevykazovali ani bázlivost ani agresivitu. Výstavní úspěch nespočívá jen v kvalitách psa, ale i ve schopnostech vystavovatele je správně prezentovat. Vystavovatelé na klubové výstavě to uměli a určitě si zaslouží pochvalu.
    Nejkrásnějším jedincem výmarského ohaře krátkosrstého se stala fena Ešír z Vtelenských strání. Startovala ve třídě mladých a přes určité známky oprávněné nehotovosti zaujala svojí celkovou vyvážeností, výborně vyjádřeným pohlavním výrazem a hlavně překrásnou linií hřbetu a bezkonkurenčním pohybem. Nejkrásnějším jedincem výmarského ohaře dlouhosrstého se stala Era z Korunova dola. Fenka s mimořádně krásnou hlavou a typickou srstí si nakonec odnesla i čestný titul BIS - nejkrásnější pes výstavy.
    V českém výstavním kalendáři je celá řada výstav. Středem pozornosti bývají výstavy mezinárodní a národní. Jsou zajímavé, jsou z hlediska plemen pestré a je na nich možné vidět špičkové jedince. Chce-li si ale někdo udělat obrázek o skutečném stavu některého plemene, měl by se jít podívat na jeho klubovou nebo speciální výstavu. Pokud zavítá k výmarským ohařům, bude potěšen a bude mít radost ze psů i z lidí okolo nich.
Zpracování dat...